Udělali jste mi radost! Díky autorovi i redakci.
Osmdesátá léta jsem si prožil jako kluk, pořád jsem ležel v Amatérském rádiu a katalogách elektronických součástek jako byl tento a s trafopáječkou v ruce. Měl jsem od táty tuhle, ta dostala kapky!
Vzpomínky si vracejí, vůně kalafuny mi chybí, kondíky, tranzistory, logický IO, krásný LEDky, ...
Bylo by skvělé číst více článků pamětníků.
Pěkné Vánoce všem, úspěšný nový rok. (A prosímvás, netahejte politiku do každé diskuse.)
Ten katalog, to byly takové ty knížky, že? Polovodiče, ale i rezistory, spínače, ... to byla velká vzácnost!
Mi se v té době podařilo s veeeeeeeeeelkým štěstím sehnat takovou tu zelenou, brožovanou knihu (formát o něco větší A4). Už jen s polovodičema. A třeba u tranzistorů už moch charekteriskik (grafy) nebylo.
Ale pistolové pájedlo jsem měl 100 VA, heč!
:-)
Přemýšlím, co bylo na tom zeleném katalogu tak vzácného, když jsem jej někdy v roce 1984, ještě coby student gymnázia, koupil u nás ve městě v Knize na náměstí...
Nejvíc mě tam zaujaly procesorové "řezy", které tehdy Tesla už snad vyráběla. Internet k dispozici nebyl, tak se další informace o těch "podivných" integráčích sháněly fakt docela těžko :-)
To byla zajímavá stavebnice, daly se z toho poskládat počítače mnohem výkonnější než z tehdejších mikroprocesorů, třeba šestnáctibitový Metra M3T: http://archiv.aukro.cz/historicky-pc-metra-m3t-320-0--i3444002667
No jéje :-)
Na té Metře jsem strávil spoustu času. Říkalo se tomu inteligentní terminál a přitom jsem to často používal jako plnohodnotný počítač...
Stejně je to paradox. Uměli jsme tady tehdy vyrobit na svou dobu alespoň takové relativně pokročilé věci a dnes nám tu už nepatří vlastně ani voda. Tehdy bylo mnoho věcí špatně a bohužel něco sakra špatně je i teď.
Pokud jde o spojení Metry a vody, tak na to mám taky jednu vzpomínku.
Nějaký vodárny používaly SAPI-86 jako řídící systém. Ono toho tehdy moc výkonnýho k dispozici nebylo, do tohohle se dobře dělaly periferky (velká eurokarta 20x32cm se dvěma konektory DIN41612 64pinů), mechanicky se dala bedna od M3T320 nebo M3T330 hodit naležato do racku... Prostě šikovná to věc.
Na střední škole jsem měl jednoho učitele, který dělal vývoj téhle obludy a jednoho krásnýho dne ze školy zdrhl. A nechal tam asi 20 kilo dokumentace, tesotvací přípravek, testovací programy, výtisk zdrojáků BIOSu okomentovaný obyč tužkou,... Jenomže se vědělo, že na škole tenhle člověk působil a zkoušeli, jestli by tu příšeru nebyl někdo schopný opravit... Dokumentace tam zbyla, takže jsem si trochu vyhrál, tuším sedm různých desek opravil... I nějaká ta korunka z toho byla a poznával jsem nepoznaný (řízení oscilátoru u řadiče FDD pomocí 74LS125 a modulace na desce POR,...).
Třeba u jedné JPR-II stačilo vyšplíchat patici pro BIOS kontoxem, u jiné byl studeňák na CPU, další měla vadný paritní generátor u DRAM...
Bylo to MH 3000, kopie řezů Intel 3000.
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Intel_microprocessors#3000_Family
Spousta lidí výkon pájky nevědomky snižovala, z Cu kabelu si nadělali do zásoby pájecí smyčky a hodili je na několik měsíců oxidovat do šuplíku. Pak 100 VA pájka dala nižší výkon, než 75 VA pájka s nezoxidovanými pájecími smyčkami, na což stačilo pár tahů pilníkem přes správná místa.