Vlákno názorů k článku Víra v boha open source od Mitkey - Pekne postrehy. Ja by som tiez pridal jeden:...
-
Mitkey (neregistrovaný)Pekne postrehy. Ja by som tiez pridal jeden: `Dogmaticki' zastancovia open-source budu pouzivat iba takyto software, bez ohladu na to, ci existuje ina alternativa, ktora je lepsia (a je to povedzme freeware/adware, ale bez zdrojakov).
V pripade konfrontacie argumentuju vsetkymi prednostami konkretnej open-source aplikacie, co je v poriadku. Ak sa vsak ukaze, ze je horsia, zmiernia to na `je to takmer rovnako dobre'. V krajnom pripade sa pouzije argument - mam od toho zdrojaky, takze viem, co to robi, a teda tam nehrozi potencionalne nebezpecenstvo nekalych praktik.
O poslednom argumente by sa dalo diskutovat, no tam sa nechcem dostat. Chcel som demonstrovat paralelu s nabozenstvom - ak sa o existencii {Bb}oha hadate s naboznym clovekom (ktory je o existencii boha presvedceny bez dokazov), bude vam argumentovat podobnym sposobom. Jeho presvedcenie stoji na zaciatku a argumenty nasleduju az potom, a nie naopak.
Myslim si, ze takito ludia pouzivaju open-source casto hlavne z inych dovodov, ake proklamuju. Nechcem sa tu ale hrat na psychologa. :P Nehovoriac o tom, ze sa niekedy sam podla tohto vzorca spravam; a `open-source' software pouzivam casto a rad. :) -
Valleyman (neregistrovaný)pro me je to filosofie ;) je to proste tak, hackujete kod a mate z toho jiny pocit nez kdyz sedite v kanclu a vyvijite software pro nekoho jineho, ten to bude prodavat kamsi ani nevite komu a pod nevim jakym jmenem... cinite neco co pomaha ostatnim a mate i dobry pocit, je to jako make love no wars
p. s. nejsem hipik, jen nadsenec do Open Source:) -
morganx (neregistrovaný)Ja s autorem celkem souhlasim. Je to spis nazor, filozofie nez nabozenstvi. Sam to mohu porovnat z obou pohledu toho krestanskeho i opensourcoveho ;-). Je to fakt divny, ale ten opensource cloveka nejak vnitrne naplnuje. Je to asi ten pocit ty cistoty, ze clovek soft nekrade a neodklikava furt hlasky s varovanim o poruseni zakonu a to i za cenu horsi vyspelosti nekterych programu. Ale nesmime fakt zapominat, ze SW je jenom nastroj a pokud to co je osource nestaci, musime se poohlednout jinde. Nebo si snad nekdo pousti linux na PC a je rad, ze si pustil linux a to je vse? Dulezity je vysledek prace (dokument, muzika, graficka prace, web, program atd.).
-
Mitkey (neregistrovaný)Mali by sme sa aspon najprv dohodnut na tom, aky ciel uzivatel sleduje. Ak davame tazisko na vysledok prace a pocitac berieme iba ako nastroj (ako pises), potom nepochybne nazor-nenazor, pouzijem povedzme Operu miesto Firefoxu, pretoze je rychlejsia.
Budem Ti ale protirecit v tom, ze si myslim, ze je vela ludi, ktori beru pouzivanie a udrzbu Linuxu ako samotny ciel ich snazenia. To podla mna nie je nic zvlastne, tiez sa rad zaoberam takymto kutilstvom.
Horsie je, ked potom svoj oblubeny hobby OS spolu s open-source aplikaciami vyhlasuju za tie najlepsie a budu ich pouzivat za kazdu cenu, aj ked mozu existovat ine alternativy, ktore su lepsie a povedzme tiez (prakticky) free. Niektori z nich lipnu na open-source az natolko, ze ho budu branit ako dogmu, a namiesto toho aby argumentovali ``pouzivam open-source, lebo som kutil'', budu dogmaticky vyzdvihovat (mnohokrat nepravom) rozne vlastnosti tychto programov.
