Názory k článku Vědecká práce: Existuje zákon schválnosti?

Nechci zbytečně snižovat informační hodnotu tohoto článku, ale podle mě je na tom prvním obrázku velikonoční mazanec, nikoli chleba...

LOL

Nechci se nějak přít, ale mazanec s máslem je ta největší pochoutka ;)

Musim souhlasit a ja o tom musim neco vedet :)

G.

Ovsem 2 - 3 mm vrstvu si nedokazu predstavit, to je k zbliti :))

Někde na Slovensku si na to prý ještě dávají šunku :-)

Konkrétne na Záhorí

Mě to spíš připadá jako velikonoční vánočka.

ono je vcelku jedno co to je, ale neni to chleba

no jo ... ale takový mazanec má jiné letové vlastnosi než kvalitní chléb a proto tento test dopadl tak katastrofálně.

s tim se neda nesouhlasit.
verim, ze kdyby se jednalo o opravdovy chleba a opravdove maslo (zadna rama) tak 9/10 dopadne na namazanou stranu. ta 1 je uznatelna chyba 10%

:D:D:D:D:D:D:D sorry

chtel jsem pridat svuj nazor ale momentalne zadny nemam no neni to jako naschval?

S tím výtahem to může fungovat tak, že téměř každý, nehledě na patro ve kterém bydlí, vyjede až nahoru a pak seběhne po schodech dolů. Případně výtah staví pouze v přízemí a posledním patře a zastávky mezi touto oblastí jsou ty, kdy někdo výtah nouzově zastavil.

Já myslím, že úplně nahoře bydlí invalidi (nebo důchodci), všude jinde sportovně založení lidé. To je taky zákon schválnosti, hlavně když nefunguje výtah.

U těch chlebů je to jasná marketingová záležitost, aby si každej musel koupit aspoň dvě balení místo jednoho. Těch pár sudejch je tam je proto, aby to nevypadalo tak nápadně :)

S tím výtahem se mi to nezdá, vyšlo to nějak moc pěkně. Teda až na to, že tolik lidí jezdí do posledního patra, to je dost divný. Já už rači výtahem nejezdím, mám to naštestí jen dvě patra a už jsem tím určitě ušetřil spoustu času :) Ve škole máme páternostery (modří už vědí), ale ty jsou, vždycky když bych se rád svezl, plný nebo už nejezdí (zastavujou je docela brzo odpoledne), takže tam taky pěšky třeba i čtyři patra.

A k těm tramvajím to je opravdu peklo. Vždycky, když chci přijet včas do školy, tak mi to samozřejmě ujede, naposledy včera. A to ještě čekám na zastávce, která je blíž, ale jezdí tam víc spojů a musí se pak přestoupit. Kousek dál je jiná, z ní to jede přímo, ale jen jedním spojem. Samozřejmě, že to jede vždycky dřív na té druhé. Anebo když jedu z té první zastávky náhodou dřív tak u přestupu stejně čekám až na ten přímej spoj z té druhé zastávky.

Pak ještě autobusy, to je snad horší. Z metra to mám domů pěšky do kopce asi 8 minut rychlé chůze nebo jednu zastávku autobusem. Na ten jsem už před nějakým rokem přestal čekat, protože průměrná čekací doba byla podobně jako v článku blízko délky jednoho intervalu (a několikrát mnohem delší). A to je prosím na kraji města, kde nejsou zácpy (ale ten bus před tím jezdí přes půlku města).

Rada na závěr: choďte rači pěšky a na MHD nečekejte. I když to vás asi zrovna ten bus nebo tram předjede, takže nic :p

Když jdu včas, cesta trvá 10 minut, když jdu pozdě, cesta trvá 20 minut...Je to normální?

Bohužel ano :)

Nikoliv, normalni to neni. Ale je to zcela bezne, bohuzel.

s tím výtahem je to jasné, je tolikrát v posledním patře, aby lidi, co jsou v přízemí, museli čekat co nejdéle. A zase naopak je tolikrát v přízemí, aby lidi, co jsou v 11. patře, museli čekat co nejdéle.

Ten clanek je super. Pobavil jsem se. Jeste ze existuje zakon schvalnosti :-)

http://www.jir.com
http://www.improbable.com

Třeba tyhle pěkné, ba průlomové články:

http://improb.com/airchives/paperair/volume1/v1i3/air-1-3-apples.html
http://improb.com/airchives/paperair/volume4/v4i4/catfeet.htm

:-)

Co myslíte, je psychopatie důsledkem zákona schválnosti?

