Názor k článku Z „leden“ je „ledna“ – glibc mění názvy měsíců od A. S. Pergill - Váš problém je, že angličtina vznikla tak, že...

Váš problém je, že angličtina vznikla tak, že v Anglii mluvili místními nářečími (dokonce z různých jazykových skupin) a psali to latinsky. Postupně to konvergovalo, ale nesešlo se to (takže jsou angličtí mluvčí se svým jazykem jak ti stavitelé železnice, kterým se netrefily party, kopající tunel z protějších stran kopce, a mají nyní tunely dva). A těžký průšvih je, že při sjednocení těchto dvou zcela odlišných jazyků by vyhovovala rodilým mluvčím nějaká forma fonetického zápisu mluvené angličtiny, zatímco těm, pro které je angličtina druhý a další jazyk (což je asi většina uživatelů tohoto jazyka), by spíš vyhovovala pravidelná výslovnost +- současné psané angličtiny.
Otcové zakladatelé to prostě v USA podělali, protože pouze o jeden hlas neprošla při zakládání tohoto státu bilingválnost USA (angličtina paralelně s němčinou). DSnes by byly USA s vysokou pravděpodobností německojazyčnou zemí. Nicméně mohu pozorovat v poslední době docela silné tažení španělštiny v USA (alespoň v biomedicínských oborech). Ta má, na rozdíl od angličtiny, použitelnou gramatiku, +- pravidelnou fonetickou výslovnost a exaktně definovaný význam slov. Na druhé straně ale uznávám, že je angličtina naprosto perfektní jazyk pro humanitní pseudovědy, protože její významová rozplizlost umožňuje vydávat za vědu i náhodná seskupení slov (viz známá Sokalova aféra - třeba na Wikipedii). Na tomto poli je tedy výhodou angličtiny přesně to, co dělá problémy u exaktních oborů.