Jestli to není celé zbytečně složité. U každého rozlišení je optimální nějaký kodek, u videí pod 1080 řádku je to H264, v rozmezí 1080 až 4k je to VP9 a pro 4k a více je to AV1. Výrobci můžou prostě inzerovat, že jejich produkt umí přehrávat videa dejme tomu do 4k s tím, že Google by měl smluvní povinnost každý kodek podporovat dejme tomu 10 let. Takže jednoho dne Google může oznámit, že třeba H264 je EOL a nadále bude minimálním kodekem u nového obsahu VP9 (starý obsah by se postupně překódoval do VP9 pokud by to mělo smysl).
Někdo namítne, že pro spotřebitele by ti byla plánována obsolescence, ale to by se dalo ošetřit službami třetích stran, které by proudy ve VP9, AV1 atd. překódovaly do H264 ve sníženém rozlišení, ostatně to už v podstatě existuje.
Co to znamená, že je nějaký kodek optimální pro dané rozlišení? Já třeba s úspěchem používám x265 i pro 720p či dokonce 540p videa prostě proto, že je to lepší řešení než x264 či nedejbože xvid. Dávno bych přešel na AV1, kdyby kódování nebylo 1000× pomalejší než s x265. Ostatně AV1 je lépe optimalizováno pro nižší rozlišení než H.26x, takže ono jediné, co brání jeho používání pro rozlišení nižší, je právě jeho pomalost, resp. nepodpora v železe.
A ta videa v 540p jsou originální nebo převedená z něčeho staršího? Já mám třeba Červeného trpaslíka v 720p v MPEG-4. Půlhodinový díl má přes půl GB, v H.264 nebo H.265 by neměl ani polovinu, ale nebyl jsem schopný přijít na způsob, jak toho dosáhnout. Údajně to ani jednoduše nejde, prý ty moderní kodeky na převody ze starých kodeků jako MPEG-4 nejsou optimalizované. Při stejné kvalitě jsem dosáhl ještě větší velikost. Ale rád si nechám poradit. Jsem v této oblasti jen lehce poučená laik.
zdrojem toho 540p je spousta věcí, třeba moje původní ripy v xvid 576x432, nebo 1080p z YT, nebo 4k z m43 bezzrcadla atd. Samozřejmě čím lepší vstup, tím lepší výsledek. Důležité je: čím horší je vstup (což obvykle pro xvid platí), tím spíš si člověk musí pohlídat, aby to nezkrouhl příliš a empiricky si najít hranici, kdy ještě x265 vypadá ok a kdy už žehlí jako prase - ten přelom je obvykle na nějaké konkrétní hodnotě parametru crf (používám 1pass převod, stačí, v případě 2pass budeš muset hledat ten daný bitrate). Problém starších MPEG4 ASP obecně je ten, že video obsahuje kompresní bloky odpovídající velmi zhruba dnes těm coding tree units což při přehrávání řeší deblocking a při rekompresi seš obvykle v řiti. Já to občas řeším tím že použiju sekvenci: xvid zdroj -> upscaling o 5-10% -> sharpen -> upscaling o 5-10% - sharpen -> finální resize na požadované rozlišení. Dělám to jen výjimečně, ale třeba jsem takto převáděl jeden starší rip, byl to tuším divx5 v 640x272 , 100min film v 700MB velikosti v avi se 128kbit CBR MP3. Prohnal jsem ho zhruba tímto postupem (tehdy tedy v avidemuxu, abych měl náhled výstupu) a udělal jsem z toho 1280x720 x265 s 96kbps Opus zvukem (tu zvukovou stopu jsem v audacity trochu poladil, dodal jí zpět výšky a hloubky). Pošteloval jsem tam i trochu barvy, podle scresnshotů z tehdy nedostupného BD a výsledkem je velmi uspokojivý "HDrip" ve velikosti 824MB, který je zhruba srovnatelný s dobře udělaným DVD. To rozlišení je 720p prostě proto, že v čemkoli menším nebyl prostor pro ten sharping a vypadalo to blbě (halo efekt na hranách mezi x265-žehličkou). Jo, dnes se tenhle film válí na ulozt v 16GB 1080p ripu, nicméně to nesladím s dabingem. ten probíhal na 50i TV, zatímco BD je 24p. Obecně ale platí, že ten x265 převod, pokud není z luxusního zdroje, je vždy s určitou ztrátou kvality. A buď ta ztráta nevadí, nebo ji lze nějakým doostřováním vykompenzovat, nebo se na to prostě vybodnout (já například nepřevádím staré MJPEGy z digikompaktů z doby před 15-10 lety).
Podle mých zkušeností nejde tak moc o to, z jakého kodeku se to konvertuje, ale spíš o kvalitu toho původního videa. Dobře je to vidět třeba u věcí z iVysílání, kde je většinou 6Mb/s 1080p H.264. Pokud jsou to nově natočené věci s čistým a kvalitním obrazem, není problém se s -c:v libx265 -preset medium -crf 26
dostat pod 1 Mb/s - a často ani s CRF 24. Výsledek vypadá skvěle a pokud si to nezastavím a nezačnu zkoumat artefakty, nepoznám rozdíl oproti tomu původnímu 6Mb/s videu.
Jenže když zkusím něco, kde obraz za moc nestojí, je najednou všechno úplně jinak. Třeba Operace Jau (která ani není starší, ale dost "šumí"), tam se u novějších 1080p epizod většinou nedostanu pod 2 Mb/s a pod 1 Mb/s nemám šanci ani s těmi staršími, které tam dávali ještě v 720p. Totéž platí pro jakýkoli starší film nebo seriál.
Ty staré ripy seriálů, tam je to ještě horší, tam se mi běžně stává, že když zkusím konverzi pomocí libx264 nebo libx265, jsem rád, pokud není výsledek větší než původní soubor. Většinou se vyplatí poohlédnout se po novější verzi v 720p nebo 1080p a zkusit konvertovat tu. Výsledek nebývá o moc větší - ale při propastném rozdílu v kvalitě obrazu.
Z toho možná pramení ty urban legends o tom, jak jsou jednotlivé kodeky "optimalizované pro určitá rozlišení". Kdybych zkusil vzít kvalitní 1080p video a přeškálovat ho do 540p s různými kodeky, pravděpodobně by ty novější bodovaly stejně jako ve vyšším rozišení. Ale když je zdroj mizerný, jako by ty jejich sofistikovanější algoritmy neměly na čem ušetřit.
Kdybych zkusil vzít kvalitní 1080p video a přeškálovat ho do 540p s různými kodeky, pravděpodobně by ty novější bodovaly stejně jako ve vyšším rozišení.
Tak mi to nedalo a zkusil jsem to v praxi. Zkusil jsem konvertovat desetiminutový úsek technicky kvalitního 1080p videa (z prostředka, aby to neznehodnotily titulky) s přeškálováním do 540p a uložit jen obrazovou stopu:
-c:v mpeg-4 -qscale:v 6
): 67 MBTedy má to trochu háček... defaultně mi ten MPEG-4 měl zhruba tolik co HEVC - ale výsledek vypadal, jako bych měl monitor s rozlišením asi tak 8 dpi. K tomu -qscale:v 6
jsem se dopracoval postupným zkoušením jako k nejnižší kvalitě, při které výsledek vypadá jakž takž rozumně.
O nějakém výrobci Roku jsem v životě neslyšel, ale aspoň vím, na koho si dávat bacha. Ten kodek se do spotřební elektroniky stejně dostane, akorát s přístupem Roku to bude zákazníky víc bolet, podobně jako změna na YouTube v roce 2017, která typicky odřízla SmartTV vyrobené do roku 2012.
Tyhle staré modely se ještě klidně rok, dva doprodávaly v akcích a výprodejích a pak lidi plakali, že jim to už nejede na TV, co mají doma pár let.
Nez tohle me mnohem vice jebe to DRM a Widewine. Clovek si plati treba Netflix nebo jinou sluzbu. Jenze spousta zarizeni to v te kvalite proste neprehraje - vlastne ani Chrome ne (pouze 720). Nebo si koupi tablet, ktery vyrobce necertifikoval (konkretne Yoga Smart Tab) a ma smulu a jede pres SD. Takze platici zakaznik je opet bit, pritom na torrentech jde novy serial najit hned prvni den v 1080....takze nejake ochrany proti kopirovani displeje jsou ocividne uplne zbytecne.
Že DRM obtěžuje výhradně platící zákazníky není nic nového. Torrent tu je a bude a realita je ta, že přístup k jakémukoli obsahu kdykoli, odkudkoli, na čemkoli, ve vysoké kvalitě, zadarmo a bez omezení je sice "ilegální", ale je to minimum, které je každému uživateli automaticky k dispozici. Takže kdo chce, aby mu lidé platili, musí nabízet něco lepšího, a ne horšího (tj. obsah v nižším rozlišení a s DRM). Protože jak pravil ḱlasi, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je všechno, co proti tomu můžeme dělat.
DRM nikoho neobtěžuje. Placené služby jako Netflix, ok nejsem také úplně zastánce, ale 300,- měsíčně při dnešních platech nikoho nezabije. Argumentace torrentu je naprosto mimo, jde o NElegální data. Na druhou stranu, pokud by např. filmový producenti nebyli nenažraní a film se prodával za 20,- tak si ho koupí každý. Ale za 400 a pak člověk zjistí, že je to ko**ti**na... No nevím. Naštěstí plno poskytovatelů má i rodinné členství, takže...
Za mě YT mohou klidně zrušit, je to plný nesmyslů, hloupostí, vylejvání si srdíček od pubescentálních dětí alias juťuberů. Jeho přínos je NULA. Možná pro Google z reklam. Omezení na HW mi nepřijde moc fajn, ale je mi to v celku šumák.
Kdyby to bylo tak jednoduche, jako zaplatit 300 mesicne, jenze ono neni. Protoze k tomu pribyvaji hratky na "exclusivitu". Fakt, ze nektery obsah je dostupny jen na jedne platforme, nebo pres jednoho operatora pripojeni. OK, zatnu zuby a vytahnu z penezenky N*300 mesicne.
A pak si prectu, ze pro nektery obsah nestaci ani to, ale musim si poridit celou TV jinak "exkcluzivni" obsah nebude. Chapu, Sony ma podil ve vyrobe obsahu i pristroju a snazi se maximalizovat zisk. Jenze to uz je nabidka, ktera se tezko da povazovat za vyhodnou pro obe strany.
souhlasím, že tohle je už přehnané... Bohužel je hromada lidí, kteří půjdou a novou TV si koupí. Jo, je pravda, že hrátky na exkluzivitu jsou dnes normální a běžná praktika, jak z lidí vytáhnout prachy a také to není správně. Asi nevyužívám takové služby, které by to nějak dělali - myslím HW závislost (mám jen iMusic a Netflix). Těžko ale hledat kompromis, co je správné a co ne. Osobně se mi nelíbí za všechno platit, ale našel jsem kompromis, který mi vyhovuje. Jakmile by mi Apple řekl, že na TV+, který stejně nemám, potřebuji i novou AppleTV, tak si ji stejně nekoupím. Je ale pravda, že nutit někoho do něčeho, to se mi nelíbí. Sám mám starou "stu*id" plazmu a kupovat jinou TV třeba s podporou nesmyslu jménem hbbtv fakt nebudu. To raději pošlu obraz přes AirPlay to TV.
Na druhou stranu, YT je google a on sám si může rozhodovat, jak bude je služba vypadat.
