Názory k článku Úložiště v cloudu: porovnání Amazon a Azure
-
Makovec (neregistrovaný)
No, a oni snad nový kurz nařídili? Kurz přece určil trh na základě nabídky a poptávky... a plovoucí koruna je výrazem naší suverenity, samostatnosti a svobody! A také naší obrovskou výhodou oproti zemím co mají Euro, protože pružností kurzu přechytračíme recesi, a zůstáváme středoevropským tygrem.
-
Jak by to tedy mělo vypadat? „V jedné tajné firmě v jednom tajném městě používáme jednu nejmenovanou technologii. Raději jsem se pod článek ani nepodepsal, abyste si nemohli dohledat, kde pracuji.“
Do absurdna to dohnaly některé pořady ČT, kde vám odmítnou napsat, kde pracujete, když jim dáváte komentář nebo hodinu sedíte ve studiu jako host. V titulku pak máte jen „odborník na finance“ nebo „odborný poradce“. Děkuju pěkně.
S takovou bychom se brzy dostali do situace, kdy bychom nejmenovali žádné linuxové distribuce, protože za nimi přece taky stojí komerční firmy. Ubuntu, Fedora a openSUSE by mělo být zakázané slovo. A co Android?
Před časem si z toho udělal na Lupě legraci Patrick Zandl a zkusil takový „bezpohlavní článek“ napsat: Software české firmy exceluje ve zbrojním programu. Doporučuji ještě přečíst dodatek, aby byl obraz absurdity kompletní: Obdivuhodná odezva na vymyšlený článek. Tohle fakt chceme?
-
VK (neregistrovaný)
Nadpis sliboval srovnání Amazon vs. Azure. Mělo to tedy vypadat jako opravdové srovnání těch dvou alternativ bod po bodu, bohužel Amazon se z něj jaksi vytratil, stačí si přečíst nadpisy kapitol:
- Proč Cloud? Proč Azure?
- Azure Blob Storage
- Blob Storage v praxi jako statický server
- víc jich není....Ani náznak nějaké objektivity a vyváženosti. Případně mělo být poukázáno na to, že existují i jiné alternativy k těmto dvěma řešením. Takhle se to jinak než reklama brát nedá, navíc maskující se za seriozní článek, fuj :-(
-
Marcel Šulek píše o Azure, protože s ním má zkušenosti, protože ho v Economii používají. V dalších článcích bude psát o tom, jak se na tom provozuje open source.
Pokud máte zkušenosti s jinou cloudovou technologií, tak budu rád, když seriál doplníte vlastními pohledy. Myslím to vážně, dveře jsou otevřené.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatelNadpis sliboval, nebo vy jste si od nadpisu sliboval? Já v článku vidím dost jasně, že autor a tým lidí kolem něj zvažoval nějaké možnosti, stanovil si nějaká kritéria a podle těch se pak rozhodl. Kritéria ani důvody rozhodnutí nejsou popsány moc exaktně, na druhou stranu je z článku zřejmé, čeho se to týká (což mu někteří vytýkají), navíc jsou výstupy veřejné. Například pro mne je tahle případová studie cennější, než kdyby článek popisoval naprosto přesně naměřené hodnoty z nějakého laboratorního testování. Protože podle té případové studie se mohu orientovat, když budu potřebovat něco podobného. A ano, tohle je také porovnání Amazonu a Azure. Že se článek věnuje víc Azure mi připadá přirozené – podle nějakých kritérií se vybralo jako nejvhodnější kandidát, a pak už se jen ověřuje, zda splňuje všechny požadavky a bude v praxi použitelné. To už se logicky děje jen s výhercem, proto se v prvním kole horší nabídky vyřadí, aby nebylo nutné je v dalším kole také zbytečně ověřovat.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Článek je o porovnání Amazonu a Azure. To, že vás nenapadlo, že existují jiné způsoby porovnání, než ten váš, není problém článku.
Ano, já se někdy budu spíš řídit podle případové studie z reálného světa, než podle laboratorního testu. Protože případný můj projekt může být té případové studii podobný. Laboratornímu testu se nebude podobat zcela určitě.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Nezapomněl. Pokud bych něco takového dodával, bylo by to: „To, že se to nelíbí vám, neznamená, že se to nemůže líbit někomu jinému.“
-
BrainLess (neregistrovaný)
Jezismarja co to resite. Potrebovali podavac statickyho HTTP obsahu a zvolili si windoze azure protoze jejich datacentrum je geograficky nejblize v amsterodamu a tim padem ma nejnizsi latenci. Sice to neni zadna atomova veda ale budiz. pak jeste usetrili kompresi dat aby tolik neprenaseli. Nic vic nic min. Porovnani minimalne dle latence tam je.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Ano, jiný článek by takhle vypadat mohl. Ale tento článek ukazuje, proč se iHNed dostal k použití cloudu, jak si vybírali mezi Amazonen a Azure, proč si vybrali Azure a zda pak splnil jejich očekávání. Explicitní pojmenování projektu, který navíc všichni znají, je podstatné, bez toho by ta případová studie neměla smysl.
