Metalické telefonní vedení patří stále mezi nejdostupnější způsob připojení k internetu. V současnosti jsou po celé České republice dostupné přibližně čtyři miliony zásuvek, přibližně milion z nich je skutečně využíváno pro připojení k internetu. Nároky na výkon ovšem neúprosně rostou a vedení je stále stejné a má svá omezení. Zjevně ale neřeklo své poslední slovo a společnost CETIN, provozovatel této sítě, se snaží z ní dostat maximum.
Společnost včera na oficiální prezentaci představila nasazení takzvaného vectoringu, který pomáhá eliminovat některé nežádoucí jevy vznikající na vedení. Vectoring jsme zvolili, protože dosahujeme do 80 % domácností a podniků a je potřeba zrychlit internet všude. Tato technologie nám to umožní,
řekl Robert Pešta, produktový manažer společnosti CETIN.
Cílem je pomocí vectoringu zlepšit současnou technologii VDSL2, která je již na síti používaná. Od začátku existence CETIN se zabýváme tím, jak to naše domácí stříbro, respektive domácí měď, využít lépe. V průběhu loňského roku jsme provedli celou sadu rozličných testů, kde jsme si vyzkoušeli, že vectoring umíme a naši dodavatelé jsou na něj připraveni,
řekl Pešta.
Co je to vectoring
Princip je podle techniků společnosti desítky let známý. V letadlech se běžně u pilota odečítá hluk pozadí, aby bylo dobře slyšet jeho hlášení. Je to princip, který používá Dolby ve sluchátkách k potlačení šumu. Totéž se tedy v případě VDSL2 dělá na linkách, ale v pásmu 17 MHz. Z každého páru víme, jaké přeslechy generuje do dalších párů a ty odečítáme. Když máme 500 párů, všechny se vzájemně ruší a je potřeba k tomu poměrně složitá matematika a velký výpočetní výkon.
Dodavatelé dnes mají k dispozici DSLAM až s 576 linkami.
Zásadní je, že současné DSLAM (velký xDSL modem u operátora) vectoring už umí. Není to nic, co bychom museli nakoupit a do sítě dát. Už teď ve své síti vectoring máme,
řekl Pešta. Dodal, že vlastně tedy nejde o nic naprosto převratného. Není to žádná extrémní revoluce, ale spíš přirozená evoluce. Není to zatím optika, ale už se jí začínáme blížit.
Pro xDSL technologie je naprosto klíčová délka celého vedení – od operátorova DSLAM po účastnický modem. Čím delší, tím je možné použít nižší přenosové rychlosti. Dnes umíme nabídnout špičkové rychlosti 22 % domácností ze čtyř milionů, které jsou do 500 metrů vedení. Během příštího roku by mělo dojít k nárůstu na 30 %. Lépe využijeme akademický potenciál našich linek, díky eliminaci přeslechů se dostaneme o 20 až 50 % rychlostí výše.
Blíže a rychleji
Vectoring podává nejlepší výsledky na nejkratším vedení. Na přípojkách do 300 metrů dokáže poskytnout teoreticky až dvojnásobnou rychlost, nad půl kilometru už ale není rozdíl tak dramatický a nad kilometr už je velmi malý. Ukazuje to následující graf:
Samotné nasazení vectoringu by tedy bylo přínosné jen velmi omezeně a jen pro ty uživatele, kteří už teď dosáhnou na ty nejvyšší rychlosti. Proto je součástí plánu také budování takzvaných vysunutých DSLAM, které jsou typicky umístěny v uličních rozvaděčích. Do nich vede optika a posledních část cesty je pak realizovaná pomocí metalického vedení. Máme jich postaveno asi 900, do roku 2022 jich chceme mít 6500. Průměr délky metalického vedení se nám tedy bude zkracovat,
řekl Robert Pešta.
Přestože je vectoring na síti dostupný už několik let, až teď se zapíná proto, že se přístupová síť dostává dostatečně blízko k uživatelům. Dříve jsme byli schopni vectoring zapnout jen ve velmi malé skupině linek, což by byla ostuda. Dnes máme šanci dosáhnout s ním na desítky procent uživatelů,
řekl Pešta.
Podívejte se na to, jak vypadají vysunuté DSLAM v praxi:
Otázkou je, kde budou v první řadě nové DSLAM nainstalovány. Překvapivě Praha není podle Pešty prioritní lokalitou – při volbě je zvažována celá řada parametrů jako prodejní potenciál nebo konkurence. Není to tak, že by krajská města měla automaticky přednost,
vysvětlil.
S koordinací jednotlivých linek ve svazku souvisí také jedna zásadní změna – není možné mít v jedné lokalitě více DSLAM od různých operátorů. Všechny linky v jednom vedení musí být napájeny jedním DSLAM. Teprve pak je možné koordinovat provoz na nich a dosáhnout nejlepších výsledků,
popsali nám technici CETIN. Firma tedy postupně komunikuje se svými partnery, kteří si od ní doposud pronajímali samotné vedení (LLU).