@bez přezdívky
Netflix má velmi omezenou nabídku. Nevím jak přesně český Netflix, ale můj zahraniční Netflix byl v podstatě kromě pár občasných starých trháků prošpikován Woke seriály, kde polovina každého dílu je ve finále věnování vyjasňování otázek ke kulturní revoluci. Tak jsem to zrušil. Za toto je i 3 Kč měsíčně moc a ještě Vás to akorát tak otráví ...
Na youtube je spousta nesmyslů, ale také spousta zajímavých věcí. Např. tam známí američtí právníci rozebírají známé kauzy poslední doby hodiny ve vzájemných polemikách, což je vzhledem ke stavu médií výsostně unikátní obsah. Na druhou stranu ztratíte iluzi o kvalitě běžných informací v prostoru a denně se pak díváte, jak se lidé čtoucí jenom nadpisy celý život zaklínají různými nesmysly.
Na youtube existuje spousta zajímavých technických kanálů různých kutilů a sportovců, jeden takový kanál mi pomohl s problémy zad ke kterým mi doktoři řekli, že si mohu tak akorát zvyknout. To je pomalu život zachraňující informace a po letech jsem získal naději a kus zdraví zpět.
@CZpepik
Jasně. Fix na záda je tohle
https://www.youtube.com/watch?v=9SKuFe2SERs
a zkombinoval jsem to s tímto na posílení zad s vlastní vahou
https://www.youtube.com/watch?v=ydT74SAts7M
Nějaké "nevratné změny" jako to nazvali mám asi stále, ale toto byl pro mě zázrak po letech zkoušení. Má tam toho hromadu i na různé jiné oblasti. Výborný kanál.
30. 4. 2021, 14:56 editováno autorem komentáře
ATHLEAN-X je super!
Mě pomohl také s mnoha problémy. Kanál na kterém trenér vysvětlí co a !PROČ! a jak, kdy klasičtí trenéři (kterých jsem zkusil hromadu) jen odfrknou a pošlou člověka k doktorovi a klasickej českej doktor řekne, jste starej (35) sedíte u PC, tady máte recept na opioidy když bude nejhůř.
Ale jistě to může pan Hurvínek brát jako vylejvání si srdíček... (absolutně nechápu jeho postoj)
@Jiří Gualiner
Nevím kdo je pan Hurvínek, moje doktorka byla rodinná známá, ale prostě po všech vyšetřeních kam mě i poslala jsem dostal diagnózu a s tím už budeš žít.
Ty nevratné změny tam mám, ale s tímto cvičením se neprojevují a nezhoršují. Takový je výsledek pro mne. A když vezmu, že to tam Jeff dává zadara, "Bůh mu žehnej".
Celej ten kanál je poklad! Doporučuju si to prolézt úplně celý, já si už nadělal poznámek, že z toho mam malou brožuru :)
Zajímavé je, že "ostatní YT trenéři" (ne všichni) ho docela hejtujou. Důvod? Mno protože to co on tam dává zadarmo, oni chtějí za to samé peníze. A když je někde něco zadarmo, proč to jinde platit (krom toho, že chci podpořit daného člověka).
Tady ta situace velmi vzdáleně připomíná i to, o čem je zdejší debata. Předplácení si věcí, obsah zdarma apod.
Upřímně to, že Jeff z ATHEAL-X tam dává hromadu super věcí zadarmo mě dovedlo až na jeho stránky, kde má další tunu věcí a mezi nima placený detailně rozpracovaný jídelní a cvičební plány. A jak se na to já koukám, velmi rád mu přispěju, ikdyž to třeba úplně nevyužiju. Proč? Protože tenhle byznys model je ideální.
Záleží jak moc člověk potřebuje hltat obsah. Mě přijde zbytečné dávat 3600Kč ročně za něco, co mám k dispozici zdarma (díky vlastnímu rozsáhlému archivu sahajícímu až ke zdigitalizovaným VHS z roku 1992), když navíc mám zákonnou možnost pořizovat si kopie děl pro osobní potřbeu, za což platím u spousty výrobků "výpalné" (naposledy v posledních měsících u 4TB HDD a 500GB SSD). Podobně hudba na službách jako Spotify. Ono takto když to pak posčítáš, tak třeba jednoho dne zjistíš, že dáváš měsíčně 1000Kč za předplatné služeb, které prostě bez tvého, opět placeného, internetového připojení ani nefungují. Mě když exne internet, můžu strčit DVD či BD do přehrávače a koukám. Netflixáři jsou namydlení a počítám, že slevu od Netflixu v případě, že jim vypadne internet, nedostávají.
ale ano, i já jsem měl videotéku s 80T dat. Naštěstí mě přestala bavit, uznal jsem, že kupovat stále nové a nové disky je nesmysl. Drtivou většinu filmů jsem stejně viděl jednou. A ty co z mého pohledu za něco stojí, si koupím na Apple. Takže je pak na čmoudu a nemusím řešit své lokální úložiště.
Jasně, internet je problém, na druhou stranu pokud nebydlím v obydlené zatáčce, kde je ještě modem, není snad připojení k netu dnes problém. Pokud nejde lokální provider, mám 5G na mobilu a neomezená data. Dnešní "moderní" trend je obecně všechno směrovat na čmoudy (cloudy), částečně k tomu i přispívá kvalita internetového připojení.
Samozřejmě uznávám, že záleží na člověku, co chce, potřebuje. Osobně mám rád filmy, rád se podívám na nějaké novinky, ale rozhodně je nemusím mít o měsíc dříve než jiní a klidně se na ně podívám rok po uvedení do kin. Zase tak velké převratné věci se dnes bohužel netočí...
Můj archív celkově je asi 500 DVD disků (tj ~2TB dat) + asi tak 3TB aktivního obsahu na HDD / SSD. Nevím jak bych se mohl dostat na 80 TB .... to si děláš doma kopii pornhubu či sbíráš seriály ve 4k? Je mi úplně jedno, co je moderní trend. Kdyby mě s tím manželka nevyhodila, tak si klidně doma osadím 35mm promítačky a kupuju na ebay kotouče s filmy. A ano, dosti mému přístupu nahrává to, že za posledních 10 let bylo natočeno asi tak 5 dobrých filmů a zbytek je (imho) brak / recykláty / blbosti.
:-D přesně, porno. Je vidět na to myslíte. Měl jsem přes 800 BR disků, 2000 DVD, ze všeho kopie. Plus další vlastní video v 2k, fotky atd. Jednoho dne jsem se naštval, DVD a BR vyházel a celý NAS zrušil, stejně na to nebyl čas a žralo to jen peníze a čas :-)
Takže když si sečtu, co jsem do toho za ty roky nacpal, je pro mne lepší "předplatné".
On i ten Netflix a Spotify umožňuje postahovat si obsah pro spouštění offline.
Já preferuju takový hybridní model. Mám zaplacený jak Netflix, tak Spotify, ale ty neoblíbenější kousky z filmů a seriálů, ke kterým se rád vracím, mám na lokálním NASu. Na běžné poslouchání hudby mi stačí Spotify, ale ty největší srdcovky mám lokálně ve FLACu, když si to chci poslechnout přes pořádný převodník a sluchátka.
Obsah i s DRM formou předplatného mi přijde přijatelný, protože neplatím za nějaké pseudovlastnictví ve formě doživotní licence, ale prostě za přístup. Přestane mi ta služba vyhovovat? Přestanu platit. U doživotní licence si předplácím na celý život a kdo z těch lidí, kteří si před 15 lety nakoupili hudbu s Microsoftím PlaysForSure, si to dneska přehraje?
Temi zdigitalizovanymi VHS bych se fakt nechlubil. Jedine k cemu je to ted dobre tak na vytazeni historickych teletextu.
Na VHS byl otres se na to koukat i na lepsim pristroji.
Pak jeste kolika konverzemi to proslo nez se to dostalo na kazetu... nahravat jsem zacal az s digitalnim vysilanim na satu. Predtim to nemelo cenu.
Krom toho nahravat neco z CT bylo za trest, protoze mestsky vysilac neumel stereo a tak clovek byl ochuzen na hudebnim obsahu nebo u poradu v dvema audio stopami.
Ono záleželo na tom, jaký to byl obsah. Třeba nějaký seriál, který vysílali v nevhodnou dobu nebo jste ho chtěl vidět znovu. Tam není tak důležité, jestli je stereo nebo ne ani kvalita obrazu není tak zásadní, dokud se dají rozpoznat postavy :)
Nahrané pořady z TV ať vezme čert, ty se obvykle seženou ale neštěstím bylo přehrávat na VHS domácí video z malých kazet videokamery.
Torrent je možná nelegální, nicméně je a Disney ani nikdo jiný na tom nic nezmění. Mluvit o cenách a obchodních modelech a přitom ignorovat běžnou praxi torrentu je strkání hlavy do písku, protože předpokládat, že lidé nebudou porovnávat hodnotu nějaké nabídky s tím, co jim torrent poskytuje zadarmo, je jako předpokládat, že voda nebude mokrá. U audia už to trh do značné míry pochopil a jsou tu doopravdy atraktivní platformy a služby (nemluvím přirozeně o Spotify), u videa nějak pořád mají dlouhé vedení.
je to věc názoru. Za sebe torrent nepodporuji a nepoužívám. Některé služby si platím a nemám s tím problém. Přeci jen to zase není tak moc velká částka, která by mě zruinovala. Dívám se na to jednoduše, sám si nechám za svou práci platit, takže i SW si kupuji i když bych ho mohl stáhnout z torrentu. Mě by se také nelíbilo, pokud by mi klient řekl, že mi za vývoj SW nezaplatí. To samé mám s filmy, hudbou atd.
Lenže my tu neriešime problém platiť či neplatiť.
My tu riešime problém, že keď už si platím, prečo mi to stiahne kvalitu keď použijem zariadenie, ktoré sa prevádzkovateľovi z nejakého dôvodu (najskôr obchodného) nepáči... prečo mi to do browsera pustí max 720p len preto, že som na Linuxe? Veď keď si platím za fhd alebo 4k, mal by som dostávať fdh alebo 4k....
Torrenťáci tento problém nemajú; z tohto uhla pohľadu je to lepšia služba.
Je to asi takhle. Moc se mi líbily seriály Stranger Things (1 a 2) a Black Mirror. Oba jsem nejprve stáhnul torrentem a protože jsem je ocenil, doopravdy a právě proto jsem si předplatil netflix (neboli ono pověstné "když se mi to líbí, tak za to zaplatím" není jenom klišé). Platil jsem to asi 2 roky, občas se na něco díval ale celkem málo kdy, a když, tak mě žralo, že to skutečně v řadě případů bylo naprosto svévolně a bezdůvodně omezené na 720 řádků a další hovadiny. Pak jsem dospěl k názoru, že k torrentu jistě lze mít řadu námitek, ale přistoupit na systém vnucovaného předplatného namísto jednorázové a neodvolatelné koupě jednou pro vždy (jako u VHS a DVD) a to s tím, že v praxi to proti torrentu přináší výhradně a jedině nevýhody, také není morálně správné - volný trh a kapitalismus není a nesmí být nástrojem pro rentseeking a arbitrární omezení. Takže jsem se odhlásil. Neříkám, že o to víc nebo místo toho nějak mohutně torrentuju.