Asi jen nadměrné onanie, ale to určitě víš ;)

Měření ukazuje, že zákon schválnosti jako naschvál nefunguje, když ho potřebujeme a naopak, což jeho existenci nade vší pochybnost dokazuje. A navíc se nedá oblafnout. Jel jsem kdysi na osudově důležitou schůzku a vědom si tohoto zákona, vyjel jsem už o dvě hodiny dříve - co kdyby měl rychlík sekeru. Zcela mimořádně (jak jinak), byl o čtyři hodiny opožděn.

Bohužel, zákon schválnosti naschvál takhle inverzně nepracuje. Na důležité schůzky se dá přijít včas, jen pokud to udělá někde daleko větší průser (třeba vám dají pracovní místo, protože jste přišel včas, zatímco druhý uchazeč, který už dluží víc, než má, přijde pozdě).

dalsi vypeceny vyzkum... http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2008031901

http://mythbusters-wiki.discovery.com/page/Buttered+Toast?t=anon

Toto skusali mythbusters, bola na to 1 epizoda, doporucujem pozriet.

prve co ma napadlo ked som cital:)

Souhlas, ze je rano vytah v naproste vetsine pripadu v prizemi je celkem logicke, vsichni jedou do prace. Ale odpoledne kazdy prijde z prace, v prizemi si vytah zavola a zanecha ho v nekterem patre, pricemz pravdepodobnost by mela byt (logicky) rovnomerne rozlozena. Tak ja je mozne, ze se nejvyssi patro naprosto vymyka tomu prumeru? A to je fakt - doma mame 2 vytahy na 15 podlazi (vcetne sklepa a toho prizemi) a v naproste vetsine je alespon jeden vytah v nejvyssim patre, mnohdy i oba.

Jedno vysvetleni bych mozna mel - pejskari. Ti pouzivaji vytahy relativne pravidelne behem dne a pokud se jich na patre vyskytuje vice, musi vytah skoncit prave v tomto patre casteji, nez v jinem patre, kde pejskari nejsou.

Na 2 výťahy existuje vysvetlenie:
Modelová situácia: som na 15 poschodí, výťah A je obsadený, výťah B stojí na prízemí (voľný). Privolám výťah B, lenže akonáhle sa pohne, výťah A zastane na 10. poschodí a ja si ho privolám, rozbehnem sa dole a výťah A zatiaľ vyjde hore. Keď vystúpim z výťahu, miniem sa s bratom, kt. ide na 15. poschodie, nechce sa mu čakať na výťah B, tak nastúpi do A, vystúpi na 15. poschodí a nechá ho tam, čiže oba výťahy sú hore, aby do nepríčetnosti rozčúlili babu čo ide na prvé poschodie a nestíha telenovelu...

Ja si to predstavujem tak, ze smerom hore sa vezie vzdy viac ludi v roznych poschodiach, ti postupne vystupuju, no a posledny vystupi na najvyssom poschodi. :-)

vyborny clanek, jen by me zajimalo, jaka linka tramvaje to byla, abych se ji mohl vyhnout :)
I kdyz podle zakona schvalnosti se ji asi vyhnout nedokazu.

ČD = Času Dost

ČD = čekej Debile

ČD = Čekej a Doufej :)

co se tyka salin, tak cesta z novych sadu na hlavni nadrazi (100-150m) jezdi tady tech linek fakt dost. vzdy kdyz pujdete pesky tak za tu dobu projedou minimalne 2 saliny. vzdy kdyz pockate, tak salina prijede naprosto plna, nebo neprijede zadna.
a pokud udelate test dvou lidi, jeden z nich v saline a druhy pesky, tak minimalne jeden z nich nekoho potka a zakeca se, takze stejne prijde pozde.
u ČD to není zákon schválnosti ale jejich zasada. Můžete mi prozradit, která jiná dopravní společnost je schopná za rok vyrobit 1,5 roku zpoždění?