Odbocka: Myslim, ze dokonalym prikladom `kutilskeho' programu je vim. Spravny geek sa urcite bude vytesovat nad konsistenciou jeho prikazov - napr. ked napise 10 i text ESC, tak sa naozaj vykona, co by zakerny geek ocakaval. :) Otazka je, kolkokrat si na taketo moznosti spomeniem (a pouzijem ich) ked budem pisat vo vi siahodlhy text. Pri pisani textu sa totiz potrebujem sustredit na text a nie na ovladanie sw, v ktorom ho pisem. Howgh. -
sara (neregistrovaný)......dokonalym prikladom `kutilskeho' programu je vim.
To je ale pitomost cos ted napsal. Zakladni ovladani jakehokoli editoru, ktery pouzivas ti po case vejde do krve a tolik prikazu ve vim zase pouzivat nemusis. Jsou lidi kteri v tomto "kutilskem" programu napsali nekolik knih a nemyslim ze by meli nejake problemy se soustredednim na text (treba p. Satrapa a dalsi). -
Mitkey (neregistrovaný)Sem som sa v diskusii nechcel dostat, ale ked uz, tak: Vyslovil som svoj nazor; mne sa ovladanie vim do krvi nedostalo doteraz, a to som sa v nom uz napisal dost. Na to, aby som objavoval ine editory som vsak prilis lenivy. :P (ktohovie, ako dlho by sa mi dostavalo do krvi ich ovladanie, asi sa nie kazdy narodi s predpokladmi ovladat lubovolny textovy editor :D)
-
O poslednom argumente by sa dalo diskutovat, no tam sa nechcem dostat. Chcel som demonstrovat paralelu s nabozenstvom - ak sa o existencii {Bb}oha hadate s naboznym clovekom (ktory je o existencii boha presvedceny bez dokazov), bude vam argumentovat podobnym sposobom. Jeho presvedcenie stoji na zaciatku a argumenty nasleduju az potom, a nie naopak.
Jak chces racionalne diskutovat o existenci Boha? To IMHO nepujde, a proto se rika "vira v Boha", ne "presvedceni o bozi existenci". -
racionalne lze o existenci boha diskutovat jednoduse. "buh existuje" je nevyvratitelna veta. muzete dokazat bozi existenci tim, ze boha najdete, ale bozi neexistenci dokazete jen tak, ze najednou budete schopni videt naprosto vse aby jste mohli rict ze buh neni, no a v tom okamziku budete bohem vy:)
-
Racionalne lze o existenci boha diskutovat i velmi dlouho. Jenom nelze pocitat s tim, ze toho druheho pouze racionalnim zpusobem presvedcite o sve pravde.
Priklad:
Kalam Cosmological Argument: Jediny zpusob, jak vesmir muze byt neopakovany, je prvotni pricina mimo cas, sama nezpusobena. Tato pricina musi byt schopna vybrat jeden okamzik pred jinym, protoze nevidime vznikat vesmiry vsude okolo. Jediny zpusob, jak to muze udelat je pokud se jedna o bezcasou osobu s prvotni pricinou v mysli ... (mam pocit, ze neco chybi - vysledek byl, ze tato uvaha dokazuje existenci boha).
Reakce
1) Jak vime, ze vesmiry nevznikaji vsude okolo ? Vzdyt nevidime mimo nas vesmir.
2) To, ze kazdy nasledek v nasem vesmiru ma pricinu, neznamena, ze vznik vesmiru byl takovym nasledkem. Podobne, kazda udalost ve hre monopoly vyzaduje hod kostkou, ale nepotrebujete hazet na rozlozeni herni plochy ...
Lze matematicky dokazat, ze jakakoliv teorie obsahujici peanovu aritmetiku je neuplna, tedy existuji v ni nedokazatelna tvrzeni. Podle meho nazoru to za predpokladu, ze nas vesmir obsahuje peanovu aritmetiku dokazuje, ze buh neni vsemocny - ani on nemuze dokazat nebo vyvratit libovolne tvrzeni.
Dalsi dira do bozi vsemocnosti je self-reference: muze buh udelat tak velkou kouli, ze ji neuzvedne ?
