Ja ako stary Hayekovec a v podstate anarchokapitalista je mi uplne uprdele kto je ako bohaty, ake a kde plati dane. A uz vobec nie jeho prinos pre "ludstvo" ako take. Spolocnost sa ma riadit slobodnou volou jednotlivca ak sa ludom paci takato spolocnost je to v poriadku. Je uplne legitimne ze sa ludia rozhodnu pre koniec civilizacie ako ju pozname aj ked si to priamo neuvedomuju a robia to vsetko v "dobrom umysle". Ako sa hovori "Spaste svet od ludi co ho chcu spasit".
P.S. Slobodna vola je to uplne najviac co clovek ma, len si to neuvedomuje. Ziadne navody ako spravne zit neexistuju...
Ano, žádné návody jak správně žít neexistují. A právě proto taky existují pravidla omezující tu svobodnou vůli, aby se lidi navzájem nepozabíjeli. Což je přesně to, co obecně jakýmkoliv anarchistům (kteří se v principu moc neliší od různých jiných propagátorů dokonalých společností) nedochází, že lidé nejsou dokonalí a ta pravidla existují právě kvůli jejich nedokonalosti jako celku.
Je prostředí monopolu nebo oligopolu opravdu o svobodné vůli?
Jasně, na začátku si ten monopol lidi svobodně vybrali, ale co potom? To je asi jako tvrdit, že když jsme si ve 46 (částečně) svobodně vybrali komunisty, tak to, že jsou u moci v 70. letech je svobodné rozhodnutí jedinců. Ve 46 ale ta nejmladší generace ještě ani nežila. Stejně jako dnes mladý člověk nikdy neměl svobodnou volbu si vybrat operační systém na mobilu, ale musí si vybrat Android nebo iOS. Jasně, pořád má svobodu používat tlačítkový telefon nebo žádný, ale to jsou volby jako noha. Asi jako říct tomu mladému člověku v 70. letech, že má svobodu vzít kleště a jít se prostříhat elektrickým drátem.
Já měl Hayeka hrozně rád, žral jsem jeho knížky. Má to dobrou vnitřní logiku, ale čím víc si toho člověk odžije, tím víc zjišťuje, že realita je tak složitá, že ji žádná ekonomická nebo filozofická teorie nedokáže spolehlivě zachytit.
17. 1. 2024, 09:44 editováno autorem komentáře
Tak ja mam Hayeka cim som starsi tym viac rad :-) Inak slobodna vola boli a to dokonca aj fyzicky. Ja si napriklad viac vazim ludi co sa zbavili alkoholizmu alebo zavislosti od drog ako ludi co to nikdy nevyskusali a moralizuju. Clovek by si mal niekolko krat za zivot siahnut na dno a potom vystupat hore, len tak sa z neho stane fenix...
Problém je, že zbavit se jakékoliv závislosti jde pořádně ve chvíli, kdy člověk nemá další problémy. V systému bez veřejné sociální sítě, pravém ancap snu, je šance člověka na rehabilitaci mizivá. Koukat se na to pohledem osobní zodpovědnosti je neúčinné a podstatně dražší pro celou společnost. Ono se stačí podívat na účinnost housing-first strategie Finska proti stavu třeba v USA.
Prave ze ja tvrdim ze clovek sa ma sam rozhodnut ci drogy zoberie ale nie. Alebo ich zoberie a potom najde silu to zmenit (respekt) pripadne zoberie drogu a zivot takto ukonci. Kazde toto riesenie je na jeho posudeni, nesnazme sa kazdeho spasit. A ze system sa to snazi riesit a stoji to peniaze je len problem systemu, nie toho co sa rozhodol pre takyto zivot.
> A ze system sa to snazi riesit a stoji to peniaze je len problem systemu,
Pointa je, že neřešit to je reálně dražší. I pokud zahodíme veškerou empatii a fakt že vzájemná spolupráce a pomoc je jeden z důvodů proč je náš druh tak úspěšný a proč máme civilizaci, náklady na řešení důsledků bezdomovectví a drogově závislých je reálně dražší než záchranná síť a pomoc lidem.