Kterákoliv v libovolném městě. Dokonce to nemusí být ani šalina (tramvaj), ale i metro, autobus, trolejbus (pro pražáky je to autobus napájený z trolejí), vlak, nebo libovolné jiné zařízení MHD. Tento jev se obvykle vyznačuje tím, že nikdy neuvidíte právě odjíždějící vůz, který byste (dle času příchodu) vidět měli. A to ani na zcela rovných a přhledných úsecích.

"trolejbus (pro pražáky je to autobus napájený z trolejí)"

v Praze vyjel prvni trolejbus do ulic o 13 let drive nez v Brne :)

Tu situaci s ponožkama znám! Osvědčil se mi postup pořizovat si ponožky jednoznačně rozlišitelné,čož dost ulehčuje třídění, nicméně problém lichých ponožek lze řešit pouze tím, že si jednou za čas zazálohujete všechny kompletní páry a zbytek šuplíku zlikvidujete :-D

presne tak, 20 paru stejnych ponozek a je po problemu

Tenhle princip se mi v praxi příliš neosvědčil, páč v průběhu používání/praní atd je každá ponožka poškozována jinak a to se projeví na jejím výsledném vzhledu, takže ponožky, které by se po nákupu mohly jevit jako shodné, vypadjí po několikanásobném vyprání totálně jinak :-D Tento princip používá například otec, a najít v jeho hromadě původně totžných fuseklí jeden pár je díky různé barvě a různému rozložení děr,trčících nití, prodřených fleků takřka nemožné Nicméně fintu na ponožky si musí každý nalézt sám :-D Já teda používám tu "windowsáckou", jak tomu říkám, páč "formát" šuplíku s ponožkama provádím přibližně stejně často jak reinstalaci Woken na rodinném desktopu :-D

Kéž by na to existoval nějaký watchdog.

watchdog? navrhnu to nasemu marketingu. myslim ze by to byla prodejni bomba! Jinak mimochodem , 19, 17 a 11 jsou vsechno prvocisla... no neni to uzasna nahoda? :o)

Vyrobci by meli ponozky znacit jednoznacnymi a nezamenitelnymi kody, ktere by je jednoznacne priradili do paru.

jako takova MAC adresa ponozky? mozna reseni ale co s ponozkou v promiskuitnim rezimu?

Aspon si zopakujete fraktaly. Ma to vyhodu v tom, ze si nemusite pamatovat kde presne vsechny ponozky jsou. Zapamatujete si jen jednu, ostatni dohledate podle potreby pouze z dilcich dat posunuti, zmeny velikosti, natoceni :-)

Když už je tady ta matematika:
sám jsem to nezkoušel, ale bývalá učitelka matematiky na střední nám radila, že pokud chceme něco nalézt, stačí si vytyčit kouli, prohledat její obsah (tedy čím menší koule, tím lepší) a když tam předmět nenajdeme, provést kulovou inverzi (kruhová inverze ve 3D) a znovu prohledat obsah, předmět tam již bude, nicméně bude zdeformovaný. To ale nevadí, poznačíme si, kde se předmět nachází, provedeme opět kulovou inverzi a spojnicí středu koule s poznačeným bodem získáme polopřímku, na které předmět nalezneme, přičemž vzdálenost předmětu od středu koule je rovna druhé mocnině poloměru koule děleno vzdáleností poznačeného bodu od středu koule :)

Dosud jsem zil v domneni, ze existence Ponozkozrouta fusekloviteho jiz byla prokazana. Popis experimentu je v knize Otec prasatek ...

Parada clanek, celkem sem se nasmal :-) ale musela to bejt drina, to uznavam :-)

Možná by bylo lepší se narodit o 10 minut dříve:)

možná by stačilo, kdyby se rodiče před lety nezdržovali předehrou...

U experimentů je potřeba pracovat se smyslem zákona schválnosti: Tedy že klade překážky v dosažení kýženého výsledku, a to přímo úměrné problémům, které vám přinese nedosažení nebo oddálení onoho výsledku. A dále platí současně pro všechny lidi. Tedy to, že vám tramvaj jede na čas nebo výtah je hned ve vašem patře je jen důsledek toho, že někdo jiný měl mnohem větší problémy z toho, že mu to ujelo jinde, než byste měli vy. Zcela v souladu s tezemi vědeckého fekalismu úroveň toku průseronů v daném časoprostorové jednotce může být přinejlepším konstatní nebo narůstá. Není to tedy důvod k radosti, ale k obavám...