Mam silny pocit, ze i na tyto figle existuje reakce, a to ani nedokazuji neexistenci boha ... -
to bohuzel predpoklada, ze buh je omezen stejnym zpusobem mysleni, jako clovek. jenomze jak chcete dokazat, ze zrovna lidsky pohled na existenci je opravdu spravny(pokud neco takoveho jako "spravny" existuje samozrejme)? neni spis existence to, co je vytvoreno nasim vnimanim? neco ve smyslu kanta "clovek dal zakony prirode"(presnou formulaci si opravdu nepamatuji). me slo spis o experimentalni dukaz ve smislu teorie poznani. popper v logice vedeckeho zkoumani argumentuje(alespon tak jsem si to prebral, bohuzel na skole, kde mam tu smulu studovat, neni popper zrovna povinny predmet), ze v zasade je nas svet negativni. vytvarime univerzalni tvrzeni(a=>b pro vsechna a, kde a jsou singularni tvrzeni(podle poppera jsou mozna interpersonalne porovnavat, podle mne je i zde potencionalni nekonecny regres)), ale ta jsou v zasade pouze falsifikovatelna, to jest muzemem urcitym konkretnim pozorovanim vyratit implikaci a => b. co ovsem nemuzeme je takoveto tvrzeni verifikovat, protoze to od nas vyzaduje znat vsechna a. v experimentalnim(okolnim) svete je to nemozne, protoze i kdybychom byli schopni poznat vsechna a, ktera existuji v tomto okamziku(coz samo o sobe uz je dostatecne nemozne) nemuzeme anticipovat co teprve pozname, tedy ze prijde a' ktere bude mit charakteristiky a, ktere definujeme, ovsem nebude splnovat a'(tedy a)=>b. konec je otevreny, ovsem nase univerzalni tvrzeni jsou zavisla pouze na minule uzavrene zkusenosti. to ovsem neplati pro neco, co se da nazvat neempiricke vedy, tedy vedy, ktere jsou v zasade nefalsifikovatelne( tedy postavene na definicich(singularnich tvrzenich), ktere nejsou nachylne na pozorovani experimentalni zkusenosti(muzeme takovou teorii opustit, protoze nam prestane vyhovovat, ovsem to neznamena, ze tato teorie neplati)). "buh existuje" je pak ciste existencialni tvrzeni, ktere neni potencionalne falsifikovatelne, protoze to by znamenalo vedet vse, i to, co budeme vedet teprve v budoucnu. nemuzeme dnes vedet, jakym zpusobem se muze zmenit nase samotne vnimani existence v budoucnu a proto nemuzeme dnes rici, ze buh neexistuje, protoze tim naprosto opomijime nase budouci mozne znalosti, ktere dnes ale nemame. reknu-li ze "buh existuje" neznamena to, ze musi existovat, je to vsak tvrzeni, ktere se neda jednou pro vzdy vyvratit.
-
Mitkey (neregistrovaný)Zvrhlo sa nam to tu na peknu filozoficku debatu. :)
Ad. predch. prispevok - Peanova aritmetika. Dosledky Goedelovych viet su nepochybne dolezite a zaujimave, no nevidim ziadny a priori dovod, preco by mal vesmir okolo nas zdielat vlastnosti s bezspornym formalnym systemom obsahujucim Peanovu aritmetiku. :)
Poznamka k vete ``boh existuje''. Je celkom zaujimave, ze toto tvrdia miliardy ludi po celom svete, no otazka je, kolko z nich sa zhoduje v definicii boha. A je trocha problem skumat pravdivost vyrokov, ktorych casti neboli definovane.
V poslednej casti presne opisujes to, v com sa (okrem ineho) lisi nabozenstvo a veda. Bohuzial uz nemam co rozumne nove povedat, tak to iba trocha zopakujem a rozviniem: Mam pocit, ze aby nejaka nauka bola vedou, musi sa riadit vedeckymi postupmi (scientific method), ktore zohladnuju prave to, co si napisal (nemoznost overit pravdivost teorie, iba jej opak). Teorie sa konstruuju ako zovseobecnenia vysledkov radu mnohych pokusov.
Na druhej strane nabozenstvo, prave naopak, zacina s nejakymi axiomami (dogmami), o ktorych tvrdi, ze su pravdive. A aby sa mu zlomyselni vedci nevysmievali, ze si tie axiomy niekto vycucal z prsta, dodatocne poskytuje argumenty, ktore tieto axiomy obhajuju.
