Názor k článku Z „leden“ je „ledna“ – glibc mění názvy měsíců od A.S. Pergill - 1. V průmyslové čtvrti Videňské nové město jeden...

1. V průmyslové čtvrti Videňské nové město jeden čas byli až někde u 50 procent. Alespoň podle dějin monarchie, které jsem kdysi četl.

2. Je, a dost. Fonémy jsou jakési "zvukové atomy". Dítě v kojeneckém věku jich vyluzuje něco přes stovku, potom to redukuje na cca 1/3, potřebnou pro mateřský jazyk. Ztráta těch 2/3 je nevratná (výjimky existují, ale na úrovni frekvence výskytu osob s absolutním hudebním sluchem). Pokud se člověk v pozdějším věku setká z jazykem, pro který mu nějaké fonémy chybí, tak to splácává fonémy, které umí (extrémem je třeba substituování hlásky r hláskou l u některých asijských národů). Praví příslušné učebnice vývojové neurologie, jen je cituji.

Měl jsem možnost slyšet španělskou, portugalskou i tureckou a angličtinu a jsou to opravdu hodně odlišné jazyky.

3. Souhlas, nicméně to, že víme, jak tento hendilkep vzniká, ho neřeší. Spíš by to mělo vést k zavržení takového jazyka coby univerzálního dorozumívacího prostředku.

4. Já neadoruji němčinu. Koncovkami (a naprosto suverénně) odlišuje slovní druhy esperanto.

5. Jazykový ideál: Myslím tím jazyk za účelem komunikace, co nejrychleji a nejsnadněji naučitelný a co nejjednoznačnější. Angličtina zaostává v obou oblastech. Angličtinu se normální člověk nenaučí za celý život, esperanto je naučitelné v pohodě za rok.

6. Jo, ale v té španělštině a latině byly prováděny cílené zásahy za účelem zpřehlednění a zjednodušení gramatiky. Pak to ještě u latiny doladil přirozený vývoj (viz středověká latina) a pak přišla renesance, kdy snaha obnovit latinu v původní starověké podobě z ní udělala mrtvý jazyk.

7. Jestliže jazyk pro nějaký pojem nemá slovo, tak se v něm o tom pojmu bude těžko přemýšlet. Když neomarxisté zakazují užívání některých slov, tak je to především proto, aby lidé nepřemýšleli o pojmech, které jsou těmito slovy pojmenované. A částečně (alespoň) to i funguje.
A i "vnitřní řeč" je dost ovlivněná tím, zda je hlavní jazyk logicky strukturovaný, nebo naopak chaotický. A s tím, pochopitelně, souvisí i kvalita myšlení.

8. Pokud se týká nejednoznčností: Znám pár překladatelů z angličtiny a všichni se, pokud to jde, snaží komunikovat přímo s autorem. Dělal to i Honza Kantůrek s Pratchettem, dělala to paní, co přeložila do češtiny celého Gemella, dělali to i překladatelé, co po roce 1989 překládali Asimova. V souvislosti s překlady Howardových děl byl zase kontaktován Glenn Lord, správce jeho literární pozůstalosti (dostal i čestné členství v CS Conan Society). A všichni více-méně konstatovali, že bez těch konzultací by to přeložili blbě. Případě na jejich základě opravili to, co už měli přeloženo špatně.
A Kantůrek dokonce měl v počítači databázi osob ze Zeměplochy, aby, když se o nich někde objevila zmínka, mohl (mimo jiné) správně určit pohlaví (které bylo definováno třeba o tři pět knížek dříve, kde ta postava měla významnější roli), nebo i další vlastnosti, které ovlivňují český text, ale z anglického textu na daném místě se zjistit nedají.
Překladatelé z jiných jazyků zpravidla takovéto aktivity provádět nepotřebují.