Osobně mi dost stačilo zbavování se závislosti na nikotinu. Dokud se mi nesrovnala životní situace a psychický stav, bylo to prakticky nereálné. Pár pokusů proběhlo, ale relaps byl celkem rychlý.
Ve chvíli kdy se mi srovnal život a byla jsem v pohodě, stačilo opravdu říct „Dneska si už nedám“ a nedala jsem si. Ale byl tam ten předpoklad mít na to sílu. A to šlo o pitomé cigarety, nedovedu si představit jak těžké jsou v tomhle třeba opiáty.
V tom kontextu mě hrozně štve shaming lidí, co „nemají na jídlo, ale tu krabku / flašku rumu si koupí“. Ušetřili by, kdyby to neudělali? Jo. Zhoršuje to v dlouhodobém horizontu jejich špatnou situaci? Rozhodně. Je jednoduché řešit to tím že přestanou? Fakt ne. Droga není důvod, droga je symptom.