A by to bolo este zaujimavejsie, tak rovnaky nazov znamena v roznych jazykoch iny mesiac:
"listopad" je november v cestine, ale oktober chorvatsky.
"kwiecień" je april v polstine, pricom maj v cestine je "květen".
https://en.wikipedia.org/wiki/Slavic_calendar
Pre mna napriklad ceske nastavenie kalendara znamena, ze pri zadavani stretnutia musim 5-10 sekund rozmyslat nad prekladom mesiaca a o to mam cestinu rad a v zivote som precital viac ceskych ako slovenskych knih.
No ono v tom narodnom obrodeni aj sturovci chceli dat slovanske nazvy mesiacov ale pri hlasovani ich poslali do <> a bolo vybavene. U cechov sa hlasovalo tiez, ale kedze tam jeidny kto mal rozum bol Macha a ostatni ho vypindali tak cetina ma teda slovanske nazvy. A Machovi ostala len nostalgicka basnicka:
Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Ovšem latina to má taky blbě, jen to nikomu nevadí, protože původní smysl už v tom nehledá. Pro 9. až 12. měsíc v roce používá označení 7. až 10. (september, october, november, december)....
Jinak je snad jasné, že pokud dotyčný kmen znal kalendář, tak měl pro měsíce a jiná období roku své názvy a ty římské se k nám dostaly až s katolickou církví. Taky bysme mohli chtít v rámci "světovosti" i římské názvy dnů v týdnu, což má taky většina západní Evropy. Zato maďarština převzala část těch slovanských....
Obecně pro neindoevropana bude asi japonština (pokud ignoruju šílený písmo) jednodušší než němčina. Pro česky mluvícího člověka asi ne. Nicméně němčinu jsem měl na střední a nikdy mě nebavila a ani mi do hlavy nelezla. Všechno mi to znělo jako Der übršpricl gepfülte ajnzacklobáse fon cugeládn müsen zofort verdn. Angličtina mi do hlavy teda nalezla podstatně rychlejc. Nevím, jestli to bylo tím jazykem nebo nechutí k němčině...
To je samozřejmě pravda. A ani by mi to samozřejmě nepřišlo tak uchrochtaný, ubučený a uprskaný jako teď, přišlo by mi to přirozený.
Akorát bych stejně musel učit anglicky, štvalo by mě, že všechny texty jsou tak vo 25% delší než česky nebo anglicky (porovnej libovolnou vícejazyčnou příručku) a že bych polovině cizinců musel vysvětlovat, že nejsem Němec nebo by mi to muselo bejt jedno i přesto, že ta nevraživost vůči Němcům je v půlce Evropy a světa furt zakořeněná. Překvapí mě, že hodně často na vodpověď na to, že Česko je někde mezi Německem a Ruskem, že dotyčnej nemá rád Němce (a někdy přidá i Rusy). No to je fuk.
To sem netušil, že plat se vodvíjí vod rodný řeči. Proč teda v Burkina Faso nemají francouzský platy? A Lužickej Srb v Německu má teda spíš slovanskej plat? Řeč byla vo jazyku a né vo tom, že by nás spolklo Německo.
A proč bych uměl další 3 světový jazyky? Většina Němců co znám je ráda, že mluví anglicky. A němčinu úplně za světovej jazyk nepovažuju. Mimo střední Evropu si s ní moc nezašprechtíš. To už víc parády člověk nadělá s Francouzštinou nebo Španělštinou.
A do pseudohistorickejch spekulací, že pokud by tady nebyly vobrozenci, pak bysme byli součástí Německa (asi bejvalýho východního, předpokládám) a né Rakouska a bůhvíjak by pak dopadlo poválečný rozdělení... to fakt nemá smysl ani s tvejma prioritama :-)
Ale proč si nakonec nezafantazírovat, je pátek :-)
Takže - bez vobrozenců bysme samozřejmě skončili jako součást Rakouska. Pokud by se Rakousko-Uhersko rozpadlo i bez nás (asi jo, Maďaři tam taky nechtěli bejt), pak by nebylo asi ani Slovensko, resp. by bylo rozdělený mezi Polsko a Maďarsko.
