Názory k článku Víra v boha open source

Tak nezabijej cas a neodpovidej :-).
No nevim, ochotne se budu navazet do jakekoliv cirkve, jejiz clenove chodi od domu k domu a presvedcuji nezname lidi .... ale zatim jediny o kterych jsem slysel ze to delaji jsou svedkove Jehovovy.
Ano, je o neco malo lepsi. Ne o mnoho.
Ja se oznacuji jako polyteista. Zni to originalne a myslim, ze to nema do pohana daleko, co je to ortodoxni pohan ovsem nevim.
Ja nikomu viru neberu. Zato svedkove Jehovovi ....
Jestli budu pozadan, abych volil papeze, klidne zvolim Linuse. Jenze papeze voli jen kardinalove a navic jen mezi sebou .... a pokud vim, nejsem kardinal ani ja ani Linus.

Hihi, to jako implementace komunismu byla v Cechach nejak vyjimecne spatna? Mozna jsme se dostatence nepoucili v Rusku. Tam to ale stejne neumeli. Ne, jedina "spravna implementace" je ta v Severni Korei (jinak by tam uz komunismus prece nebyl).

To si fakt myslis, ze "komunismu je vcelku dobry, ale jen se ho ho chytli spatni lide". Ja bych to upravil na:

"Komunismus je sice dobra myslenka, ale jeji implementace skoncila vzdy spatne (a byli u toho i mtvi) a pres vsechny snahy se nikde ve velkem meritku neujal.

A priznejme si muzeme neimplementovatelnou myslenku nazvat dobrou myslenkou?

Komunismus proste uz jednou dostal sanci a vsichni vime jak to dopadlo. Tak proc strkat hlavu znovu pod gilotinu?

komunismus je zcestna myslenka. komunismus otevrene hlasa otroctvi centralni autorite, ktera ma vse ridit, ale nemuze, protoze nic nevim. i kdyby centralni autorita chtela pracovat pro "dobro lidi", tak nemuze, protoze co je "dobro lidi"? jak zjistite co lide chteji? jak zjistite jak to vytvorit, kdyz je tu virtualne nekonecne moznych vztahu mezi miliardami lidi, o ktere ovsem musi rozpoznat a rozhodnou o nich pouze hrstka lidi? v dnesnim svete je problem ridit nadnarodni korporaci a to je pouze jednoducha hrstka vztahu v porovnani i s malym statem jako je CR. komunismus nezkrachoval na tom, ze se hrstka "intelektualu" podepsala pod chartu, komunismus se ekonomicky zhroutil, protoze proste nevedel CO vyrabet a poskytovat. nebyl schopen planovat tak slozity mechanismus jakym je skupina milionu a miliard lidi, ktera nema ani spolecny cil. a to tu nebyl komunismus, ale zparchantely monopolismus. mezi valkami napsal ludwig von mises stat "economic calculation in a socialist commonwealth" ve ktere dokazoval ze prave tato neznalost pohrbi komunismus. sedmdesat let pote centralni planovaci byvaleho sovetskeho svazu uznali, ze tomu tak skutecne je. komunismus je nebezpecny, protoze hlasa schopnost lidskeho rozumu ridit neco, co je pro nej prislis slozite. v dobe dnesni velmi vyvinute specializace, kdy zadny clovek neumi vyrobu celeho jedineho vyrobku(napriklad sroubovaku) je myslenka jedne skupiny lidi schopnych poznat veskery svet smesna a bohuzel i velmi nebezpecna. nejhorsi na tom je, kdyz si tuto myslenku mam spojit s postavami jako grebenicek, skromach, paroubek.

muzete my vysvetlit co ma spolecne komunismus s rovnovahou s okolim? podle mych skrovnych znalosti je komunismus odruda socialismu, tedy nazoru, ze lidskou spolecnost je potreba prebudovat na "racionalnich" zakladech v hierarchicky prikazove-direktivni model. nezapomente, ci nazor je "porucime vetru desti". komunismus neni o rovnovaze, komunismus je o ovladani. jinak socialismus je samozrejme aplikovatelny, napriklad uz tim, ze existuji na trhu firmy, ktere jsou organizace stejneho typu stejneho typu(hierarchie, prikazove-direktivni model). jenomze pri tak slozitych systemech, jako je skupina mnoha milionu jednotlivcu proste tento model nedostacuje, protoze mu chybi(mimo jine) zakladni predpoklad: spolecne cile teto skupiny. hierarchicky model je aplikovatelny na velmi malych skupinach se spolecnymi cili, kde je schopen clovek obsahnout problematiku vztahu v teto skupine. v techto malych skupinach ma vyhodu, ze snizuje dramaticky transakcni naklady na vytvoreni vztahu mezi jednotlivci v teto skupine. jo a rad bych videl ten dukaz toho,ze komunismus je nejlepsi z ideologii:) to si dokazu predstavit. bude to takovy typicky marxisticky dukaz, "vy vsechno delate spatne, ale za nas, to bude raj, proste se to tak nejaky vyskytne".

