Změřit fungování zákona schválnosti je nesmysl už kvůli jeho podstatě. Chceme-li totiž zjistit jak funguje, tak sám zákon tomu zabrání, protože nepřipustí, abychom dosáhli toho, čeho dosáhnout chceme.
Kdysi jsme s kamarádem řešili tuto úlohu:
Axiom1: Chleba padá vždy namazanou stranou dolů.
Axiom2: Kočka dopadne vždy na všechny čtyři končetiny.
Otázka: Co se stane, přivážeme-li kočce na hřbet chleba namazaný máslem (máslem od těla kočky) a tuto "soustavu" pustíme z výšky h volným pádem?
Přišli jsme na to, že teoreticky nejpravděpodobnější řešení je, že se kočka obrátí naruby.
Druha moznost je ta, ze si kocka ten chleba uvolni (napr. rozskrabe spagaty, kteryma ten chleba je privazany), takze kocka i chleba dopadnou kazdy zvlast.
Vzhledem k tomu, ze pripevnenim krajice na kocku prestava byt namazany chleba pozivatinou, predpokladal bych ze v soustave kocka-chleba se stava chleba zanedbatelnou polozkou a soustava se dale chova podle pravidel platnych pro samotnou kocku. Nastvanou kocku.
System nevi, jak ma dopadnout, takze se otaci. Cim je blize k zemi, tim rotuje rychleji. V okamziku, kdy odstrediva sila prekroci mez pevnosti spoje, kocky, nebo chleba rozdeli se objekt na dve, ci vice casti. V pripade pouziti dostatecne pevneho spojovaciho materialu dochazi ke shoreni kocky, ci chleba trenim o atmosferu, zatimco druhy predmet vytvori krater. Rusove timto zpusobem sestreluji druzice (pouzivaji velky tvrdy chleba).