-
VK (neregistrovaný)
... a ještě - ano, chtěl bych více konkrétních informací, názvy firem a produktů, jejich konkrétní parametry atd. Takhle jsem se z první kapitoly dozvěděl, že Microsoft má fungující obchodní oddělení, což je zřejmě jeho největší přednost. Následuje věta "Amazon bohužel neoslňuje ani technickými parametry, ve většině našich usecasů je Azure stejně, nebo i trochu více výkonný". Zde mohl Microsoft a autor získat body uvedením konkrétních parametrů, místo toho jsme se dozvěděli pouze větu opsanou z reklamního letáku. Ještě jednou fuj.
-
Jak by to tedy mělo vypadat? „V jedné tajné firmě v jednom tajném městě používáme jednu nejmenovanou technologii. Raději jsem se pod článek ani nepodepsal, abyste si nemohli dohledat, kde pracuji.“
Pokud se píše o technologii, asi není potřeba uvádět firmu, kde pracuji. Té technologii je to totiž úplně jedno. Podepsat se je slušnost.
Ale i kdyby, ten článek je celkem o ničem. "Ukládáme tam statický obsah a když se zkomprimuje, ušetří se bandwidth". Hmm. Můžu dostat taky honorář? :-)
Ale jinak dobrý no, víme o tom, že v ihned jsou patlalové, že je na ně Amazom noc technicky silný a že v Redmondu mají patlaly rádi. Fajn, je to sice zajímavá informace, ale co dělá na rootu?
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Jenže v tomhle článku se nepíše něco obecně o technologii, ale o použití technologie pro jeden konkrétní projekt. Bez uvedení toho projektu by to bylo k ničemu – hodnota případové studie je právě v tom, že když budu dělat něco podobného, vím zhruba, co můžu čekat.
Ano, někdo opravdu řeší, jak splnit zadání co nejefektivněji. Můžete tomu říkat patlalové. Někdo jiný zase může teoreticky řešit, jak by teoreticky postupoval a jaké teoretické technologie by použil, kdyby teoreticky něco takového dělal. Obojí má svou hodnotu, a je potřeba umět obojí správně skloubit.
-
j (neregistrovaný)
Pokud autor hnedle v perexu mele neco o desitkach serveru navic, tak pokud se budeme bavit o optimalizaci, pak chci ten projekt (ihnedu), co bezi na tisicich serveru videt. V opacnym pripade totiz nemuze byt o optimalizaci rec, ale o neskutecnym prasactvi autoru, cemuz zcela odpovidaji reakce.
Nemluve o tom, ze jde o zcela klasicky PR clanek, protoze o nejakym srovnani svou sluzeb tam neni ani slovo.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Laek se fláká :). Osobně jsem si také vybral MS Azure. Amazon nemá read-after-write consistency pro requesty typu overwrite a delete, což je v dané aplikaci cekem zásadní požadavek. Jinými slovy pokud něco zapíšete nový objekt, můžete ho okamžitě číst. Pokud ovšem něco připojíte, může čtecí operace vrátit starý obsah. Podobně když něco smažete, může to ještě další request přečíst.
-
Franta. (neregistrovaný)
Díky za super článek z praxe.
To co děláte v iHNedu moc v českých médiích nemá obdobu. Rychle zpracovat dostupná data a dát čtenářům srozumitelnou interpretaci jen tak někdo neumí.
Až se místní panicové s umaštěnejma vlasama odstěhujou ze smradlavýho kutlochu u maminky a začnou místo ladění gentoo, sledování hentai porna a "diskutování" na rootu dělat něco užitečnýho, možná jim dojde že doručit včas použitelný produkt zákazníkovi je důležitější než dělat to "správně".
