Většina vývojářů odmítá používat GNU GPL 3

Historie plná problémů

Vývoj nové verze licence GNU GPL začal už během roku 2005, ale první návrh se na světlo světa dostal až počátkem roku 2006. Mnoho vývojářů nové znění licence nepřijalo a jedním z nejhlasitějších odpůrců byl i sám Linus Torvalds, který licenci kritizoval od počátku.

Přesto se podařilo mnoho věcí během dalšího roku vývoje vylepšit a doladit. Také Linus se začal k licenci vyjadřovat smířlivěji a je dokonce ochoten za jistých okolností podpořit přechod jádra na novou verzi.

Tvůrci nové licence jsou přesvědčeni o jejích kvalitách a tvrdí, že GNU GPL 3 rozhodně uspěje. Jejich nadšený názor však nesdílejí všichni. Lidé od FreeBSD se například domnívají, že nová licence odradí mnoho vývojářů, kteří začnou hledat nové vývojové modely (což je mimochodem přivede k FreeBSD).

Rozdělená komunita

Ačkoliv tedy licence GNU GPL 3 přinesla řadu pozitivních změn a odstranila mnoho hrozeb, které se za poslední dekádu objevily, rozdělila komunitu na několik neslučitelných táborů.

Zatímco některé velké projekty (Samba, OpenSolaris, GCC) už na GNU GPL 3 přešly nebo se chystají, ostatní vývojáři jsou raději opatrní a takticky vyčkávají, co udělají ostatní a jak se celá situace vyvine.

Jaké novinky přináší GNU GPL 3?

O nové licenci GNU GPL 3 se hovoří už velmi dlouho. Málokdo ale doopravdy tuší, co znamená pro svět svobodného software a jaké novinky doopravdy přináší. Co přesně se mění? Komu prospěje a koho naopak licence poškodí? Více se dočtete v článku Novinky v GNU GPL 3: odvrácení nových hrozeb.

Společnost Evans Data Corp. provedla průzkum mezi 380 vývojáři, kteří pracují na open-source projektech. Zaměřila se při něm právě na využití nové licence GNU GPL 3. Výsledky jasně ukazují na názorové rozštěpení open-source komunity.

Výsledky průzkumu

Jen 6 % oslovených open-source vývojářů už přijalo GNU GPL 3 a aktivně ji ve svých projektech využívá. Dvě třetiny dotazovaných pak nasazení neplánují ani během následujícího roku.

Celkem 43 % zpovídaných vývojářů pak nehodlá tuto licenci používat vůbec a zřejmě ji tak nikdy ve svých projektech nenasadí. To vůbec není malé číslo a dokazuje to negativní vztah vývojářů ke GNU GPL 3.

Přibližně dvě třetiny vývojářů pak přiznaly, že by s větší pravděpodobností vstoupily do projektu, který nepoužívá GNU GPL 3. Licence tak může skutečně přímo ovlivnit množství vývojářů v projektu. FreeBSD tak možná opravdu za svou licenci získá nějaké body.

Nová verze licence obsahuje kromě jiného také paragraf, který by měl zabránit patentovým dohodám. Podobnou například před rokem uzavřely Microsoft a Novell. Sedmdesát procent dotazovaných vývojářů si myslí, že takové dohody jsou pro open-source špatné.

Další zjištěné informace

Z výzkumu také vyplynulo několik dalších údajů, které se sice přímo netýkají licencí, ale jsou také velmi zajímavé. V krátkosti si o nich proto také řekneme.

Podle oslovených vývojářů je nedostatek schopností největší překážkou v nasazování open-source software v organizacích. Apache Foundation byla vývojáři označena za organizaci, která má nejlepší open-source produkty.

Podle průzkumu také přibližně třetina vývojářů pracuje na vývoji desktopových aplikací.

Proč vývojáři nechtějí GPLv3?

Podle většinového názoru je to tím, že licence přidává proti GPLv2 mnoho nových restrikcí a zákazů. „GPLv3 je kontroverzní, protože ukládá restrikce na to, co můžete dělat s programy, které jsou implementovány pod touto licencí,“ myslí si John Andrews, výkonný ředitel společnosti Evans Data Corp., která výzkum prováděla.

Stalo se to, co už dlouho předvídala řada pozorovatelů – komunita se stala nejednotnou v názoru na majoritní licenci. „Vývojáři jsou kvůli těmto restrikcím zmatení a rozdělení na téměř stejné skupiny. Jedni s omezeními souhlasí, jiní nikoliv, či se domnívají, že jsou restrikce stejně nevymahatelné,“ dodává John Andrews.

Mnoho vývojářů tak cítí, že GNU GPL 3 přináší více svazujících pravidel a tím i méně svobody. Ačkoliv se právě nová licence snaží naopak zajistit větší svobodu všem a vymýtit stále častější obcházení licenčních ujednání, na vývojáře (a nejen na ně) to působí právě naopak.

Paradoxně tak dostávají šanci velmi volné licence, mezi které patří například BSD. Takové licence sice dovolují převzetí kódů a jejich uzavření, vývojářům a uživatelům ale dávají větší pocit svobody a snaží se nechat všem opravdu volnou ruku.

Richard Stallman však BSD licence kritizuje právě za přílišnou volnost, která nezajišťuje stejná práva všem uživatelům i do budoucna. Zdá se, že to ale není tím nejdůležitějším, co lidé chtějí. Mnoho lidí preferuje opravdovou svobodu pro všechny než jen svobodu pro ty, kteří jsou obklopeni zdí ze zákazů.