Na 84. konferenci RIPE Meeting o stavu internetu na Ukrajině mluvil Emile Aben z RIPE NCC, který se zabývá měřením vlastností internetu v různých částech světa. Sleduji od začátku pozorně zpravodajství o válce na Ukrajině a předpokládal jsem, stejně jako asi většina z vás, že velmi rychle dojde ke zhoršení připojení ve válkou zasažených oblastech.
Podle dat z místních měření je ale síť na Ukrajině v docela dobré kondici. Je poškozená, ale je funkční.
Většina sítě funguje
Dobře je to vidět na datech z projektu Ioda.live (Internet Outage Detection and Analysis), který monitoruje stav různých internetových sítí a detekuje výpadky s dopadem na autonomní systémy (AS) nebo na velké regiony. Zelená čára v grafu ukazuje, kolik IP prefixů je viditelných v globální tabulce BGP. Na začátku je tam vidět nějaký propad, ale většinu času je to velmi stabilní.
Modrá čára ukazuje, kolik IP adres je aktivních a skutečně odpovídá. Tam se to propadlo, vidíme okolo 80 až 85 % adres proti době před válkou.
To je možné vysvětlit jednak válečnými škodami, ale také tím, že mnoho Ukrajinců bylo nuceno opustit své domovy a při tom doma nebo v kancelářích vypnuli techniku.
Další měření může poskytnout projekt RIPE Atlas, který díky dobrovolníkům po celém světě provozuje 11 tisíc síťových sond. Můžete jim zadávat různá měření a zvolit přitom konkrétní město nebo stát. Máme sondy samozřejmě i na Ukrajině. Před válkou jich tam bylo aktivních 225.
Na začátku války bylo opět možné zaznamenat mírný sestup, ale už mnoho týdnů je jejich počet stabilní.
V grafu je možné vidět krátkodobé propady, což značí výpadek několika sond a obvykle je nějaký problém v některé ze sítí. Ukázat je to možné na konkrétním případu sítě Triolan (AS13188). Na horním grafu je vidět počet odpovídajících sond, kterých je celkem v síti jedenáct. Vidíte tam rychlý pokles a poté postupnou obnovu v průběhu dvou následujících dnů.
Zajímavé také je, že provozovatel sítě tento konkrétní výpadek zdokumentoval a zveřejnil a podle něj šlo o sabotáž. Vypadá to jako velká věc, ale výpadek postihl necelá dvě procenta uživatelů na Ukrajině.
Kde válka zasáhla nejvíce
V Mariupolu je situace výrazně horší, protože tam také podstatně dramatičtěji zasáhla válka. Červený kříž tam situaci popisuje jako dystopickou, a to jsou podmínky, ve kterých se internet rozbije. Nefunguje tam zásobování elektřinou, jsou poškozené linky, a to má na síť ničivý dopad.
Jako příklad je možné uvést síť společnosti Ilyich Iron and Steel Works, což je druhý největší ukrajinský hutní podnik, který sídlí v Mariupolu. Mají vlastní autonomní systém a jejich konektivita závisí na dvou sítích.
Ty jsou v grafu označeny zelenou a červenou barvou. Na začátku války bylo vše online, od druhého března ale fungovala už jen jedna síť a později vypadla i ta a celý autonomní systém tak zmizel z internetu.
To jsou ale jen jednotlivé případy, ze vzdálenějšího pohledu je zřejmé, že většina internetu na Ukrajině stále funguje. Mě to třeba hodně překvapilo a mluvil jsem s dalšími lidmi, kteří byli také překvapeni.
Proč se tedy celá síť na Ukrajině nerozpadla? Je možné rozkrýt jednotlivé vrstvy a důvody této stability, jeden prvek ale v datech vidět není. Jsou to lidé, kteří nepřestali pracovat na tom, aby síť fungovala. Pořád je venku někdo, kdo i v těch hrozných podmínkách opravuje místní internet. Zaslouží si za to obrovský respekt.
Základem stability internetu je stále obětavost, odvaha a vytrvalost.
Proč je síť tak odolná?
Co naopak v datech vidět je, jsou čistě technické okolnosti, které pomáhají většinu sítě stále držet v chodu. Je to zejména decentralizace, kdy se o fungování sítí stará široká skupina nezávislých subjektů. Na ukrajinském trhu není jeden dominantní síťový hráč.
Jejich sítě se také velmi hustě propojují, k dispozici mají velké množství propojovacích uzlů. Dalším důležitým prvkem je nezávislost na úrovni tranzitních sítí, takže mnoho sítí závisí na mnoha jiných sítích a ne na jedné dominantní. Z infrastrukturního hlediska je také důležitá hustá síť optických vláken provozovaných různými telekomunikačními společnostmi. Je to mnoho různých vrstev, ve kterých je zabudována redundance a tím i odolnost.
Decentralizaci je možné měřit Herfindahl-Hirschmanovým Indexem (HHI), který ukazuje poměr velikosti firem ve vztahu k odvětví a je ukazatelem míry konkurence. Může nabývat hodnoty od 0 do 1, kdy jednička znamená absolutní monopol a nula naopak naprosto rozptýlený trh s velkým množstvím malých hráčů. Pokud tento index vypočítáme z dat poskytovaných organizací APNIC, má Ukrajina čtvrtý nejnižší HHI na světě.
