Nevidím moc důvodů, proč v češtine komunikovat na vědecké úrovni o něčem jiném než je "procházka do Krčského lesa". Budu-li se procházet tropickým deštným pralesem, tak asi o tom budu komunikovat s využitím latinského názvosloví (existuje-li).
Pro wheat se dá najít v 3 svazkovém anglicko českém slovníku z roku 1984, že to může znamenat v podstatě jakékoli obilí.
Hodnota informace z DNA je mi jasná, ale asi se čeká na nějakého nového Linného, který v tom udělá s nadhledem pořádek, jinak to bude jen takové šušnění, jaké bylo v biologii před ním.
S biologickým pojmenování druhů, které máme v ústech, riziko kazu jistě nesouvisí, ale, bohužel, nesouvisí ani se sekvencemi, které najdeme v denaturované DNA. Souvisí je s těmi geny, které jsou zapnuté a exprimované. S tím mezidruhovým přenosem genů souhlas, nicméně pokud budeme mít nějaký výtěr z dutiny ústní a v něm hledat konkrétní sekvence DNA, tak se bez dalšího ani nebude moci zjistit, ve které konkrétní bakterii byly původně.
Jinak jsem chtěl naznačit, že požadavky praxe jsou zpravidla trochu jinde než požadavky akademické biologie.