Tedy data o chlebu jsou jasným důkazem zákona - podlaha byla nepochybně hladká a snadno omyvatelná a kýžený výsledek byl pád na namazanou stranu. Zkuste totéž nad drahým dlouhovláknovým kobercem deset minut před příchodem důležité návštěvy.

Data o výtahu jsou na druhou stranu naprosto alarmující. Jestliže to tak často vycházelo dobře, tak si představte, jaké průšvihy to muselo znamenat pro někoho jiného.

Tak, tak: pravděpodobnost, že chleba spadne namazanou stranou dolů je přímo úměrná ceně koberce.

Podivne vypadajici data u vytahu vypovidaji o tom, ze sledovany vytah je pouzivan nekolika lidmi najednou a jak tak vytah jede k hormim patrum, tak lide v nizsich patrech postupne vystupuji. Do posledniho patra tedy dojede treba uz jen jeden pasazer, ale jelikoz uz neni kam dale pokracovat, tak tam zustane. Proto je opravdu celkem logicke, ze vyjma prizemi, cim vyssi patro, tim vetsi pravdepodobnost, ze se prave tam vytah zkoncil.

je tady jeste jedna metoda vzniku neparnych ponozek a to dokonce podstatne ucinnejsi nez ta popsana. Ja dokazu z jednoho paru vyrobit 2 neparne ponozky. Dari se to ovsem pouze s ponozkamy svetle barvy. Takovou ponozku staci vyprat treba s riflema nebo se zlutym trickem a razem mam 2 neparne ponozky - tu spinavou bilou, co zustala v kosi a tu cerstve vypranou modrou :-).
Stejnym zpusobem jsem pri jedinem prani vyrobil 3 modre slipy a jedny zelene (to byly ty co jsem uz minule obarvil na zluto :-))

Ja mam ruzove :))

problem se slipama resim tak, ze nosim trenky. BTW vite ze Einstein nenosil ponozky? podle me ten clovek MUSEL vedet proc :o)

Proč to nevyšlo s tím chlebem s máslem je zcela jasné. Zákon schválnost Vám musí způsobit problém. Máslo ušpiní koberec, příjdete o jedinou svačinu a máte děsný hlad apod. Při experimentu jsem jistě chleba pouštěli na lino nebo dlažbu a jeho osud Vám byl ukradený.

Hezký! :-)

... kazdy predsa vie, ze pravdepodobnost padu chleba namazanou stranou je priamo umerna cene koberca. A tento parameter ste trestuhodne zanedbali :)

Ty saliny a MHD obecne zkoumam uz fakt dost dlouho, podle me jsou ty casy zpusobene timto: rekneme ze idealne byste meli stihnout spoj jedouci rekneme 19:20. Jenze zrovna tento spoj mel neuveritelne hladkou cestu, takze dojel a spokojene odjel uz 19:18 nebo driv. Takze kdyz 19:19 dorazite na prazdnou zastavku cekate vlastne az na spoj ktery by mel dojet 19:25. Jenze ten ma zase neuveritelne zdlouhavou cestu, sama cervena, zastavky plne cestujicich atd. takze misto 19:25 dorazi klidne az 19:29, takze cekate 10 minut. Hlavne nesmite davat moc okate najevo ze spechate, to dopravni system vyciti a dojde k dalsim zdrzenim.

To s tim predjizdenim je nesmysl. Minimalne v Praze, kde i za 10s predjeti dostavaji ridici slusny flastr.

nemusi se predjet. Ale jede prazdna, tudiz zavcas. Pak se nahrne vic lidi, zpozduje se, cim vic tim je vic lidi na dalsich zastavkach -> tramvaj je preplnena a jede pozde.

Proste tady sou ridici pekne mekky. V Italie to mas asi takhle - dojdes na zastavku...cekas...cekas...lidi uz se chystaj ridice minimalne prizabit a cekas...cekas...cekas a nakonec kdyz prijede mu vsichni zatleskaj...

Kdyz nastoupis jako ridic MHD v Italii dostanes pouucku ze za 880 euro mesicne ty lidi musis nechat vycukat...