A pokud tvrdíš že si vážíš každého kdo se závislosti zbavil, zkus se s nimi o tyhle názory podělit. Jsem si celkem jistá že tě drtivá většina pošle tam kde slunce nesvítí :)
Tenhle blábol o tom, že lidé se rozhodují (svobodně, se všemi informacemi, na základě svobodné vůle) o požití drog je zcela mimo mísu s realitou. Už jsem to před lety slyšel u Urzy a on zcela ignoroval to, že je tam forma závislosti na té látce, takže to vůbec není o svobodném rozhodnutí "dneska si už nedám" a také dost často je počátek užívání spojen té látky spojen s nějakou dost nepěknou situací.
Osobně mi dost stačilo zbavování se závislosti na nikotinu. Dokud se mi nesrovnala životní situace a psychický stav, bylo to prakticky nereálné. Pár pokusů proběhlo, ale relaps byl celkem rychlý.
Ve chvíli kdy se mi srovnal život a byla jsem v pohodě, stačilo opravdu říct „Dneska si už nedám“ a nedala jsem si. Ale byl tam ten předpoklad mít na to sílu. A to šlo o pitomé cigarety, nedovedu si představit jak těžké jsou v tomhle třeba opiáty.
V tom kontextu mě hrozně štve shaming lidí, co „nemají na jídlo, ale tu krabku / flašku rumu si koupí“. Ušetřili by, kdyby to neudělali? Jo. Zhoršuje to v dlouhodobém horizontu jejich špatnou situaci? Rozhodně. Je jednoduché řešit to tím že přestanou? Fakt ne. Droga není důvod, droga je symptom.
Já mám příklad, tak 30 let starý, kdy jeden člověk po "úspěšné" léčbě alkoholismu spáchal sebevraždu. Ano, ta léčba byla formálně úspěšná, on skutečně nepil. Ale jaksi se vůbec nevyřešil ten problém, pro který začal pít.
A tohle je tak ve zkratce ten problém. Vůbec se neřeší, proč ti lidé začali brát drogy a jen se řeší, aby brát přestali. A hlavně neřešit vůbec nic okolo. Ale tohle není jen problém drog, takto se tady ne-řeší problémy tak nějak všeobecně.
Ten shaming ovšem typicky vychází z toho, že titíž lidé pak křičí, jak nemají peníze a mohou za to všichni ostatní. Je celkem jedno jestli to je symptom nebo ne. Ale peníze zcela bezpochyby nemají bezprostředně proto, že je utrácejí za drogy, nikoliv proto, že jim všichni ubližují.
Když si nebudou stěžovat nebo si budou stěžovat na věcné problémy ze svého života, žádný shaming nebude.
Když si nebudou stěžovat nebo si budou stěžovat na věcné problémy ze svého života, žádný shaming nebude.
Tohle je bomba. :-D Takže ti lidé mají nějaký problém. Ten problém je takové intenzity nebo časové délky, že raději začali pít. Když si začnou stěžovat, tak si vlastně stěžují blbě a mají si stěžovat nějak líp. A dokud si nebudou stěžovat líp, tak jim vlastně můžeme nadávat.
Tohle je univerzální návod, jak vlastně nic neřešit.
Jojo. Ona je to často volba mezi „být finančně v háji a být z toho psychicky na dně“, a „být o trochu víc finančně v háji, psychicky na dně, ale aspoň nebýt na sebevraždu, protože ta flaška vodky to trochu utlumí“
Člověk se umí vyhrabat z bažiny sám, ale nejdřív mu někdo musí hodit něco za co se chytne.