Jenže když vyšel Chernobyl na HBO, chtěl jsem si ho koupit. KOUPIT. Ne předplatit, prostě koupit. Jenže nebylo lze, a to jsem tomu doopravdy a upřímně věnoval čas na rešerše. Tak jsem skončil u torrentu a nebudu předstírat, že vzhledem k předešlému jsem v tomto konkrétním případě měl jakoukoli zábranu. Jinak řečeno, jsem naprosto ochotný a připravený platit. Co absolutně nejsem ochotný je přistoupit na model, kdy budu muset platit permanentně a pravidelně (jedno kolik) a kdy mi "prodejce" bude diktovat, jakou formou, kdy, kde, na čem a jak často smím "koupený" produkt používat. U VHS a DVD to tak nebylo a to že to Internet umožňuje neznamená, že by publikum měli mít povinnost to akceptovat.
Naprosto chápu, že by se vám nelíbilo, kdyby někdo řekl, že si váš produkt stáhl zadarmo. Jenže je otázka, do jaké míry je v tom případě vaše očekávání reálné. Lidi to prostě udělají a jestli se vám to líbí nebo ne se vás ptát nebudou. Pokud tomu chcete bránit, musíte je motivovat a ne si jenom stěžovat.
30. 4. 2021, 12:41 editováno autorem komentáře
je pravda, že obchodní model mi také nevyhovuje. Na druhou stranu, pokud bych nešel film / hudbu která není v nějakém předplatném, tak ji koupím a nahraji si na čmoud.
Ono se to podle mě vše ovlivňuje. Obecně vše bohužel směřuje k "předplatnému" a to nejen na internetu. Cíl je jasný, vyberou více peněz, než kdyby např. jednotlivé tituly prodávali za jednorázovou cenu. Bohužel pro nás, jako uživatele to má důsledek v tom, že buď se s tím smíříme nebo si najdeme jinou alternativu a je na každém jakou. Nehledě na to, že u DVD už něco podobného v podstatě je - DVD jsou rozděleny do regionů, takže DVD určené pro EU nepřehrajete v USA (tedy pokud má určený region a nemáte pohřešenou ignoraci regionu).
Na konec bych jen rád napsal, že google je natolik mocný korporát, že pokud soudruzi uznají, že bude podmínka YT na AV-1, tak prostě bude (google nás stejně zásobuje svými pokřivenými názory už dlouho)
Ten termín o právu na vidění seriálu jsem vnesl já, abych vyjádřil svůj dojem: Někdo vytvořil dobrý seriál a nabízí ho formou, která mi nevyhovuje ale přitom není nesplnitelná. Když mne bude prodávající považovat za zloděje a nepřítele, tak s ním nemusím uzavřít obchod, ne? Ať si stěžuje. Já bez toho seriálu mohu žít.
Právo vidět Chernobyl samozřejmě neexistuje. Stejně tak by nemělo existovat právo vynucovat, že pokud mám jednorázový zájem o jeden konkrétní produkt, musím si dlouhodobě "předplácet" věci, které mě absolutně nezajímají. Kdyby v supermarketu odmítali člověku prodat bochník chleba a trvali na tom, že chleba je k mání jenom v kombinaci se stolní lampou a jenom, pokud budu obojí pravidelně odbírat týden co týden, bylo by to trestné. Ale protože u multimédií tady byla díra v zákoně, jistí lidé si myslí, že je to jejich svatosvaté právo a nic tomu nesmí stát v cestě. Jenže ono to prostě není automatické právo, jakkoli by si to přáli.
K tomu Chernobylu, je to skutečně výborný seriál. Až někdy někde bude možné ho koupit, rozhodně to udělám. Udělal jsem to tak už mockrát u věcí, které jsem před tím měl z torrentu, takže do větru nemluvím.
Elementární princip volného trhu je, že pokud chcete něco zákazníkovi prodat, musíte vyjít vstříc vy jemu a ne trvat na tom, že se on má přizpůsobit vám. Jinak pokud něco vytvoříte, musíte to někomu poskytnout za podmínek, které si nestanoví on ale ani vy, nýbrž jaké stanoví zákon. Nevím proč si myslíte, že ten zákon má zohledňovat výhradně a jenom váš zájem. Pokud se vám to nelíbí, pořád ještě máte možnost to prostě nikomu neposkytovat a živit se něčím jiným.
Elementární princip volného trhu je, že pokud chcete něco zákazníkovi prodat, musíte vyjít vstříc vy jemu a ne trvat na tom, že se on má přizpůsobit vám.
Ano. Když to neděláte dobře, tak si to zákazník nekoupí - potud je to v pořádku a zdá se, že to funguje. Nespokojení zákazníci za obsah neplatí.
A jak to, pěkně prosím, souvisí s tím, že takový "zákazník" si obsah pořídí ilegálně? Elementární princip právní společnosti je, že pokud porušujete zákon, jste z toho odpovědný.
@Miroslav Šilhavý
Za prvé proto, že je tady nabídka, za druhé proto, že je to pro něj výhodnější. A v tom trh selhává. Všechno to přece začalo tak, že tady nebyla možnost koupit si mnoho hudby a filmů. Pak ano, ale za šílené peníze. Na tom by se dalo vyučovat co žene lidi pirátství. Ano, z části to jistě bude náturou, ale i z historie víme, že když jsou ceny a možnosti ještě snesitelné, tak většina lidí prostě platí. A to pořád ještě není odpověď na to, že proč se kvůli tomu vymýšlí nadstandartně šikanózní pravidla a různí blázni to dokonce srovnávají s bezpečností léčiv.
Elementární princip právní společnosti je, že pokud porušujete zákon, jste z toho odpovědný.
Taky tady jak jsem viděl NIKDO NETVRDÍ, ŽE NE. Dva dny ignorujete fakt, že námitky zde jsou proti NAPROSTO NEÚMĚRNÝM POSTIHŮM A VEDLEJŠÍM ŠKODÁM PŘI VYMÁHÁNÍ.
Je mi líto, musel jsem to napsat velkým, snad byste si toho mohl konečně všimnout a přestat opakovat tupé fráze - pardon, ale tak to pak ve výsledku vypadá.
Zkusíme lakmusový papírek: "Za překročení rychlosti o 10 km/h Vám policisti vypíchnou oko" - však zákonny se mají dodržovat, ne?
@Poleno
Jenže Vy pletete dohromady příklady z důležitých oblastí života. Třeba doprava autem, kterou skoro každý potřebujeme a nejde říct "jestli nechceš riskovat oko, tak nejezdi autem". Proti tomu srovnáváte oblast, která se týká čistě pár druhů zábavy, kterou si veřejnost chce přivlastnit. Lze naprosto v klidu říct: "jestli nechceš platit za film, tak se dívej na televizi, kde jsou filmy starší, s reklamami, ale zdarma".
Argument, že pirátit je jednodušší a výhodnější neberu. To totiž bude platit vždy. Rozhodně bych to nenazýval za selhání trhu. Selhání trhu je, když pekařům dojde mouka. Pekaři nevydělají, ale začnou umírat lidi. V případě AV děl se stane pouze to, že "ti hloupí" vlastníci práv nevydělají - to jsou ale debilové, že?
Představte si, že začnete takto relativizovat o všem. Třeba o smartphonech. Tradičně se kradou zásilky prémiových telefonů: budete omlouvat zloděje, že si za to může výrobce sám, protože prémiový telefon stojí moc peněz, zatímco o něco málo horší je i 10x levnější? Přestaneme chtít trestat zloděje, protože Apple či Samsung nasadili moc vysoké ceny? A začneme zloděje trestat až za krádež průměrně drahých telefonů?
Jenže Vy pletete dohromady příklady z důležitých oblastí života
Ne, to jenom vy jste přehlídl:
... proč se kvůli tomu vymýšlí nadstandartně šikanózní pravidla ...
námitky zde jsou proti NAPROSTO NEÚMĚRNÝM POSTIHŮM A VEDLEJŠÍM ŠKODÁM PŘI VYMÁHÁNÍ.
(dokonce velkým písmem)
a proto Vám uniklo, že příklad (lakmusovým papírkem) je o přiměřenosti, míře, nikoliv o tom, co je nebo není k "životu" nutné.
Víte, když něco testujete, záleží na co se ptáte, jaké hledáte odpovědi. Pak některé okolnosti pozbudou významu. Úplně stejně byste mohl namítnout, že to nebyl papírek ale věta. No nebyl, ale nemá to s tím co dělat, že ....
1. 5. 2021, 14:35 editováno autorem komentáře
@Miroslav Šilhavý
Příliš zjednodušujete. Zjednodušujete si pohled na svět přes škatulky, do který dáváte zdánlivě podobné věci a tvrdíte, že jsou ve finále stejné.
Nemůžete srovnávat smartphone a film. Třeba proto, že cena jednoho je 100x druhého. Za průměrný iPhone (jak píšete vy ve vašem příkladu) tj. luxusní značka - dáte 20k, má mnoho využití a přidanou hodnotu (třeba se jeho prostřednictví dají vydělat peníze, můžete s jeho pomocí zachránit život, můžete tvořit umělecká díla apod.) Můžete to samé tvrdit o filmu?
Jako příklad pirátství uvedu:
Chtěl jsem dělat ve photoshopu, ještě v době krabicových verzí, kdy u nás stála licence cca 2x tolik co např. v US, CAN, JP atd. Dále v přepočtu na průměrný měsíční výdělek bych v US dal 20%/měsíčního platu, v ČR to byly měsíční platy 2. (jen příkladově). Proto jsem si jako chudý student sehnal pirátskou kopii. Mám z toho špané svědomí? Absolutně ne. Selhání trhu zde bylo třeba v tom, že se nenabízely studentské licence (až o mnooho let později), další selhhání bylo cenou, jak to že ta samá krabice s ENG jazyce stála 2x tolik co jinde? (daněmi to nebylo)
@Jiří Gualiner
Jasně, já taky nemám špatné svědomí, když na poli ukradnu pár klasů kukuřice, zatímco jabko ze sadu neutrhnu, ani když je na dosah ruky. Vnímám tam pochopitelně rozdíl v tom, že klasů kukuřice je řádově víc, než malvic jabloně... Ale i u té kukuřice vím, že někomu kradu, a že kdyby to udělal každý, nemohlo by to fungovat.
Příklad s photoshopem - rozumím tomu. Ale netroufl bych si říkat, že je to "selhání trhu". Prostě to beru tak, že dodavatel u nás patrně nechce vydělávat, nebo nechce vydělávat prodejem mně. Pod pojem "selhání trhu" bych označoval jedině situaci, která by se týkala důležité komodity, kterou kupovat musím. Za selhání trhu považuji např. prodej horších potravin dráž v ČR než v Německu. U software, zábavy, či AV díla se mi příčí to nazývat "selháním trhu", to je podle mě prostě nabídka a poptávka.
@Miroslav Šilhavý
Je to selhání trhu jakmile se začnete ohánět tržními mechanismy. Navíc, tyto softwarové záležitosti jsou z pohledu historie nové a ošemetné. Uvedu jiný příklad: tady kde žiji se nájemní smlouvy běžně řeší elektronicky podepsaným dokumentem a moje pronajímatelka si vybrala společnost, která používá výhradně adobe, ale u adobe se musíte registrovat, pustit si ten šmejd do komplu/cloud abyste zjistil, že bez zakopení licence to nepodepíšete. V dobách Karla IV. by je za tkové praktiky vykoupali v koši ve Vltavě. Nakonec jsem našel dírku, na Androidu to podepsat jde - zaplatíte za to instalací toho Adobe malwaru do zařízení. A licenci si kvůli jednomu podpisu za pár let, i kdyby za rok, kupovat nebudete. V případě běžných uživatelů bych se nebál hovořit o praktikách "prodejců dek a hrnců".
A to je podle mě selhání trhu, ale zároveň se trh s něčím takovým nesetkal. Z mých životních zkušeností bych řekl, že řešení bude v narovnání procesů, ne další zamotání autorských zákonů.
