Oslovení nominativem přímo nesnáším. A nejsem sám. Vždycky si představím nějakého ušmudlaného montéra - je to pro mě prostě takové příznačné pro lidi z nižších vrstev.
Pravidla se nepřizpůsobují mluvčím, protože průměrný mluvčí pořádně nezná to, co používá, a protože jazyk je důležitým nástrojem především těch vzdělanějších, kteří si nevystačí s nějakým hýkáním a univerzálním označením "p!ča" pro cokoli. Ať si nižší kruhy klidně žvatlají nespisovně, s minimální slovní zásobou a osekanou gramatikou. Prostě ať se smíří s tím, že jsou nezvdělaní i jazykově a že to bude na první pohled/poslech okamžitě poznat. Mám dojem, že právě toto spoustu těch simplifikátorů štve ze všeho nejvíc - že jen co se projeví, hned každý okamžitě pozná "bože, to je blb!"