Domnievam sa, ze dolezity je, ako som uz napisal, ten rozdiel: Veda - najprv experimenty, vyskum a az potom tvrdenia. Nabozenstvo - najprv viera, a az potom obhajoba. Ako to suvisi s open-source, som uz pisal - aj ked s odstupom sa mi zda toto moje prirovnanie trochu pateticke. :D -
olaf (neregistrovaný)je to tak , ze jsme od nasich velmi davnych predku zdedili urcite vzorce chovani a pudy , ktere funguji jaksi automaticky. A to se tyka hlavne te viry v boha. U nekterych primatu jde jasne videt , ze vudce tlupy je pro ne absolutni autorita za kterou pujdou kamkoliv. Samozrejme soucasni primati nejsou nasi predci , ale spis bratranci nebo bratri se kteryma mame teprv spolecne predky.
Ale my toho zdedili pomerne dost taky .Vetsina lidi potrebuje autoritu a jednoduchou pravdu , ktera jim vysvetli vsechny prikori zivota ktera se jim deji . K tomu je buh prece uplne idalni on je ta vseobjimajici autorita .
Ono v dnesnim svete pro vetsinu jedincu se orientovat a tridit informace je problem sam o sobe a ne tak kdyz se dostaneme do uzkych to potom bereme jakekoliv vysvetleni i to od tech cernoprdelniku .
To s open source a linuxem nebo windows uz zas bude neco jinyho nez nabozenstvi , takovych komunit je strasne moc .
Jednu dobu jsem byl radioamaterem no a co ti ze sebe delali za elitu naroda to byl taky pekny ulet .
Myslim si ze tohle vsechno naprosto presne zapada do nasi doby a smat se budou beztak ti co maji nejvetsi nadhled a min zaslepenosti :D -
tak napriklad thomas khun, popper atd. by s vasim rozdilem vedy x nabozenstvi nesouhlasili. kazde poznani drive ci pozdeji se musi zarazit na urcite definici, kterou prijmeme, jinak skoncime v nekonecnem regresu. kazda "vedni" disciplina je soubor(paradigma) zalozene na urcite soustave definic, povolenych postupu, ocekavanych vysledku, smeru zkoumani a teorii, ktere jeji praktikovatele prijmou. v ramci takto definovaneho paradigmatu pak vyvijeji teoreticke hypotezy, ktere pak testuji a porovnavaji s tim, co pozoruji. jak khun ve sve eseji "struktura vedeckych revoluci" velmi zajimave(alespon pro mne) popsal, vsechna veda nema zadny jednotny "vedecky postup". tyto vedecke postupy jsou soucasti kazdeho paradigmatu a pri jeho zmene se i tyto postupy samy meni. veda neni objektivni, je velmi subjektivni. a co je dulezite, veda neni jakysi nikdy nekoncici kumulativni proces hledani jakesi "pravdy", je to konkurencni boj mezi jednotlivymi paradigmaty vysvetlujicimi ruzne jevy. tyto vedni discipliny byvaji dosti rigidni, zabyvaji se urcitymi uzce specializovanymi problemy a tak se cas od casu stava, ze se vyskytnou udalosti, ktere vyvraci prevladajici paradigma ci jeho cast. pokud techto jevu zacne pribyvat, zacnou se objevovat konkurencni paradigmata, ktera mohou za cas puvodni paradigma vytlacit a vetsinou se mezi nimi objevi jedno, ktere se stane prevladajicim paradigmatem. ovsem toto paradigma vetsinou meni(ci z casti meni) definice, zpusoby pozorovani i cile teto vedy. toto se stalo napriklad fyzice mnohokrat v ruznych oblastech za poslednich 300 let, napriklad v ekonomii je toto obdobi velmi markantni. dulezite je si take uvedomit, ze vzdy je nutna nejdrive nejaka hypoteza, ktera nam umoznuje rozhodnout co chceme zkoumat a ktere relevantni jevy vybrat a pozorovat. toto je velmi podobne nabozenstvi, protoze vyber paradigmatu je na vedci. nektere discipliny maji to "stesti" ze u nich prevlada jedno silne paradigma(ale nebylo to tak vzdy a nemusi to tak byt stale), nektere to stesti nemaji a jsou vice diversifikovane a mohou spolu koexistovat mnoha paradigmata. bylo vzdycky prijemne myslet si ze veda je neco objektivniho, nezavisleho na cloveku,protoze to davalo nejakou jistotu, operny bod, ze ktereho se lze nekam vypracovavat v hledani "pravdu". bohuzel mam za to, ze na tomto svete neni nic jisteho, objektivniho, o vsem se nakonec musi rozhodnout clovek sam. ja v tom vidim ovsem zasadni pozitivum. prave diky teto potencionalni konkurenci a zmene se veda muze menit podle potreb a zaroven jeji rigidita dava teto zmene ucinnou brzdu aby se mohlo nejakym smerem pracovat a clovek jen neustale nemenil sve postupy a pravidla. uspesna veda je proste veda, ktera dokaze svymi kvalitami presvedcit potencionalni praktikanty. ale neexistuje veda mimo cloveka. vemte priklad. ve starem recku byla skola, ktera ucila ze zeme je kulata. ovsem presto vyhralo paradigma hovorici o zemi jako placce. to neznamena ze to nutne byla konecna objektivni pravda. rozdil mezi vedou a nabozenstvim je v tom, ze nabozenstvi je mnohem rigidnejsi. i veda(urcite paradigma) umi byt stejne nenavistna jako nabozenstvi vuci alternativnim paradigmatum. vedci prevladajiciho paradigmatu mohou, a casto to take delaji, zesmesnovat, ignorovat ci znemoznovat vykon(vystupovani, mista na katedrach, publikovani, zadne granty apod) svym "konkurentum". ovsem ve jmenu urciteho vedniho paradigmatu se (zatim) nevrazdilo, neloupilo a neznasilnovalo, narozdil od mnoha nabozenstvi:-)
-
Mitkey (neregistrovaný)Uf, je to vela informacii, skoda ze ste to nenaformatovali do odstavcov.
Samozrejme, s tym nekonecnym regresom mate pravdu. Necital som Vami zmienenu esej, a nepochybujem, ze sa vedecke postupy lisia medzi roznymi vedami. No myslim si, ze to najdolezitejsie maju spolocne (testovanie hypotez, atd.). Tato vec v nabozenstve uplne absentuje.
> dulezite je si take uvedomit, ze vzdy je nutna nejdrive nejaka hypoteza, ktera nam umoznuje rozhodnout co chceme zkoumat
Myslite? Podla mna uplne staci, ze existuje nejake pozorovanie, ktore nesuhlasi s teoriou (vid rychlost svetla a vznik teorie relativity).
> toto je velmi podobne nabozenstvi, protoze vyber paradigmatu je na vedci
Nerozumiem.
> bylo vzdycky prijemne myslet si ze veda je neco objektivniho, nezavisleho na cloveku,protoze to davalo nejakou jistotu, operny bod, ze ktereho se lze nekam vypracovavat v hledani "pravdu". bohuzel mam za to, ze na tomto svete neni nic jisteho, objektivniho, o vsem se nakonec musi rozhodnout clovek sam
Myslim, ze pravdivost tohto Vaseho tvrdenia zavisi od toho, kde sa rozhodneme utnut Vami spominanu nekonecnu regresiu. Ale je to zaujimava tema (pravdepodobne na dlhsiu diskusiu).
> vemte priklad. ve starem recku byla skola, ktera ucila ze zeme je kulata. ovsem presto vyhralo paradigma hovorici o zemi jako placce
Dolezity je dovod, preco ta paradigma pochodila zle. A tento dovod je v priamom rozpore s vedeckym postupom.
> uspesna veda je proste veda, ktera dokaze svymi kvalitami presvedcit potencionalni praktikanty
Uspesna mozno v pocte praktikantov. Myslim ale, ze taketo kriterium nie je vhodne na hodnotenie ``vedy''.
> i veda(urcite paradigma) umi byt stejne nenavistna jako nabozenstvi vuci alternativnim paradigmatum
Vedcovi ako cloveku sa nemusi nejaka teoria pacit (teoria relativity, kvantovka, ked vznikali), to je pravda. Ale to nie je spravny vedecky pristup. Neviem si predstavit, ako by mohla byt veda osamote (na rozdiel od nabozenstva) nenavistna.
