V celom clanku nie je nikde spomenute ze vynalezcom telegrafu je Nikola Tesla a nie nejaky talian.
http://en.wikipedia.org/wiki/Wireless_telegraphy#Tesla
A plno inych odkazov (toto bol prvy ktory gugl vyplul).
Prosim, opravte si to a neklamte ludi.
Článek se nevěnuje otázce autorství bezdrátového telegrafu (Tesla byl pouze jedním z řady, kteří k jeho zrodu přispěli, i když jeho přínos byl jistě značný - viz váš vlastní odkaz na heslo ve Wikipedii, kde je uváděn společně s Marconim, Hertzem (jeho výzkum byl zásadní), Branlim a dalšími), ale příběhu o jeho nabourání zpochybnění bezpečnosti přenosu informace. Nikoho tudíž neklame a nevidím důvod cokoliv opravovat nebo doplňovat. Tesla je jistě zajímavá a významná osobnost, ale do tohoto dílu seriálu prostě nepatří.
Tak Marconi hlavne stavel na Teslove praci, proto by Tesla nemel byt v clanku opomenut. Teslova slova: "Marconi is a good fellow. Let him continue. He is using seventeen of my patents." To je to samy jak s Edisonem, taky nechal Teslu vyresit spoustu veci a pak za to ziskal sam kredit.
Pripomina mi to rozdil mezi truchlenim po smrti Steva Jobse a Dennise Ritchie. Zatimco ten druhy byl pro pocitacovou historii nesporne dulezitejsi (a mel by pravem byt nazyvan technologickym prukopnikem narozdil od autora libivych krabicek), media jsou plna toho prvniho.
Dnes je to běžná věc (http://www.submarinecablemap.com/), ale výroba, položení a provoz prvního kabelu z Evropy do Ameriky r. 1866 byla velmi složitá věc. Pochopitelně nebyly zesilovače a vzhledem k překonávané vzdálenosti byl odpor kabelu tak velký, že se přes něj procpal jen nepatrný proud. Na přijímací straně tudíž nešlo použít mechanický telegraf, ale byl tam galvanometr (http://cs.wikipedia.org/wiki/Galvanometr). Ale i tak byla výchylka cívky velice malá, takže k ní bylo připevněno zrcátko, které odráželo paprsek světla a ten dopadal na stěnu několik metrů daleko. No podle toho, jak paprsek poskakoval (spíše se chvěl), zkušený telegrafista odhadoval vysílané znaky. Mám k tomu literaturu z roku 1898.
Mimochodem, jeden kabel byl odepsán díky stupidnímu rozhodnutí manažera. Chtěl zvednout úroveň signálu na přijímací straně, neboť se domníval, že pak by bylo možné zvýšit rychlost vysílání znaků a tím pádem vyslat více telegramů a pochopitelně více vydělat. Přestože telegrafisté ze zkušenosti věděli, že při zvýšení rychlosti vysílání dochází ke splývání znaků, nařídil zvýšit napětí vysílané do kabelu natolik, že se prorazila izolace.
Pak se věci ujali teoretici a popsali, co se vlastně na vedení děje a to pomocí tzv. telegrafní rovnice (http://cs.wikipedia.org/wiki/Telegrafní_rovnice), praktičtěji tady http://cct.hrnek.cz/clanky/tlgrovnice/tlgrovnice/vedeni.pdf. Z ní pak vyšel vynález Michaila Pupina, který samozřejmě všichni známe, ano, jde o známý pupinovaný kabel (coil-loaded cable) :-).
Nicméně bych řekl, že by někteří zdejší diskutéři možná onen problém vyřešili i bez matematiky, :-).
Většina jich zůstala na dně. Olovo se nepoužívalo vůbec a mědi bylo relativně málo (myslím vůči vnějšímu průměru kabelu) - samozřejme při těch délkách by to dalo hezkých pár tun. Pevnost v tahu zajišťovaly ocelové dráty (u tenčích kabelů tvořily zároveň pancéřování; to bylo u kabelů pro náročnější použití řešeno extra). K izolaci se používala prakticky výhradně gutaperča, takto příbuzná kaučuku; získává se z perčovníku pravého (http://cs.wikipedia.org/wiki/Gutaperča). Má opravdu vynikající izolační vlastnosti a také chutná vodní havěti - aby se k ní nedostala, ovíjel se povrch kabelů mosaznou páskou (nad ni přišel už jen plátěný potah, napuštěný nějakým svinstvem). Jinak kabel nebyl po celé délce stejný, příbřežní část bývala robustnější kvůli odolnosti vůči kotvám, rybářským sítím a taky žralokům; část vedená hlubokým mořem už mohla být tenčí (měděné jádro mělo samozřejmě vždy tentýž průměr).
