Názory k článku Vzdělávání v IT: informatika se učí všude, specializované obory nikoliv

Docela mě překvapuje, jak málo se na IT školách učí logika..
Ta by se v nějaké odlehčenější formě měla učit už na střední.

Ano v hodinách matiky třeba, ale na spoustě středních není ani dost času na klasickou látku. Já vychodil střední průmyslovou stavební člověk by si řekl, že stavaři potřebují matiku, ale my měli dotaci 2 hodiny týdně a v třeťáku dokonce jen 1 hodinu.
Místo toho nám přidaly občanskou nauku, aby do nás v té době nalili pozitiva eu a my dali své ano, ikdyž u většiny z náší třídy měli pech.
Tak joko tak ta jedna hodina v třeťáku zůstala a teď se něco nauč.

Já jsem pak na vysoké, FM na TUL měl bakaláře místo na 3 na 4 protože jsem prostě musel dohnat spolužáky (nejen matika, ale třeba i elektro) a ikdyž vidíte integrál poprvé na vysoké tak už je docela pozdě.

... evidentně vám na střední podhodnotili i dotaci na češtinu.

né té bylo až až, ale nevím jak u Vás, ale u nás to bylo spíš cvičení na paměť kdo kdy co napsal

navíc již na základní škole, mě označili za dislektika s tím, že když se budu hodně moc koncentrovat na to jak píšu, nikoli co tak lepší známku jak 4 z diktátu stejně nedostanu

navíc pravidla pravopisu jsou často proti přirozenosti jazyka a proto dochází pravidelně k úpravám, kdysi mě piskovali za s/z dnes je to jedno, za pár let zmizí striktnost u i/y protože nejsme rusové a mi obě i vyslovujeme stejně. A ano o češtině a pravopisu a fonetice toho vím dost, bohužel můj mozek ty data nedokáže používat během ťukání do klávesnice a nejsem často schopen hrubku odhalit ani důkladným čtením textu, prostě mi to nevadí a nevidím je, soustředím se na obsah zdělení ne na formu, máteli s tím problém nečtěte mé příspěvky

Nemám s tím problémy, jen mě ten pravopis zaujal u relativně slušně formulovaného příspěvku. Navíc od člověka, který studoval dle svých slov VŠ.
Samozřejmě dysleksii z příspěvku diagnostikovat neumím. Že člověk v internetových diskuzích vidí kde co, na to už jsem si dávno zvyknul, maximálně si o autorovi příspěvku pomyslím svoje a karmu si tím nezatěžuju :-). Nemyslel jsem tu poznámku nijak zle.

tak aspon tu dYslexii si zapamatuj spravne, kdyz ji mas diagnostikovanou. Nic vazne, jen me pobavila hrubka v tomto kontextu.

PS: priznaky dys-* po puberte vetsinou mizi, takze je proste sance, ze jsi nepozorny nebo na cestinu prase.

5 samyc

"Informatika se tak řadí mezi obory s největší úmrtností studentů na počátku studia."

Vážně? Tak to mají všichni ti vyhození ještě docela štěstí...

Opravdu tenhle slang do odborného článku patří?

uz pouzil umrtnost a ne mortalita, tak si nestezuj!
bezne se to u VS pouziva

I na Jaderce se dá studovat informatika. Dvouleté společné studium fyziky, matiky a informatiky může být pro někoho výhodou. Často je zájem o tyto obory podobný a student si těžko vybírá. Takhle si může zkusit tak nějak všechno a pak až se specializovat. Spousta lidí po prváku/druháku switchuje jakmile si k pořádné matice/fyzice/in­formatice přičichnou. Protože co si budeme povídat - to co je na střední je úplně někde jinde, než to co je po sléze na vejšce.

Popis tady a nebo http://jaderka.fjfi.cvut.cz/obor/matematicka-infomatika nebo studijní plán: http://geraldine.fjfi.cvut.cz/bk/index.php?type=P&file=BS_MINF_1.doc&lang=cz .

Kdyby autor tusil, jak VS funguji, tak by nemlatil o ruzovym sadu. Skola proste prijme klidne i tisice lidi, protoze na ne dostane dotaci, ale nasledne pro ne nema kapacitu, tak jich proste 70% vyhodi, i kdyby to byli nejakym rizenim osudu sami geniove.

