To prostě není pravda. Odborné názvy na vývoj musí reagovat. Pokud se změní systematika, změní se názvy, aby ji reflektovaly. Čeština to neumí, latina ano. Mimochodem kompletní latinský název má slova 4 - rod, druh, autora a rok. Jen v této podobě je skutečně jednoznačný. Právě proto, že se jména v čase mění (ať už z důvodu změny systematiky nebo na prostě díky omylům v determinaci apod.), musí jednoznačné jméno udávat i autora a rok (tedy zdroj), kdy bylo jméno použito.
Nesouvisí to nijak specificky s DNA, tyto věci se děly, dávno předtím, než jsme věděli, že nějaká DNA vůbec existuje.
A ten zbytek o DNA svědčí o nepochopení problematiky. Funkční úseky DNA podléhají selekčnímu tlaku, takže obtížně (někdy téměř vůbec) kumulují mutace. Pro systematiku na úrovni druhů jsou potřeba naopak úseky DNA, které mutace akumulují rychle a náhodně (ne pod vlivem selekce například prostředím). Právě úplně náhodné změny nenesoucí funkci sdílené mezi druhy svědčí o jejich příbuznosti. Funkčně významná změna může klidně znamenat stejný selekční tlak na nepříbuzné DNA.
Co svědčí o příbuznosti (kopírování) zdrojového kodu více? Shodná změna v algoritmu, která vychází z logiky a funkce, nebo několik shodných překlepů a hrubek v komentech či jménech funkcí na shodných místech?