Žádný HTML, žádný JavaScript, ale prostě jen nějaký bajtkód, který se transparentně stahuje a spouští na mém počítači, a velice primitvní protokol na přenos toho bajtkódu (+ cache a hash na ověření, zda je to vůbec nezbytné; formát dat mezi "klientem" a "serverem" by byla jejich vnitřní záležitost, pokud by byl v daném případě vůbec nutný jejich přenos). Jestli jen vytvoří aplikaci vypadající jako dnešní statická webová stránka, nebo se bude chovat jako plnohodnotná aplikace, či cokoli mezi tím, to už by záleželo čistě na autorovi takové internetové služby. Z jakého jazyka by se do toho bajtkódu překládalo nebo třeba i generovalo z nějakých programů, by taky bylo čistě na autorovi. Na straně "klienta" by nebylo třeba žádného prohlížeče, jen VM na stahování a spouštění toho bajtkódu + stáhnutelné cachované knihovny a konfigurátor, kde bych povoloval a zakazoval VM přístup k různým prostředkům na mém počítači apod. "Klient" v uvozovkách, protože by technicky šlo o peer2peer vztah. Jestli by šlo o server nebo o klienta nebo o obojí by záleželo jen na tom, jak by taková aplikace byla napsána.
Technicky jednoduché a ortogonální, neomezeně rozšiřitelné, podstatně omezující množství dat tekoucí sítí (kolik balastu v podobě nadbytečných a zbytečně ukecaných HTML tagů a JavaScriptu se každou sekundu naprosto zbytečně přelévá sem a tam internetem...), lépe využívající výpočetní výkon u klienta, žádné řešení statický/dynamický, stylů apod., žádné omezení plynoucí ze schopností prohlížeče - dynamická rozšiřitelnost založená na relativně bezpečných knihovnách v tom samém bajtkódu, nebo rizikovějších binárních knihovnách (včetně nějaké standardní knihovny náležející k VM, představující standardizované minimální API/UI) - možno řešit přes certifikáty, podobně jako dnes.
Vždyť celý počítač, který máš právě před sebou, ať už desktop, notebook nebo smartphone, je jeden velký prohlížeč + mnohem víc. Tak proč v něm spouštět ještě nějaký jiný prohlížeč (technicky/historicky vlastně jen grafický terminál) s omezenými schopnostmi, na který se pak složitě roubují různá rozšíření, která umožňují aspoň trochu se přiblížit schopnostem toho, na čem to celé běží? To je jak kdybych v bytě postavil bunkr z matraček a pak řešil, jak v tom bunkru udělat kuchyni, záchod, sprchu, druhé patro...
To, že někteří autoři a některé nejmenované firmy začali vzhled a chování normálních aplikací připodobňovat prohlížečům, považuji za vrchol perverze.