Ne, jedina "spravna implementace" je ta v Severni Korei (jinak by tam uz komunismus prece nebyl).

Neni mi jasne, kde jsi v mem prispevku nasel zminku o tom, ze je komunismus vyborny. Nektere z jeho ideji jsou (alespon) velmi zajimave, neco jineho je, jak dopadly vsechny pokusy o jeho realizaci.

A priznejme si muzeme neimplementovatelnou myslenku nazvat dobrou myslenkou?

Ano, neimplementovana myslenka rozhodne muze byt dobra.

Komunismus proste uz jednou dostal sanci a vsichni vime jak to dopadlo. Tak proc strkat hlavu znovu pod gilotinu?

Tahle interpretace je IMHO spatna - kazda ideologie se da krasne zneuzit (viz inkvizize ve stredoveku, komunisti v Evrope,...). Jak probihal nastup kapitalismu? Nemuseli se nahodou z nej nevolnici u nas (ok, v Rak-Uh) nahodou vykoupit?

tak jestli se nevolnici z neceho meli vykoupit, tak z feudalni nadvlady, to fakt s kapitalismem nema co delat. jinak bych rad vedel ktere zajimave myslenky komunismu mate namysli? ja marne patram. jinak neimplementovana myslenka musi byt dobra, protoze pred mnoha implementacemi byla pouze teoreticka myslenka. cilena lidska cinnost je vzdycky myslenka => realizace. tezko mohu cilene realizovat neco, o cem jsem nepremyslel.

Je pravda, ze komunismu se chytily spatni lide. Taky je pravda, ze lidi tak spatnych, aby zkazili komunismus, je vic nez 90%, pricemz funcni komunistickou spolecnost nelze vybudovat s vic nez 1% techto lidi.

Jinak receno, komunismus je vcelku dobry, ale ne pro lidi. Mozna, ze pro hmyz by fungoval ...

Kapitalismus je zrizeni, ve kterem clovek vykoristuje cloveka, zatimco v komunismu je to presne naopak.

Do vedeni komunisticke strany se vychcani zmetci dostali taky.

Rozdil mezi kapitalismem a komunismem je v tom, ze dokud mame v kapitalismu svobodu slova, nekteri vychcani zmetci si netroufnou delat tak velke vychcanosti jako v komunismu. Problemy jsou dva: 1) I v kapitalismu muzes o svobodu slova prijit. Viz USA. 2) Nekteri vychcani zmetci ceske narodnosti jsou tak drzi, ze si troufnou skoro vsechno i se svobodou slova. Pokud je lide presto znova zvoli ...

Nechci se přít s tím, zda Lenin byl či nebyl kurva, ale především byl neuvěřitelně naivní, zatímco Stalin byl možná zamindrákovaný, ale velmi nebezpečný vychcánek, který si komunismus zcela promyšleně ohnul pro svoje potřeby.