Ja jsem prisel na dalsi zajimavy paradox. Cekate na tramvaj a kdyz uz je to fakt dlouho a vas to prestane bavit, rozhodnete se jit pesky. V momente kdy ujdete nejakych sto metru od zastavky, tramvaj prijede.
Tento paradox jsem se uz trikrat rozhodl vedome vyuzit, z cehoz dvakrat se mi to podarilo (vzdaloval jsem se opatrne a stihl se vcas vratit :-)

Změřit fungování zákona schválnosti je nesmysl už kvůli jeho podstatě. Chceme-li totiž zjistit jak funguje, tak sám zákon tomu zabrání, protože nepřipustí, abychom dosáhli toho, čeho dosáhnout chceme.

Kdysi jsme s kamarádem řešili tuto úlohu:
Axiom1: Chleba padá vždy namazanou stranou dolů.
Axiom2: Kočka dopadne vždy na všechny čtyři končetiny.
Otázka: Co se stane, přivážeme-li kočce na hřbet chleba namazaný máslem (máslem od těla kočky) a tuto "soustavu" pustíme z výšky h volným pádem?
Přišli jsme na to, že teoreticky nejpravděpodobnější řešení je, že se kočka obrátí naruby.

Sakra, tak tenhle případ už se řešil v blogu... Ale aspoň tam nebylo zmíněno "naše" řešení:)

Druha moznost je ta, ze si kocka ten chleba uvolni (napr. rozskrabe spagaty, kteryma ten chleba je privazany), takze kocka i chleba dopadnou kazdy zvlast.

System nevi, jak ma dopadnout, takze se otaci. Cim je blize k zemi, tim rotuje rychleji. V okamziku, kdy odstrediva sila prekroci mez pevnosti spoje, kocky, nebo chleba rozdeli se objekt na dve, ci vice casti. V pripade pouziti dostatecne pevneho spojovaciho materialu dochazi ke shoreni kocky, ci chleba trenim o atmosferu, zatimco druhy predmet vytvori krater. Rusove timto zpusobem sestreluji druzice (pouzivaji velky tvrdy chleba).

Při pádu chleba namazanou stranou k zemi, byly hrubě zanedbány podmínky měření. Lépe řečeno experimentátoři se soustředili na podmínky okrajové, tloušťka krajíce, výška vrstvy másla a jiné. Podstatné podmínky, to jest subjektivní pocit nenasycenosti experimentátora, dostupnost dalšího krajíce či alternativní substance umožňující dosáhnout pocitu subjektivního nasycení experimentátora byly podle popisu experimentu zcela opominuty. Takto celý experiment připomíná laboratorní práce, kdy zoufalci v grafu vynesou jediný změřený bod a proloží jej křivkou obšlehutou ze skript.

Samozrejme. Ve fyzice se to neuci, ale zakladni zakony vesmiru jsou Schvalnosti a Murphyho (vsimnete si poradi!). Pak teprve nasleduji takove drobnosti jako gravitace, casoprostor, kvantove zakonitosti apod.

Dokonce nemuzete ani odhadnout, jestli se na neco mate tesit nebo se toho bat, jestli se mate nejak pripravit atd., protoze to ve vetsine pripadu dopadne jinac - kdyz se bojite nebo se vam nekam nechce, je to super. Kdyz cekate prusvih, nejak to vysumi. Kdyz myslite, ze se nic nedeje, tise se blizi prusvih. Proste "vzdycky jinak nez chci ja ...." .

Zajimavy problem je i fronta (napr. u kasy) nebo jizdni pruhy. Prece pokud vetsina lidi je v pomalejsi fronte, pak ti v rychlejsi nepoznaji dopad zakona! Nebo parkovani: nekteri lide z baraku zaparkuji podezdrele casto u baraku (blizko a ve stinu) s obema auty, zatimco (kuprikladu) ja jen zcela vyjimecne. Pak musi zakonite existovat dve skupiny lidi - jedni pritahuji nepriznivou stranku zakona, druzi jsou pro vyrovnani statistiky.

Ale neklesejte na mysli - ja jsem taky OPTIMISTA !!!!!!