> rozdil mezi vedou a nabozenstvim je v tom, ze nabozenstvi je mnohem rigidnejsi
Samozrejme, je to spravne pozorovanie, no nemyslim, ze vystihuje podstatne rozdiely medzi nabozenstvom a vedou.
> vedci prevladajiciho paradigmatu mohou, a casto to take delaji, zesmesnovat, ignorovat ci znemoznovat vykon(vystupovani, mista na katedrach, publikovani, zadne granty apod) svym "konkurentum"
Suhlas, ale. Vid moju odpoved vyssie. -
omlouvam se ze to pisu takhle, ale kdybych to jeste psal do vaseho textu, tak by to bylo uz opravdu moc dlouhe.
1) mohu souhlasit ovsem i v nabozenstvi existuji interpretace a ruzne pristupy(viz katolicismus kontra protestanstvi a oboje vychazi z bible)
2) teoreticka hypoteza => experiment je zde mysleno to, ze veda neni induktivni v tom smeru, ze pozorujeme vse, a pak z pozorovani vseho nam najednou vypadne druhy termodynamicky zakon. je to mysleno tak, ze nejdrive musi vedec mit predstavu co zkouma, tudiz jaka vybira data, jakym zpusobem a co chce dokazat, vyvratit. to samotne je uz dostatecne "nevedecke", protoze neni objektivni zpusob jak delat vedu. to jaka data a jak a proc zpracovavat je dano prave paradigmatem v ramci ktereho vedu praktikujete(napriklad zpusob "delani" fyziky se za poslednich 2500 let mnohokrat velmi zmenil). i samotne prvni setkani s anomalii je v situaci, kdy zkoumate urcitou hypotezu a vysledek je jiny, nez jste ocekaval, tedy kdy mate jakousi teorii a vysledek vami provadeneho experimentu se proste nezdari podle ocekavani.
3) vyber paradigmatu je na vedci. ja napriklad, jako "ekonom", se priklanim k rakouske skole. to je naprosto jine paradigma, nez neoklasicka makroekonomie, standardni mikroekonomie atd. neni to dano zadnou "vedeckou" metodou, proste podle mne nejlepe vysvetluje mnou pozorovane jevy. kdyby to ovsem bylo nejak objektivni, nemohlo by existovat nekolik paradigmat, protoze by nutne musela byt ostatni vyvracena. to se ovsem jiz mnoho desitek let nedeje. kazde z techto paradigmat pristupuje ke spolecnosti a ekonomicke aktivite naprosto jinak(agregatni veliciny kontra jednotlivec), pouziva jine metody, zameruje se na jina data a jako svuj vystup sleduji i ponekud odlisne cile(i kdyz se samozrejme prekryvaji).
4) neni pravda. u "zjevnejsich" definic ziskate mnohem vetsi podporu ostatnich, to ovsem nedela z teto definice objektivni pravdu. drive proste skoro vsichni mysleli ze zeme je placka, bylo to prece tak jasne a presto to zrejme pravda nebyla. problem take nastava, ze cim dale jdete do regresu, tim hure muzete mnozstvi veci definovat. napriklad lzice neni definovana shlukem fyzikalnich castic, ale to velmi subjektivni interpretace urciteho pouziti. odviji se od prostredi, ve kterem se dany pozorovatel pohybuje. urcite jeho okoli to uvidi jako lzici ovsem to se neda rict o zbytku sveta ci vesmiru. stejny problem budete mi i s labuti. cim dal se dostanete v regresu, tim vice rozdilnosti mezi jednotlivymi pozorovanimi labuti zjistite a zacnou se vam rozpadat puvodni definice. nakonec zjistite, ze ti ptaci nejsou identicti a veda o labutich skonci,protoze proste nebudete mit zadne abstraktni prvky o kterych by jste mohli tvorit hypotezu. pak by jste mohl tvorit pouze hypotezy o jedne konkretne urcene veci, ktera se drive nazyvala labut.
