Jasně, C a assembler jsou nadsázka, jen zkrátka poukazuji na to, že je v mnoha případech kontraproduktivní snažit se o maximální technickou efektivitu za každou cenu, protože technická efektivita nejde vždy ruku v ruce s produktovou nebo ekonomickou efektivitou. Java se pochopitelně nehodí na všechno, to se dá ovšem říct o každé technologii. Pokud ji použiju na aplikaci typu Hello World, která se spustí, vykoná pár triviálních kroků a skončí, tak ta efektivita samozřejmě bude beznadějná a bude to použitelné leda na věci, které se spouštějí jednou za čas (a i tak to bude prasárna, pokud lze to samé provést třeba jednoduchým shell scriptem). Pokud ji použiju na serveru v aplikaci, kde režie JVM tvoří zlomek celkového využití prostředků, tak získám robustní řešení bez velkých provozních nákladů navíc (a ty se mi snadno vykompenzují právě tou robustností, rychlejší implementací, snazší údržbou, nároky na schopnosti vývojářů atd.). A mezi těmihle póly je celá škála případů, kdy je třeba se rozhodnout, zda je Java ještě vhodná či použitelná, nebo už nikoli.