Takova klasicka situace pak vypada zhruba tak, ze se vyuka porada pro 300-500 lidi najednou (a to klidne i cviceni), protoze je to levne (staci jeden duchodce zvanici cosi, co nikdo dal nez ve 3ti rade neslysi).

Jako bonus pak nasleduji akce na tema "sazka o pivo, ze je vsechny vyhodim" a vyhazovani studentu od zkousek napriklad na zaklade toho, ze nemaji nekde carku nebo hacek. A neprehanim ani trochu.

To by tak odpovídalo, nás na oboru dalo prvák 9 z 25, druhák 7 z 9. Kapacita ve věšině předmětů (dáno laborkama) 10 lidí. Aby se člověk posunul do druháku, musel hodně chtít.

A realita jsou i ty letecký dny. Jeden předmět jsem opakoval ve druháku prostě proto, že se učitel rozhodl pro nějakou konvenci zápisu, prozradil ji v 5. minutě první přednášky a to jsem ještě hleak parkovací místo... pak už predpokládal, že to všichni znají.

Naštěstí jsem na MFF nic z toho nepotkal.

Co by si ale zasloužilo víc péče jsou skripta. Ta totiž často nejsou, nebo jsou nekomentovaná, zastaralá, nekompletní…

Tož tak obvykle si stačí přečíst knížky k ekvivalentním kurzům vyučovaným na školách na Západě. Obvykle se o nich zmiňují sylaby. Výpůjčka je možná v knihovně nebo na internetech. (Namátkou jsem takhle četl Sipsera, Tanenbauma a Andrewse.)

Čím to je, když třeba na FELu (dnes asi i na FITu) bývala skripta vždycky co si pamatuju docela k sehnání? Případně aspoň v angličtině, když se vyprodala česká verze Tvrdíka (PAA)...

Pardon, ne PAA, ale PAR.

Nevim cim to, ale na FELu scripta vzdy vychazela nejdriv ve zkouskovym, vetsinou az po nem. A zaznamenal sem dokonce pripad, kdy dotycny chtel resit "autorska prava", kdyz si lidi scripta oscanovali a nasdileli je na LANce. Pokud mi skleroza slouzi, vyresil to snim dekan - vysvetlil mu, ze to on nesplnil svou povinost zajistit ucebni material.

Ano, stávající systém financování školství, založený na množství žáků je chybný.

Jj. Jde o optimalizaci nákladů. Na začátku se bere teorie, nálady na aulu pro 300 lidí a na jednoho přednášejícího jsou stejný od 1 do 300 studentů, tak je optimální jich tam mít 300, pokud je škola placená od kusu.

V laboratořích je to naopak. Pokud by se mělo 20 studentů během dvouhodinovky vystřídat třeba u elektronovýho mikroskopu, najednou by musela mít škola těch elektronových mikroskopů pět, navíc na něčem musí dělat i výzkum a kšefty pro firmy... A na těch 300 lidí z auly už prostě není kapacita. Sorry. Maximálně čtyři kusy na dvouhodinovku, tři dny v týdnu a šmitec.

Tak ono je tam těch proměnných ještě daleko víc - náklady obce na dopravní obslužnost, odpady etc., kapacita kolejí a menz (a zvyšování cen za ubytování, protože díky pár školám, co nabírají 4x tolik studentů, prostě poptávka převažuje nabídku a tak. Na druhou stranu je pravda, že ani studenti nepoptávají kvalitu, protože si moc neváží investovaného času do vzdělání (jinde je to naopak, tam doslova každá hodina má význam, protože je studentem/grantem zaplacená a zapadá do celkového individuálního studijního plánu).

Kdo na to ma, ten z ty skoly utece, protoze mu dojde, ze tam stravi 3 roky ucenim se kravin, a mozna, kdyz bude mit klidku, rok tim, ze se neco zajimavyho dozvi.