Trh je tu velmi rozptýlený, což lze doložit tím, že 55 % firem obsluhuje méně než jedno procento uživatelů. Zároveň jsou poskytovatelé připojení mnoha linkami přes různé tranzitní sítě, což je vidět na následujícím grafu.
Svou roli hraje také mnoho různých propojů mezi sítěmi, které jsou možné díky husté síti propojovacích uzlů. Podle databáze PeeringDB je jich na Ukrajině celkem 19. Třináct z nich můžeme zaznamenat díky sondám Atlas, protože tyto propojovací uzly leží někde na cestě mezi dvěma sondami.
Na grafu je vidět propojení mezi jednotlivými sítěmi, přičemž každá barva označuje jeden propojovací uzel. Je jasně vidět, že žádná barva není dominantní, což také pomáhá zvyšovat odolnost celé sítě.
V médiích se hodně hovořilo o tom, že na Ukrajinu zamířilo mnoho terminálů pro využití družicové sítě Starlink. V datech se tato připojení neprojevila, ale pro některé oblasti jsou velmi důležitá.
Byl například zdokumentován případ části mobilní sítě, která byla během válečného konfliktu odstřižena od světa a poté byla připojena pomocí Starlinku. I těch 160 znaků v textové zprávě stačí k tomu, abyste dali svým blízkým informaci o tom, že jste v pořádku.
Také části některých nejvíce postižených měst jsou připojeny jen přes tento družicový terminál.
Ukrajinský internet je tedy velmi houževnatý a je možné v něm pozorovat mnoho redundancí na různých vrstvách. Stále jde o systém vytvořený lidmi, takže jeho odolnost má své meze.
Komunitní aktivita
Na technické téma navázal René Fichtmüller z komunitní Global NOG Alliance, který se snaží pomoci situaci na Ukrajině řešit. V našem odvětví jsme jedna velká rodina. Neřešíme barvy, rasy nebo pohlaví a neřešíme ani hranice.
Jen pár dní po začátku války se spojil se svým přítelem Patrikem, který má k dispozici nákladní auto, může snadno sehnat druhé, je schopen s ním dojet na Ukrajinu a přivézt tak humanitární pomoc. Druhý březnový týden tak mohli vyrazit na cestu.
Cesta z Berlína na Ukrajinu zabrala 11 hodin, poté byly náklaďáky za dvě hodiny vyloženy a bylo možné se co nejdříve vrátit zase do Polska. Využili jsme místních kontaktů, abychom mohli hranici zpět co nejdříve přejet.
Poté následovala cesta s prázdnými auty zpět do Berlína.
Brzy poté proběhlo online setkání lidí z Global NOG Alliance, kteří obvykle pomáhají místním síťařským komunitám organizovat setkání. Nabízíme všechno, co k tomu potřebujete: software, cloud a celý ekosystém, který se využíval intenzivně zejména během pandemie.
René se při tomto setkání podělil o své zkušenosti s ostatními a organizace se rozhodla vytvořit tým, který chtěl začít pomáhat na Ukrajině. Tak vznikla aktivita Keep Ukraine Connected. Začali jsme na sociálních sítích vyzývat všechny, kteří mají síťové vybavení, aby nám ho darovali.
Aktivita měla v komunitě velký ohlas a velmi rychle se začala sbíhat spousta síťových prvků. Byl jsem na služební cestě a volala mi nešťastná manželka, že před domem se nám hromadí spousta palet s krabicemi a ona neví, co má dělat.
Během dvou dnů byli organizátoři kompletně zavaleni množstvím nabídek hardware, ale požadavků na jeho využití na Ukrajině. Akce se musela na chvíli zastavit, protože nebylo možné to takhle živelně zvládnout. Museli jsme vymyslet organizaci dalšího postupu a vytvořit databázi, která nám pomohla vše dělat systematicky a plynule.
Dárce se může zaregistrovat ve webovém nástroji a vyplní informace o darovaném hardware. Na druhé straně stojí žadatelé o pomoc, kteří ve stejném systému vyplní své požadavky a ty jsou poté párovány. Prohledáváme databázi, hledáme vhodné kombinace a snažíme se reagovat i na hodně specializované požadavky.
V systému je pak vidět, co bylo přijato, co odmítnuto, co už bylo naloženo a odvezeno.
V dubnu pak René absolvoval cestu do Lublaně a při té příležitosti zastavil na mnoha místech, kde od dárců nabíral další hardware. Jel z Německa přes Česko, Rakousko do Slovinska a poté zpět a přes Polsko na Ukrajinu a zase domů. Celkem přitom za 44 hodin řízení zvládl ujet 3132 kilometrů. Štěstí v očích vděčných Ukrajinců je na tom celém to nejlepší.
Aktivita stále pokračuje, v současné době jsou nejvíce požadovaným kusem hardware optické svářečky. Ty jsou potřebné, aby bylo možné znovu postavit poškozenou či zničenou infrastrukturu v nejpostiženějších oblastech.
Bylo by jich potřeba nejméně dvacet, zatím byly předány čtyři kusy. Keep Ukraine Connected na webu vybírá finanční dary, za které chce další svářečky nakoupit a dodat.
Podívejte se, jak svářečka optických vláken vypadá a jak pracuje: