3 hlavni aplikace na RAW jsou: DarkTable, Lightroom a CaptureOne - s tim ze jsou si temer rovny, dokonce bych rekl, ze lightroom je z nich nejhorsi, ale Adobe to dotahuje.
Ve vsech 3 je mozno udelat kompletni fotku, teda bez slozite retuse, ale umi to neco jako presety, nebo kopirovat nastaveni z jedne fotky na dalsi.
Umi to i pokrocile veci, jak lokalni upravyu, masky, C1 dokonce vrstvy, pak easy retuse ala heling brush nebo klonovaci razitko, zmeny barev a mnoho dalsiho.
Lze s tim klasicky exportovat celou reportaz, svatby atd.
Naopak RawTherapee - je pomaly, nic moc neumi a je cely takovy divny, i kdyz je jednoduchy.
Nekdo jeste vyvolava RAWy primo v Affinity Photo nebo v Luminaru, jiny ma DXO
Ano v linuxu nas zajima jen Darktable - v nem mi chybi jedina vec, mozna to nekde natvrdo ukradnu z jineho programu - a to LUTKy od FUJIFILMU - jejich simulace filmu jsou totiz nejlepsi a jsou delany presne na jejich RAWy - sveho casu jsem vytahl NIKON krivky z jejich komerniho raw editoru - ukladal si je totiz do tempu - to jeste nebyl darktable, ale lightzone (ze ktereho dost vychazel - ano i Adobe Lightroom kopiroval lightzone (btw ten byl v JAVA, takze bezel pod linuxem taktez)) a ufraw a jeho plugin do gimpu.
Darktable je plnohodnty profi nastroj a taky se tak ovlada, pokud vam tam neco nejde, je to vase chyba ;-) - imho podporuje MIDI mixer Xtouch mini od behringer - muzete si tam na tlacitka ale i potenciometry namapovat fce - treba expozici, svetla stiny, barevnou teplotu, ale i kanaly barev a jine veci, dost uzitecna vec za par kacek - pri navratu na fotku si to pak dokonce pamatuje a hezky vam to sviti, co jste si nastavili
Darktablu fandím, jistý čas jsem ho používal, ale oproti CaptureOne nebo Zoner X je jeho ovládání pro mně nepřehledné, neintuitivní, navíc jako jediný z těchto aplikací nebyl schopný na mém PC používat OpenCL pro akceleraci funkcí, takže oproti konkurenci byl dost líný. V Zoneru nebo CaptureOne vyvolám/upravím fotku 2x - 3x rychleji bez toho, aby mi tekly nervy, kde je jaká funkce schovaná.
Opakovaně Darktablu dávám šanci, třeba když vyjde nová verze, ale zatím na konkurenci nemá.
Mam zkusenosti s darktable a OpneCL s intel integrovanou grafikou - kde davam i intel knihovny, darktable ale jede i s open verzi, naopak DaVinci video editor NE - vyzaduje knihovny pro OpenCL od intelu
A pak s nvidia - ale s uzavrenym driverem - protoze funguje.
Tedy bud mas ATI/AMD GPU a nebo free driver pro nvidii - po zmene by to melo jet i s darktable.
Tak mi to nedalo a nakonec se mi povedlo problém s OpenCL vyřešit dle návodu v této diskuzi.
Tak třeba to pomůže někomu dalšímu.
Protoze je pisi lidi, co nefoti a o exportu rawu nic nevi, nechal bych je v tom upravit treba svatbu a ne 1 fotku.
Asi neprisli nato, ze darktable ma kupu pluginu a ne vsechny jsou zapnute, nektere veci jsou integrovane do jedne fce, ktera toho ale dela mnoho.
A nasledne darktable treba umi zalozku favorites, kde si clovek trvale pripne nejp. fce + ma zalozku s aktulne pouzitymi vecmi. - pokud je chce prenastavit.
darktable je profesionalni nastroj a ano, jako takovy neni jednoduchy, na druhou stranu clovek co zna dobre jeden pak velmi rychle prejde na jiny.
Tak určitě, články se čtením tak na 20 minut napíše někdo, kdo tam upravil jednu fotku :).
Hele používejte si to chcete, ale proč máte nutkání pomlouvat "konkurenční" program (jestli se dá v FOSS o konkurencí mluvit?. Ty programy jsou z většiny stejné, jde jen hlavně o zvyk a preference uživatele.
