Názor k článku Z „leden“ je „ledna“ – glibc mění názvy měsíců od zimiston - 1) Ano, někde lokálně mohli mít větší zastoupení,...

1) Ano, někde lokálně mohli mít větší zastoupení, ale v celý Vídni ne.
2) To by se člověk v dospělosti nemohl naučit cizí jazyk. A znám pár lidí, co se naučilo česky včetně ř až kolem čtyřicítky a přízvuk mají docela dobrej. Já sám se anglicky začal učit až v 18 letech a řek bych, že přízvuk mám podstatně lepší než Klaus nebo Špidla :-) Angličtina nemá jednoduchou fonetiku (jako třeba italština nebo japonština) nicméně mohla by na tom bejt i podstatně hůř jako třeba dánština nebo saliština (https://www.youtube.com/watch?v=fiOV7A7krBs).
3) Já nevidím problém v tom, že u izolovanýho slova nepoznám slovní druh. Poznám ho v takovejch jazykách z kontextu. A mimochodem - abych porozuměl textu nepotřebuju analyzovat slovní druhy. Dítě taky rozumí jazyku aniž by tušilo co je příslovce nebo částice.
4) Ano, ale esperanto je dost inspirovaný indoevropskejma jazykama.
5) Esperanto není až tak ideální pro mluvčí neindoevropskejch jazyků. Je prostě příliš inspirovaný románskejma a germánskejma jazykama. Já bych ho klidně jako světovej jazyk bral, ale takhle to prostě na světě nefunguje. Prosadí se jazyk nejvlivnějšího národa, nikoliv rozumnej kompromis. A v EU to i po brexitu samozřejmě bude pořád angličtina. Nedokážu si představit, jak by se všichni ty mezinárodní byznysmeni najednou začali dobrovolně učit jinej jazyk jenom kvůli brexitu.
6) Ale ty změny ve španělštině byly poměrně marginální. U pár málo frekventovanejch sloves a to ještě tam, kde se všechny nářečí rozcházely. Jinak je gramatika v podstatě podobná italštině (i počtem nepravidelnejch sloves, kerejch je plno), kde se zásahy nedělaly. A latina se cíleně nezjednodušovala. Ano, třeba novější překlad bible (Vulgata) používal záměrně jednodušší jazyk, ale skloňování, časování, apod. bylo pořád stejný. Mrtvej jazyk z klasický latiny udělal rozdíl mezi ní a skutečným jazykem používaným v římský říši, ale to se stalo už ve starověku, už na přelomu našeho letopočtu tam byl docela rozdíl.
7) Pokud neznám název ptáka co mi poskakuje po zahradě i tak vo něm můžu přemejšlet. Stejně i vo celým jeho druhu. Pokud potřebuju dotáhnout šroub pod umyvadlem, ani nevím, jestli ta věc, kterou na to používám je francouzák, jégrovky, sígrovky, himlforichtunk nebo co. Vím jak vypadá, kde leží a můžu vo něm normálně přemejšlet.
Ohledně vztahu vnitřního a vnějšího jazyka - nevěřím těmhle übermensch teoriím, že některý jazyky neumožňujou kvalitně přemejšlet. Všechny jazyky (pokud mají odpovídající terminologii) jsou co se týká týhle schopnosti na stejný úrovni. A ano, některý se dají těžko naučit, některý lehko. Často to je daný jenom podobností. Čech se naučí polsky za chvíli, Němec hůř.
8) Možná to není nejednoznačnost, ale prostý nepochopení textu překladatelem. Tj. školní angličtina vs reálná řeč na daným místě. Dřív se ty překladatelé taky nikam nedostali, s reálným jazykem moc ve styku nebyli. U dabovanejch filmů si češtinu musím doslovně přeložit do angličtiny a pak to teprv dostane smysl. Viz - kdo je sakra ten generál Failure a proč čte zrovna můj disk? Mimochodem zmiňovaná "dokonalá" maďarština nerozeznává rody vůbec. Překladatel Zeměplochy z maďarštiny by si taky musel zapisovat postavy.