> instalace ovladačů nebo kodeků je u ostatních distribucí pro ‚normálního člověka‘ stále hrozně složitá věc. V tomhle směru pořád ostatní hodně zaostávají. <
Pokud se týká ovladačů: pokud by Ubuntu nebylo licenčně zprasené, bylo by na tom stejně jako ostatní distra, která dodržují licenční čistotu u ovladačů.
A pokud se týká kodeků apod: v openSuSE mi stačí si přidat (pár kliknutí myší) komunitní repozitář Packman a dál už není žádný problém s kodeky a media aplikacemi.
Pokud chce někdo distro, které není ani příliš laboratorní (Fedora) ani příliš zastaralé v multimédiích (Debian) .. a mít pěkné klikací centrum nastavování SYSTÉMOVÝCH věcí (Yast) pro self-admina (jako to dělají na Windows) .. nechť sáhne po openSUSE .. zatím byl každý spokojen, komu jsem to doporučil. Pro BFU klikače ideální. A v nouzi maji textové UI IDENTICKÉ s GUI. A to se vyplatí. :)
Píšu o distru které znám. Znám i Fedoru a ta není vhodná pro běžné uživatele. Samozřejmě nebudu psát o jiných distrech, které jsou lepší než *buntu. To a napíše ten, kdo to zná. Tím se získá sada informací a každý ať si vybere, má svůj mozek. Netvrdím, že sysel je "nejlepší". Tvrdím, že je lepší než "*buntu". Naučte se číst než někoho napadnete.
Se SUSE naprostý souhlas.
Nechápu, proč je ta distribuce často tak nedoceněná. Má perfektní zázemí, infrastrukturu(repozitáře atd...) i slušnou kvalitu. Navíc i perfektně odladěnou komerční verzi.
Uživatelská přívětivost je minimálně na úrovni Ubuntu, díky YaSTu ale myslím o dost dál.
Nejde o subjektivní výkřik, ale dlouholetou zkušenost.
SUSE preslo necim podobnym, co dle meho nazoru ceka taky Ubuntu: "v naruci" Novellu se jaksi prilis "uzavrelo". Vyvojari z komunity nemely prakticky vubec zadnej vliv na jeho smerovani, dokud nedoslo k vytvoreni "forku" openSUSE. Neco podobneho je souziti RedHat-Fedora. A rekl bych, ze Ubuntu si tim taky musi projit, jestli nechce prijit o znacnou skupinu uzivatelu...
U všech verzí opensuse se jednoduše v Yast klikne přidat komunitní repos - Nvidia.
Ano, pokaždé když vyjde nová verze, trvá to Nvidii nějakou dobu, než k ní udělá ten repos, takže současná 13.1 vede na repos 12.3. Ano je to smutné, ale netrvá to dlouho. Pravda, nyní asi nejdéle co kdy bylo.
BTW, nedoporučoval bych BFU aby si instaloval verzi, která zrovna vyšla. Platné pro jakékoli distro. :)
Vzhledem k tomu, že Kubuntu vyšlo v říjnu, bylo by smutné kdyby nemělo Nvidia repos. :p Btw, jak dlouho to trvá jiným distrům po release ? Osuse si samo nesestavuje, vede to na servery Nvidie a tím je tak trochu na ni závislé.
PS: mimochodem, zrovna včera (tj. 10.12.) již repos Nvidia pro 13.1 vznikl. Takže je třeba kopnout do osuse at opraví link v yast. Nebo si prostě přidejte následující repo :)
ftp://download.nvidia.com/opensuse/13.1/
Já jsem tak trochu v šoku, jak jsou dnešní uživatelé (i ti, kteří čtou root.cz, což je nejvíce překvapivé) líní a potřebují mít doslova vše pod nosem.
Tzv. "hard way" je víceméně triviální a těch pár kroků podle pár řádek návodu zvládne každý, kdo umí číst.
Jistě to není ideální, ale v žádném případě to není zásadní překážka(byť dočasná než se objeví repozitář).
Chápu, že to není akce pro dejme tomu 80 letou babičku, ale pro zdravého mladého jedince - mnohdy studenta techniky - by vyřešení takové drobnosti měla být snadné...
To už opravdu tak degenerujeme????
A kolky si to instalovali sami?
Myslim ze asi nik. To ty si si zjednodusil pracu pre nich (co je rozumne iked ja by som volil inak) ale potom sa nemozes nimi ohanat.
Moja zena robi na debiane stable. Ale tvrdit ze Debian stable vie spravovat aj ucitelka v skolke nebudem tvrdit. Lebo som to instaloval JA a to aj spravujem. (Teda dam dokopy co rozbije a raz za dva tyzdne prevediem update.)
openSUSE je dobré, ale utíkám od něj. Proč? Protože nechci na systému živit KDE ani GNOME - zvykl jsem si na mnohem rychlejší IceWM.
Na druhou stranu některé KDE utilitky (kpowersave, kteatime, kxkb, ale i knetworkmanager) mi vyhovují. Bohužel od 11.2 jsou tyhle utilitky výhradně jako plasmoidy - takže s nima mám utrum (navíc třeba powersave u 11.1 ukazoval stav baterky po jednotlivých procentech, od 11.2 jen ve čtyřech úrovních, zato jako plasmoid).
A tak hledám, co teď...
Ad instalaci kodeku a ovladacu:
Kdyz si koupim zehlicku, nemusim doinstalovavat ani preinstalovat ani termostat, ani privodni snuru, ani topne telisko.
A nezajima me ani jestli verze termostatu je 2.0-Tesla nebo 3.1-Philips
Proste chci hotovy produkt ktery se zapne a SPRAVNE funguje.