2. 5. 2021, 12:46 editováno autorem komentáře
Jiří Gualiner 1. 5. 2021 20:48
"Chtěl jsem dělat ve photoshopu,..."
Něco jste chtěl a ti lumpové Vám to neumožnili za podmínek, jaké jste si představoval. A to chtění Vám dává právo si ten produkt opatřit a využívat ho?
Jestliže umírám hlady a přes snahu nemám prostředky, dává mi to morální právo ukrást jídlo, které mi umožní přežít. Jestliže jsem pouze dostal chuť na čokoládový dort, který bych si mohl koupit ale nechci platit tak velkou cenu, nedává mi to žádné právo ten dort ukrást.
klokan 30.4.2021 21:15
"Pokud se vám to nelíbí, pořád ještě máte možnost to prostě nikomu neposkytovat a živit se něčím jiným."
Pokud se původci seriálu Chernobyl nelíbí mi jej prodat třeba na DVD, má možnost to neudělat. Já můžu skřípět zubama, ale nedává mi to právo ten seriál vidět. Je to jeho dílo a on má právo s ním naložit, jak uzná za vhodné.
Pokud se původci seriálu Chernobyl nelíbí mi jej prodat třeba na DVD, má možnost to neudělat. Já můžu skřípět zubama, ale nedává mi to právo ten seriál vidět. Je to jeho dílo a on má právo s ním naložit, jak uzná za vhodné.
Příklad nesedí, protože tvůrce v tomto případě nabízí jistě jiné možnosti, jak seriál vidět, zatímco u toho Photoshopu to nešlo. Kdo by točil seriál, aby jej pak nikomu neukázal. To je ztráta prvního bludišťáka a nikdo pokud vím tady netvrdil, že to někomu dává nějaké právo, spíše že prodejce sklidil co zasel, takže za mlácení slaměného panáka ztrácíte i druhého bludišťáka.
3. 5. 2021, 14:29 editováno autorem komentáře
spíše že prodejce sklidil co zasel, takže za mlácení slaměného panáka ztrácíte i druhého bludišťáka
Prodejce může sklidit jediným způsobem: nevydělá.
To je stejné, jako říct, že žena si může za znásilnění tím, že šla večer parkem. Ano, jistě, kdyby nešla, tak by tam dozajista znásilněna nebyla. Tady jen nemáte znásilněnou ženu, ale okradeného prodejce, ale princip je stejný a argumentace stejně pitomá.
@Miroslav Šilhavý
To je stejné, jako říct, že žena si může za znásilnění tím, že šla večer parkem.
Samozřejmě, že si za to nemůže a viník je jasný, na druhou stranu tomu moc nepomohla. Tak prostě život funguje. Pokud do toho parku vleze, riskuje. Tak to je a jediná šance jak se toho vyvarovat na 100% je do toho parku nevlézt, takže ano, svým způsobem přispěje svou troškou do mlýna událostí. Takždý toto ví i když to není hezká věc.
V noci v parku mohu přijít k úhoně i já. To riziko tu prostě je. Podle mě je lepší si to uvědomit a v noci parkem nelézt než si hrát na to, že když je viník jasný, tak hurá v noci do parku.
Jako příklad je to naprost nepadnoucí a hloupé, ale to je tím, že Váš zájem nebyl argumentovat, ale emotivně smést námitku. Moho se jenom domnívat že to proto, protož rozumný argument nemáte.
3. 5. 2021, 19:06 editováno autorem komentáře
"To je stejné, jako říct, že žena si může za znásilnění tím, že šla večer parkem."
Podle mne v tomto případě hraje roli nějaká "společenská dohoda", zda večer v parku platí stejné zákony jako ve dne nebo zda je večerní park jakási válečná zóna, kde je dovoleno vše. Takové dohodě se pak má přizpůsobit ta žena i ten násilník :-)
@Lukas1500
Pardon, ale to je úplná hloupost. Zákon a společenská pravidla platí v parku 24/7, ale v životě je to občas tak, že násilníci na pravidla kašlou.
Věta pana Šilhavého je klasicky silně demagogická, ovšem její účel byl vznést totální arguement, ne se zabývat souvislostmi či snad hledat nejaký výsledek. Z tohoto důvodu nemá podle mě smysl se tím výkřikem zabývat.
Poleno 4.5.2021 12:26
On se tento argument o znásilnění občas používá a obvykle to vede k dlouhým a plodným diskusím :)
Jestli mám připustit, že si za to znásilnění může oběť, tak tím uznávám nějakou společenskou dohodu, že noční park přirozeně patří násilníkům jako les patří vlkům a medvědům a každý s tím má počítat. Nebo podobný problém: jestli ten, kdo nezaplatí výkupné může za škody, které mu pak vyděrač způsobí.
Trochu mi to připomíná rozhovor dobrého vojáka Švejka: "Copak se smí střílet do vagónů Červeného kříže?" "Nesmí, ale může"
Snažím se tu jen vysvětlit, že nemám žádné morální právo vidět nějaký film nebo používat nějaký program jen proto, že chci. A že jsem si ho chtěl koupit ale z nějakého důvodu nemohl, to už jsou jen výmluvy.
Co nešlo u Photoshopu? Získat ho?
"Chtěl jsem dělat ve photoshopu, ještě v době krabicových verzí, kdy u nás stála licence cca 2x tolik co např. v US, CAN, JP atd."
Podle této věty ho šlo získat ale za velkou částku. Že ji nechci zaplatit mne neopravňuje, ten program používat.
Když budete autorem seriálu nebo programu, klidně ho nabídněte celému světu zadarmo. Ale nemůžete to chtít po ostatních. Tohle socialistické Jánošíkování "co je tvoje, to je moje" vede do pekel.
Zkusím se nějak vyrovnat se ztrátou bludišťáků...
Snažím se tu jen vysvětlit, že nemám žádné morální právo vidět nějaký film nebo používat nějaký program jen proto, že chci.
Tak k tomu trochy snahy přidejte a zkuste pochopit i to, že když k něčemu někomu velmi znesnadníte přístup, tak velmi zvyšujete šanci, že při první příležitosti to obejde nebo zneužije.
A pokud trošku snahy zbylo, tak pochopte, že pán nešel a ten SW neukradl, jenom využil to, že už ke stažení někde byl. Mě se to párkrát stalo taky. Např. když jsem si chtěl na Amazonu pořídit známou knihu Desing Patterns od "Gang of four" tak mi amazon z nákupu udělal 30 minutové peklo a ještě mi jeho algoritmus každý nový přístup zvedl lehce cenu až jsem se naštval a knihu si v PDF stahl zadarmo. Necítím se jako Jánošík, ale vždy se pousměju a řeknu si "Kdo chce kam ..." a výčitky? Nemám, já se opravdu snažil, ale mé nervy odpor amazonu neunesly. Takže tak. To nemá nic moc společného s nějakým "ukrást si to protože to není na DVD" ...
3. 5. 2021, 19:11 editováno autorem komentáře
Poleno 3.5.2021 19:10
"Tak k tomu trochy snahy přidejte a zkuste pochopit i to, že když k něčemu někomu velmi znesnadníte přístup, tak velmi zvyšujete šanci, že při první příležitosti to obejde nebo zneužije."
Pane Poleno, já to chápu a ani se o to nepřu. Když ten obsah není rozumně k sehnání, lidé si ho začnou shánět pokoutně. To je však jen výmluva; nikoho to neopravňuje aby si ten obsah sehnat v rozporu s podmínkami, které stanovil jeho původce.
Představte si, že nějaký prodejce dá na ulici koš s vynikajícími bonbony a dá k nim kasičku s cedulkou 100 Kč/kus. Správné řešení je buďto uzavřít obchod, zaplatit částku a vzít si bonbon nebo ten obchod neuzavřít a nechat bonbony být. Špatné řešení je nezaplatit, vzít si bonbon a vymlouvat se, že to je chyba prodejce, že to měl nabízet za nižší cenu a nebo dát ke koši ozbrojenou stráž. Může přijít nějaké zvíře, které si bonbon vezme, protože neumí číst a ani nemá peníze, jenže my nejsme zvířata, cenu jsme přečetli a peníze máme.
"Např. když jsem si chtěl na Amazonu pořídit známou knihu Desing Patterns od "Gang of four""
Zase to samé: "chtěl jsem si pořídit" nikoliv "musel jsem si pořídit". Správné řešení je poslat Amazon k čertu i s knihou, ale vy jste tu knihu prostě chtěl a tím jsou posvěceny jakékoliv prostředky k jejímu získání.
Tak to jsem rád. Jestli tedy vysoká cena nebo jiné překážky neopravňují k užití díla, tak jde o bezdůvodné obohacení?
Stále se to pokušíte nějak našroubovat na to, že někoho něco opravňuje nebo neopravňuje, abyste mohl hledat nějaký vhodný paragraf a tím začít šermovat. Samozřejmě že takový najdete, takové zločiny v naší společnosti stíháme a tvrdě trestáme, na rozdíl od toho když např. ... rozbombardujete cizí zemi ...
Nicméně jediný kdo pořád mluví o nějakém opravňování jste Vy. Uživatel předemnou i já jsme pouze popsali, jak jsme našli cestu menšího odporu, protože překážka byla v porovnání značná.
Já Vám to přeci neberu. Zaujalo mě to argumentování, že někdo získal bezplatně nějaké dílo a omlouvá si to tím, že cena za něj byla moc vysoká nebo tam byly jiné překážky. Takový přístup může vést ke škodlivému relativizování pojmu krádež a proto jsem považoval za nutné na to upozornit. "Cesta menšího odporu" je jen další výmluva.
@Lukas1500
Do jisté míry souhlasím. Od jisté míry ne. Křečovitě se snažíte tomu přilepit nějakou nálepku a kategorizovat to zkrze nějaký zákon, ale podstata toho co se stalo je, že zde nebyla rozumná možnost. Vsadím se, že by stovku klidně zaplatil. To není o rozsouzení, tahle debata snad není soud, ale podstata toho, co se stalo (ne skutková podstata jak ji právo zná).
Je to stejné jako když je někde 30km/h cedule, vy vidíte, že to pouze 50-100m na rovné silnici, je neděle a nikdo okolo nepracuje. Nepojedete 60, ale ni 30km/h. Zákonník o tom hovoří jasně, zdravý rozum ale ještě trošku jinak. A přitom by se Vám mohlo stát, že když to projedete 50km/h, tak překročíte rychlost v té obci o 20km/h což už je závažné. Jenom že toto pravidlo bylo myšleno pro piráty, kteří jezdí na 50 více než 70, což je úplně jiná závažnost.
A proč jste se původního skutku vlastně dopustil? Protože se někomu nechtělo změnit značení pouze na víkend a Vy nemáte vybrakovou hlavu abyste tam jel 30, nebo správně vlastně ještě méně. To je skutečná příčina, ne že jste pirát nebo silniční hovado - neboli sprostý zloděj v případě toho Photoshopu.
Vycházím z toho, že by bylo vhodné upravit procesy ve společnosti a obchodu okolo děl, nikoliv oparagrafovat cokoliv co stane.
5. 5. 2021, 11:10 editováno autorem komentáře
Je to stejné jako když je někde 30km/h cedule, vy vidíte, že to pouze 50-100m na rovné silnici, je neděle a nikdo okolo nepracuje. (...) Zákonník o tom hovoří jasně, zdravý rozum ale ještě trošku jinak.
