Názor k článku Vrácení Windows: prohrál jsem bitvu, válka pokračuje... od Vít Šesták (v6ak) - Především: v utilitarismu není principiálně důležité, kdo je...

Především: v utilitarismu není principiálně důležité, kdo je většina a kdo menšina. Důležité je, že se nějakým způsobem měří "užitek lidu"*, a při boji za "užitek lidu" není podstatné, kdo o něco přijde.

Mnoho uživatelů chce na notebooku Windows. Notebooky se jim vyrábějí sériově i s Windows. To je naprosto vpořádku. My chceme notebooky bez OS. To je taky naprosto vpořádku. Dokonce těžíme z vývoje procesorů a jiného hardware zejména pro uživatele Windows. (Nebylo-li by hráčů, mohl bych dnes kompilovat na i7?) Akorát se asi nevyplatí vyrábět notebooky bez OS a distribuovat je stejně jako notebooky s Windows. Jaké je řešení?
a) Výrobci budou muset povinně vyrábět notebooky bez OS. (výsledek: nejspíš podobný Windows XP N)
b) Jako a), ale bude nařízený cenový rozdíl oproti notebookům s OS. (výsledek: nejspíš se z povinnnosti vyrobí pár kusů bez OS a navíc se zdraží všechny notebooky)
c) Jako b), ale ještě bude minimální množství vyrobených notebooků bez OS. (výsledek: prodejci je stejně nebudou nabízet, nastane tedy zdražení všech notebooků)
d) Jako c), ale podobné regulace budou i pro prodejce. Utěsní se i případné další díry, takže zákon nepůjde obejít. (výsledek: Nabízet se budou oboje notebooky, ale musí se pokrýt dodatečné náklady => větší ceny, méně výrobců, méně modelů)
e) Najít způsob, jak by mohly být i notebooky bez OS pro výrobce zajímavé. (Ony teda zajímavé jsou, ale v menší míře než notebooky s Windows, takže se jich prodává méně.) Nebo najít způsob, jak by mohly být zajímavější, aby jich bylo více. Jedna z možností je dělat hromadnou poptávku po takovýchto noteboocích. Výrobci by tak dostávali lepší informace o poptávce a byly by pro ně tyto notebooky zajímavější. Zvažuji to, ale mám i jinou práci. (Na druhou stranu, pokud to neudělám, nebudu si stěžovat, že to neudělal nikdo jiný.)

Možnosti a), b) a c) nejsou utilitaristické, pokud nebude cílem snížit množství notebooků. (I tak si může utilitarista definovat užitek - chce lidi zbavit těch ošklivých notebooků, protože nejlépe ví, co lidé potřebují.) Možnost d) může být utilitaristická i v případě, kdy budeme "blaho lidu" měřit dostupností notebooků bez OS (ty by možná byly o něco levnější) a budeme ignorovat co lidé ve skutečnosti chtějí. Všechny možnosti a) až d) jsou ale proti těm principům. Na tom si trvám i u d): pokud by například Romové** chtěli, aby každý prodejce uměl u romštinu (náklady na školení) a nezajímalo by je, že tím zvyšují náklady všem, asi byste byl taky proti.

Naopak možnost e) je v souladu se zmíněnými principy. Že může být v souladu s utilitarismem, to je snad jasné.

To, že něco je v souladu s utilitarismem, ještě neznamená, že je to špatné. V souladu s utilitarismem může být kdeco.

Pozn.: Směr většina proti menšině (např. "obyčejní lidé" vs. "bohatí") je jen to, co se dobře prodává ve volbách. Odmítnutí utilitarismu neznamená, že člověk musí nutné stát vždy na straně menšiny. Pak by musel stát i na straně těch Romů, kteří chtějí "pozitivní diskriminaci".

*) Ten se nedá objektivně měřit, takže při troše šikovnosti pak jde obhájit ledacos.
**) Můžeme použít jinou skupinu lidí a jiný jazyk, podle libosti.