Studium davno zpoplatneny je, nebo mas pocit, ze 10k/mes, coz je tak stredni hodnota nakladu na VS, je malo? Uz i kvuli tomu dobre 50% studentu proste musi travit minimalne 1/2 den praci, aby se na te VS vubec uzivili. A tak misto na prednasky chodi na brigady. Kdyz najdou zajimavou praci, tak jim to ve spouste pripadu vyjde tak, ze se na tu skolu muzou krajcvajc .... Znam takovych desitky.

Studoval jsem VS uz je to nejaky patek dozadu, lec mam nazor ze by VS meli byt zpoplatnene (investice do sve budoucnosti) a penize vyuzit pro zkvalitneni vyuky. Sveho casu jsem mel lektora na eng. ktery rikal ze splaci hypo na VS z USA. Nevim jak ted, ale kolem roku 1990 byla situace na nekterych VS dost tristni, protoze ti jenz neco umeli odesli do soukromeho sektoru a na VS zustali zoufalci a srdcari. Bohuzel v pomeru 10:1.

Jo jasne, vemes si uver na skolu, rekneme 1/2M ... na 10 let. Takze v 25 vylezes a ve 35 ... si muzes (pokud mas praci) radostne vzit hypo na bydleni ... a mozna to i do duchodu stihnes splatit. Deti a rodinu uz nestihnes, na to totiz uz nemas $$$.

> i kdyby to byli nejakym rizenim osudu sami geniove.

Já učím na Fakultě informatiky MU, a tohle "i kdyby" je fakt hypotetické a nereálné. Za posledních cca 15 let se populační ročník dvacetiletých zmenšil na nějakých 60 % původní hodnoty, a naopak na vysoké školy nastupuje daleko víc lidí. Člověk nemusí být žádný velký statistik aby odhadl, co to v průměru udělá s úrovní studentů.

Před pár lety jsem se dokonce dokopal k tomu vytáhnout si statistiky ze zkouškových písemek a udělat z toho graf (pozor, svislá osa nezačíná od nuly, aby byly lépe vidět rozdíly):

https://www.fi.muni.cz/~kas/blog/index.cgi/personal/bad-teacher.html

Samozřejmě géniové existují, ale je jich na absolutní počet o něco míň než před patnácti lety, a průměr je na tom ještě daleko hůř. Řekl bych, že u předmětu který měl 80% úspěšnost před 15 lety nemusí být pokles na dnešní 30% úspěšnost při zachování kritérií zkoušky nic neočekávaného.
No ale jinak - (následuje reklama :-) pojďte studovat na FI MU, za chybějící háček nebo čárku vás tady vyhazovat nebudou. I když v některých programovacích předmětech neradno zapomínat středníky, což je ale pochopitelné :-)

-Yenya, http://www.fi.muni.cz/~kas/blog/

Ne to tady pisou ti, kteri s tim materialem co z VS vyleze pak maji co docineni jako zamestnavatele.

Jenze kdyz reknu, ze ma skola 100 mist, a stanovim kriteria na vstupu, pricemz tech 100 lidi bude od prvni hodiny dostavat podstatne a zajimave informace, tak samozrejme nikdy nedosahnu toho, ze jich 100 bude na vystupu, ale bude jich treba 80.

Kdyz mam 100 mist, ale prijmu 1000, tak mi 1/2 (nebo vic) z tech 80 utece, protoze dojdou k tomu, ze tohle nemaji zapotrebi.

BTW: A ty stredniky kontrolujete na papire, stejne jako poradi parametru funkce? Nebo ste uz postoupili do roku 1990, a pocitate s tim, ze tohle je soucasti vyvojovyho prostredi?

Tohle je jiny problem: ja nemam 100 mist, ja mam 1000 mist. Aspon teda u nas na FI MU nevim o situaci, kdy by nebyla mista (at uz sedadla v poslucharnach, nebo treba mista u pocitacu na cvicenich). A pochopitelne jsou zvlast seminarni skupiny pro ty, kteri si veri vic, a zvlast pro uplne zacatecniky, a vubec neni treba aby vsichni meli zapsane stejne predmety. To jste zustal nekde v roce 1990 :-). Neni duvod proc by mi ti dobri utikali.