Btw. Darktable jsem zkoušel, ale spousta věcí mě tam vadilo, ale to není důvod pomlouvat něčí práci. Na Rawtherapee jsem jako amatér už upravil a vyvolal stovky rawů. Takže tak :)
v linuxe pouzivam Corel AfterShot Pro 3 (licencia cca 80€) v kombinacii s darktable a gimpom s filtrami a pluginmi ktore mam z cias zivota s adobe.
podporuje opencl, komplexne upravy a vystup je o nieco lepsi pre tlac ako lightroom (podla nasich grafikov ma lepsi vstup farieb ( CMYK ) pri exporte nez adobeRGB)
XNviewMP je dobry ale ako prehliadac pouzivam shotwell
Také používám Corel AfterShot Pro 3. Je to asi to nejlepší co jsem vyzkoušel. Problém ale je, že se již dlouhodobě nikam nerozvíjí. A na moderních distribucích lze instalovat pouze za použití různých hacků.
Jeho hodnota daleko převyšovala těch pár €. Obávám se ale, že dřív nebo později budu muset přesedlat jinam.
AdobeRGB je hlavne kvuli CMYK a CMYK uz se nepouziva !!!
Pokud mi nejaky tiskar rekne, ze chce CMYK, jdu jinam, kazdy rip program dnes dela v RGB (ne sRGB, ma svuj)
Uz i reklamni levna grafika je CMYK+2 a CMYK+4 - a tam uz opravdu, ale opravdu zdrojovy obrazek v CMYK nema smysl.
Krom toho i kdybych mel opravdu CMYK tiskarnu, doma mam CMYK+2 - tak ty co mate doma s fakt CMYK uz ovladac bez zmeny barev prevede sparvne a nepotrebuje ani AdobeRGB - to je doba dinosauru.
Mozna ma smysl ProRGB - ale ja kaslu i na ni, ac se nam canon snazi nakecat, ze jejich gamurt je vetsi nez sRGB, tak fakt neni, pracovni prostor ve kterem pocitaji je vetsi, ale ne vysledny tisk - jeden fotogra me presvedoval o opaku, tak jsme si to overil ;-)) a japroste tiskarny canon miluji - epson nema takove kacy, technicky je udajne horsi - ale vysledky ma mnohonasobne lepsi a navch fotku potahne pryskyrici, neco jako laminace (v grafice je laminace neco jineho, muze to byt i lak/pryskyrice etc.) chranici pigmenty pred degradaci s UV - jasne, jeste je treba mit skutecny papir = BARYT (baryte paper) - aby vam latex a belidla v tzv. papire casem nevyzraly pigment - casto byva baryt fiber - coz byva baryt s hedvabim .
Ale laser od canonu je OK (imho laser od canonu je HP a HP zato nedela zadne inkoustove tiskary, ty mu naopak dela canon, vcetne grafickych plotteru )
Cily CMYK uz opravdu patrio do muzea a kazdy kdo o nem mluvi jen ukazuje, ze tomu vubec nerozumi - pobavte se s vyvojari RIP programu, kteri se CMYKystyum verejne vysmali ze jim ty jejich CMYKy pak prevadi do RGB a z tech pak nalsedne generuji promenny raster a prikazy pro tiskarnu (raster slouzi k tomu, ze se oklame oko, nebot nektere barvy vedle sebe nelze vytisknout, ony by se slily, to same ruzne typy prechodu a tak)
Hlavně RGB a CMYK jsou diskrétní formáty pro zápis barev*, navzájem převoditelné (ztrátově i beztrátově). CMYK je formát ale zároveň i barevný prostor pro tisk inkoustem, kdy simuluje lidské vnímání jednotlivých složek barev. Proti tomu aRGB/sRGB/ProRGB atd. jsou pouze barevné prostory.
To, který barevný prostor použiji vyloženě záleží pouze na mě, na tom co tisknu a které barvy chci vytisknout. Řada tiskáren dnes umí tisknout jiné rozsahy než je CMYK nebo sRGB, pokud takové barvy potřebuji vytisknout, musím zvolit jiný barevný prostor. Pokud mi stačí CMYK, klidně mohu dělat v něm, ať si to na tiskárně klidně převádí do RGB (s jejich barevným prostorem, samozřejmě), to je přece na nich, pro mě je důležité, že umí vytisknout celý gamut pro CMYK a já s tím mohu počítat.
Správně řikáš, že posílat něco ve CMYKu nemá smysl, raději to pošlu třeba aRGB, ale pohlídám si, abych tam použil pouze vytištitelné barvy, jinak na výtisku mohou vzniknout nevzhledné fragmenty způsobené interpolací nebo slíváním barev.
