Názory k článku Why 1984 won't be like „1984“

diky !!!

Nezbyva mi nic jineho nez se pripojit!! Perfektni clanek, jen tak dal. Je super ze je napsany trochu mene technicky, takze to pochopi i uzivatele bez hlubsich znalosti technologii jednotlivych architektur.

Takto se mají dělat články. Super.

„okna, jež…“ (nikoli jenž)

„zařízení bylA provozovánA“

Už si toho u autora všímám delší dobu, jinak bych na to neupozorňoval.

zatiaľ najlepší seriál na roote aký som tu čítal. minule som si vyskúšal cez emulátor Apple 2 má to strašne veľa aplikácií a hier. Skúšal som aj CP/M čo bol v tej dobe defacto štandard keď to porovnám tak CP/M bol niekde úplne inde v CP/M boli maximálne nejaké textové príkazy biele písmo na čiernom pozadí a blikajúci kurzor. Apple dva malo už v roku 1979 farebnú grafiku hry aplikácie…

pozri si starsi serial, ktory tuna bezal: graficke karty a graficke akceleratory. tiez je podobne citatelny, ako tento (za predpokladu, ze tieto diely nie su jeho pokracovanim).

Jedná se o bod (point) 72 typographic points je jeden palec (inch) 25,4 mm.

Skvělý článek i seriál. jenom jedna otázka. Bude z celého seriálu PDF?

Priste by se totiz serial uz mel dostat ke strojum, ktere mam doma :-). Pamatuji se, jak jsem na nich slozite rozchazel Linux. Bylo to desne pomale, ale ten skvely pocit, ze mam Lnx na ne-i386 platforme :-).

Byly to Macy :-). LC, IIsi, atd. Potom jsem mel powerbooka (M68K uvnitr), a pred nedavnem jsem si do sbirky „koupil“ 2 PPC macy. Ty mi ale lezi ve skladu, ani jsem na ne nesahl.

Mam otazku, existuje nekde nejaky popis jak vypadalo API MacOS, priklady, atd.? Na developer.apple.com jsem neco nasel, ale chtel bych how-to misto reference-book.

http://www.weihenstephan.org/…acintosh.pdf

zaujimava linka na insider prihody pri vyvoji macu

http://www.folklore.org/index.py

Pamatuju si, jak jsem emulátor Maca provozoval na Amize. Ta měla výhodu stejného CPU. Na PC jsem se pak setkal s Executionerem: http://en.wikipedia.org/…8software%29

Běhal neskutečně svižně, možná proto, že tenkrát mívaly 386 i 25MHz, takže i přes jinou instrukční sadu Intelu to běhalo svižněji než na Amize se 7,14MHz. Navíc měly 386 rychlejší hi-res chunky grafiku.

Podle titulku jsem spis cekal esej na tema Orwellovo 1984 :)

Je smutné, že dneska se stal tím největším Velkým Bratrem právě sám Apple. To jak se snaží totálně kontrolovat co uživatelé mohou či nemohou dělat s jejich produkty (hlavně třeba v případě iPhone) je až děsivé. Ta firma je u mě díky tomu naprosto mrtvá…

S tím souhlasím, na druhou stranu to má i svoje výhody. Jak reaguje a chová se kamarádův iPhone si vzpomenu pokaždé, kdy na nějakou operaci na mém po HW stránce pomalu 2× výkonnějším HTC čekám už několik vteřin nebo když potřetí v týdnu resetuji, protože tam něco uvnitř vytuhlo a realtime taskmanager to nemá.

Nehul uz tu marisu, vypni Marleyho, smir se s tim ze Che byl obycejnej vrah a necti uz Stallmanovy kydy. Leze ti to na mozek. Apple ma v soucasnosti nejlepsi unix jak na stole tak v mobilu a neni co resit. To ze je neco zamceny pri prodeji neznamena ze se to neda otevrit, ale komu to schazi? Pouze tem co chcteji spoustent na jafonu piratsky software.

Jistě, a ti, co nepáchají trestné činy, se nemusí bát odposlechů, čtení pošty a sledování tajnou policií na každém kroku, tak proč to opět nezavést, když by to snížilo kriminalitu, že?

„72 DPI se používá například i v PostScriptu jako základní délková jednotka“

kua, co je to za nesmysl, „72DPI“ není žádná „základní délková jednotka“!!!