No a dost pochybuju, že by po válce (pokud by se vyvíjela stejně) nás (velký Rakousko) nechal Stalin západu. Spíš bych tipoval, že by to vodsr*lo díky nám i původní Rakousko a skončili bysme jako jedna velká Rakouská Socialistická Republika. A vo Německejch platech bysme si mohli nechat zdát.
Vzhledem k tomu, že jsme patřili pod Rakousko-Uhersko a po první světový vítězný mocnosti Rakušákům nepovolili spojení s Německem i když to chtěli, pak bysme na 100% skončili jako součást Rakouska. A vzhledem k tomu kde končila po druhý světový válce demarkační linie a že Rusi by osvobodili jak Prahu, tak Vídeň, tak bysme nepochybně s Rakouskem skončili ve východním bloku jako NDR. A dneska bysme hádali kdo je bohatší s Polskem a Maďarskem, stejně jako teď.
Ono by to možná nebylo tak „uchrochtaný, ubučený a uprskaný jako teď“... Třeba rakouská nářečí jsou (pro mne jakožto slovana) mnohem libozvučnější než „standardní německá němčina“. Problém je, že mladší generace už mají vymyté mozky televizí, takže mluvějí tou hnusnou převažující severní variantou a neumějí ani 'r' vyslovit pořádně, perkele!
Jo, s tím souhlasím. Rakouský nářečí zněj líp. Ale pořád "motýl" bude "der Schmetterling" i když s neuchrochtaným "r". A texty budou furt vo 25% delší a slova vo 10 cm delší. A pořád mi zní líp "nice" než "schön" nebo 'hübsch', "higher" než "höher". A dolní němčina někde na severu, za předpokladu, že to není chrochtací varianta se taky jakž takž dá poslouchat.
To samý dělá i angličtina a nemám s tím problém. Kdysi dávno sem čet návod ke svýmu počídači. V angličtině říkali harddisku drive a chápal jsem z kontextu, že nemluvěj vo pohonu, řízení, vodpalu, atd., ale vo harddisku. Jenom německy tam pokaždý bylo “Festplattenlaufwerk”. Fakt super, hlavně, že se to s ničím nepletlo :-)
Některé výrazy mé japonštiny byly značně účinné. Jednou, když se protahoval odjezd autobusu, povídá mi pár kolegů: „Hele, Feynmane, ty umíš japonsky; řekni jim, ať už jedem!" Řekl jsem: „Hajaku! Hajaku! Ikimašo! Ikimašo!", což znamená: "Jedem! Jedem! Pospěšte si! Pospěšte si!" Asi jsem to se svou japonštinou trochu přehnal, protože všichni v hotelu začali pobíhat jako myši a říkali: „Ano, pane! Ano, pane!" a autobus okamžitě odjel. Ty fráze jsem se naučil z vojenské příručky a zřejmě byly velice drsné. (To nemyslíte vážně, pane Feynmane!)
Tiez som sa nad tym zamyslel a skusal som si nahlas povedat rozne tvary. Ak hovorim vetu "Narodil som sa piateho marca.", tak mi to pride prirodzene v genitive, ale veta "Piaty marec je den, kedy som prvykrat uzrel svetlo sveta", pripadne "Dnes je stvrty januar 2018." mi pride prirodzena len v nominative. Veta "Dnes je stvrteho januara 2018." znie ako od hotentota, nieco ako "Idem do dochtorky" alebo "Ked stes, chod pri divallo Andreja Bagara, tam hodime rec".
kto sa ale pyta stylom: "Kolkeho je dnes?". Je to rovnake ako pytat sa: "Aka je teraz hodina?" - "Teraz je ôsma hodina" ... Podme polemizovat ako odpovedat na otazku: "Aky je cas?", budeme odpovedat v nominative "osem dvadsaťjedna", alebo "osem hodín a dvadsaťjedna minút", pripadne a aj so sekundami?