"Lenin ... byl neuvěřitelně naivní" ??? Podlehl jsi mýtu! Lenin nebyl naivní a nebyl ani nijak zvlášť inteligentní. Zkus si něco od něj přečíst. Byl to primitivní hulvát s mizerným slohem. Dětinsky se opakoval. Trpěl utkvělou myšlenkou a to co se v Rusku dělo ve 20. a 30. letech bylo přesně to co chtěl. Nešlo o žádné vymknutí nebo nepochopení Leninových myšlenek. Ta věta co jsem uvedl je přímý pokyn Lenina jím vlastnoručně napsaný a podepsaný a uložený v archívu. Takových pokynů napsal stovky a je jen jistá forma náboženství, že si spousta lidí myslí, že to, co se v Rusku dělo, nebylo Leninovo dílo, ale nějaký omyl. Lenin byl architekt státního terorismu. Povýšil terorismus na státní ideologii a terorismus jako prostředek dosažení cíle "ospravedlnil".
Stalin byl jen prostým pokračovatelem jeho vůle a špatným žákem. Takový slabý odvárek. Je jen historickou okolností, že žil déle a jeho vlastní strana se jej rozhodla "rozkrýt". Lenina si komunisti dál hýčkají jako modlu svého náboženství a spoléhají na to, že historické práce na Leninovo téma nebudou nikdy tak populární, aby pronikly do povědomí lidí.
Orwell se v jistém ohledu mýlil. Tvrdil, že kdo ovládá minulost, ovládá současnost. Lenin si to nemyslel, proto si to teď můžeme přečíst v archívech, protože nedal pokyn ke zničení. Předpokládal prostě, že v budoucnosti kterou přichystal, ti co to budou číst budou vyznávat stejnou formu terorismu a těm to jen pomůže postupovat správně. Pokud by taková budoucnost nenastala a tyto dokumenty mu měli přitížit tak je to stejně jedno, protože se to pokazilo a on je stejně po smrti. To je snad jediná jeho geniální myšlenka. Fantazie, a nejen Orwellova, zůstala hodně daleko za skutečností. Ani při čtení dokumentů se nechce věřit tomu, co se skutečně dělo.
Komunismus je ideologie terorismu a lži. Jakákoliv lež a jakýkoliv čin ve jménu lepšího zítřka jsou předem ospravedlněny. Dokonce ani nemusíš ke zpovědi. Tohle je reálný komunismus.

To věřím, že je to těžko stravitelné tvrzení, ale je to tak. U Lenina se jednalo o světonázor, hlavní cíl a přímo fanatickou zaujatost pro násilí. Přímo to čiší z dochovaných dokumentů, které osobně napsal. To zaujetí násilím je přímo nepochopitelné. Pokyny ke straníkům a výzvy, aby se navzájem špehovali, aby stupňovali násilí vůči sobě navzájem a aby právě mezi sebou uplatňovali tu nejvyšší brutalitu, které vyšly z jeho pera, jsou přímo neskutečné. U Stalina se jednalo pouze o lhostejnost a necitlivost ke komukoliv jinému než vlastní osobě a užití násilí jako nezbytného prostředku k udržení u moci. U Stalina to zaujetí prostě není. Proč má Lenin méně obětí a Stalin více? Stačí jen porovnat dobu, po kterou oba působily a Lenin se v prvních letech musel teprve učit jak na "to". Krom toho v období NEP musel násilí zmírnit, pokud nechtěl zničit hned v zárodku vlastní "dítko". Stalin pak už jen aplikoval a vylepšoval vyzkoušené. Krom toho zaběhané rutinní postupy v aparátu pochopitelně fungují lépe, než když se teprve musí zavádět.

Úplně bych to přehlédl: "Bolševická strana vyznávala násilí za Lenina i ...". To je špatná formulace. Násilí vyznávají vždy konkrétní lidé a konkrétní ideologie. Takhle naformulováno, že násilí vyznává nějaká strana a Lenin je v tom nevině. Tak to vůbec není. Lenin vyznával násilí a jeho strana pochopitelně taky. Že si ruský mužik Lenina zboštěl a myslel si, že to násilý, které na něm strana páchá je nějaký omyl, nedopatření o kterém Lenin neví a kdyby o něm věděl, tak že by to dal do pořádku, je problém toho mýtu. Jsou konkrétní dokumenty, kdy se svědectví dostalo až k Leninovi a u něj je často Leninovou rukou připsáno zastřelit, deportovat, ... Co taky jiného, když bezpráví na které je upozorňováno je na nepřímý, častěji přímý pokyn samotného Lenina. Jenže my snad nejsme ruský mužik, aby jsme si z Lenina dělali baťušku cara.