Konstrukce kabelů je popsána třeba zde
http://atlantic-cable.com/Cables/TelconSamples/index.htm
http://atlantic-cable.com/Cables/1923CCC-Atlantic/index.htm
Ja si prave odnekud pamatuji, ze tyhle kabely mely oloveny plast. Ten ma vyhodu v tom, ze umoznuje jisto ohebnost a pri tom je nepropustny. V morske vode pak olovo asi vydrzi dele, nez nejaka medena paska. Ale je dost mozne, ze se jedna o jinou verzi kabelu, nevim, jestli starsi nebo naopak novejsi.
Určitě byla více konstrukcí. Ovšem Angličané, kteří v podoceánském kabelování hráli dlouhou dobu prim, v tom měli systém - navíc by se moc výrobců takových kabelů neuživilo. Izolaci zajišťovala výhradně ona gutaperča. Zmíněná páska byla použita jen kvůli teredu a spol. (p. Satrapa mu říká sášeň lodní), těmto potvorám gutaperča docela chutnala a dělaly do ní dírky. Koukněte se na předešlé odkazy, jsou tam obrázky řezů kabelů včetně objednací nomenklatury ;-).
Nicméně bych doporučil diskutovat spíše o meritu článku :-).
Marconi bol podvodnik, to ukazal cas. vsetky patenty, ktore pouzival boli priznane v polovici storocia spat Teslovi. Ale naco o tom polemizovat, armada xcela marconiho a jeho prenos, tak ho mala. Rovnako ako cely svet obdivuje Edisona ako najvacsieho vynalezcu a pritom to bol iba clovek, co zneuzival mladych vedco a inzinierov a dokonca na zaciatku aj Teslu.
K Teslovi určitě svět nebyl spravedlivý - ale jeho rehabilitace je tématem pro jiné články, knížky nebo TV dokumenty. Nicméně myslím že proti tomu, co se dnes děje například v USA (ale i v Indii) v oblasti patentů na GMO potraviny, je to co prováděl Marconi drobnost. Farmáři jsou už dnes žalováni i v situacích, kdy se GMO plodiny zkříží s běžnými a přenesou na ně upravdné geny - ty jsou totiž patentovány a tudíž je nesmí pěstovat nikdo, kdo si nekoupil GMO osivo. Stejně tak je porušením patentu, když z GMO plodiny použije farmář část semen jako osivo pro další sezónu. Osobně nejsem zarytý bojovník proti GMO, nicméně mám pocit, že komplikace kolem patentů a autorských práv na genově upravené potraviny a jejich křížení s původními plodinami (společně s mizením původních plodin) je tikající časová bomba - v západním i třetím světě.
Sice to sem nepatří, ale to tvrzení o žalobě při křížení je tak zjednodušené, až se blíží nepravdě.
Ono je to totiž spíš naopak, celkem bez potíží farmáři získali řadu odškodnění za "kontaminaci" své úrody GMO při zmíněném "náhodném křížení".
Zmíněné soudy vedené ze strany Monsanto a dalších firem se týkaly situací, kdy si někdo zcela evidentně namnožil GMO osivo a pěstoval pak výnosnější plodinu "zdarma" - nemusí se nám to líbit, ale situace je tu z hlediska smluvního dána jasně. Že to pak třeba měl farmář snahu medializovat právě jako tu "náhodu" je sice pochopitelné, ale zdaleka ne vždy to byla pravda...
Prvym podanym patentom tykajucim sa bezdrotovej telegrafie bol tento: http://www.google.com/patents?id=ayxCAAAAEBAJ&printsec=abstract&zoom=4&hl=sk#v=onepage&q&f=false
z roku 1872
Kedysi bol o tom tiez clanok v zmienovanom amaterskom radiu
Některé "Rybkoviny" nejsou až tak uchvancancující.
http://pctuning.tyden.cz/index.php?option=com_authorarticleslist&autor=127-Michal%20Rybka
Řekněme že některé jeho články jsou tak pro puberťácká jelita bez širšího rozhledu, těm opravdu může připadat názor člověka s mozkem jako zásah vyšší moci. Ale to není chyba pana Rybky, to je problém současného vzdělávacího systému. Kdyby nebyla chyba v současném vzdělávacím systému, bude pan Rybka jen průměrný a možná si ani nedovolí psát články. Tedy hvězdu z něj neudělalo špičkové vzdělání, ale ignorance ostatních ve stylu mezi slepými....
Kdyby všem lidem dávali do hlavy mozek, taky nedělám počítače, ale škrábu brambory.