No jéje! Každý jaderný inženýr ji musí mít v malíčku ;-)
Rozpracovávali to pánové von Neumann a Svoboda ve 40. letech, jednalo se o problematiku konstrukce spolehlivých mechanismů z nespolehlivých součástí (relátka a elektronky byly extrémně nespolehlivé součástky pokud jde o jejich aplikaci v počítačích; střední bezporuchová doba takového monstra byla často jen pár hodin, zjednodušeně řečeno, pak už jste se na výsledky nemohli spolehnout, protože s časem rostla pravděpodobnost, že se někde něco rozbilo a jelikož každá součástka má v počítači svou nezastupitelnou funkci, jinak by tam nemusela být, musí se její porucha někdy někde nějak projevit)