Výtisk má jinou odrazivost a plastičnost, to není vždy správně reprezentovatelná v barevném profilu, ale lidské oko to vnímá, je tedy vhodné si dělat zkušební tisky u každé tiskárny, pokud mi záleží na výsledku. Tisknu velkoformátové krajinky, tam bývá modrá důležitá, sRGB je tedy pro mě často pasé, ale stejně u každé fotky si nejprve dělám malý náhled, náklady za špatné tisky jsou pro mě dost vysoké.
* Pro zkrácení používám termín barva
Ty nemas absolutne poneti, co barevne prostory RGB a CMYK vyjadruji, k cemu slouzi a jak se fyzikalne lisi. Akorat tu blouznis. To dost vysvetluje i tve nulove povedomi o color managementu a na co vubec ty ICC profily jsou a proc jsou potreba hlavne pri RIPovani. Tu tvoji RGB tiskarnu bych chtel videt a RGB RIP taky... Asi mas doma svetovy unikat. Mozna, ze na ni lze posilat i HEX barvy a tiskne i v Lab... Vsechno samozrejme bez konverze do CMYKu.
BTW: Si myslis, jak jsi to tem tiskarum nandal, ale oni se ti po vecerch u piva smejou...
To mne vzdy zajimalo jako laika jak se to dela u fotek mimo domaci kutilstvi.
Treba kdyz uz potrebujeme nejaky barevny vystup v tovarne u "nefoto" veci tak si urcime P.....e barvu z palety a zbytek uz musi sedet dle vzorkovniku. Grafici/design maji tech palet mrte. Samozrejme vzorkovniky stoji nechutne penize vcetne licence k SW kdy tisk treba i referencniho vzorku musi sedet.
To plati jak pro papir tak treba pro barvy plastovych dilu.
A tiskar uz se podle toho zaridi (pro mne je toto cerna krabicka). Respektive vi kdy neco vytiskl blbe protoze si muze srovnat barvy dle predem zname palety a vystupni kontrola muze triskat nekoho po hlave.
Sorry za elaborat, ale: On to pro 'zadavatele' blackbox musi byt, jinak by musel nastudovat cele jedno odvetvi, ale staci vedet, ze se (bezne, na papir) tiskne vicemene jen pomoci offset, nebo sitotiskove litografie, CMYK, nebo prime barvy... A nehadat se s prepress oddelenim, ktere narozdil od nej vi, co delaji a snazi se pomoct. :)
Pro CMYK jsou zaklad prave ty zminene ICC profily. Vstupni a vystupni zarizeni ma nejake vlastnosti a jedna z nich je to, jak reprezentuji barvy. Napr. snimac fotoaparatu 'zachyti' barvu v RGB (aditivni, barvu tvori vyzarene svetlo), inkoustova tiskarna pouziva inkousty CMY (substrakntivni, barvu tvori svetlo odrazene od inkoustu) +K (nezijeme v idealnim svete a 300% CMY neni cerna, ale hnusna sedohneda, to profily take resi, tedy ne profily 'domacich' tiskaren, ktere RGB cernou tupe zkonveruji do 4 barev a proto tiskarna kvici, ze nema zlutou napln, i kdyz chcete vytisknout cerny text). Tyhle barevne prostory jsou uz z principu nekompatibilni a musi se mezi sebou prevest. Aby doslo k co mozna nejmensi odchylce, je potreba ICC profil, ktery tu reprezentaci (pro kazde zarizeni) popisuje, resi nedokonalosti snimace, nedokonalosti inkoustu, vlastnosti materialu... Konverze do profilu s nizsim gamutem je vzdy ztratova, opakovana konverze do stejneho profilu obcas take (vetsinou nejde jen o tupy prevod, ale jsou aplikovane ruzne kompenzace, napr. grey-color-replacement, ink-save, ap.), takze je dobre pohledat nejake info, protoze muzete nadelat vic skody, nez uzitku. Nejvetsi prasarna je asi US Web Coated SWOP, ktery ma napr. PS jako defaultni a nema v tiskovych datech (uz podle nazvu) co delat. Kdyz neco zkonvertuju z AdobeRGB, ktere ma vetsi gamut, do sRGB, zbytecne prijdu o cast barevne informace, ktera me nic nestoji. Opacnou konverzi z sRGB do AdobeRGB nic neziskam, protoze ta syta zelena se tam nikde zazracne neobjevi (proc taky). Interne bezi konverze nejdriv do Lab (CIE 1976), ktery je nezavisly na zarizeni a pak do ciloveho profilu (vcetne konverze do jineho barevneho prostoru).