hloupy argument protoze je pravdivy? ze by se vam nehodil do kramu?:) samozrejme, pokud mam takovou produktivitu prace, ze si mohu dovolit psat software za jinou odmenu nez je penezni mzda tak mate pravdu, s takovym "zaopatrenim" souhlasim. ovsem z vaseho prispevku jsem mel pocit jako ze "zaopatrenymi" lidmi myslite takove, kteri parazituji na praci neboheho soukromeho sektoru, kde se lide pravdepodobne hrabou prsty v hline, a tito "zaopatreni" nemaji co delat, nudi se, tak pisou foss. vyvoj software neni jen kvuli prodeji. muzete vyvijet software pro vlastni pouziti, a pak opensource zpusob vyvoje je levny a produktivni. delat z foss zabavu znudenych studentu je zkreslovani. pokud jste to tak nemyslel, jsem rad. pokud ano, tak se s vami budu do krve hadat. opensource vyvoj ma mnoho vyhod, jednou z hlavnich je duvera. spise budu verit projektu, ktery da do placu zdrojovy kod(i kdyz ho cist nebudu), nez projektu, ktery se zuby nehty brani dat ho k dispozici. mohou k tomu mit stovky i tisice duvodu, nebudu jim nijak nadavat ci nedejboze snad branit, ale proste to bude stale pro mne zarazejici a faktor, podle ktereho se budu rozhodovat. foss je proste zpusob vyvoje softwaru odlisny od proprietarniho. jsou na stejne urovni, kazdy at pouziva ktery mu vyhovuje. oba jsou produktem stejne moznosti mit "zaopatrene" lidi. studenti vyviji pomoci obou typu, jako firmy vyviji pomoci obou typu.

tak napriklad thomas khun, popper atd. by s vasim rozdilem vedy x nabozenstvi nesouhlasili. kazde poznani drive ci pozdeji se musi zarazit na urcite definici, kterou prijmeme, jinak skoncime v nekonecnem regresu. kazda "vedni" disciplina je soubor(paradigma) zalozene na urcite soustave definic, povolenych postupu, ocekavanych vysledku, smeru zkoumani a teorii, ktere jeji praktikovatele prijmou. v ramci takto definovaneho paradigmatu pak vyvijeji teoreticke hypotezy, ktere pak testuji a porovnavaji s tim, co pozoruji. jak khun ve sve eseji "struktura vedeckych revoluci" velmi zajimave(alespon pro mne) popsal, vsechna veda nema zadny jednotny "vedecky postup". tyto vedecke postupy jsou soucasti kazdeho paradigmatu a pri jeho zmene se i tyto postupy samy meni. veda neni objektivni, je velmi subjektivni. a co je dulezite, veda neni jakysi nikdy nekoncici kumulativni proces hledani jakesi "pravdy", je to konkurencni boj mezi jednotlivymi paradigmaty vysvetlujicimi ruzne jevy. tyto vedni discipliny byvaji dosti rigidni, zabyvaji se urcitymi uzce specializovanymi problemy a tak se cas od casu stava, ze se vyskytnou udalosti, ktere vyvraci prevladajici paradigma ci jeho cast. pokud techto jevu zacne pribyvat, zacnou se objevovat konkurencni paradigmata, ktera mohou za cas puvodni paradigma vytlacit a vetsinou se mezi nimi objevi jedno, ktere se stane prevladajicim paradigmatem. ovsem toto paradigma vetsinou meni(ci z casti meni) definice, zpusoby pozorovani i cile teto vedy. toto se stalo napriklad fyzice mnohokrat v ruznych oblastech za poslednich 300 let, napriklad v ekonomii je toto obdobi velmi markantni. dulezite je si take uvedomit, ze vzdy je nutna nejdrive nejaka hypoteza, ktera nam umoznuje rozhodnout co chceme zkoumat a ktere relevantni jevy vybrat a pozorovat. toto je velmi podobne nabozenstvi, protoze vyber paradigmatu je na vedci. nektere discipliny maji to "stesti" ze u nich prevlada jedno silne paradigma(ale nebylo to tak vzdy a nemusi to tak byt stale), nektere to stesti nemaji a jsou vice diversifikovane a mohou spolu koexistovat mnoha paradigmata. bylo vzdycky prijemne myslet si ze veda je neco objektivniho, nezavisleho na cloveku,protoze to davalo nejakou jistotu, operny bod, ze ktereho se lze nekam vypracovavat v hledani "pravdu". bohuzel mam za to, ze na tomto svete neni nic jisteho, objektivniho, o vsem se nakonec musi rozhodnout clovek sam. ja v tom vidim ovsem zasadni pozitivum. prave diky teto potencionalni konkurenci a zmene se veda muze menit podle potreb a zaroven jeji rigidita dava teto zmene ucinnou brzdu aby se mohlo nejakym smerem pracovat a clovek jen neustale nemenil sve postupy a pravidla. uspesna veda je proste veda, ktera dokaze svymi kvalitami presvedcit potencionalni praktikanty. ale neexistuje veda mimo cloveka. vemte priklad. ve starem recku byla skola, ktera ucila ze zeme je kulata. ovsem presto vyhralo paradigma hovorici o zemi jako placce. to neznamena ze to nutne byla konecna objektivni pravda. rozdil mezi vedou a nabozenstvim je v tom, ze nabozenstvi je mnohem rigidnejsi. i veda(urcite paradigma) umi byt stejne nenavistna jako nabozenstvi vuci alternativnim paradigmatum. vedci prevladajiciho paradigmatu mohou, a casto to take delaji, zesmesnovat, ignorovat ci znemoznovat vykon(vystupovani, mista na katedrach, publikovani, zadne granty apod) svym "konkurentum". ovsem ve jmenu urciteho vedniho paradigmatu se (zatim) nevrazdilo, neloupilo a neznasilnovalo, narozdil od mnoha nabozenstvi:-)