...a nebo se spíš do konce života budou divit proč jsou všichni ti bastliči co nic neumí, nikdy si nic nezkompilovali a určitě používají windows tak úspěšní. -
Filip JirsákStříbrný podporovatel
S tím ne každý souhlasí. S tou první formulací snad bude souhlasit každý – asi bude málo jedinců, kteří budou prosazovat, že nevadí, že je aplikace pro zobrazení volebních výsledků k dispozici až dva dny po volbách, ale hlavně že je udělaná podle všech teorií.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
„Včas“ u jaderného reaktoru znamená i „po té, co je funkční a otestovaný program pro řízení“, takže tam jaksi ten termín nelze nestihnout. Volby asi nikdo nebude odkládat jenom proto, že nějaká redakce něco nestihla. To, že ta aplikace musí být vyzkoušená už před volbama, jenom potvrzuje můj komentář. Když manažer rozhodne o volební aplikaci n dní před volbami, termín voleb je pevně daný, tak opravdu není možné vymýšlet co všechno by se dalo za několik let naprogramovat, ale musí se udělat maximu, co se dá do těch voleb stihnout.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Přeju hodně úspěchů při hledání uplatnění v životě. Pokud si myslíte, že budete vždy všechna zadání a požadavky dostávat dostatečně včas, budete mít neomezený rozpočet, přesnou specifikaci a pak vystřihnete realizaci podle všech pravidel, čeká vás asi nepříjemná srážka s realitou. Mimochodem, řešit něco za takovýchhle ideálních podmínek by uměl každý hlupák. Inteligence je potřeba k tomu, aby člověk správně rozhodl, co je podstatné a co nepodstatné, kde se má držet všech zásad a kde si může dovolit vědomě polevit.
-
Sorry, ale nemusíš to zase přehánět na druhou stranu ;-)
Já jsem v tvrdé realitě česka už nějaký ten pátek. A vím co jsem napsal. Akci, o které se reálně ví rok dva dopředu, tak se zadá k realizaci pár dnů před deadline. Já dělám stovky certifikátů ročně soukromým i státním subjektům. Renew se vždy řeší až po vypršení. Ty lidi to vůbec nesere. Domény se prodlužují zásadně až v retention time. A není to jen IT o kterém bych mohl vyprávět hodiny.
Teď se s úžasem zjistilo, že nemalá část učitelů nemá kvalifikaci. To už se ví 10let. Těch 10let bylo určeno právě k tomu, aby si tu kvalifikaci dodělali. Nějak se to nestihlo, že.
A moje zkušenosti jsou takové jaké jsem psal. Debil manažer zadá práci pozdě a potom je to chyba realizačního týmu, že byl moc pomalej. Běžný stav.
Takže v klidu, není to o neomezeném rozpočtu a o neomeženém čase. Ale když vím, že půl roku dopředu jsou volby, tak jen debil to zadá pár dnů před nimi.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Zadavatele sice můžete titulovat jak chcete, ale pořád to neřeší problém, že máte zadání, máte termín, a do té doby je potřeba stihnout, co se dá. A nebo říci, že se nic rozumného stihnout nedá a případně si hledat jiného zadavatele. Ale to, co je popsané v článku, podle mne pořád spadá do kategorie dobrých řešení.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelTy jsi nikdy neslysel o Dunning–Krugerove efektu?
Samozrejme si tim muzes ulevit, ale... -
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Dobrej remeslnik m.j. pozna, kde musi byt v kvalite nekompromisni a kde je mozne to osolichat a mit reseni, co je "good enough".
-
Co znamená „v kvalitě nekompromisní“? Že dodám maximální možnou kvalitu? Např. záchod ze zlata nebo mramoru? To přece nedělá skoro nikdo a není to potřeba nikdy, je to jen plýtvání.
V kvalitě nekompromisní musím být totiž i ve chvíli, kdy dělám úlohy – jak píšeš – „good enough“. Nekompromisní v tom, že nepůjdu s kvalitou pod úroveň definovanou požadavky/potřebami.
„good enough“ je jen další módní zaříkávadlo. Pokud ho chápeš správně, tak tahle slova ve svém slovníku vůbec nepotřebuješ – prostě děláš věci dobře, myslíš hlavou a neplýtváš časem a dalšími zdroji na zbytečnosti. A pokud ho chápeš špatně, je to pro tebe výmluva pro špatně odvedenou práci.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
OK. Tak ty to pis vzdy "nejlip, jak je potreba".
Ja se budu hipstersky drzet modniho terminu, kteremu lidi rozumeji a z cehoz se tusi, jaky je rozdil mezi softem pro atomovku a pro jednorazovy kviz na strankach.
Ja mam tu vyhodu, ze se mi lip vysvetli, proc "optimalizuju" a "davam unittesty pro corner case" v klicovem algoritmu a proc rikam "good enough pro kluky z QA ale ven bych to nedal" kdyz mluvim o nejakem iternim bazmeku. -
Já si tedy pod pojmem maximální možná kvalita představím něco jiného, než zbytečně nejdražší možné materiály.
U té záchodové mísy to může být klidně z keramiky, která bude mít nějaké vlastnosti (třeba to, že se nerozbije stejně snadno, jako tuctová) a třeba bude mít ošetřený povrch nějakou vodu odpuzující vrstvou s antibakteriálními účinky, nebo že bude ve splachování efektivně používat min. množství vody apod.
