Je velmi zajímavé, že hra je jen na Linux, přitom v celé hře jsou jako zdroj virů učeny nástroje operačního systému Windows, a to Internet Explorer, Outlook, MSN Messenger a Recycle Bin.
Instalace může probíhat dvěma způsoby. První tak, že si hru stáhnete z webu Prallelrealities a pak si ji ručně nainstalujete. Parallelrealities také vydala hru Project: starfighter, o které jsme již psali. Hru naleznete i v některých distribucích, takže není problém ji nainstalovat tak, jak jste zvyklí.
Vzhledem k tomu, že hra má jen 4,5 MB tak byste neměli mít problém ani se stažením hry, ani s uvolněním místa.
Hratelnost bude velmi svižná. Jak již bylo zmíněno, ve hře budeme řešit zavirování systému, celá hra je tedy o ničení virů, zde ztvárněných pavouky; jak jinak, ničit kusy zdrojového kódu by bylo asi trochu divné. To ale není všechno. Ve hře budete ničit viry pomocí zbraně, která je poháněna kernelem, který vám po použití zbraně ubývá a časem se samovolně dobíjí. Budete si také moci pomoct bonusy, které se budou na vaší ohrožované ploše náhodně objevovat.
Plocha, na které budete ničit viry, je obsazena čtyřmi již zmíněnými nástroji systému (pouze) Windows, ale na pozadí je překvapivě plocha systému Mac OS X, Windows nebo Linux (náhodně), což mi přijde jako velmi zajímavé a originální.
Bonusy získáte jak za dobití kernelu (baterie), tak za zničení všudypřítomných virusů (bomba). Také si můžete usnadnit ničení nákazy zastavením času (ten se dobíjí prostřednictvím hodin, které se také objevují náhodně). Všechny bonusy se sbírají jejich sestřelením.
Viry mají ve hře tu úlohu, že jakmile se objeví v jednom z nástrojů Windows, tak se snaží přes vaší obranu probojovat až ke složkám, které jsou umístěny uprostřed plochy, a tam vykonat svou práci. Jdeme tedy ničit viry, ale všichni přeci víme, že není jen jeden druh virů. Ani na to vývojáři nezapomněli, a tak se i zde projevuje odlišnost virů.
Jsou tři druhy virů: zelení pavouci (ti berou soubory ze složek a odnášejí je zpět k jednomu z nástrojů Windows), pak také červeno-fialoví pavouci (ti vlezou do složky a zničí tam jeden soubor – jakmile je tam pustíte, nic s tím již nenaděláte) a nakonec ti nejhorší, žlutí brouci (ti jakmile vlezou do složky, tak jí celou zničí i se všemi soubory uvnitř).
Pokud tedy neuhájíte svoje složky je konec hry, selhali jste. Proč svoje? Protože hra bere opravdové soubory z vašeho počítače (naštěstí jen názvy) a kopíruje je na ohroženou plochu, kde je máte bránit. Počet souborů není vždy stejný, ale složky jsou vždy čtyři a ne vždy jsou vybrané stejné složky a soubory. To je podle mého názoru velmi dobrý nápad, člověk totiž mnohem raději bude bránit svoje složky než nějaké smyšlené.
Zde bych možná navrhl verzi hry, kdy by šlo o opravdové soubory a hra by je opravdu ničila, otázkou je, kdo by ale pak byl ochoten tuto hru hrát – doslova: hra na život a na smrt.
Problémy
U hry Virus Killer mě udivilo, že nefungovala hudba i přesto, že v nabídce Options jsem položku Music našel. Nevím, jestli někdo bude řešit stejný problém, ale já to za dost velkou nevýhodu považuji.
Ovládání
Pohyb zaměřovadlo – Myš
Střelba – Levé tlačítko myši
Zastavení času – Pravé tlačítko myši
Pohyb v menu – Šipky
OK/Potvrzení/Enter – Enter/Mezerník
Zhodnocení
Když se to vezme všechno kolem a kolem, je hra Virus Killer rozhodně příjemným odreagováním a rozhodně jen tak neomrzí. A další z věcí, která jí rozhodně nahrává do karet, jsou HW nároky – není potřeba ani 3D akcelerace.
Plusy: kopírování názvů vašich pravých složek, svižnost, velikost
Mínusy: hudba a zvuky, rozmanitost virů
ČLÁNKY DO MAILU