omlouvam se ze to pisu takhle, ale kdybych to jeste psal do vaseho textu, tak by to bylo uz opravdu moc dlouhe.

1) mohu souhlasit ovsem i v nabozenstvi existuji interpretace a ruzne pristupy(viz katolicismus kontra protestanstvi a oboje vychazi z bible)

2) teoreticka hypoteza => experiment je zde mysleno to, ze veda neni induktivni v tom smeru, ze pozorujeme vse, a pak z pozorovani vseho nam najednou vypadne druhy termodynamicky zakon. je to mysleno tak, ze nejdrive musi vedec mit predstavu co zkouma, tudiz jaka vybira data, jakym zpusobem a co chce dokazat, vyvratit. to samotne je uz dostatecne "nevedecke", protoze neni objektivni zpusob jak delat vedu. to jaka data a jak a proc zpracovavat je dano prave paradigmatem v ramci ktereho vedu praktikujete(napriklad zpusob "delani" fyziky se za poslednich 2500 let mnohokrat velmi zmenil). i samotne prvni setkani s anomalii je v situaci, kdy zkoumate urcitou hypotezu a vysledek je jiny, nez jste ocekaval, tedy kdy mate jakousi teorii a vysledek vami provadeneho experimentu se proste nezdari podle ocekavani.

3) vyber paradigmatu je na vedci. ja napriklad, jako "ekonom", se priklanim k rakouske skole. to je naprosto jine paradigma, nez neoklasicka makroekonomie, standardni mikroekonomie atd. neni to dano zadnou "vedeckou" metodou, proste podle mne nejlepe vysvetluje mnou pozorovane jevy. kdyby to ovsem bylo nejak objektivni, nemohlo by existovat nekolik paradigmat, protoze by nutne musela byt ostatni vyvracena. to se ovsem jiz mnoho desitek let nedeje. kazde z techto paradigmat pristupuje ke spolecnosti a ekonomicke aktivite naprosto jinak(agregatni veliciny kontra jednotlivec), pouziva jine metody, zameruje se na jina data a jako svuj vystup sleduji i ponekud odlisne cile(i kdyz se samozrejme prekryvaji).

4) neni pravda. u "zjevnejsich" definic ziskate mnohem vetsi podporu ostatnich, to ovsem nedela z teto definice objektivni pravdu. drive proste skoro vsichni mysleli ze zeme je placka, bylo to prece tak jasne a presto to zrejme pravda nebyla. problem take nastava, ze cim dale jdete do regresu, tim hure muzete mnozstvi veci definovat. napriklad lzice neni definovana shlukem fyzikalnich castic, ale to velmi subjektivni interpretace urciteho pouziti. odviji se od prostredi, ve kterem se dany pozorovatel pohybuje. urcite jeho okoli to uvidi jako lzici ovsem to se neda rict o zbytku sveta ci vesmiru. stejny problem budete mi i s labuti. cim dal se dostanete v regresu, tim vice rozdilnosti mezi jednotlivymi pozorovanimi labuti zjistite a zacnou se vam rozpadat puvodni definice. nakonec zjistite, ze ti ptaci nejsou identicti a veda o labutich skonci,protoze proste nebudete mit zadne abstraktni prvky o kterych by jste mohli tvorit hypotezu. pak by jste mohl tvorit pouze hypotezy o jedne konkretne urcene veci, ktera se drive nazyvala labut.