Druha cast problemu je - jak bylo receno - ze za tech 1000 v prvnich par semestrech dostane skola zaplaceno. No ale za to ta skola nemuze, jak je ten system nastaveny.

Treti cast problemu pak je, ze je lepsi prijmout 1000 lidi, i kdyz jich dostuduje treba 200. Jednak neprijdu o ty, kteri se zrovna v den prijimacek spatne vyspali, a jednak je lepsi pokud je clovek vysokoskolskemu vzdelani vystaven aspon trochu, byt nakonec neziska titul.

(K BTW: ja programovaci predmety neucim, takze nemuzu soudit jak se tam hodnoti stredniky a jestli na papire nebo v pocitaci. Pokud ale ma clovek odevzdat funkcni a odladeny program v pocitaci, pak chybejici stredniky nebo jine poradi parametru funkce mohou precejen vyznam programu ponekud zmenit. A to i v roce 2015.)

-Yenya

Jiny ptoblem to neni, ta skola je tak nastavena, ze prijme tech 1000 jen proto, ze za ne dostane penize, ale nema kapactu na to, aby jich byt treba i jen 500 tou skolou proslo. Proste jich musi 80-90% vyhodit, zcela bez ohledu na jejich schopnosti.

Mozna tam zustanou ti nejlepsi, jenze prakticke vysledky rikaji neco jineho. Realita je spis takova, ze ti nejlepsi si na te VS najdou praci, a na VS se vykaslou. Jestli je tohle ucel toho systemu, tak je neco asi dost spatne.

Sak ten funkcni program se taky vetsinou na tom pocitaci pise a ladi. Ja jem predkladam sve (a nejen sve) zkusenosti z toho, jak taky vyuka na VS vypada.

Ak ste podobny kaliber, ako boli u nas na FIIT STU v Ba predmet Operacne systemy, tak sa nedivim. Ucitelia unixovych predmetov su padli na hlavicku. Ja som ten predmet presiel viacej so stastim, nez s rozumom, lebo ma bavilo hrat sa s linuxom. Ale vyhodenych bolo vela. Na chvilu mi tam zhnusili freebsd, ale uz sa to napravilo.

Je holt ina doba a unix nie je az taky oblubeny.

No v embedded systémech a jednočipech jsme se dostali do stádia, kdy zákazník chce TCP/IP stack, multitasking a grafický displej. Embeďák nechce psát a testovat statisíce řádků. Skončí to na Linuxu, QNX, BSD,... A pak se takový předmět může hodit.

To treba, aby pochopili studenti, nie ja. Mna sa nikto nepytal v robote, ci viem robit s unixom, rovno mi strcili pod nos unixovu konzolu, kde bola maximalna vymozenost vim-tiny a standardne utility.

To by museli říct moji studenti. No ale ve studentské anketě mívají moje předměty výsledky nad fakultním průměrem (teda i včetně otázky na obtížnost předmětu, co už :-), takže snad úplně strašné to není.

-Yenya

Ked studenti s tym nemaju problem, tak nie je problem :)

Naschvál jsem váš(tvůj) příspěvek četl 3x abych to správně pochopil. Uniká mi vaše logika.

Věta cituji "Člověk nemusí být žádný velký statistik aby odhadl, co to v průměru udělá s úrovní studentů" přeci nedává žádný smysl - neboť pokud jejich počet poklesne pak by to nemělo udělat nic s úspěšnosti studentů ta by měla být prakticky při stejných schopnostech konstantní.

Závěr z toho grafu by správně měl znít : ŽE POKLESLA ÚROVEŇ(SCHOPNOS­TI,DOVEDNOSTI) STUDENTŮ což se projevilo na úspěšnosti

Ty opravdu nejsi ani "zadny velky statistik",
(beru dane jako fakta):
(lidi v tom veku je o 40% mene) && (studentu VS je ted vice) && (predpokladam, ze se vek prumer studenta VS nijak nezmenil) =>> "na VS ted chodi kazdej blbec", viz graf.

Ano, ten popis se dá tak interpretovat. Což ale nijak nerozporuje můj závěr z grafu, nebo snad ano?