Pre mna ovela nehontetockejsie je opytat sa: "aký je dnes dátum?"- s odpovedou: "Dnes je štvrtý január 2018"
https://jazykovaporadna.sme.sk/q/247/ - dolezite je, ze sa tam odkazuju na STN, kde sa mesiac v slovno-ciselnom vyjadreni sklonuje - t.j. 4. januara 2019.
Podle CLDR mají být formátované měsíce i u slovenštiny v genetivu. Do glibc ale zřejmě ještě nikdo patch neposlal, takže používá nominativ:
Locale: sk_SK.UTF-8 Format string: %B Result: január, február, marec, apríl, máj, jún, júl, august, september, október, november, december Format string: %OB Result: január, február, marec, apríl, máj, jún, júl, august, september, október, november, december
To bude skor tym zakorenenym odporom k lokalizacii a grammar nacistom, ktorych pokladam za spokoj spolocnosti. A vsetky moje prispevky k tomuto clanku (ktory pokladam uz od zakladu za zvrateny) su cisto trollovacie. IMO by dnes mali uz vsetci vediet anglicky, aspon na urovni citania technickej literatury.
> o bude skor tym zakorenenym odporom k lokalizacii
Takže tě lokalizace vlastně trápit nemusí, když jí nepoužíváš?
> a grammar nacistom
Tzn. lidem, kteří neradi vidí, jak se k*rví jazyk
> A vsetky moje prispevky k tomuto clanku (ktory pokladam uz od zakladu za zvrateny) su cisto trollovacie.
Což je jasné porušení diskusních pravidel roota
> IMO by dnes mali uz vsetci vediet anglicky, aspon na urovni citania technickej literatury.
Už jsi někdy mluvil třeba s lidmi nad 50? Nehledě na to, že i lidi, kteří anglicky umí můžou uvítat vyřizování každodenních věcí v jejich rodném (popř. jiném používaném) jazyce. Když si domlouvám sraz, domlouvám si ho na třetí pátek v březnu, ne Mar/3rd Fri.
>Takže tě lokalizace vlastně trápit nemusí, když jí nepoužíváš?
Trapi ma to z dvoch dovodov:
1) Zbytocny kod -> dalsie mozne bugy
2) Prakticky nemozna podpora/vyhladavanie problemu, ked v kazdej lokalizacii to ma ine oznacenie a niekedy to je aj v inom poradi
>Tzn. lidem, kteří neradi vidí, jak se k*rví jazyk
To je prave to elitarstvo, ktore mi extremne prekaza. Kto ma to pravo a na zaklade coho, urcovat, co je a co nie je k*rvenie jazyka? Ja sice demokraciu neuznavam, ale ked uz sa hrame na demokraticku spolocnost, tak som nezaznamenal ziadne referendum, v ktorom by sa hlasovalo o tom, co je spisovne a co nie.
>Což je jasné porušení diskusních pravidel roota
Co ale plati o 90% zdejsich prispevkov.
>Už jsi někdy mluvil třeba s lidmi nad 50?
Ano, napriklad moji rodicia maju nad 50, mam kolegov nad 50 a vsetci sa s tou anglictinou nejako vysporiadaju. Ale to mozno pre to, ze nie su luzri.
> 1) Zbytocny kod -> dalsie mozne bugy
Xka jsou taky zbytečný kód? Však terminál stačí, ne? Kde je nějaká komise, která určí, co je a co není zbytečné? Lidi to používají, takže mi to zbytečné nepřijde.
> 2) Prakticky nemozna podpora/vyhladavanie problemu, ked v kazdej lokalizacii to ma ine oznacenie a niekedy to je aj v inom poradi
To je tak trochu záměr procesu lokalizace, že si popisky můžeš přečíst v jazyce dle tvé volby...
> To je prave to elitarstvo, ktore mi extremne prekaza. Kto ma to pravo a na zaklade coho, urcovat, co je a co nie je k*rvenie jazyka?
Pokud nějaký prvek jazyka používá významná část mluvčích, dojde ke kodifikaci toho prvku. Tím myslím "používají řečený prvek ve spisovné formě jazyka". Ale gčemu zpizovní j4ziki, dyš todlecto pchpis?