Pro efektivní nasazení vectoringu je potřeba se více DSLAM v jedné lokalitě zbavit a velkoobchodním odběratelům pronajmout přímo přenosovou kapacitu až za DSLAM provozovaným CETIN – této metodě se říká virtuální unbundling. Budeme tedy provozovat celou linku včetně koncových zařízení a operátor dostane už jen čistá data. My se budeme starat o DSLAM a našemu partnerovi bude stačit jen router,
vysvětlili nám technici. Taková změna ovšem zasahuje do oblasti regulované ČTÚ kvůli rovnému konkurenčnímu využití přístupové sítě. Regulátor tedy musí tuto změnu režimu posvětit.
Ke 100 Mb/s a výš
Rychlosti prezentované dodavateli technologie jsou jedna věc, uživatele ale zajímají reálně naměřené údaje. Díky vectoringu získáme vyšší rychlosti především na krátkých metalických přípojkách. Zároveň se dostaneme s vyššími rychlostmi k novým zákazníkům. Je to cesta k rychlostem nad 100 Mb/s po metalickém vedení pro významné procento domácností, zatím umíme nabídnout až 40 Mb/s.
Nejde ale jen o samotnou rychlost, vectoring odstraňuje chyby způsobené vzájemným rušením, takže se kvalita připojení posune o kousek výš bez ohledu na rychlost. V tuto chvíli je odstraňujeme jinými způsoby, ale vectoring by měl přinést další zlepšení.
S vectoringem a postupným přibližování k zákazníkům by mělo více linek dokázat dosáhnout až na 100 Mbit. V půlce letošního roku přijdeme s plnou podporou rychlostí 80/8 Mb/s a v roce 2017 spustíme 100+ Mb/s.
Ve druhé půlce roku 2016 začne být instalována VDSL3-ready technologie na FTTC – tedy optika vedená až velmi blízko k domům, kde její roli převezme metalické vedení.
Vectoring bude spouštěn postupně tak, až bude připravena síť i velkoobchodní odběratelé. Musíme doladit všechny plány a až nám nebude nic technicky ani obchodně bránit, začneme v jednotlivých lokalitách vectoring spouštět.
K zákazníkům se informace dostanou s předstihem několika měsíců, dostupnost bude možné zjistit na webu nebo na telefonické podpoře.
Jednotliví poskytovatelé musí pro využití vectoringu vybavit své uživatele. Podpora je typicky hardwarová a musí jej podporovat chipset koncového modemu. Většina modemů, kterou CETIN poslední dva roky testoval, už podporu v chipsetu měla. Bylo v nich ale potřeba vyměnit firmware. Objevily se sice některé čínské modemy bez vectoringu, ale drtivá většina mainstreamové produkce jej umí,
řekli nám technici.
Spuštění není závislé na podpoře vectoringu na všech koncových zařízeních v síti. Pokud by zákazník neměl vyměněný či aktualizovaný modem, stávající připojení mu bude nadále fungovat. Jen nedokáže využít výhody vectoringu. Linka se nezkvalitní, ale bude bez výpadku fungovat dále.
Praktická ukázka
Měli jsme možnost si vyzkoušet vectoring na VDSL2 lince přímo v praxi. Pro tyto účely byly do sálu přivedeny linky ze 150 metrů vzdálené ústředny vybavené DSLAM s vectoringem. Dostali jsme možnost připojit se po bezdrátové či drátové síti a vyzkoušet si přenosové rychlosti.
Na linkové vrstvě byly modemy s DSLAM připojeny rychlostí okolo 130 megabitů a na velké obrazovce bylo přehráváno 4K video z YouTube. Na něm by naměřen špičkový tok 112 megabitů.
Vyzkoušeli jsme několik různých webových speedmeterů, které ukazovaly rychlosti okolo 100 megabitů. Webové testy mohou klamat, bez dodatečného ladění naráží na příliš malá TCP okna a příliš velkou režii,
řekl nám jeden z techniků. Zkusili jsme proto stahovat obrazy linuxových distribucí z rychlých linek ze sítě CESNET a skutečně jsme se dostali mírně přes 100 megabitů.
Poté byla vzdáleně na DSLAM podpora vectoringu potlačena, což vedlo k restartu linek. Zopakovali jsme svá měření a rychlost klesla na 80 megabitů. V tomto případě tedy vectoring přinesl skutečný nárůst výkonu o více než 20 %.
V praxi ale bude hodně záležet na tom, jak se budou vysuté DSLAM přibližovat k uživatelům a kolik z nich bude mít vedení krátké stovky metrů či naopak dlouhé několik kilometrů. Fyzika se ale obejít nedá, několikakilometrové metalické vedení prostě vždycky bude mít horší parametry,
dodal Pešta.
Budoucnost
VDSL2 s vectoringem umí v laboratorním prostředí na krátkých přípojkách rychlosti přes 150 Mbit, ale tím to nekončí. V budoucnu nás čeká test VDSL3 nebo Vplus, kterou teď tendrujeme a testujeme. Měla by zhruba zdvojnásobit rychlosti,
řekl nám Robert Pešta. Dále existuje technologie G.fast, která má smysl u velmi krátkých linek. Zatím nedokážeme využít její potenciál, protože tak blízko k zákazníkům nejsme.