Jojo, souhlas. Bývalý kolega, nyní docent/důchodce, byl proslavený svými olympiádami (a také tím, že kdo se přes něj ve třeťáku dostal, mohl skoro začít plánovat oslavu promoce, byť by ta připadala v úvahu za dva roky).
Olympiádami byly sady příkladů s odstupňovanou obtížností, jednalo se třeba o zjednodušování logických výrazů apod. Jak se přiznal, měl ty sady tři, pro jistotu, ale asi by stačily jen dvě :-), používal je DESÍTKY let (no comment) a tudíž nasbíral spoustu podkladů (pečlivě si je vyhodnocoval).
Už pár let po roce 1989 konstatoval evidentní a graduující zhoršování kvality studentů. Později konstatoval, že to, co dříve řešili bez problémů i ti (pod)průměrní, novodobí "výtečníci" vyřešit nedokázali. Podle něj studenti zejména zlenivěli ;-).

Spis je to o tom, ze mnoztvi vedomosti ktere se po zacich/studentech uz od ZS chce, neustale narusta, ale stale plati, ze si odnesou +- 1% toho, co se jim rekne.

Chmm ... tak existuji i extremiste ... ovsem co si pamatuju ja, tak nejlip na tom byli jedinci, kteri si umeli pred zkouskou nalejt scripta do hlavy, a po ni je z ni vymazat. Osobne sem znal i clovicka, kterej si den predem scripta precet, zkousky delal vpohode za jedna a po ni se sel dycinky ozrat, coz daval obden.

Samo, tyden po zkouskach si z toho nepamatoval - zcela umyslne - vubec nic.

Kdyby autor tusil, jak VS funguji, tak by nemlatil o ruzovym sadu. Skola proste prijme klidne i tisice lidi, protoze na ne dostane dotaci, ale nasledne pro ne nema kapacitu, tak jich proste 70% vyhodi, i kdyby to byli nejakym rizenim osudu sami geniove.

Kecas blbosti. VS (obzvlast technickeho smeru) doplaci na nadpocetne studenty, protoze min. skolstvi nastavilo podle urc. vzorce pocty financovanych studentu a pokud prijmou vic, tak na ne nedostanou ani korunu navic.

Nemel hovadiny kdyz o tom vis hovno. Technicky VS maji posledni roky problem naplnit papirovej stav, a ten papirovej stav je stanovenej tak, ze se 80-90% lidi vyhodi. $$$ dostanou samo jen za lidi, ktery prijmou, kdyz neprijmou, tak nedostanou nic.

Nepřeháníš - ty totiž přímo lžeš. Možná že existují školy fungující podle tvého popisu, ale nejde o standardní přístup. Platba za studenty je sice odvozena od jejich počtu, ale jen do určité hranice, za lidi nad limit škola nedostane ani korunu. Navíc v rámci škol mohou být specifická pravidla na rozdělení, například na ČVUT je fakulta silně penalizována, pokud studenty vyhází už v prvním semestru a ostatní ne. I poměr přijatí:absolventi může mít na rozdělování peněz vliv, což dále postihuje fakulty, které naberou "každého" a pak je vyhází.

Kecas picoviny a ani to ze to sem napises 2x na tom nic nemeni.

X má pravdu. Podle předchozího počtu studentů se nastaví maximální počet ministerstvem proplacených nově přijatých studentů. Pokud jich škola přijme víc, platí to ze svého, pokud výrazně méně, sníží se jí na další rok maximální počet ministerstvem proplacených nově přijatých studentů atd., kolotoč jede - stav na ČVUT (FEL). Cílem je omezit obrovské nábory studentů následované brzkým vyhazovem za účelem financování školy. Troufám si tvrdit, že to tak funguje všude (ČR, min. veřejné vys. školy, napříč všemi obory). Toto však většinou není problém technických vys. škol. Jejich problém je nedostatek kvalitních studentů v takovém počtu, aby se ministrerská kvóta dala vůbec navyšovat (a vracet na stav v 90. letech * redukce daná snížením populace v daném ročníku), a kvalita výuky. Aktuální stav je takový, že technické VŠ se pomalu mění na formát "akademie věd". Hlavní podíl financování se již před několika lety otočil ve prospěch "publikací" před "výukou" (aktuálně tak 65:35, jak kde), takže kdo nepublikuje, škole nevydělává, je na blacklistu a dostává se do situace, že nemůže učit (nemá bobříky). Kdo publikuje, nemá zase čas na výuku, a když už, tak učí to, co zrovna dělá (každý rok můžete změnit 30 % obsahu předmětu, bez reakreditace). To se samozřejmě odráží v kvalitě výuky a následně kvalitě výstupů školy - absolventů. Jistou nepříjemností je, že tento proces je pomalý (roky) a reakce "managementu" VŠ na stížnosti od budoucích zaměstnavatelů (na stížnosti studentů už se dávno nereaguje) je pomalá (až žádná, či záměrně Potěmkinova - u vesla jsou publikanti). Osobně mám zato (sledujíc systém zevnitř), že české technické vys. školství se nejenže ještě neodrazilo ode dna, ale ani si na něj ještě nesáhlo. Jaké škody toto napáchalo a napáchá v průmyslu, nedovedu odhadnout, ale podle rozhovorů se známými ve firmách to asi bude kolosální...

