Názor k článku Z „leden“ je „ledna“ – glibc mění názvy měsíců od A.S. Pergill - Jsou jazyky, v nichž přídavné jméno mění smysl...

Jsou jazyky, v nichž přídavné jméno mění smysl u něj stojícího jména podstatného. Patří mezi ně i čeština. Ta má navíc v tomto případě jednoznačné určení slovního druhu tou koncovkou "-ové". Tím pádem je takto nazvaný výrobek "něco, co má cosi společného s máslem a současně to máslo není a maže se to". Tuhle informaci z toho názvu vydoluje rodilý český mluvčí.

Pokud bude informace znít "Pomazánka" "Máslo" (a údajně v této podobě to dostali uživatelé jazyků, které podstatná a přídavná jména nerozlišují, v europarlamentu - kdysi o tom informoval některý z českých poslanců), tak se holt chytí toho másla, a že tam není 80 % mléčného tuku, ale jen snad 50.

A pomazánkové máslo pochopitelně není ze zakysané smetany, ale je to směska másla, syrovátkových bílkovin a tvarohu. Pokud je tam něco málo smetany, tak jen jako emulgátor. A kyselé to není zcela jistě.
Čili dalo by se to přeložit nejrealističtěji jako butter - whey - curd - spread. Ale to by se zase uživatelé méněcenných hatmatilek točili na tom "butter", protože v nich nemají možnost si z toho udělat přídavné jméno (když to není věta).

Jistěže hlavní problém je v tom, proč by měli lidé, kteří neumějí česky ani zakašlat nebo upšouknout, rozhodovat o českém názvu české potraviny. Chápal bych (a bral jako zcela legitimní) protesty, pokud by na krabici bylo to anglické "butter". Ale takto je to jen na odchod z EU, sorry. A ještě jednou sorry, když jsme tu měli Rusy, tak ti nám do názvů potravin nekafrali (na rozdíl třeba od předchozích Němců).