-
j (neregistrovaný)
To je spis rozdil mezi kvalita a "kvalita". Mobil vykladanej zlatem a diamantama bude porad stejne tupej, jako jeho braska v plastovym obalu ...
Pro me osobne trebas kvalitni prace/vyrobek = neco, co funguje, netreba na to dlouhe roky(nekdy desetileti) sahat, a splnuje to ucel.
Kuprikladu od bot ocekavam, ze je bude mozne nekolik (3+) let denne nosit, aniz by se rozpadly a ne ze se mi rozpadnou za mesic a dodavatel mi bude tvrdit, ze sem je nosil moc/spatne/....Od SW ocekavam, ze bude delat co ma a nebude delat co nema, za vyuziti rozumneho mnoztvi prostredku => kuprikladu web musi chodit na nejobycejnejsim srotu vytazenym z nespodnejsich pater popelnic ... protoze kdyz moh svyho casu celej seznam behat na jedinym pentiu, nevidim duvod, aby standardni web potreboval neco vic. Pokud mi pak nekdo zacne vykladat, jak potrebuje cloud na to, aby zobrazil statickej obrazek tisicovce lidi ....
-
Může být, to zlato a mramor byl jen takový příklad, co mě zrovna napadl.
Otázka je, kolik taková kvalita stojí. Pokud je to efektivnější splachování jen o lepším návrhu/konstrukci a kromě té myšlenky nic nestojí, tak je správné to dělat takhle.
Ale pokud to znamená výrazně vyšší náklady (potažmo zátěž pro životní prostředí) během výroby, dopravy nebo třeba likvidace, tak je lepší (správnější) prohnat těmi trubkami o trochu víc vody, než dělat „úsporný“ záchod, který ve výsledku vůbec úsporný není – opět je to jen plýtvání.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Ve vyvoji software se typicky rozlisuje kvalita vnejsi (funkcni) a vnitrni (strukturni).
-
Cohen (neregistrovaný)
Narozdil od mnoha diskutujicich jsem si clanek docela rad precetl a celkem i vzbudil muj zajem. Je sice pravda, ze jeho uroven je pomerne nizka a diplomka z toho asi nebude ;-) Nicmene obsahuje nektere zajimave informace a jeho obsah by rozhodne stacil jako "strelivo" na firemni poradu se sefem.
V zadnem pripade se ale neztotoznuji s Vasim omezenym pohledem na vyvoj aplikaci. Spise me dost pobavil. Tolikrat jsem se setkal s variaci na frazi "po uvodni analyze padlo rozhodnuti system od zakladu prepsat", ze Vas proste nelze brat vazne.
V realnem svete se jiste najdou pripady, ktere jsou primo predurcene k bastleni. Vetsinou s tlakem na termin. Ale myslet si, ze rychlost je vzdy to hlavni? Uprimne, ja Vam v tom fandim. Mala ryba proste krmi velkou rybu. Na trhu je prostor pro oba pristupy. A to, ze existuje ten bastlici, je skvele. Je to duvod, proc zakaznici chapou cenu a cas kvalitniho vyvoje.
Takze jen tak dal a diky za ty dary ;-)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
To je zábavné. Jakmile někdo napíše o něčem co není založené na Linuxu, je to placený agent. Když jde ovšem o linuxové nebo unixové technologie, nikdy se taková obvinění nevyskytují. Úplně stejně můžete tvrdit, že třeba zprávičky o FirefoxOS píšou agenti Mozilla Foundation :)
-
zz_indigo (neregistrovaný)
ono nejde ani oto koho vychvaluju ale ako.
Z clanku sa totiz clovek dozvie len to ze amazon bol na nich moc zlozity a azure mal ochotny support.
Jedine ake taky rozdiel medzi technologiami tu niekto spomenul v komentaroch. A bohuzial tymto problemom trpi vela clankou o Microsofte ktore sa tu objavuju.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
To, že vy rozdíly popsané v článku nepovažujete za podstatné, neznamená, že nezajímají nikoho.
Nevidím, že by v článku autor něco vychvaloval. Vidím tam popis vlastních zkušeností. Pokud vám to připadá jako chvála, asi je ta technologie pro vaše účely vhodná. To si pak ale musíte srovnat sám se sebou, co dělat v případě, kdy se vám nějaká technologie líbí ale zároveň ji z ideologických důvodů nenávidíte. Kritizovat kvůli tomu článek je nesmysl. Třeba já to mám vyřešené tak, že jakousi společenskou odpovědnost firmy považuju za relevantní parametr při výběru. Takže mi pak nedělá problém uznat, že nějaká technologie Microsoftu může být dobrá, ale při případném výběru dostane pomyslné body dolů za to, jak Microsoft zneužívá své dominantní postavení.
ČLÁNKY DO MAILU