<gwartass> prilep kocce na zada chleba, namazej ho maslem a vyhod kocku z okna - na kterou stranu kocka dopadne?
<slim> to je vcelku jasne, na bok
<zdenka_vykoupana> :DD
<zdenka_vykoupana> ja si troufam rict,ze je to namet k dlouhe filozoficke debate:D
<gwartass> nene - objekt se ustali kousek nad zemi v rotujicim stavu
<slim> ale jen do chvile, dokud maslo odstredivou silou chleba neopusti a pak v dusledku rezidualnich zbytku masla prostoupenych chlebem spadne na bok. rotujici fazi jsem vynechal, protoze jsem predpokladal, ze je kazdemu jasna
<gwartass> pokud vlivem odstredive sily opusti chleba vsechno maslo, nastava jednoduchy pripad, kdy kocka dopadne na nohy
<slim> nemuze, protoze spadne ve chvili, kdy se rovnovaha porusi, ale vlivem rezidualnich zbytku masla neni natolik jasna, aby spadla na nohy. s tzv. rezidualnim maselnym vlivem je ve vypoctech vzdy nutno pocitat. je pravda, ze kocka uz si vetsinou mysli ze ji to vyjde a dopadne na nohy, ale stejne to s ni vzdycky praskne na bok. doporucuji ve wikipedii vyhledat informace o jevu znamem jako Mikesuv rezidualni maselny paradox.
<gwartass> jenze jeste je potreba rozhodnout, pri jake maselne vrstve muzeme prohlasit krajic chleba za namazany
<gwartass> protoze jsou-li zbytky tak male, ze krajic nemuzeme prohlasit za namazany, musi kocka dopadnout na nohy
<zdenka_vykoupana> jste kouzelni:D
<gwartass> a ty jsi vykoupana ;-D
<slim> to uz se ale dostavame do problematiky kvantove fyziky, protoze vetsinou kocka rotuje tak rychle ze se strida krajic a vytrestene kocici oci tak rychle, ze nelze jednoznacne urcit kvantovy maselny stav. ale musim trvat na tom, a veskere prakticke zkusenosti tomu nasvedcuji, ze to s ni praskne na bok. jednoznacne se radim k bokistickemu proudu a nozisticky jsem jiz davno shledal bludnym
<slim> a pokud se budes odvolavat na vseobecne znamy pokus, kterym noziste haji sve teze, tak musim podotknout, ze bylo jasne prokazano, ze jeden z prednich nozistu pred pokusem potrel chleb maslem z obou stran v domneni, ze se to ve vrstve lepidla mezi chlebem a kockou ztrati
<gwartass> jsem zastance radikalniho nozistickeho proudu, ale zacinas me znejistovat
<gwartass> myslim, ze bude potreba zorganizovat nejaky verejny pokus
<gugo_job> ehm panove panove
<gugo_job> studoval jsem fyziku 9 let a problem je mnohem slozitejsi nez se zda
<gugo_job> je nutno prihlizet nejmene dvema pohledy
<gugo_job> pohledy klasicke tj Newtonovske fyziky a pohledem kvantove tj Einsteinovske
<gugo_job> klasicka vyzika stanovi puvodni teziste kocky T a nove teziste T' po prilepeni chleba
<gugo_job> pote zmeri vysku od okna tak aby se dal urcit moment hybnosti a zrychleni
<gugo_job> z hybnosti je moment setrvacnosti ktery dulezity k urceni poctu otocek kocky
<gugo_job> v letu
<gugo_job> na zakade toho se da urcit jaka sila odstrediva pusobi na maslo na chlebu je li zama jeho hmotnost
<gugo_job> exaktne receno rekl bych ze kocka dopandne na tu stranu kde ji vyjde otocka nebo namazanou stranou dolu
<gugo_job> kvantove je nutne urcit kde je kocka kde je okno kde je zem a udelat z toho inercialni vztaznou soustavu
<gugo_job> urcit momenty hybnosti a rychlosti
<gugo_job> a zapomnel jsem samozrejme chleba
<gugo_job> ten je soucasti stejne soustavy
* gugo_job jde na obed
<gwartass> myslim, ze gugo_job zapomnel, ze zmenu hybnosti kockyv pripade namazaneho krajice na zadech nezpusobuji fyzikalni sily..
<slim> to jsou ti teoretici, co nevideli kocku rotovat v praxi
<gwartass> jo

Zákon schválnosti nelze ověřit. Pokud provedeme měření, musí totiž vyjít podle zákona schválnosti negativně. Pokud vyjde pozitivně, potom proto, že musí popřít předchozí tvrzení. Je to něco podobného jako kvantový princip neurčitosti či Russelova nekonečná posloupnost stvořitele stvořitele stvořitele ... či množina všech množin.