Pokud vim, tak technicky skoly posledni roky berou kazdyho kdo se prihlasi, jenze to nic nemeni na tom, ze celej system je nastavenej tak, ze se nepocita s tim, ze by z ty deklarovany tisicovky uspela vic ne stovka, a proto je treba tech 900 vyhodit, zcela bez ohledu na jejich kvalitu nebo nekvalitu. A to jeste bonusove se z ty stovky mozna 1/3 dostane na obor, kvuli kteremu na tu skolu sli.

Taky to nic nemeni na faktu, ze vsechny skoly az do "redukce populace" uci hovadiny, ktere jsou na vyuku levne a slouzi vyhradne jako vyhazovaci predmety, nikoli k tomu, aby se nekdo neco naucil. Realita je takova, ze kdyby VS prijala 100lidi a zrusila ty hovadiny, tak se smrskne na 2-3 roky max.

Tragedii samu pro sebe pak je to, ze drtiva vetsina tech, co na VS uci, ma praktickych zkusenosti radove min, nez znacna cast jejich studentu. Takovi jsou zaroven povazovani za nejvetsi blbce - zcela opravnene.

Nemohu se přít s Vašimi zkušenostmi, ale celkem s jistotou mohu říci, že je nemáte z Fakulty aplikovaných věd ZČU v Plzni.

Pokusím se reagovat na několik Vašich výroků z pohledu vyučujícího na této fakultě.
"proste prijme klidne i tisice lidi, protoze na ne dostane dotaci, ale nasledne pro ne nema kapacitu"
Přijímáme pouze studenty do kapacity, kterou dokážeme zvládnout.
I kdybychom nakrásně přijímali jen kvůli dotacím (což neděláme), proč bychom potom ty přijaté studenty měli vyhazovat, čímž bychom se o ty dotace zase "chytře" připravili?

"vyuka porada pro 300-500 lidi najednou"
Ano přednášky se pořádají pro 350 lidí najednou, ale cvičení ne. Ta jsou limitovaná kapacitou laboratoří (cca 25 studentů).

"Jako bonus pak nasleduji akce na tema "sazka o pivo, ze je vsechny vyhodim"".
Mohu Vás ujistit, že málokterý z mých kolegů by udělal pro jedno pivo takovou hloupost, že by všechny studenty (samozřejmě míněno neprávem) od zkoušky vyhodil. Tím by se totiž zcela zbytečně připravil o drahocený čas, kdy je bude muset zkoušet znovu.
Možná, že to nevíte, ale součástí práce pedagoga na vysoké škole (alespoň těch univerzitního typu) je i vědecká práce. Ta je nutnou podmínkou pro dlouhodobou existenci vyučijícího na univerzitě. Připravovat se o drahocený čas, který na vědeckou práci potřebuji, tím, že bych jen tak (pro hloupou sázku nebo pro pocit své moci) zbytečně vyhodil studenty od zkoušky, je z mého pohledu nesmysl.

Autor matlá dohromady různé obory. IT sem, informatika tam,… Přitom je to hovadina.