Ne, tam není žádný zdravý rozum, ale omezenost. Vůbec nepředpokládáte, že se může dít něco, co nejste schopný vidět. Podemletý násep, tunelování pod silnicí, nahnilý strom u silnice, který se může zřítit, ohlášená kolona rozměrného nákladu, asfalt nasáklý rozlitým olejem, nebo třeba jen jasná statistika, že i přes zdánlivou přehlednost se tam odehrává nadprůměrné množství dopravních nehod (aniž by zatím někdo zjistil proč).
A proč jste se původního skutku vlastně dopustil? Protože se někomu nechtělo změnit značení pouze na víkend a Vy nemáte vybrakovou hlavu abyste tam jel 30, nebo správně vlastně ještě méně. To je skutečná příčina, ne že jste pirát nebo silniční hovado - neboli sprostý zloděj v případě toho Photoshopu.
To je sebeklam, na který se Vás pan kolega @Lukas1500 snaží upozornit. Vstoupil jste do procesu se svojí omezenou úvahou. Předpokládáte, že někdo druhý je blbý a neumí dát pod značku doplňkovou cedulku s dobou platnosti, předpokládáte, že celé vedení obce, včetně technických služeb i zastupitelstva jsou omezenci, které nenapadlo to, co Vás. Předpokládáte, že v Adobe si neumějí vypočítat cenu, aby prodávali, konkurovali a byli atraktivní.
Fajn, každý jsme jiný. Můžete si určitě myslet, že se všichni zbláznili. Pochopil bych, kdybyste se šel účastnit zastupitelstva (třeba i jako aktivista), nebo se ucházel o místo obchodního ředitele Adobe pro ČR. Stále ale nevidím nějak logickou vazbu mezi: oni se zbláznili a => nebudu dodržovat pravidla, ukradnu to.
Hlavně si všímám že @Poleno a jiní se chytají myšlenky, že "paragrafy", tedy pozitivní zákonodárství, je něco odtrženého od reality, umělý konstrukt.
Formalizace zákonů, podřazení do určité struktury je samozřejmě umělý konstrukt, který však opisuje skutečné potřeby společnosti. Opisuje je někdy zdlouhavě, ale k cíli konverguje.
Ochrana majetkových práv je něco, co málokdo zpochybňuje. Když něco vytvořím, vydal jsem úsilí a je to moje. Jestli je výsledkem něco hmotného, či nehmotného, nehraje moc roli. Úsilí muselo být vynaloženo, a obvykle je finanční odměna motivátorem ke snaze. I když se v řetězci forma motivace přeměňuje, vždy se vyjadřuje penězi (každá legrace něco stojí). Ochranou proti nesmyslnému růstu cen je konkurenční prostředí.
Máslo, které bylo rok v mrazáku státních hmotných rezerv koupím za 20 Kč, protože (ku příkladu) zbytek peněz vynaložila správa státních hmotných rezerv, a část "odbydlela" ročním skladováním. U nehmotných produktů je to úplně stejné. Do řetězce, aby fungoval, musí přitéct určité množství peněz, jinak přestává fungovat (lidé se začnou věnovat něčemu jinému, než tvorbě).
Jak k tomu přistupovat, je víc možností. Buďto více rovnostářsky - peníze zaplatí společnost "plošně" - např. z daní, televizních poplatků, náhradních autorských odměn. Koncový zákazník se svým rozhodnutím méně podílí na tom, co se bude tvořit, protože peníze nejdou tak moc adresně tomu, kdo tvořil. Druhá možnost je naopak trvat na co největší adresnosti - platím za to konkrétní, co jsem užil.
Že si trh hledá nové cesty, je zřejmé. Distribuční řetězec se zkracuje (čím dál víc přímých kanálů k zákazníkovi). Vznikají předplacené služby, kde zákazník oceňuje nabídku dané služby jako celek, a ta služba se zase snaží nabídnout správný mix obsahu. To je takový - ale tržně založený - kompromis mezi oběma přístupy. Ze své platby platím i obsah, který mi tak dobrý nepřijde, ale platím jen do té doby, dokud mi to přináší dostatek i atraktivního obsahu.
Osobně tedy věřím v obchodní soutěž - nechť dostane peníze ten, komu se podařilo vytvořit dílo, které lidé chtějí užívat. Nepoznal jsem totiž za celý život systém přerozdělování, který by fungoval efektivněji. Naopak jsem poznal dost rovnostářsky nastavených systémů, které sice deklarovaly "obecné blaho", ale jaksi nebyly atraktivní pro schopné. To celé ale může fungovat jedině, pokud dokážeme těm schopným ochránit jejich práva: tj. určovat si, co, kdy, komu a za jakých podmínek nabízejí.
Z toho teprve vzniká ten "umělý konstrukt" pozitivní právní normy.
@Miroslav Šilhavý
Formalizace zákonů, podřazení do určité struktury je samozřejmě umělý konstrukt, který však opisuje skutečné potřeby společnosti. Opisuje je někdy zdlouhavě, ale k cíli konverguje.
To jsou takové marketingové řečičky. Zákony neopisují žádné potřeby společnost, zákony opisují zájmy toho, kdo se k tvorbě zákonů umí dostat. U nás v ČR např. hodně zákonů tvoří, vyrábí, spolek Rekonstrukce státu. Nevím o tom, že by někdo někoho z nich volil. Snad si nemyslíte, že si to ti nádivové ve sněmovně píšou sami po večerech.
Těmi obecnými hloupostmi z učebnic Občanské výchovy pro malé děti mne prosím laskavě neuřážejte ...
Že si trh hledá nové cesty, je zřejmé.
Ano a je to právě skrze takové lidi, kteří kvůli jednomu úkonu a přemrštěné ceně dílo použili jaksi "načerno" a je to právě navzdory mudrlantům jako Vy, kteří prostě vidí jenom nějak napsaný zákon a myslí si, že něco někam jako konverguje k nějakému obecnému zájmu, přestože nic obecného se na jejich vytváření nepodílí. A proto taky musíte opakovaně a neúnavně opomíjet skutečnosti jako agresivní cenové politiky z let na přelomu tisíciletí nebo neúměrné počítání škod (v podstatě vytváření nepřípustných exemplární případů) v případě autorského zákona.
A ještě jedna hloupost nakonec.
Vůbec nepředpokládáte, že se může dít něco, co nejste schopný vidět. Podemletý násep, tunelování pod silnicí, nahnilý strom u silnice, který se může zřítit, ohlášená kolona rozměrného nákladu, asfalt nasáklý rozlitým olejem
1. takové věci se nenechávají nedodělané bez dozoru
2. pokud jste např. místní a víte, že jenom mění koberec, žádné výkopy okolo, a jenom vidíte vybraný koberec, tak tam žádné důlní práce neprobíhají. Takových úseků, kde je označena jedna vyježděná díra v asvalutu 100 úsekem 20 je po republice bžilión. Tak nemanipulujte, vybral jste si jako argumentaci pouze nějaké snad budování tunelu. A to se ani nebavím o tom, že pokud by mělo 40 místo 30 udělat takový problém, tak to nebude bez dozoru, protože už jenom při měření rychlosti - jak na palubní desce, tak policií má celkem velkou toleranci ...
5. 5. 2021, 12:32 editováno autorem komentáře
Zákony neopisují žádné potřeby společnost, zákony opisují zájmy toho, kdo se k tvorbě zákonů umí dostat.
V tom je rovný přístup. Můžete si založit spolek Polen a vynakládat úsilí k prosazení zákonů, které považujete za dobré. Musíte přesvědčit ještě většinu v Parlamentu.
Ano a je to právě skrze takové lidi, kteří kvůli jednomu úkonu a přemrštěné ceně dílo použili jaksi "načerno"
Znovu: cena mi vyhovuje = užívám. Cena mi nevyhovuje = vytvořím si něco sám. Jabko je levné = koupím. Jabko je drahé = zasadím strom, nebo koupím dva metráky za velkoobchodní cenu.
pokud jste např. místní a víte, že jenom mění koberec, žádné výkopy okolo, a jenom vidíte vybraný koberec, tak tam žádné důlní práce neprobíhají. Takových úseků, kde je označena jedna vyježděná díra v asvalutu 100 úsekem 20 je po republice bžilión
OK, u některého úseku to můžete posoudit, protože tam třeba žijete. Zamyslel jste se nad tím, u kolika úseků to posoudit nemůžete, protože místní nejste? Zamyslel jste se nad stádním chováním? Vy to vyhodnotíte rozumně, ale další účastník provozu si z Vás vezme příklad slepě?
@
V tom je rovný přístup. Můžete si založit spolek Polen a vynakládat úsilí k prosazení zákonů, které považujete za dobré. Musíte přesvědčit ještě většinu v Parlamentu.
To ale opět není pravda. Spolků máme spoustu, ale připuštěny a nedémonizovány jsou pouze některé. A hlasování v parlamentu přece většinou probíhá na stranické bázi, mnohokrát to bylo dokonce vyžadováno - na doporučení poslaneckého klubu.
Znovu: cena mi vyhovuje = užívám. Cena mi nevyhovuje = vytvořím si něco sám. Jabko je levné = koupím. Jabko je drahé = zasadím strom, nebo koupím dva metráky za velkoobchodní cenu.
Ano. Po stopadesáté: nikdo neříká že to nebylo nelegální, nikdo neříká, že je to něco co by měl dělat každý. Jenom to bylo velmi praktické řešení problému. Mimochodem, neoprávněné užití není krádež, ten pán to neukradl a majiteli ani vlastně neušel zisk, protože by si to stejně nekoupil, i kdyby to použít nakonec nemohl. Takže v obou případech ušlý zisk 0, v případě který nastal si pán pomohl.
OK, u některého úseku to můžete posoudit, protože tam třeba ž
Zamyslel. A za 20 let řízení po republice nevím o tom, že když někdo projel takový úsek 40 místo 30, tak způsobil nějaký sesuv půdy nebo co. (Mimochodem nestabilní krajnice by musel i tak být označena značkou)
Vy o něčem takovém víte?
Spolků máme spoustu, ale připuštěny a nedémonizovány jsou pouze některé.
Ano, tomu se říká politická soutěž.
Mimochodem, neoprávněné užití není krádež, ten pán to neukradl a majiteli ani vlastně neušel zisk, protože by si to stejně nekoupil, i kdyby to použít nakonec nemohl.
Vážně? Ano, ukradl jsem rohlík, ale já bych si ho stejně nekoupil. A stejně večer vyhazujete bednu neprodaných. Takže vám nechybí...
A za 20 let řízení po republice nevím o tom, že když někdo projel takový úsek 40 místo 30, tak způsobil nějaký sesuv půdy nebo co. (Mimochodem nestabilní krajnice by musel i tak být označena značkou)
Hm, vy jste vševěd a ti, co tam dali značky jsou úplně vypatlaní. Rozumím.
Předsevzetí jsou hezká věc, ale tohle už je prostě moc. Na tenhle dogmatismus se nedá nereagovat...
Značek (omezení rychlosti) je u nás mnohonásobně víc než míst, kde řidič z nějakých důvodů opravdu nemůže odhadnout, jak má jet rychle. Všimněte si např., že skoro všechny speciální případy, které jste vyjmenoval, by bylo potřeba řešit přenosnou/dočasnou dopravní značkou, zatímco drtivá většina svislých značek je trvalá. A to je právě problém, protože pak je na stejné místě šedesátka bez ohledu na to, jestli je jasný slunečný den a sucho nebo hustá mlha a námraza. Stejně tak vám ukážu hromadu míst, kde podle značek můžu jet 90 km/h, ale v životě bych si tam nedovolil jet ani 60 km/h ani za ideálních podmínek.
