Pokud něco svého dávám k dispozici, mám právo si stanovit podmínky za kterých tak činím. Například, že mohu obsah kdykoliv znepřístupnit. Třeba už jen tím, že nechci dál nějaký server provozovat. Podle mého se nejedná o žádnou novotu, spíše naopak, neboť minulých dobách byl web více decentralizovaný a logicky se muselo stávat mnohem častěji, že se nějaký server odmlčel nadobro. Dneska obsah hostují velké korporace, často zadarmo, a tak mnohokrát obsah autora přežije.
Když mám právo postavit si dům, mám mít taky právo si ho zbořit, ať je sebevíc architektonicky/umělecky/historicky hodnotný.
Myšlenka, že co je jednou zveřejněno patří všem, bude spíše demotivovat autory zveřejňovat obsah. Možná, že kdyby autoři obsahu, který dnes z webu mizí, tušili, že bude tak těžké ho z webu odstranit kvůli nerespektování základních pravidel slušnosti, o copyrightu a licencích nemluvě, nikdy by ten obsah na web nedali. Nikdy by možná nevznikl a nikdo by se z něj nemohl těšit ani po omezenou dobu.