Názor k článku Z „leden“ je „ledna“ – glibc mění názvy měsíců od Biolog - . Čeština užívá většinou (a v odborném tisku...

. Čeština užívá většinou (a v odborném tisku prakticky vždy) české odborné názvosloví, které je většinou stoprocentně převoditelné na latinské názvy. Angličtina tohle běžně nedělá (a pak je obrovský problém, jestli to "wheat", co s tím dělali, byla pšenice, žito, rýže, kukuřice, nebo ještě něco jiného). Pokud se týká nějakých "malých modrých ptáčků", tak to musíte hodně bádat, co to bylo, protože podobné názvy má angličtina pro vícero druhů a záleží mj. na tom, odkud ten fógl byl.

Nesmysl. České názvosloví například v zoologii rozhodně není 100% převoditelné na latinské názvy a především, nezachovává taxonomickou logiku. Existuje čeleď čichavcovití. Existuje spousta čichavců. Člověk by mohl soudit, že patří do zmíněné čeledi. Až na jedinou vyjímku tomu ale tak není - navíc se jedná o zvířata s velmi odlišnou biologií. Korespondence českých rodových jmen s latinskými (a tedy skutečnými rody) je také dost zoufalá. Mnohdy pro jeden rod používáme více rodových jmen, mnohdy jedno rodové jméno používáme pro mnoho rodů, často z různých čeledí (nebo říší, když si vzpomeneme na lišku). České níázvosloví se v různých knihách liší, mnohdy má jeden organismus třeba pět nebo více jmen používaných v literatuře. A spousta nemá české jméno žádné. Angličtina je na tom velmi podobně. Ale nesnaží se tolik budit zdání falešné vědeckosti. Nemá klasická binomická jména, jako v latině. Čeština ano. Takže v angličtině nevzniká falešný dojem, že anglické podstatné jméno v názvu organismu označuje rod, tak jak je tomu v češtině. Taktéž čeledi angličtina obvykle nepojmenovává po svém, používá přímo latinu, nebo naopak jen jednoduché pojmenování obecným jazykem, které nebudí dojem taxonomického pojmu (kočkovití vs cats). Opět nevznikají falešné dojmy a omyly.