Takže v příkrém rozporu s tím, co tvrdí sekta uctívačů značek, řidič musí v první řadě spoléhat sám na sebe, svůj úsudek a své zkušenosti, značky jsou jen orientační hint. Správně by značky (pořád se bavím o omezeních rychlosti) měly být jen tam, kde je potřeba omezit rychlost z důvodu, který není zjevný (a ideálně s doplňkovou tabulkou). Pak by je řidiči rádi respektovali. Realita je bohužel přesně opačná: značek je nesmyslně moc a drtivá většina z nich je buď zbytečná nebo omezují rychlost na zbytečně (a nezřídka i nesmyslně) nízkou hodnotu. (Když vidím většinu "třicítek", strašně rád bych nařídil, že kdokoli rozhodne o umístění takové značky, měl by příslušným úsekem povinně jednou denně tou třicítkou projet.) Výsledný efekt je ten, že se řidič naučí, že značky jsou k ničemu - a pak bohužel ignoruje i těch pár, které opravdu mají smysl.
Pro odlehčení: slyšel jsem, že v hornictví existuje termín "italská stávka". Údajně to funguje tak, že se začnou zcela důsledně a striktně dodržovat všechny bezpečnostní předpisy tak, jak jsou napsané. Výsledek má být ten, že se vůbec nedá pracovat... S těmi dopravními značkami je to podobné, to jen neřidiči, dušičkáři a Bartáčkové k nim vzhlížejí jako k modle a dští oheň a síru na ty, kdo je berou pragmaticky.
(Stydím se, že jsem se nechal vyprovokovat, a omlouvám se za další příspěvek, který se ani vzdáleně netýká AV1.)
@Michal Kubeček
Podívejte, já nezpochybňuji, že je u nás přeznačkováno na jedné straně, a na druhé straně nejsou řidičům vysvětlovány důvody umístění značek (dodatkové tabulky). Jako řidič ale neumím rozlišit, jestli značka, kterou mám před sebou, je výsledkem zhovadilosti úředníka, nebo řeší skutečné riziko. Znám místa, kde je "nesmyslná" třicítka - a myslel jsem si to do doby, než jsem zjistil, že je za rohem škola pro nevidomé děti. Pak jsem si dlouho myslel, že by tam mělo být omezení rychlosti jen přes školní dny a školní hodiny. Do doby, než jsem zjistil, že pořádají kroužky a další aktivity i o odpolednách, i o prázdninách. => Teprve během roků jsem zjistil, že umístění značky má svoje dost racionální důvody, které jsem prostě dřív neviděl. Ano, stačila by doplňková tabulka: "nevidomé děti" nebo něco podobného, aby řidič chápal - dokonce by svoji pozornost přizpůsobil lépe.
Taky nezapomínejte, že na silnicích jezdí spousta slabých řidičů, kteří prostě neumějí odhadnout bezpečnou rychlost. Vidí lepší řidiče, jak si troufnou projet rychleji (a ti zase umějí odhadnout přiměřenou rychlost s ohledem na situaci a vnější podmínky) - a ti slabší pak stejnou rychlost bez rozmyslu nasadí i v ranní špičce a při námraze. Tím, že sundám nohu z plynu i za teplého svátečního odpoledne, kdy široko daleko nikdo není, nepomáhám předcházet bezprostřednímu nebezpečí, ale pomáhám udržet pořádek i pro dny, kdy je to opravdu potřeba.
Nedovoluji si tvrdit, že dodržuji předpisy vždy a všude (ostatně, půl roku jsem kvůli rychlosti jezdil leda MHD), ale nesnažím se namlouvat si, že mám víc rozumu, než ti ostatní a že to dává morální právo předpis nedodržovat. Pokud bych se chtěl chovat morálně, asi bych začal jednat s obcí, jestli by nešlo značení zlepšit - ale na to nemám chuť a čas.
"U nás v ČR např. hodně zákonů tvoří, vyrábí, spolek Rekonstrukce státu. Nevím o tom, že by někdo někoho z nich volil."
Máme zastupitelskou demokracii: lidé si volí zástupce, kteří volí další zástupce, kteří vybírají řešitele. Je to efektivnější než se ptát na každou jednotlivost např. skladníka ze šroubárny. Ovšem skladník ze šroubárny může oslovit zástupce nebo další skladníky a společně vyvinout tlak na změnu.
Je přirozené, že každý chceme dodržovat jen ta pravidla, která nám vyhovují. Přesto je správné dodržovat i ta pravidla, která nám nevyhovují. Začne to u překračování povolené rychlosti, předjíždění na nepřehledných místech, pak jízda na červenou, nerespektování přednosti jízdy a výsledkem je kolaps dopravy a zbytečné nehody.
Pomohla by, kdyby byla na obou stranách.
Morálka v obchodě se týká jen nezbytných, základních potřeb člověka. Základní potraviny, základní hygiena, základní léčiva. Keťasina je dokonce nezákonná.
U zbytných věcí je to záležitost poptávky, nabídky a přijetí nabídky. Nic jiného tam nepatří. Za chvíli byste mohl tvrdit, že je nemorální, že v ČR jezdíme horšími auty, než v Německu. Brzy byste se dostal k myšlence, že prodejní cena má být vztažena ke střednímu příjmu.
Filmy nejsou zbytné, na morálku se tím pádem nehraje
Jeden je poškozený a druhý zloděj. Jeden chybu neudělal a druhý ho okradl. Co na to říct, no...
Ale pro mě za mě, klidně si pirátěte (nebudu tvrdit, že jsem nikdy nic neupirátil), jen to proboha neokecávejte tím, že si za to může nabízející strana sama. :-)
V dobře fungující společnosti by se to řešilo stejně, jako z krámu ukradená čokoška. Žel, možnosti digitálních technologií značně předběhly vývoj práva. Netýká se to jen AV děl, ale obecně odpovědnosti v digitálním světě, ve kterém se šíří nezkomolená informace (např. software, nezhoršené video) rychlostí světla. Do příchodu technologií, byla přirozenou bariérou degradace analogových kopií.
Stejně jako je akcí a reakcí cena => pirátství, tak je reakcí pirátství => DRM. Přitom se jedná o selhání státu, který musí dbát na uplatňování práva. Důsledkem toho selhání jsou pak náhradní autorské odměny, jakožto vykoupení se. Přitom by stačilo začít to rozmotávat, naučit se právo vykonávat ve světě tak, jak se vyvíjí. Naštěstí, je to stav jen krátkodobý (pár desítek let), a pokud nevznikne nějaký celosvětový konsensus na digitálním socialismu, tak se to dřív, nebo spíš později zase srovná.
Ale ne. V dobře fungující společnosti naučíte jednu opici, jak otevřít krmítko, a za pár dní to umí každá opice na ostrově. Což jí dovolí se vyvinout v člověka, který po dosažení určitého stupně vývoje jen kvůli sobeckému zisku radši zpomalí vývoj a blahobyt celé společnosti. Ať už to nazýváme středověkým církevním obdobím temna, nebo novodobým systémem patentů a copyrightů.
Což jí dovolí se vyvinout v člověka, který po dosažení určitého stupně vývoje jen kvůli sobeckému zisku radši zpomalí vývoj a blahobyt celé společnosti.
To se tak jeví krátkodobě. Z dlouhodobého hlediska toto sobectví stimuluje ostatní vyrovnat se a překonat. Ve výsledku je vývoj rychlejší. Viz třeba průmysl. Nebo myslíte, že by se elektřina rozšířila tak rychle, kdyby zájem veřejnosti nebyl rozdmycháván pří Westinghouse a Edisona (který každý chránil jen svůj sobecký zájem)? Naopak veškeré socialistické systémy, které počítají s nebržděným blahem pro všechny, zůstaly za opicemi.
@Miroslav Šilhavý
Nesrovná. Zájem není na tom poskytovat službu za příjemnou cenu, ale vytvořit co nejděsivější Bastilu a pod její hrozbou vyrvat co největší obnos z kapsy každého ubožáka, který by chtěl nějakou zábavu či co ... je to jeden z důsledků datové společnosti, protože někteří hráči si oproti starým časům mohou dovolit prodáva na to "kolik si mohou lidi dovolit" spíše než na "výrobní cena + marže".
Jak můžete názorně vidět, takové Netflixy dokážou mít zaplaceno, protože nechtějí "za krabici" dvakrát tolik než jinde a to kvůli jednomu večeru práce. To nemá s trhem nic společného, to je pozůstatek amerického agresivního kapitalismu z 90' let ... takové "zaplať klidně ledvinou nebo žer hlínu"
Já vím, mohlo by se to zdát až komunistické, ale já spíš vycházím z toho, že všechno má nějakou hranici ...
4. 5. 2021, 21:16 editováno autorem komentáře
Celé slavné torrenty jsou úplně k ničemu, to je jejich dost zásadní nevýhoda, alespoň z mého pohledu. Pokud nepotřebuji zrovna aktuální filmy, nic na nich nenajdu. Několika lidí, kteří přede mnou obhajovali torrenty jsem se ptal, jestli dovedou najít na torrentu pár mnou vybraných filmů, které bych chtěl a nikdo z nich to nedovedl. Tak to je ultra věc...
> Za mě YT mohou klidně zrušit, je to plný nesmyslů, hloupostí, vylejvání si srdíček od pubescentálních dětí alias juťuberů. Jeho přínos je NULA.
https://www.youtube.com/channel/UCxfsOe_Vg1-WzUk3Xe5mkIw
https://www.youtube.com/channel/UCGrC9tG979gIyb8qgg-SaGw/videos
https://www.youtube.com/channel/UCYO_jab_esuFRV4b17AJtAw/videos
https://www.youtube.com/channel/UCFhXFikryT4aFcLkLw2LBLA/videos
https://www.youtube.com/channel/UCivA7_KLKWo43tFcCkFvydw/videos
?
30. 4. 2021, 13:25 editováno autorem komentáře
Když to nezajímá vás tak nikoho? Docela dost sobecký názor, ne? Poměrnou část znalostí o HW a repasování starých počítačů jsem získal na YT kanálech, které se tomu věnují, a vůbec celkově mne k tomu inspirovaly (asi nejvíc The 8-bit Guy, LGR, Techmoan a AVGN), že jsem si tuhle zálibu přenesl i do reality.
To, že si neumíte najít dobrý obsah je pouze váš problém, ale netvrďte, že tam žádný není.
přeci jsem neřekl, že YT nezajímá nikoho. Je hromada lidí, kteří ho žerou. Z mého pohledu je k ničemu a je to jen můj názor. Je fajn, že jste tam našel něco zajímavého, já se o to ani nepokoušel, ani nemám potřebu. to je podobné, jako by jste říkal, že sociální sr**ky typu FB, Instagram, TW a podobné jsou k něčemu. Pokud mne něco zajímá, najdu na internetu jiný zdroj než YT
Píšete "Za mě YT mohou klidně zrušit, je to plný nesmyslů, hloupostí" a pak ":-D pište co chcete, YT k ničemu není a je úplně jedno". YT je platforma pro publikování videí, že je tam plno sr**ek nepolemizuji, to opravdu je. Ale je to platforma i pro obří množství zajímavých vzdělávacích a hobby kanálů.
A najít jiný zdroj? Když se YouTube zruší, tak ti pubescenti přelezou prudit na ty ostatní kanály. Budete pak jednoduchou metrikou říkat, že zrušit vše? Nebo rovnou celý internet?
Máte dost tvrdé názory na něco, co vás vlastně nezajímá a nic moc o tom nevíte, když je pro vás YT jen platforma pro pubescentní klevety.
