Názor k článku Z „leden“ je „ledna“ – glibc mění názvy měsíců od zimiston - Ne, viz výše. Angličtina má velkou slovní zásobu,...

Ne, viz výše. Angličtina má velkou slovní zásobu, mnohoznačnost se týká hlavně části častejch slov. Diskuze o chemickým nebo botanickým názvosloví je bezpředmětná, vědec stejně použije mezinárodní názvy a to jestli část biologů v daným jazyce vodvedla v jistou dobu dobrou nebo špatnou práci na jazyce nebo myšlení v něm vůbec nic nemění. "Ustálenejma frázema" trpí většina jazyků, údajně indoevropský víc než vostatní (těžko říct, někde jsem to čet, studii jsem žádnou neviděl).
Ad nefonetickej zápis - ale no tak. Většinu neznámejch slov rodilej mluvčí přečte. Problém má vobčas, když je přízvuk na nečekaným místě nebo je slovo převzatý i s nějakým odlišným pravopisem z původního jazyka. Tenhle problém má ale víc jazyků, historickej pravopis není doména jenom angličtiny. Arabský národy na to "vyzrály" metodou - máme sice fonetickej pravopis, ale k tomu koránu se musíte naučit úplně jinej jazyk (klasickou arabštinu), kterýmu vy mluvčí reálný tuniský, irácky nebo egyptský arabštiny bez delšího studia nerozumíte. Ale budem se tvářit, že máme jeden společnej jazyk, hahaha.
Mimochodem i přes nelogickej zápis (furt lepší než se učit čínský písmo) mi angličtina šla do hlavy mnohem líp než němčina, kde sice člověk něco přečetl (ne vždy, protože německá fonetika má taky speciality nezachycený v písmu typu endlich - d se čete t, protože je to konec kořene, Arbeitsamt - mezi s a a je ráz, protože jsou to dva kořeny, atd. atd.), ale někdy luštit v dlouhým slově z čeho se skládá nebo dávat odlučitelnou předponu až za větu vedlejší (a tím změnit význam slova stojicího o deset pozic vzadu) dokážou jednomu jazyk pěkně znechutit.
Re Shakespeare - předpokládám, že si ho každej může vydat jak chce, ale je to taková ta jejich někdy zvláštní konzervativnost.
Re Daniel Adam z Veleslavína - no "díky" Rakousku Uhersku se vývoj češtiny na pár století dost zbrzdil, spisovná norma pak navázala na starší tradici. Zbrždění vývoje neříká nic o kvalitě jazyka. Texty o 200 let starší, už bude chápat míň lidí a dalších 200 let už z normální populace vyřadí prakticky všechny.