Mám odpozorováno, že lidé, kteří píšou tak, aby jejich text šel snadno pochopit (např. píší s háčky a čárkami), mají v hlavě větší pořádek než ti, co na to kašlou. Nemusím s nimi vždy souhlasit, nemusím uznávat jejich argumenty, ale nemůžu jim upřít vnitřní logiku. A třeba tvé příspěvky rozhodně nejsou tou pověstnou výjimkou z pravidla...
> Co ale plati o 90% zdejsich prispevkov.
Tak už aspoň vím, odkud se vzalo "fšeci kradnú"...
>> Už jsi někdy mluvil třeba s lidmi nad 50?
> Ano, napriklad moji rodicia maju nad 50, mam kolegov nad 50 a vsetci sa s tou anglictinou nejako vysporiadaju. Ale to mozno pre to, ze nie su luzri.
Třeba moji rodiče anglicky neumí. A stejně se s nimi můžu bavit o astrofyzice, počítačích, knížkách... To by ti mělo napovědět, nakolik jsou nebo nejsou "luzri", takže očekávám brzkou omluvu!
>Lidi to používají, takže mi to zbytečné nepřijde.
S tym suhlasim. Trh ma nakoniec vzdy pravdu a co je zbytocne, to skor ci neskor zanikne (ak to netrhove sily nezacnu umelo podporovat). Ja som len vyjadril som nazor a zelal by som si, aby lokalizacie zanikli. Mozno sa mi to splni, mozno nie.
>...používá významná část mluvčích, dojde ke kodifikaci toho prvku
Toto casto nebyva pravda. Existuju vyrazy, ktore sa bezne pouzivaju v hovorenej (aj pisomnej) forme a stale su oznacovane za nespisovne. Aspon taka je situacia na slovensku. Dokonca to doslo az tak daleko, ze existuju spisovne slova, ktore nepouziva ziaden zijuci clovek (pozn. "ziaden" zahrnuje statisticku chybu merania) a ich nahrada, ktora sa pouziva bezne, je oznacena za nespisovnu. Mozno je to v CR inak.
>Třeba moji rodiče anglicky neumí. A stejně se s nimi můžu bavit o astrofyzice, počítačích, knížkách... To by ti mělo napovědět, nakolik jsou nebo nejsou "luzri", takže očekávám brzkou omluvu!
Nemam sa za co ospravedlnovat. Tvojich rodicov nepoznam, ale mozno "jsou tou pověstnou výjimkou z pravidla..." :)
Neviem sice, co to technicky znamena "cesky server", ale vobec nie. Taktiez mi neprekaza, ked madari pisu madarsky na "slovenskom" hokejportali alebo mi facebook zobrazuje prispevky po francuzsky. Hlavnym dovodom komunikacie je vymienat si informacie. Vsetko, co sa okolo toho potom vybudovalo, od "spisovnych" jazykov a naslednej fetisacie nejakych arbitrarnych pravidiel, az po nejake prihluple vlastenectvo a narod, su mi odporne. Pre mna je dolezite porozumiet myslienke, ktoru mi chce pisatel odovzdat. Forma je nepodstatna. They Don't Think It Be Like It Is But It Do.
Obrozenci? Můžete mi vysvětlit, kdy se na slovanském území používaly názvy měsíců podle římských božstev? Například hned ten január od římského boha počátků jménem Janus? A ostatní jsou na tom stejně... Je vidět, že lidská nevzdělanost kvete jak v květnu, který světe div se není ve slovanských jazycích odvozený od Marse...
"Je vidět, že lidská nevzdělanost kvete jak v květnu, který světe div se není ve slovanských jazycích odvozený od Marse..."
Ani v latincine nie je mesiac Maius odvodeny od mena boha vojny Marsu, ale od mena latinskej bohyne plodnosti Mai.
Od od mena boha Marsu je odvodeny mesiac Martius, cesky "březen".
V slovencine "Marsa".
https://jazykovaporadna.sme.sk/q/2416/