Trochu pochopení i pro názory ostatních by to chtělo.
Že DRM obtěžuje výhradně platící zákazníky není nic nového.
Chrání se legální obsah. Nelegální nemá existovat a pochopitelně u něj DRM nikoho neobtěžuje.
Analogicky, SÚKL komplikuje život lékařům a lékárníkům, ale ne pašerákům léků. Je to snad argument, proč zrušit registraci léčiv?
Další věc je, že každý má jiná měřítka kvality. Budu hovořit o sobě, ale i o dalších lidech, které znám. Pro mě je daleko důležitější, že mi např. Netflix či HBO GO funguje přímo v televizoru, že dialogy přehrávače se netlučou s dialogy televize (např. ukazatel hlasitosti přes obsah přehrávače), že 100% funguje jeden dálkový ovladač, že ovládám titulky a zvukové stopy stejnými tlačítky, jako u TV vysílání. Jestli má obsah 720 nebo 1080 linek mě tankuje o něco méně, z pár metrů už je rozdíl minimální. => tedy mě zajímají i ostatní faktory, které plynou z certifikace zařízení pro danou službu.
Podstrkávat, že kvalita = výhradně obrazová kvalita, nebo podstrkávat, že nelegální obsah je "jednodušší k určitému typu užití" můžete. Co je "vnímaná kvalita" služby určuje výhradně vztah dodavatele a spotřebitele (nekvalitní obsah nekoupím, ale ukrást ho není řešení). Argument s neexistencí DRM u nelegálního obsahu je vysloveně falešný.
30. 4. 2021, 12:57 editováno autorem komentáře
Můžete milionkrát opakovat, že "nelegální" obsah nemá existovat, ale on prostě existuje kdybyste se na hlavu stavěl. Takže argumentovat tím, že DRM nikoho neomezuje protože nic objektivně lepšího "neexistuje" je jako prosazovat v 21 století parní lokomotivy s tím, že popel, čmoud a smrad nevadí, protože elektrická trakce nemá existovat. S takovýmhle přístupem daleko nedojdete. Příklad: hudbu si "ilegálně" nestahuju vůbec. Proč? Protože je supraphonline a mnoho dalších, kdy si jedorázově koupím univerzálně a neomezeně použitelný FLAC. Až bude totéž fungovat i u filmů, torrent tolik atraktivní nebude.
SÚKL chrání veřejnost před nebezpečnými nebo dokonce škodlivými léky. Na rozdíl od copyrightu jeho cílem není maximalizovat cenu léků v zájmu výrobců na úkor veřejnosti, nebo nutit lidi si "předplácet" antibiotika, i když zrovna nejsou nemocní. U netflixu opravdu nikomu o život nejde. Takže s tímhle příkladem jste střelil vedle.
@klokan
Společným faktorem je to, že existuje zákon na ochranu nějakého zájmu. U léků je imperativem ochrana zdraví, u AV díla je ochrana autorských práv.
Viagra z Indie je na e-shopech taky dostupná. Přesto SÚKL dál bazíruje na tom, aby se do lékáren dostávala léčiva po náročném administrativním postupu. Taky to "buzeruje" ty poctivé, zatímco nepoctiví profitují z toho, že to obejdou.
Přesto Vás nenapadne tvrdit, že když už se tady nelegální Viagra prodává, že by se mohla ta buzerace zrušit úplně.
To je naprosto absurdní argument. Ochranu zdraví a ochranu obchodního modelu jedné zainterestované skupiny srovnávat opravdu nelze. Jakkoli se jisté lobby snaží prezentovat autorská práva jako něco přirozeného a nezpochybnitelného a jejich ochranu jako samozřejmý imperativ, doopravdy to tak není. Jedná se o v podstatě arbitrárně stanovené upřednostnění zájmů osoby A tím, že se omezí práva osoby B. Když někdo prodává pseudoviagra z Indie, potenciálně tím ohrožuje lidi na životech. Když někdo dá disneyovku na torrent, neohrozí tím nic. Dokonce ani Disneye o nic nepřipraví, protože není žádná garance, že ten, kdo si to stáhne, by jinak automaticky zaplatil za totéž v horším podání. Takže když dáváte SÚKL a DRM do jedné roviny, jenom sám dokazujete, jak nesmyslný pohled na věc se copyrightové lobby snaží úporně tlačit.
Ochranu zdraví a ochranu obchodního modelu jedné zainterestované skupiny srovnávat opravdu nelze.
Ochrana zdraví a ochrana majetku jsou obě práva zakotvená přímo v Ústavě.
Jedná se o v podstatě arbitrárně stanovené upřednostnění zájmů osoby A tím, že se omezí práva osoby B.
Promiňte, ale přeskočilo Vám. Pokud osoba "A" něco vytvoří a rozhodne se to osobě "B" vůbec neposkytnout, tak tím osobu "B" o žádné právo neobírá, prostě mu ho jen nedala. Když něco někomu nedáte, tak ho o nic neobíráte.
Pokud si vezmete, co Vám nikdo nedal, pak jste (v obecné mluvě) zloděj.
Námitky se týkají míry ochrany, ne toho zda vůbec.
Míra ochrany přichází v úvahu ve chvíli, kde existují kolizní práva. Např. právo na ochranu majetku vs. veřejný zájem (stavba silnice). Oba splnit nejde - silnici v praxi nepostavíte, pokud byste musel vykupovat pozemky komerčně. Poslední pozemek nakoupíte o několik řádů dráž, protože poslední prodávající je si vědom toho, že bez něj padne celý projekt. Tam je potřeba hledat vyvážení.
Právo na bydlení: pronajímatel má právo vyžadovat nájemné. Nicméně neplatiče nemůže jen tak vyhodit na ulici, protože veřejný zájem je ochrana bydlení (spousta spojených sociálních problémů).
Pokud jde o zábavu (AV dílo), tam nepotřebujete nic vyvažovat. Jeden něco má a určuje si podmínky. Druhý je přijme a kouká a poslouchá. Nepřijme - a nic neuvidí, neuslyší. Tam žádná kolize, ani veřejný zájem neexistuje. Jedná se čistě o zábavu. Dopracovali bychom to opravdu "hodně daleko", kdybychom definovali "právo se dívat na filmy".
@Miroslav Šilhavý
Míra ochrany přichází v úvahu ve chvíli, kde existují kolizní práva.
Na třetí zopakování pointy
3 Odstavce
133 slov
a opět ani slovo k podstatě námitky: u léků jsou možné důsledky zaleko závažnější a tak se používají daleko tvrdší a obsáhlejší procesy, tedy to nejde s náročností DRM srovnávat.
Nekecejte, v Ústavě o autorských právech není ani slovo (https://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html). Autorská práva nejsou majetek, to je klasická a záměrná deformace, která potom vede k takovým pitomostem, jako srovnávat DRM se SÚKLem. A pokud si vážně myslíte, že možnost vynucovat DRM a předplatné je stejně důležitá, jako ochrana životů pacientů, pak vám asi vážně není pomoci.
v Ústavě o autorských právech není ani slovo (...) Autorská práva nejsou majetek
Autorská práva jsou duševní vlastnictví, nehmotný majetek. Je to i judikováno ESLP.
V článku 41 LZPS jsou taxativně vyjmenována práva, kterých se lze domáhat jen v mezích zákonů. V tomto výčtu článek 34 uvedený není - tj. je to nezadatelné právo chráněné přímo na úrovni Ústavy.
Z práva na duševní vlastnictví je autorským zákonem vyčleněn pouze přístup ke kulturnímu bohatství. Ten je realizovaný je pomocí úzkých speciálních licencí - např. knihovní, novinářská, a pomocí vypršení autorských práv.
Doučte se, pane.
LZPS:
Článek 11
(1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.
Článek 34
(1) Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem.
(2) Právo přístupu ke kulturnímu bohatství je zaručeno za podmínek stanovených zákonem.
Článek 41
(1) Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí.
Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem
Ano, je to vymezeno zákonem a v něm může být cokoliv, takže tato listina Vám pouze říká, že něco takového může rozeznávat zákon. Že máte automaticky na něco právo, tam není - to je až v zákoně, na rozdíl např. od:
Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje.
A vůbec tato listina neříká nic o tom, že máte snad nějaké základní právo
1) defaultně vymáhat nějaké poplatky na populaci paušálně (např. daň na nosiči dat) nebo
2) mít nějaké nadstandardní zvýhodnění ve vymáhání, např. automatická presumpce při vypočítávání škod, že každý kdo neoprávněně dílo užil (typicky shlédl) by ho shlédl i za původní cenu nebo že když si zaspívají děti u táboráku, tak by si jinak jistě nakoupily CDčka ...
1. 5. 2021, 09:42 editováno autorem komentáře
@Poleno
Chápete špatně smysl Listiny. Ta definuje nezadatelná práva a pokud říká, že jsou chráněna zákonem, tak to vyjadřuje povinnost státu, aby přijal zákon, který chrání toto právo. Pokud by stát tento zákon nepřijal nebo zrušil, právo autorů zůstane a naopak se bude vykládat ještě šířeji.
A vůbec tato listina neříká nic o tom, že máte snad nějaké základní právo
1) defaultně vymáhat nějaké poplatky
2) mít nějaké nadstandardní zvýhodnění ve vymáhání
To jistě neříká. Ty poplatky jsou pomyslná dohoda mezi státem a autory. Stát na jedné straně chce omezit ochranu autorů (aby z toho profitovala veřejnost) a taky stát selhává v ochraně práv autorů, tak na druhé straně uzákonil tyto poplatky. Mimochodem, osobně s nimi taky nesouhlasím, byl bych pro jejich odstranění a pro efektivnější přímou ochranu práv autorů.
Ta definuje nezadatelná práva a pokud říká, že jsou chráněna zákonem, tak to vyjadřuje povinnost státu, aby přijal zákon, který chrání toto právo
Nechápu, proč opakujete co je zřejmé. Stát příslušný zákon přijal a řešíme, jestli je správný. O tom, jaká míra regulace pomocí zákona má být přijata listina neříká nic Speciálně pro Vás, velkým NIC.
Ty poplatky jsou pomyslná dohoda mezi státem a autory.
Heuréka. Po třed dnech, a všech diskuzích před tím, konečně chápete tu rovinu o které se argumentuje - o (ne)přimezenosti
klokan 30.4.2021 15:07
"Když někdo dá disneyovku na torrent, neohrozí tím nic. Dokonce ani Disneye o nic nepřipraví, protože není žádná garance, že ten, kdo si to stáhne, by jinak automaticky zaplatil za totéž v horším podání."
To může a nemusí být pravda. Podstatné je, že kdyby Disney chtěl, aby na to koukali všichni, stanovil by takové podmínky, aby je všichni mohli splnit. Jestliže nechce, aby to viděli všichni nebo stanovil špatné podmínky, pořád mě to neopravňuje, abych ty podmínky porušil. Nevidět tu disneyovku mě v mém životě nijak neomezuje, prostě budu dělat něco jiného.
Mám 100% her koupených legálně (či získaných v giveaway) na různých storech. A i když hraju už spíše odděchově, tak i tak jsem se už mnohokrát setkat se situací, kdy jsem si chtěl večer sednout na 45 minut ke hře, ale kvůli nedostupnému serveru (nejčastěji Social Club či Ubi) jsem legálně koupenou a zaplacenou hru nemohl hrát. A také chvíle, kdy byl výpadek internetového připojení u nás. Opět nemohu spustit legálně vlastněný SW, protože online DRM ochrana, která vyžaduje internet při každém spuštění (a často pro celý běh hry, i když hraju pouhou offline kampaň).