A přesně tohle se ukazuje třeba v tom Finsku. Například pomoc lidem bez domova je ve většině zemí podmíněná střízlivostí a nebraním drog. Jenže to je fakt jak chtít po člověku aby přestal kašlat, a pak ho teprve začít léčit s chřipkou. A jak se zcela nepřekvapivě ukázalo, vyřešit symptom - člověk bez domova je psychicky na dně a drogy to pomáhají ulehčit, pojďme jim dát domov - a pak teprve nabídnout pomoc se závislostí má dramaticky větší úspěšnost.
Máte problémy s chápáním psaného textu? Píši "když si budou stěžovat na věcné problémy ze svého života". Problém je, že tihle lidé si stěžují typicky na to, jak je na ně svět zlej, jak za všechno mohou ostatní, jak nemají peníze a státe, dej.
To je důvod toho shamingu. (Když si stěžovat nebudou vůbec, shaming pochopitelně nebude taky, ale jim se zase nedostane pomoci. To jsem připojil pro logickou úplnost. Ostatně i takoví jsou.)
Ne, problém není v tom, jak dobře nebo špatně si stěžují. Problém je v tom, že existoval problém, který se roky neřešil a tak prostě spadli do nějakého většího problému (resp. pro ně menšího). Tohle píše Kate snad zcela srozumitelně.
A "řešení" správné formy stěžování fakt vůbec žádným způsobem neřeší ten původní problém.
Dám příklad ze svého SVJ. Minulé vedení mělo zásadu: na anonymní podněty se nereaguje. Nevím, z jaké historické zkušenosti tohle vychází, tuhle zásadu mělo více lidí. A já jsem oponoval, že je přece úplně jedno, kdo je pod tím podepsaný a jestli vůbec. Pokud teče střecha, tak oprava střechy vůbec nemá záviset na tom, jestli se někdo (a jak moc správně) podepsal nebo ne.
Stejně tak, pokud si někdo jakkoliv blbě stěžuje, tak by se mělo jít po podstatě a ne mu jenom sebrat láhev s hláškou: problém vyřešen.
Přitvrdím:
Lidi na drogách a spol jednají naprosto iracionálně a hloupě. Možná jsou i doslova neinteligentní (znám pár takovejch lidí, a lezou mi tím na nervy).
A teď si vemte lidi jako @martinpolak, @Ergo_sum nebo @Urza, o kterých se dá celkem předpokládat, že nebudou úplně blbí, a stejně jsou schopni mít o závislosti tak scestné názory.
Kde potom brát právo očekávat od těch závisláků nějaké rozumné rozhodování?
Naprosto chybná a nesmyslná generalizace.
Chcete říct, že milióny administrativních pracovníků, kteří vykonávají práci jen díky Aderall / Ritalinu, jednají naprosto iracionálně a hloupě?
Koukněte sem. Přihořívá? https://slatestarcodex.com/2017/12/28/adderall-risks-much-more-than-you-wanted-to-know/
Tak zrovna tenhle případ jsem napsal naprosto úmyslně, protože se jedná o stejnou třídu drog (stimulanty na bázi amfetaminu), jako třeba pervitin, který si myslím, že do těch tvrdých drog zařadí každý.
Rozdíl v dostupnosti nebo složitosti výroby, což určuje nabídka "na ulici" je jiná než od lékaře je k tomu ortogonální (a na příkladu heroin / fentanyl je krásně vidět, že se může snadno setřít také.)
O používání methamfetaminu ve válce by se dalo také docela dost napsat, a že by byli němci tak hloupí, aby si dobrovolně ohrozili Luftwaffe fetem se říct nedá.
Anarchokapitalismus je vždycky při střetu s realitou hrozný oxymoron. Jaká existuje svoboda jednotlivce, pokud se veškerá moc soustředí v několika firmách? Je pro velkou část populace minimální mzda opravdu svobodnou volbou a svobodnoým rozhodnutím, pokud na tom závisí jejich přežití?
Jaký je rozdíl mezi mocí a prostředky soustředěnými v několika nadnárodních korporátech a feudalismem? Kde je anarchie v systému, kde je z principu moc soustředěná v korporátní hierarchii?