Během několika následujících dnů či hodin zásoba IPv4 adres v africkém registru AfriNIC klesne pod hodnotu /8 (16 milionů adres), čímž i poslední z pětice regionálních registrů vstoupí do fáze vyčerpání zásob IPv4 adres. V ostatních registrech podobná situace nastala už relativně dávno:
- Globální zásoby v registru IANA došly 3. února 2011.
- V regionu Asie-Pacifik ohlásilo sdružení APNIC vyčerpání 19. dubna 2011.
- Evropský správce RIPE NCC dosáhl vyčerpání 14. září 2012.
- Latinská Amerika nastavila pravidla vyčerpání na čtvrtinu hodnoty /8 (tedy /10) a k dosažení této hodnoty došlo 10. června 2014.
- Severoamerický registr ARIN šel ještě dál a za vyčerpání prohlásil úplnou nulu; té dosáhl 24. září 2015.
Hierarchické rozdělení internetových registrů
Ještě v roce 2012 Ondřej Filip v článku spekuloval, že zásoby AfriNIC mohou vydržet do let 2019 – 2020. Teď se ukazuje, že obavy o nárůst spotřeby v Africe po vyčerpání zásob jinde byly oprávněné. Ostatně přinejmenším jeden český poskytovatel hostingových služeb před časem expandoval do Tuniska, nejspíše především kvůli možnosti získat více IPv4 adres.
Pravidla vyčerpání v AfriNIC definují dvě fáze. V té první, která nastane otevřením posledního bloku /8, budou adresy přidělovány stejně jako doposud, tedy /24 (256 adres) pro koncové uživatele a /22 (1024 adres) pro poskytovatele přístupu (LIRy), nicméně maximální velikost přídělu je omezená z /10 na /13 (půl milionu adres). Na evropské poměry jde o velmi velkorysou nabídku, připomeňme, že v regionu RIPE koncoví uživatelé nezískají nic a LIRové právě jednou /22.
Po vyčerpání zásob na úroveň /11 (2 miliony adres) dojde k aktivaci druhé fáze, ve které se bude přidělovat po blocích nejméně /24, nejvíce /22. V obou fázích také dojde ke zkrácení období, pro které jsou adresy přidělovány, z dvanácti na osm měsíců – v AfriNIC totiž na rozdíl od RIPE a APNIC nezrušili posuzování potřebnosti přidělení adres.
K nároku na přidělení dalšího bloku adres je třeba prokázat 90% využití stávajících alokací. V pravidlech je také explicitní zmínka o tom, že adresy z regionu AfriNIC jsou určeny pro Afriku a jejich použití mimo region je možné výlučně pro účely propojení s Afrikou.
Po vyčerpání zásob na úroveň /12 (1 milion adres) dojde k úplnému zastavení přidělování adres. K podobnému kroku došlo v Severní Americe, kde již od července 2015 zapisuje registr ARIN žadatele o IPv4 adresy na čekací listinu a uspokojuje je teprve v případě, že je mu poptávaný objem adres vrácen. Úplné zastavení přidělování adres je možné v nejbližší době čekat také v Latinské Americe, která je již v poslední, čtvrté fázi vyčerpání. Tamní zásoba činí aktuálně kolem sta tisíc adres, které jsou přidělovány v blocích od /22 do /24 jen novým členům LACNIC a každému pouze jednou.
Jak ukazuje pravidelně aktualizovaný graf Geoffa Hustona, pomalu se blíží doba, kdy konec zásob IPv4 adres bude aktuální i pro regiony APNIC a RIPE, které sice začaly s vyčerpáním jako první, ale nastavily nejpřísnější pravidla pro přidělování. Jednoduchá extrapolace ukazuje, že úplné dno může dosáhnout APNIC někdy v roce 2020, RIPE NCC v roce 2021. Ač se nám to nemusí líbit, éra IPv4 je definitivně u konce.