5) jaky vedecky zpusob vybirani mezi soutezicimi paradigmaty mate na mysli? neni zadna objektivni hodnota, na kterou by jste mohl vse prevest a pak porovnat. tento vyber je proste rozhodnuti zainteresovanych jednotlivcu. at se vam libi ci ne, kazdy ma na svuj nazor pravo. pokud urcite paradigma podle nich lepe vysvetlovalo jevy, ktere oni pozorovali, pak si vybrali spravne. to ze mi na to dnes pod 2500 letech koukame a hodnotime, musime si uvedomit ze veda dnes je kvalitativne naprosto odlisna od vedy drive. pokud chcete toto hodnotit, musite to hodnotit z pohledu tehdejsi doby. stejne jako uplne vidim, jak za 500 let na nas budou koukat jako na nevedecke barbary, jak jsme vubec mohli verit v to v co verime:)

6) opet. nevim, jake hodnoceni vedy mate na mysli. tezko muzete nejak objektivne rici ktera "veda", tedy paradigma je lepsi nebo horsi, protoze ani neznate cil, ke kteremu by se veda mela blizit, pokud takovy vubec ma existovat(a podle mne to je velmi odvazne a rozhodne nedokazatelne tvrzeni, tedy krome pohledu nabozenstvi, pro ne je to jasne), ani na jaky spolecny denominator to prevest aby jste mel nejakou zakladnu pro porovnani. jakekoliv hodnoceni bude opet vas subjektivni usudek, pripadne usudek vasich kolegu ve vede. veda je jako vira, snazi se ziskat ucastniky, protoze se jim snazi nabizet vysvetleni jevu a ocekava od nich prijmuti a rozpracovani. proto se mohl tak dlouho napriklad drzet marxismus a prezil i do dnesnich dni, presto, ze jiz v 70.letech Eugen von Bohm-Bawerk vyvratil 3. dil Kapitalu jeho 1.dilem. veda je v tomto velmi podobna vire. vedci casto bojuji za udrzeni sveho paradigmatu vsemi prostredky. napr. ignorace anomalii byva casta zbran u silnych paradigmat. nemusi se vam to libit ale je to tak. a byli by blazni, kdyby pri kazdem problemu zahodili celou praxi. muze se to nakonec projevit fatalni, ale takove paradigma neumira ze dne na den, ale casto trva, dokud mladsi generace nevytlaci starsi, a to jak na akademickych postech, tak i v praxi.

7) viz vise. mnoha teoriim trva desitky let, nez se prosadi, mnohe umiraji a prosadi se treba az za sto i vice let. napriklad srovnejte zapadni a cinske lekarstvi. mnohe z cinskych praktik nesmite pouzivat(nekolik se jiz ovsem prosadilo), dnesni "vedci" na vas budou koukat jako na sarlatana, tezko pojedete s takovym nazorem na vedecka setkani, tezko vam budou vydavat skripta a ucebnice, tezko dostanete posty ve vyznamnych akademickych institucich. a kolik z techto "vedcu" ve skutecnosti vi co kritizuji? presto se ruzne techniky cinske mediciny jiz osvedcily a pouzivaji je dokonce i oni "vedci". ja to nechci soudit, ale takova proste veda je, nema cenu zavirat oci tvrdit ze neni. vedec je jako kazdy jiny clovek, chce mit pravdu, nechce po 40 letech studia zjistit ze studoval hlouposti. je dulezity rozdil mezi tim co chceme aby bylo a co skutecne je. a po pravde je to tak lepsi,udrzuje to jistou kazen a kontinuitu a dava moznost ke skutecnemu pochopeni urcite discipliny, nez kdyby se tato disciplina kazde tri tydny menila.

8) podle meho neni zase tolik podstatnych rozdilu mezi nabozenstvim a vedou. rozdil je spis v tom, co obe zkoumaji, v jejich historii, mnozstvi jejich praktikantu. a samozrejme, nabozenstvi asi nebude zrovna experimentalni disciplinou:) oboje proste poskytuje zpusob vysvetlovani urcitych jevu. nektere jsou spolecne, vetsina vsak uplne rozdilnych. veda samotna a lidsky rozum zvlast pak byli minimalne v koncem 18.,19. a prvni polovine 20. stoleti skoro nabozenstvim sami pro sebe. podle mne kazde puvodne vedecke paradigma ma potencial stat se nabozenstvim, viz marxismus, a nabozenstvi se muze stat vedou, viz studium krestanske teologie. podle meho nazoru maji hodne spolecneho, vic nez by mnoho lidi z obou taboru mohlo a rozhodne chtelo priznat.

9) jen pro uplnost:)

vyse s "i". me to tam tak hrozne drasa, nafackoval bych si.