To jen k tomu, jak podepisujete to, že DRM nikdy neomezuje legální vlastníky. Omezuje, zatímco crackeři tou dobou mohli klidně pařit o život, já nic. A samozřejmě mi nikdo nezaručí, že při vypnutí serverů budou programátoři tak uznalí, že posledním patchem ochranu vypnou, aby hra dále vlastníkům fungovala. Ještě nakonec budu rád, že ty cracky existují, protože si budu moct vůbec zahrát hru, za kterou jsem zaplatil.
Poplatek za AVC nebo HEVC je v zanedbatelne vysi pro vyrobce zarizeni. Cipy ty dekodery davno maj, pripadne je k mani IP jadro zalevno, z duvodu existence konkurencniho prostredi.
Poplatek za streaming, ktery plati YT, jsou jejich opakovane naklady - takze YT jenom chce usetrit.
A to AV1 si maj vyrobci zarizeni pak jako vytahnout odkud? Implementace kodeku v HW, neni v srovnatelne narocnosti s cimkoliv, co YT podnika a bavime se o sedmi-mistne sume v dolarech.
Ve vysledku tohle vynucovani vede jen k tomu, ze YT usetri a vyrobci zarizeni vzniknou dodatecne a nemale naklady.
Neporovnávajte hrušky s jablkami; buď porovnávame variabilný náklad na jednom zariadenie, alebo fixný náklad na celú funkčnosť. Povedať, že v prípade HEVC je to v centoch na zariadenie a AV1 sedemmiestna suma je čistá demagógia.
Ono tá sedemmiestna suma, keď sa rozpočíta na expedované produkty, bude v konečnom dôsledku rovnako v centoch na zariadenie.
Globálně ne, ale pro potřeby vlastního archivu jsem dělal výpočty rentability. S rav1e to vycházelo i ve dvouciferných kWh na hodinu 4K videa... což má smysl když jste poskytovatel obsahu a ten stream potom budete posílat milionům lidí, ale pro 1:1 uložení je to eko{log,nom}ický nesmysl a ještě nějakou dobu bude.
Prve spotrebne zariadenia s HW dekodovanim AV1 boli ohlasene pred necelym pol rokom a este stale je relativne problem ich zohnat, lebo celosvetovo mame problem s nedostatocnou vyrobou cipov.
Ak by takyto krok prisiel o rok, ked uz tieto zariadenia maju nejake percento na trhu a chceme sa ubezpecit, ze vyrobcovia na nas nebudu setrit pouzivanim starych chipsetov v lacnejsich zariadeniach, uvitam ho.
Ale ked vidim ako mi obcas YouTube pusti na mojom notebooku, ktory zvlada HW dekodovat VP9 pusti nieco v AV1 a mam z toho slideshow a horiaci CPU, tak sa cudujem kto taketo riesenie vymyslel....
Na YouTube je mnoho zajímavých věcí. Zábava, dokumenty, rozhovory, přednášky, zpravodajství, hudba, návody... Ptám se sám sebe, co jsem ochoten obětovat pro možnost je sledovat? Budu sledovat reklamy, vytvořím si Google účet, budu si stahovat speciální SW, budu si kupovat speciální Smart TV, budu si platit za méně reklam, poskytnu jim veškerá svá data včetně přístupu ke kameře a mikrofonu...?
Možná přecejen dokážu bez YouTube žít a najít si jinou zábavu. Možná mi stačí obyčejný TV monitor a SetTopBox bez připojení k internetu. Možná se spokojím s dobrým filmem v horší kvalitě. Nakonec i na té zlé ČT jsou zajímavé pořady.
Google si to prosadí z pozice síly nehledě na to, že to prozatím žáden AV hardware nepodporuje.Dám příklad v posledních updatech na většině Android TV Youtube přestal zobrazovat 4k/60fps. Pokud je zdroj videa v tomto formátu, zobrazí jej jen v 720p. Určitě potěší každého, kdo si zrovna vybalí z krabice new oled tv s androidem...
To by som skôr videl na podporu kodekov v TV, ako na to, čo Google zakázal (práve som pozeral na mojom, 4K@60 je stále default).
Youtube podporuje AVC len do 1080p60; video s vyšším rozlíšením alebo HDR je dostupné len vo VP9 alebo AV1. Napríklad SK
Real 4K HDR 60fps: LG Jazz HDR UHD (Chromecast Ultra):
[info] Available formats for mkggXE5e2yk: format code extension resolution note 249 webm audio only tiny 61k , webm_dash container, opus @ 61k (48000Hz), 1.16MiB 250 webm audio only tiny 80k , webm_dash container, opus @ 80k (48000Hz), 1.53MiB 140 m4a audio only tiny 129k , m4a_dash container, mp4a.40.2@129k (44100Hz), 2.45MiB 251 webm audio only tiny 155k , webm_dash container, opus @155k (48000Hz), 2.94MiB 394 mp4 256x144 144p HDR 69k , mp4_dash container, av01.0.00M.10.0.110.09.16.09.0@ 69k, 30fps, video only, 1.32MiB 278 webm 256x144 144p 94k , webm_dash container, vp9@ 94k, 30fps, video only, 1.78MiB 160 mp4 256x144 144p 100k , mp4_dash container, avc1.4d400c@ 100k, 30fps, video only, 1.91MiB 694 mp4 256x144 144p60 HDR 198k , mp4_dash container, av01.0.00M.10.0.110.09.16.09.0@ 198k, 60fps, video only, 3.75MiB 330 webm 256x144 144p60 HDR 226k , webm_dash container, vp9.2@ 226k, 60fps, video only, 4.29MiB 395 mp4 426x240 240p HDR 146k , mp4_dash container, av01.0.00M.10.0.110.09.16.09.0@ 146k, 30fps, video only, 2.78MiB 242 webm 426x240 240p 215k , webm_dash container, vp9@ 215k, 30fps, video only, 4.08MiB 133 mp4 426x240 240p 219k , mp4_dash container, avc1.4d4015@ 219k, 30fps, video only, 4.15MiB 695 mp4 426x240 240p60 HDR 436k , mp4_dash container, av01.0.01M.10.0.110.09.16.09.0@ 436k, 60fps, video only, 8.25MiB 331 webm 426x240 240p60 HDR 466k , webm_dash container, vp9.2@ 466k, 60fps, video only, 8.82MiB 396 mp4 640x360 360p HDR 304k , mp4_dash container, av01.0.01M.10.0.110.09.16.09.0@ 304k, 30fps, video only, 5.77MiB 243 webm 640x360 360p 422k , webm_dash container, vp9@ 422k, 30fps, video only, 7.98MiB 134 mp4 640x360 360p 563k , mp4_dash container, avc1.4d401e@ 563k, 30fps, video only, 10.65MiB 696 mp4 640x360 360p60 HDR 902k , mp4_dash container, av01.0.04M.10.0.110.09.16.09.0@ 902k, 60fps, video only, 17.06MiB 332 webm 640x360 360p60 HDR 997k , webm_dash container, vp9.2@ 997k, 60fps, video only, 18.86MiB 397 mp4 854x480 480p HDR 543k , mp4_dash container, av01.0.04M.10.0.110.09.16.09.0@ 543k, 30fps, video only, 10.27MiB 244 webm 854x480 480p 757k , webm_dash container, vp9@ 757k, 30fps, video only, 14.32MiB 135 mp4 854x480 480p 1035k , mp4_dash container, avc1.4d401f@1035k, 30fps, video only, 19.57MiB 697 mp4 854x480 480p60 HDR 1691k , mp4_dash container, av01.0.05M.10.0.110.09.16.09.0@1691k, 60fps, video only, 31.98MiB 333 webm 854x480 480p60 HDR 1879k , webm_dash container, vp9.2@1879k, 60fps, video only, 35.54MiB 247 webm 1280x720 720p 1550k , webm_dash container, vp9@1550k, 30fps, video only, 29.31MiB 398 mp4 1280x720 720p60 HDR 1611k , mp4_dash container, av01.0.08M.10.0.110.09.16.09.0@1611k, 60fps, video only, 30.46MiB 136 mp4 1280x720 720p 2040k , mp4_dash container, avc1.4d401f@2040k, 30fps, video only, 38.57MiB 302 webm 1280x720 720p60 2660k , webm_dash container, vp9@2660k, 60fps, video only, 50.30MiB 298 mp4 1280x720 720p60 3095k , mp4_dash container, avc1.4d4020@3095k, 60fps, video only, 58.52MiB 698 mp4 1280x720 720p60 HDR 3879k , mp4_dash container, av01.0.08M.10.0.110.09.16.09.0@3879k, 60fps, video only, 73.35MiB 334 webm 1280x720 720p60 HDR 4285k , webm_dash container, vp9.2@4285k, 60fps, video only, 81.02MiB 399 mp4 1920x1080 1080p60 HDR 2988k , mp4_dash container, av01.0.09M.10.0.110.09.16.09.0@2988k, 60fps, video only, 56.50MiB 303 webm 1920x1080 1080p60 4523k , webm_dash container, vp9@4523k, 60fps, video only, 85.52MiB 299 mp4 1920x1080 1080p60 5197k , mp4_dash container, avc1.64002a@5197k, 60fps, video only, 98.25MiB 699 mp4 1920x1080 1080p60 HDR 6439k , mp4_dash container, av01.0.09M.10.0.110.09.16.09.0@6439k, 60fps, video only, 121.74MiB 335 webm 1920x1080 1080p60 HDR 6572k , webm_dash container, vp9.2@6572k, 60fps, video only, 124.25MiB 400 mp4 2560x1440 1440p60 HDR 6507k , mp4_dash container, av01.0.12M.10.0.110.09.16.09.0@6507k, 60fps, video only, 123.03MiB 308 webm 2560x1440 1440p60 12379k , webm_dash container, vp9@12379k, 60fps, video only, 234.03MiB 700 mp4 2560x1440 1440p60 HDR 15094k , mp4_dash container, av01.0.12M.10.0.110.09.16.09.0@15094k, 60fps, video only, 285.37MiB 336 webm 2560x1440 1440p60 HDR 15619k , webm_dash container, vp9.2@15619k, 60fps, video only, 295.29MiB 401 mp4 3840x2160 2160p60 HDR 13131k , mp4_dash container, av01.0.13M.10.0.110.09.16.09.0@13131k, 60fps, video only, 248.27MiB 315 webm 3840x2160 2160p60 25171k , webm_dash container, vp9@25171k, 60fps, video only, 475.87MiB 701 mp4 3840x2160 2160p60 HDR 27912k , mp4_dash container, av01.0.13M.10.0.110.09.16.09.0@27912k, 60fps, video only, 527.70MiB 337 webm 3840x2160 2160p60 HDR 27962k , webm_dash container, vp9.2@27962k, 60fps, video only, 528.65MiB 18 mp4 640x360 360p 793k , avc1.42001E, 30fps, mp4a.40.2 (44100Hz), 15.01MiB 22 mp4 1280x720 720p 2169k , avc1.64001F, 30fps, mp4a.40.2 (44100Hz) (best)
Kodekama to není ty jsou podporovány. 4k 60fps ma u Youtube na android TV v prubehu let po updatech celkem pohnutou historii. Nejdriv ok, pak uplne vypnuti, pak zase ok, a ted v rezimu 720p. Pouzivám apku treti strany viz navod v odkazu, ale u te neni stabilita zadna hitparada.
https://francisuniverse.wordpress.com/2020/05/14/4k-hdr-60fps-youtube-video-on-your-philips-oled-android-tv/