5) jaky vedecky zpusob vybirani mezi soutezicimi paradigmaty mate na mysli? neni zadna objektivni hodnota, na kterou by jste mohl vse prevest a pak porovnat. tento vyber je proste rozhodnuti zainteresovanych jednotlivcu. at se vam libi ci ne, kazdy ma na svuj nazor pravo. pokud urcite paradigma podle nich lepe vysvetlovalo jevy, ktere oni pozorovali, pak si vybrali spravne. to ze mi na to dnes pod 2500 letech koukame a hodnotime, musime si uvedomit ze veda dnes je kvalitativne naprosto odlisna od vedy drive. pokud chcete toto hodnotit, musite to hodnotit z pohledu tehdejsi doby. stejne jako uplne vidim, jak za 500 let na nas budou koukat jako na nevedecke barbary, jak jsme vubec mohli verit v to v co verime:)
6) opet. nevim, jake hodnoceni vedy mate na mysli. tezko muzete nejak objektivne rici ktera "veda", tedy paradigma je lepsi nebo horsi, protoze ani neznate cil, ke kteremu by se veda mela blizit, pokud takovy vubec ma existovat(a podle mne to je velmi odvazne a rozhodne nedokazatelne tvrzeni, tedy krome pohledu nabozenstvi, pro ne je to jasne), ani na jaky spolecny denominator to prevest aby jste mel nejakou zakladnu pro porovnani. jakekoliv hodnoceni bude opet vas subjektivni usudek, pripadne usudek vasich kolegu ve vede. veda je jako vira, snazi se ziskat ucastniky, protoze se jim snazi nabizet vysvetleni jevu a ocekava od nich prijmuti a rozpracovani. proto se mohl tak dlouho napriklad drzet marxismus a prezil i do dnesnich dni, presto, ze jiz v 70.letech Eugen von Bohm-Bawerk vyvratil 3. dil Kapitalu jeho 1.dilem. veda je v tomto velmi podobna vire. vedci casto bojuji za udrzeni sveho paradigmatu vsemi prostredky. napr. ignorace anomalii byva casta zbran u silnych paradigmat. nemusi se vam to libit ale je to tak. a byli by blazni, kdyby pri kazdem problemu zahodili celou praxi. muze se to nakonec projevit fatalni, ale takove paradigma neumira ze dne na den, ale casto trva, dokud mladsi generace nevytlaci starsi, a to jak na akademickych postech, tak i v praxi.
7) viz vise. mnoha teoriim trva desitky let, nez se prosadi, mnohe umiraji a prosadi se treba az za sto i vice let. napriklad srovnejte zapadni a cinske lekarstvi. mnohe z cinskych praktik nesmite pouzivat(nekolik se jiz ovsem prosadilo), dnesni "vedci" na vas budou koukat jako na sarlatana, tezko pojedete s takovym nazorem na vedecka setkani, tezko vam budou vydavat skripta a ucebnice, tezko dostanete posty ve vyznamnych akademickych institucich. a kolik z techto "vedcu" ve skutecnosti vi co kritizuji? presto se ruzne techniky cinske mediciny jiz osvedcily a pouzivaji je dokonce i oni "vedci". ja to nechci soudit, ale takova proste veda je, nema cenu zavirat oci tvrdit ze neni. vedec je jako kazdy jiny clovek, chce mit pravdu, nechce po 40 letech studia zjistit ze studoval hlouposti. je dulezity rozdil mezi tim co chceme aby bylo a co skutecne je. a po pravde je to tak lepsi,udrzuje to jistou kazen a kontinuitu a dava moznost ke skutecnemu pochopeni urcite discipliny, nez kdyby se tato disciplina kazde tri tydny menila.
8) podle meho neni zase tolik podstatnych rozdilu mezi nabozenstvim a vedou. rozdil je spis v tom, co obe zkoumaji, v jejich historii, mnozstvi jejich praktikantu. a samozrejme, nabozenstvi asi nebude zrovna experimentalni disciplinou:) oboje proste poskytuje zpusob vysvetlovani urcitych jevu. nektere jsou spolecne, vetsina vsak uplne rozdilnych. veda samotna a lidsky rozum zvlast pak byli minimalne v koncem 18.,19. a prvni polovine 20. stoleti skoro nabozenstvim sami pro sebe. podle mne kazde puvodne vedecke paradigma ma potencial stat se nabozenstvim, viz marxismus, a nabozenstvi se muze stat vedou, viz studium krestanske teologie. podle meho nazoru maji hodne spolecneho, vic nez by mnoho lidi z obou taboru mohlo a rozhodne chtelo priznat.
9) jen pro uplnost:)
ČLÁNKY DO MAILU