IT jsou informační *technologie*, učí se na *technických* školách, kde se uděluje titul „inženýr“ (na Západě např. „Master in Software Engineering“ apod.), a učí se jinak – inženýrské metody jsou fundamentálně odlišné od „čisté“ matematiky nebo vědy.

Moc nechápu, jak se u nás přihodilo, že termín „informatika“ (tradičně obor související s knihovnictví, studovaný na filosofických fakultách) se stal překladem pro „computer science“ (což je označení rovněž lehce kontroverzní) nebo dokonce IT. Abelson (1986):

<blockquote>[Com­puter science] is not really about computers—and it's not about computers in the same sense that physics is not really about particle accelerators, and biology is not about microscopes and Petri dishes… and geometry isn't really about using surveying instruments.</bloc­kquote>

Může totéž říct ajťák? (To není ani dobře, ani špatně. Trh si žádá, co si žádá.)

Vsuvka: Ostatně, celá ta předcházející debata z 60. let o prvotním zavádění CompSci do vysokého školství vedle matematiky a inženýrských oborů je vůbec docela zajímavá. (Rozhodně lepší než zdejší tisícipříspěvková vlákna… o čem vlastně?)

Laskavého čtenáře bych si zde dovolil upozornit, že CompSci se u nás provozuje na několika _klasických univerzitách_ (tj. UK (matfyz), MUNI (FI), UPOL (KMI@PřF), tuším ještě Opava) a *neaplikovaná* bakalářská fáze studia je akorát značně všeobecný úvod do studia navazujícího (kde absolvent dostane přízvisko Mgr., [nejapná poznámka o Hulánovi]).

Tímto varuji příp. zájemce před studiem takového oboru. Ono je docela blbé si po pár letech studia všimnout, že člověk sice něco tuší o oboru, ale většinu praktických věcí se stejně musí naučit sám – ba co hůř, zatímco tu první fázi zvládne *s dostatkem úsilí* i jedinec mentálně zaostalý, dále už tomu tak úplně není).

Autor vynechal softverove inzinierstvo, magistersky odbor, kde sa uci analyza a navrh softveru. Nechce sa mi verit, ze by v cechach nieco take nemali. Ako sa v cechach robi softver, len sa nejako ucape dokopy? Ze by autor nevedel, o com pise?

Dá se někde studovat dohromady webmastering, programování pro Android(mobilní zařízení) a grafika(Photoshop, Illustrator, After Efects...) dohromady?

Na webu. Jinak je pravda, že VS je víc o principech než o technologiích a to je dobře. Tedy zástupci z firem si stezujou, že nedostanou "hotového" programátora/ar­chitekta/systé­mová/testera, ale pokud takového chtějí, musí ho bud zaplatit nebo vychovat. Technologii je jak výkalů a a každých pět let s velkou slávou objevuje nějaká nová krasna které řeší naprosto všechno a ještě u toho uvaří kafe. To se fakt nemá smysl učit na skole, stejně tomu nebudete rozumět extra dobře, pokud to neděláte často.

Může mi něgdo konečně vysvětlit, proč by nemohlo existovat něco jako vysokoškolský učňák?

Bolo by to zbytocne. Skor by prospel normalny stredoskolsky ucnak. Aj ked na nieco podobne som chodil, ale bolo to gymnazium :) Hlupo si myslim, ze kto ide na IT vysoku skolu, uz by mal vediet programovat.

Ty firmy to plati, nebo snad myslis ze ty skoly jsou provozovany gratis? A vysvetli mi, proc bych jako firma mel platit dane na skolstvi, ktery mi doda nepouzitelnej produkt? Skola je pro firmu dodavatel jako kazdej jinej.

...Asi najvacsia univerzita u nas STU (Slovenska technicka univerzita), ktora zdruzuje stavbarov, architektov, chemikov, strojarov a pod. bude pravdepodobne rusit vsetky bakalarske studia z dovodu, ze sa nesovedcili.
Zhodli sa na tom dekani vsetkych fakult a informaciu mam priamo od jedneho z nich. Takze ak to schvali rektorat snad sa dozijeme toho, ze sa to vrati do cias 15-20 rokov dozadu, ked este bakalarske odbory neboli.
A dovody?
V skratke su to naozaj nepouzitelni jedinci v praxi vacsinou a skoly prisli na to, ze vypustat take nedorobky sa im kvoli prestizi neoplati....

