WinLinux 2000 - první ochutnávka pro začátečníky?

9. 11. 1999
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Nedávno jsem si koupil časopis PC World. Přiznám se, že při výběru tohoto časopisu hrál především roli veliký titulek na obálce: WinLinux 2000. Podívejme se tedy na výhody a nevýhody této neobvyklé distribuce Linuxu.

Linux s mimořádně snadnou instalací, vybavený základními aplikacemi, nevyžadující vytváření diskových oddílů, určený především pro začátečníky a pro ty, kteří si chtějí Linux jen vyzkoušet. Tak by se daly velmi krátce charakterizovat některé „malé“ distribuce Linuxu. Prvním hromadně rozšířeným pokusem o takovouto distribuci v našich krajích byla distribuce Monkey, kterou vydal v minulém roce na CD časopis Chip. Druhou se stal WinLinux 2000, vydaný před několika dny na CD časopisu PC World (číslo 11/99).

Instalace WinLinuxu 2000
Instalace se startuje pro Linux naprosto netypicky, ve Windows dvojklikem na soubor setup, případně přímo z ovládacího programu CD. V časopisu je doporučeno rezervovat pro instalaci nejméně 500 MB volného místa na disku. Po instalaci měl můj WinLinux (WL) asi 350MB. Po odklikání základních voleb (do jakého adresáře umístit instalaci atd.) dojde k rozbalení instalačního souboru a k nakopírování celého WinLinuxu na disk. Poté se aktivuje okno se zobrazením vaší konfigurace a instalace se uživatele ptá na části hardware, které autodetekce nezvládla. V mém případě jsem musel instalátoru ukázat jakou mám vlastně myš a jakou používám tiskárnu. Tento výběr zvládne mírně pokročilý uživatel Windows, samozřejmě pokud nevlastní příliš „exotický“ hardware. Po instalaci lze WinLinux 2000 spustit dvojklikem na ikonu přímo z pracovní plochy nebo z nabídky „Start“.

Běh systému a jeho vlastnosti
Po spuštění WL naznačí svému uživateli, že se bude vlastně spouštět v prostředí MS-DOS, a pak už na obrazovce začnou ubíhat pro „linuxáky“ známé řádky startu systému. Po svém startu WL vyčistí paměť od Windows resp. MS-DOSu a dál už běží jen a jen Linux. Windows obživnou až po ukončení WL a restartu počítače. Nejedná se tedy o windowsovou aplikaci v pravém slova smyslu. Windowsovou aplikací je pouze instalátor systému. Dlouhé názvy souborů nejsou převzaty z Windows, nýbrž je použit starý dobrý UMSDOS (emulace Linuxového souborového systému vč. práv k souborům na souborovém systému FAT). Pro začátečníky poznamenávám: V žádné případě nezapisujte do adresářů WL přímo z Windows.

Přihlášení probíhá v okenním prostředí KDE, které připomíná Windows a obsahuje spoustu užitečných aplikací např. E-mailového klienta, CD-přehrávač, přehrávač médií atd. WL obsahuje i některé další vynikající aplikace např. Gimp (program podobný Adobe Photo Shopu), přehrávač MP3 souborů X11amp velice podobný Winampu nebo Netscape Communicator. Bohužel chybí české fonty a to tuto distribuci pro českého uživatele silně znehodnocuje. Myslím, že s tímto problémem si začátečník neporadí. Moje pokusy o doinstalování fontů z RPM balíků z distribuce RedHat byly neúspěšné. Struktura WL je od RedHatu značně odlišná a WL neobsahuje některé programy nezbytné pro splnění závislostí při instalaci z RPM balíků. Rozšiřitelnost distribuce je tedy více než problémová, snad jen StarOffice 5.1 nainstalujete bez problémů, ale bohužel taky bez češtiny (platí pro současnou anglickou verzi, u české verze plánované na konec tohoto roku to může být jinak). Samozřejmě problémy lze napravit a fonty doinstalovat, ale to se mi jevilo pracnější než např. kompletně nová instalace např. distribuce RedHat 6.0. Později, po nekorektním vypnutím počítače, došlo k poškození souborového systému FAT použité diskové oblasti (partition). Při opětovném spuštění WL ohlásil chybu souborového systému a odmítl se spustit. Řešením bylo spustit Windows a Scandiskem danou partition opravit. Tím pro mně testy WL skončily. Odinstalace, provedená opět ve Windows, proběhla naprosto bez problémů.

Co dodat?
Nic naplat, na kvalitní Linuxovou distribuci s mimořádně snadnou instalací si ještě musíme počkat. Největším problémem je ve WL pro českého uživatele absence českých fontů. Začátečníkovi, který chce jenom vyzkoušet „co to vlastně ten Linux je“ může přesto tato distribuce, díky jednoduché instalaci, výborně posloužit. Pro jakékoli jiné použití než na zkoušku, bych raději doporučil distribuce RedHat, Debian nebo SuSe.

Autor článku

Autor je provozovatelem stránek kancelar.jinak.cz...