Hlavička
Třídy dokumentu
Třída dokumentu určuje, co náš dokument má vlastně být – zda článek, dopis, nebo třeba kniha či prezentace. Podle toho se totiž LaTeX k dokumentu chová. Třída dokumentu se určuje příkazem \documentclass{třída dokumentu}.
Nejčastěji používanou třídou je article. Je určen na kratší materiály, články a referáty. Pro rozsáhlejší dokumenty o několika kapitolách se používá třída report a pro dokumenty o rozsahu mnoha kapitol třída book. Dále se používá třída letter pro dopisy a třída slide pro prezentace. Na ty ale doporučuji používat třídu LaTeX Beamer, o které si řekneme něco víc v některém z příštích dílů.
Ještě ve stručnosti bych rád zmínil některé důležité parametry. Parametrem 11pt je možné změnit základní velikost písma na jedenáct bodů. Ekvivalentně můžeme velikost fontu změnit třeba na 12pt, 14pt či jak je libo.
LaTeX u delších dokumentů automaticky sází titulní stranu. Pokud ji chceme vysázet i u tříd, které ji defaultně nesází, použijeme parametr titlepage. Opakem je parametr notitlepage, který použijeme u třídy book, nechceme-li, aby se sázela titulní stránka.
Dnešní ukázku můžete stáhnout zde: zdrojový kód, PDF soubor.
Balíčky
Příkazem \usepackage načítáme jednotlivé soubory maker. Důležité je určit kódování, to zajišťuje balíček inputenc, kterému za parametr dáváme použité kódování. To v našich podmínkách bude pravděpodobně utf8 nebo latin2.
Každý jazyk má svá vlastní specifická typografická pravidla. Je proto nutné říci LaTeXu, zda sázíme češtinu, angličtinu nebo eskymáčtinu. Nejlépe je použít balíček czech, pokud jej v systému nemáte, můžete použít balíček babel s parametrem czech.
Namátkou některé další užitečné balíčky: multicol na sloupcovou sazbu, graphicx na vkládání obrázků a makeidx na tvorbu rejstříku.
\documentclass a balíčcích naleznete v našem článku Jak na LaTeX: pronikáme hlouběji. Autor a titulek
Autor a titulek jsou informace, které se projeví například na titulní straně dokumentu. Tyto informace LaTeXu udáváme příkazy \author{jméno autora} a \title{titulek dokumentu}.
Nadpisy a zvýrazňování
Nadpisy
Nadpisy používané v článku jsou \section, \subsection, \subsubsection, \paragraph, \subparagraph a \subsubparagraph. Ve třídách report a book se používá \chapter a v knize má též smysl používat \part, tedy část knihy.
Nadpisy produkované příkazy \chapter, \section, \subsection a \subsubsection jsou defaultně číslovány a jsou uváděny v obsahu. Pokud nechcete, aby určitá kapitola byla uvedena v obsahu, nepoužívejte příkaz \chapter, ale \chapter*. Ekvivalentně existuje také \section*, \subsection* a \subsubsection*.
Obsah
Pro LaTeX není problém automaticky generovat obsah. To je zajištěno příkazem \tableofcontents. Obsah je generován z názvů kapitol, sekcí, podsekcí a podpodsekcí. Seznam plovoucích objektů a tabulek získáme příkazy \listoffigures a \listoftables.
Obsahuje-li náš dokument obsah, je nutné jej přeložit alespoň dvakrát. To proto, že při prvním čtení se sestaví obsah do souboru .toc, který bude ovšem teprve při druhém překladu začleněn do našeho dokumentu. Vícenásobné vysázení dokumentu chtějí též křížové odkazy a rejstřík.
Zvýrazňování textu
Pro zvýrazňování důležitých pojmů v textu se zpravidla používá kurzíva, která se tvoří pomocí \textit{text psaný kurzívou} nebo tučné písmo tvořené příkazem \textbf{text psaný tučným písmem}. Strojopis obstaráme příkazem \texttt.
Pokud se vám to zdá jako zbytečné psaní, mám pro vás zkratku – tzv. blokové definování. V tomto případě můžeme psát {\it italika}, {\bf tučné písmo} a {\tt strojopis}, vše bude fungovat stejně jako ve výše uvedeném příkladě.
Nejdůležitější prostředí
Výčtová prostředí
Výčtová prostředí slouží pro přehledné vysázení seznamů. Výčtové prostředí může jednotlivé položky uvozovat jejich čísly ( enumerate, ekvivalent tagu <ol> z HTML) nebo odrážkami (prostředí itemize, ekvivalent tagu <ul>). Jednotlivé odrážky tvoříme v obou prostředích příkazem \item:
\begin{itemize}
\item jedna
\item dva
\item tři
\end{itemize}
Literatura
V žádné pořádné odborné práci nelze opomenout seznam použité literatury. LaTeX má na seznam použité literatury prostředí thebibliography, které se chová podobně jako výčtová prostředí. Jednotlivé položky se uvozují příkazem \bibitem a lze je jednoduše odkazovat z textu. Více informací naleznete v našem seriálu Jak na LaTeX.
Prostředí pro zdrojové kódy
Chceme-li, aby LaTeX nějaký text vysázel tak, jak je, aniž by hleděl na speciální znaky, je třeba použít prostředí verbatim. V něm jsou konce řádků aktivní, tedy znak konce řádku ukončí řádek i ve výsledném dokumentu. Používá se zejména pro sázení zdrojových kódů.
Zlomy
Možná jste si již všimli, že v TeXu se, stejně jako například v HTML, neprojevuje znak konce řádku jako znak konce řádku, ale funguje prostě jako obyčejná mezera. Teprve dva za sebou jdoucí konce řádku fungují jako konstruktor odstavce. Chcete-li udělat řádkový zlom, použijte příkaz \\. Stránkový zlom se tvoří příkazem \newpage.
Další užitečné znaky
Některé znaky není možné snadno psát přímo, a proto TeX umožňuje jejich vysázení příkazem. Patří mezi ně například \copyright nebo znak pevné mezery, který tvoříme pomocí vlnovky. Protože příkaz \\ dělá řádkový zlom, na vysázení zpětného lomítka se používá příkazu $\backslash$, tedy příkazu \backslash zapsaného v matematickém režimu. Písmena řecké abecedy vysázíte jejich jednoduše pomocí jejich jména použitého jako příkaz v matematickém režimu, například $\alpha$ a konečně budete-li své drahé psát v LaTeXu milostný dopis, nezapomeňte na konec připojit srdíčko, které se tvoří příkazem \heartsuit opět zapsaným v matematickém režimu.
Další důležité prvky LaTeXu
Důležitým pomocníkem pro psaní článků i knih jsou poznámky pod čarou, které se generují příkazem \footnote{text poznámky}. Uvozovky se tvoří pomocí dvou zpětných a dvou klasických apostrofů: ``citace'' nebo, chcete-li české uvozovky a používáte-li balíček czech, příkazem \uv.
Sháníte-li se po nástroji na sázení rejstříku, je jím balíček index. Co umí, se dozvíte v článcích věnovaných LaTeXovým rejstříkům [1, 2]. Nezapomeňte si také přečíst díly o tvorbě tabulek [1, 2] a sazbě obrázků a další grafiky.
Příště
Po úspěšném zdolání začátků LaTeXu se v příštím díle podíváme na textové editory, a to jak na editory obecné, tak na specializované editory a IDE pro TeX. Řekneme si, jaké máme možnosti a jak si práci s editorem co nejvíce ulehčit.