Nebo tohle:
......Dneska se dělají taková zvěrstva, že ČVUT má také bakalářský program. Vyrábí bakaláře-inženýra. To není ani průmyslovák, protože vyšel z gymplu, ale ani inženýr. Je to hybrid, který nikdo nepotřebuje. Za chvíli budeme snad mít i bakaláře-doktory. ...

Mne povedal prezident zemegule, ze mesiac je zo syra. Pokial viem, VS studium aj nadalej zostava trojstupnove. Tj, kto chce Ing, musi absolvovat najskor bakalara.
Kto chce phd, musi mat Ing.

> Vyrábí bakaláře-inženýra. To není ani průmyslovák, protože vyšel z gymplu, ale ani inženýr. Je to hybrid, který nikdo nepotřebuje.

Na druhé straně existuje fenomén, který se nazývá fachidiot.

> Za chvíli budeme snad mít i bakaláře-doktory.

Pro zdravotní sestry atp. jsou právě bakalářské programy – pokud je řeč o lékařích, nikoliv doktorech.

Nebo jich moc utíkalo po bc na jiné školy a do praxe?

Pracuji v IT uz pres deset let a teda vedomosti nove nastupujicich jsou zoufale ... nekterym (hlavne managerum) vubec nedochazi, ze se musi i nadale vzdelavat, protoze vyvoj v IT je velice rychly a oni jsou pak za blbce, kdyz se ptaji na schuzkach na zakladni technicke informace. Velice to zdrzuje, protoze schuzky jsou spis o uceni managera, co ze to vlastne muzeme udelat vzhledem k nasim produktum. Velice smutne je to, ze vetsinou bere takovy manager vic nez technik, ktery tomu rozumi a dokonce musi managera vodit za rucicku a ucit ho IT. Otevira se mi kudla v kapse, kdyz pri schuzce slysim "Tak mi posli do emailu, co tam mam napsat", takoveho managera vubec nepotrebuji, preposilat emaily umi i zasraej robot.

Chces toho managora nasrat? Posli mu to jako zamceny nekopirovatelny PDF, vcetne svyho podpisu. Idealne na posledni chvili - aby nemoh poverit sekretarku prepisem.

Oni se totiz pak jeste chlubej tim, ze to je jejich prace.

vsechno to, co zpusobuje nizsi uroven studentstva pusobi i na pracovniky ve skolstvi. Proc by meli hloupnout jen zaci a studenti. Zacalo tu uz za me generace, kdy nekteri studenti se vubec neracili zaspinit v praxi a zustali jako asistenti na katedrach. Tam si udelali toho CSc a jestli nezemreli, tak tam uci dodnes. Nasi ucitele jeste prichazeli na katredu ucit po 20 letech praxe - to je prece jenom rozdil.

Dalsi nesmysl, ktery se zde v komentarich casto vyskytuje je ta casto pouzivana hlaska o tom 'rychlem' vyvoji v IT. Ja nevim, kam na to ti zastanci chodi, ja jsem zacinal 1973 s Fortranem, dodneska se s IT zivim a jeste jsem nezaznamenal nejakou zasadni zmenu - to co je vpravo za rovnitkem se priradi tomu vlevo a s tim se pocita dal. Jiste, Fortran me dneska nezivi, ale ti zkuseni jiste potvrdi, ze Fortran programy se daji psat v kazdem jazyce. (mam to osobne vyzkouseno i na c++).

Ano. Zkušení potvrdí, že existuje nevelká sorta programátorů, kteří píší svoje cobolovské/for­tranovské rutiny i v aktuálních objektových jazycích.
A výsledkem jsou sice fungující, ale těžko udržovatelné prasárny.
Ale žádný strach na to jsou normálně školení, jak naučit objektově programovat lidi, kteří v nějakém objektovém jazyce programují třeba už 5, 10 let.
Teda jsou... byla. Byla na to školení před 15, 10 lety. Jestli je provozuje ještě dneska někdo... netuším.

Pecinovský?