Nevidim proc by to u software melo byt jinak.
Na jednu stranu chápu, na druhou si spousta lidí neuvědomuje, že dostává operační systém, který je zcela zdarma bez jakýchkoliv podmínek týkajících se užití, navíc s otevřenými zdrojovými kódy a to vše aniž by si uvědomovala, kolik je na takovém jednoduchém software práce.
Věřím, že pokud by si lidi (i to jedno procento) kupovalo Linux za cca 1 000 Kč, bylo by dost peněz i na případné licence, kodeky a podobně.
Navíc Vaše srovnání s žehličkou není právě nejdokonalejší. Princip žehličky dokáže pochopit i Pepa z Horní Dolní a v nejhorším případě ji po krátkém zaškolení dokáže i vyrobit, ale zkuste krátce zaškolit někoho na výrobu software - a nemusí to být jen operační systém. Dokázal byste např. naprogramovat a udržovat balík software podobný Open Office? To je "trošku" více práce než na jedné žehličce. Ale díky Linuxu si to klidně můžete vyzkoušet.
Osobně nemám rád, když někdo umlčuje kritiku argumentem "nedokážeš to tak do toho nemluv", ale mám dojem, že si velká spousta lidí nedokáže ani vzdáleně představit, kolik práce je za takovýmto vývojem a co všechno se musí řešit, aby vše bylo v pořádku. (Nehledě na fakt, že spousta geeků hodiny programuje ve svém volném čase, abychom mohli psát příspěvky do diskuze využívajíce svobodný operační systém.)
Nevidis? Ja vidim. To bude tym, ze SW nie je zehlicka a procesor nie je termostat, graficka karta nie je privodna snura a tak podobne. A hlavne zatial co k 1000 zehlickam mas 1 typ privodnej snury, 1 princip termostatu, 1 princip topneho telieska, tak k 1 operacnemu systemu mas 1000 grafickych kariet, 1000 procesorov, 1000 zakladnych dosiek.
Vemi hlupy priklad si uviedol, velmi plytky a kratkozraky.
Cože???? 888-O
Procesor že má jen jeden princip?
Existuje zde několik architektur, na kterých Linux funguje, tedy několik principů ( např. i386, ARM, SPARC ... ), které Linux musí podporovat (to není jako se žehličkou, která "podporuje" jen některé šňůry :-)) A to se bavíme pouze o architekturách. Teď si ještě uvědomte, že zde máme spoustu nových/starých technologií (sse 2, 3, 4, 3D NOW! ...) kterých si běžný člověk ani nevšimne, ale pokud má vše fungovat optimálně, tak musí být podporovány (asi by se Vám nelíbilo, kdyby termostat umožnil žehličku využít jen na 10% výkon nebo by naopak umožnil spálit topné těleso). A s grafickými kartami to máte podobné, o dalším hardware a jiných záležitostech nemluvím. Na každé najdete jeden procesor a spoustu různých standardů.
Je si třeba uvědomit, že počítač, přestože jej dnes můžete koupit spolu s žehličkou za podobnou cenu, je násobně složitější. Z toho plyne, že tvorba operačního systému pro takovýto počítač je daleko náročnější záležitost a je nepodstatné, jestli se bavíme o čase, penězích potřebných pro vývoj nebo know-how.
Jako o analogii se můžeme skutečně bavit téměř o čemkoliv, protože si dokážu představit, že převedu do "počítačové" složitosti obrovské množství situací, ale uvědomte si, že připodobnění počítače a žehličky je dost zavádějící a jediné, co mají společné je přívodní šňůra (někdy) a fakt, že hřejou (dokonce i ten způsob zapnutí je na odlišném principu).
Nejsem sice počítačový expert, ale jsem si vědom, že počítač není jednoduchý stroj ve stylu tahem zapni, stiskem vypni.
U open source software to tak do velké míry funguje, akorát není úplně jednoduché se u bezplatně dostupných distribucí zorientovat v tom, který hardware je podporovaný a technická podpora je řešena na bázi dobrovolnosti a samoobsluhy.
Pokud někdo očekává něco víc, měl by sáhnout po komerční distribuci a tou distribucí *oficiálně* podporovaným hardware. Pak může hodnotit, zda dodavatel splňuje podmínky, ke kterým se zavázal a podle toho jednat.
To by jeste musela byt funkcni justice, aby uzivatel vyrobce mohl za poruseni smlouvy zazalovat.
Jenze ta co ja vim funkcni neni.
Reseni by mohly byt casopisy typu d-test - ale delal d-test treba srovnani operacnich systemu, VCETNE ruznych druhu Linuxu (Linux je taky produkt, to ze je neco zadarmo neznamena ze to neni produkt)?
To by ale museli testovat zpusobem, jaky to uzivatele pouzivaji. Coz znamena na rozmanitem zeleze, po dobu roku, rozmanitym zpusobem, pri obsluze delani ruznych chyb, vcetne nespravneho vypnuti/vypadku elektriny apod.
Protože je taková doba. Ani Windows, kde zaplatíš nemalé peníze (nebavím se o OEM) nejsou bez chyb,dost věcí bude uživateli vadit a než je dostaneš do stavu, aby dělali to, co mají a ne to co nemají, musíš toho dost povypínat ... od OS očekávám, že bude výkonej a to nejen v rychlosti odezvy, ale, že mne nebude zdržovat animacema, potvrzeníma a kdo ví čím vším. No a že bude spouštět bez problému aplikace, které potřebuji pro svou práci, nebo zábavu. No a toto v dnešní době nesplňuje žádný OS, ať je placený, nebo zdarma. Všechno si musíš doladit, aby Ti to padlo do ruky. Prostě žádnej Fiskars. :-D