Ale takový šlendrián, tak nevědecký přístup ...

Nemůžete přece jen tak u-pouštět chléb. Musíte vzít také v úvahu to že vy vlastně chcete aby ten chleba nějakou tou stranou dopadl, popřípadě i fakt že je vám to fuk.

Pokud vynecháme stav, který se přihodil nám při ověřování výsledků vašich experimentů. Tedy to že chléb nedopadl vůbec, ale byl sežrán čtyřnohým pomocníkem ještě před dopadem (zvláštní věcí je ža takhle dopadly pouze chleby se salámem. Později chléb dopadal nekompletní (ten co byl se salámem dopadal bez salámu) ...
No zkrátka, pokud pomineme toto, je nutné si uvědomit že vlastně testujeme princip neurčitosti a ten, jak známo, nesnese bez následku svoje posuzování ani uvažování o něm. Ale budiž. Zásadní je tedy staanovit "co to je schválnost". A tady bych vám rád poradil.

Někdo totiž s takovou, pouze zdánlivou maličkostí, může mít zásadní problém. Já proto navrhuji toto: Pracujete již měsíc na projektu jehož výsledek je v jediném provedení (nemáte duplikát) a zítra ho musíte odevzdat a prezentovat? Ano? Máte vyhráno!
Položte ho na zem, tak aby byl co nejvíce zničitelný, upatlatelný a schopný vás zesměšnit či zostudit. Směle namažte krajíc a započněte první sérii testu schválnosti.

Záhada ponožek je už dávno vyřešená. Viz Lichožrouti od Pavla Šruta. Vřele doporučuji. Nádherná kniha. Text, ilustrace, papír, sazba...
Např. zde http://www.kosmas.cz/knihy/144097/lichozrouti/

Lichožrouti - anotace
Je to nejobratnější lupič všech dob a dosud nikdy nebyl dopaden. Možná i vám se včera nebo právě v této chvíli ztratila ponožka. Kdo za to může? Lichožrout! Záhadný tvor, který žere ponožky a z párů dělá licháče.

Název zákon schválnosti je jen pojmenování, které se zákonitostí přírody nemá nic společné, tudíž to vlastně žádný zákon ve skutečnosti není.Zákon schválnosti funguje jako náhoda. Je to neznalost zákonitostí vedlejších souvislostí.
Náhoda, je takové seřazení nepodstatných okolností, které vytváří podstatný fakt.
Věci, které se dosud zdály nedůležité, vytvoří překvapující řetězec, na jehož konci je něco, co jsme nečekali, a nebo doufáme, že se to nestane, ale neuděláme nic pro to, aby se to nestalo. Ale část těch zdánlivě nedůležitých věcí vždy známe předem, můžeme je zanedbávat, odstraňovat, připravovat, měnit a tím ony schválnosti, přivolávat nebo oddalovat. Vždy totiž platí, jak seješ, tak jednou sklidíš. Například: Třebaže jsi poctivý člověk a lístky na MHD si kupuješ odjakživa každé ráno, ale zítra si ho kvůli tomu, že nebudeš moci ráno najít druhou ponožku, budeš dobíhat na autobus, lístek nestihneš koupit a příjde jako naschvál revizor. Protože se nashromáždily vedlejší souvislosti s tvým způsobem ranní přípravy do práce. Mnohdy člověk tuší, nebo si představí, nebo ho napadne, co se může jako naschvál přihodit, ale nic pro to neudělá, jen doufá, že se to nestane. a ejhle, jednou se to stane a potom nadáváte na Murphyho. A pokud zákon schválnosti člověka překvapí, a stane se bez toho, aby nás napadlo někdy, že se to může stát, tak prostě ne každý člověk uvažuje do předu nad vším a analyzuje vše co dělá, jak to dělá, co vše to může přinést. Tento příklad výše naznačuje, nebo napovídá, že oblečení na ráno je lepší si chystat večer než jdeme spát. Toto se může stát jen tomu, kdo má díky všem souvislostem, které se mu každé ráno odehrávají na to zaděláno. Prostě tomu, kdo si o to koleduje. Vím, nejsme schopni vždy úplně vše předvídat, co se může stát, proto musíme připustit, že díky tomu se občas stane něco nepříjemně překvapivého, s čím jsme nepočítali, něco absurdního a připadá nám to v tu chvíli jako zákon schválnosti.