K druhe casti, vzorniky... U primych barev je to o dost jednodussi. Tam si muzu udelat klidne design ze zlute a ruzove, zlutou oznacim jako Pantone 485 (cervena), ruzovou jako Pantone 286 (modra) a vysledek bude cervena a modra, protoze prime barvy jsou vzdy namichane jako vysledna barva a netvori se z CMYK rozety... Color management resit nemusim. Problem ale je, ze prumyslove offset stroje maji v 99% jen 4, 6, nebo 8 vezi na barvy, 8ky jsou navic vetsinou pouzivany s otockou uprostred na oboustrany tisk, takze 'vzornikove barvy' ano, ale maximalne 4-6, vyjimecne 8 na design a to je dost limitujici (neco se da projet 2x, ale tam je zase problem 'spasovat' to dohromady, takze to nikdo bezne nedela, ale vyjimka je treba P877 stribrna plocha 1. run a pres to CMYK).
Nejsem fotograf, ale bezny RGB profil byva sRGB IEC61966-2.1 (to co vidam, kdyztak me nekdo opravte), AdobeRGB je tu proto, kdyz jsou data v RGB a nezname zdrojovy profil (expert fotograf, ktery ma ale nulove znalosti o tisku, ho chytre odstranil) a potrebujeme ICC tag s sirokym gamutem (vysledek je ale nejisty, barvy muzou byt posunute, nikdo to nema rad, ale porad je to lepsi, nez to otagovat sRGB a tim o cast barevne informace prijit). Tiskove profily jsou vetsi veda a neustale se vyvijeji, aktualne je prumyslovy standard PSO Coated/Uncoated v3 (resp. FOGRA51/52). Starsi napr. neresi prevod sedych kanalu 'vice' do cerne, nez do CMYK. Kdyz k tomu jeste doplnim, ze je potreba spravny profil i s ohledem na material, protoze se barva chova ruzne (natirany, nenatirany papir, plast, ap.) tak je to vyssi divci...
Spravny postup je tedy naimportovat grafiku s vlozenym RGB profilem do grafickeho programu, zkonvertovat do ciloveho profilu CMYK (PSO) vcetne konverze barev (nejlepe perceptual), udelat potrebne upravy, ulozit / nebo alespon aplikovat konverzi pri exportu. Tim dostaneme 'ocekavany' vystup. V tiskarne pak proof inkjet vytiskne kontrolni natisk (ocekava PSO), projede ho nejakym kalibracnim skenerem (Xrite, ocekava PSO) a posle data do RIPu (ocekava PSO). Z tiskoveho stroje (pouziva PSO) vyjede arch a tiskar si muze sondou (ocekava PSO) prekontrolovat, jestli barvy sedi. Vysledek je priblizne to, co vidite na monitoru (priblizne, protoze na monitoru je to z principu jen simulace CMYK, od toho ten kontrolni natisk, ktery je kalibrovany). A vsichni chteji dostat to, co jako grafiku dodali... To je prave ten blackbox, od ktereho vas tiskarna odstini. Kdyz se color management nedodrzuje, tak vam nejspis vytisknou i RGB data, ale jednou je seda obloha do zluta, jindy do ruzova... Reklamace? Smolik... Mel jsi dodat CMYK...
Z toho je tedy patrne, ze je dulezite dodat spravne CMYK data. Jaky profil RGB pouziva vas graficky program, fotak, nebo skener nikoho v tiskarne nezajima. Neni problem prevest RGB na CMYK, i v RIPu, ale vysledek je nepredikovatelny (obzlast bez znalosti zdrojoveho profilu) a nikdo solidni, kdo plni nejakou ISO certifikaci, takova data neprijme (nebo prijme, ale v tichosti a bez moznosti reklamace barevnosti). Prumyslove RIPy (Xitron, Apogee, ne 'RIP' v tiskarne za 3 tisice) takova data rovnou zahazuji. Mimochodem, vystup z RIPu je vetsinou 1bit bitmapa, TIFF, v rozliseni ciloveho zarizeni (osvitka, laserova tiskarna pro digitalni tisk, vyvojka, bezne 2400dpi, i vice) pro kazdou separaci zvlast, takze cerna/bila, RGB tezko...
Spoustu veci jsem vynechal a ostatni zjednodusil, snad me nekdo neukamenuje. Bylo by to na nekolik clanku.
Díky za zajímavé čtení, je vidět, že se vyznáte.
Jen bych upřesnil, že většina domácích tiskáren neřve při jedné z chybějících C,M, a Y barev proto, že bez nich nedokáže tisknout černý text.
( Třeba Canon na to má samostatný pigmentový inkoust )
Důvod, je ten, že inkoustovky před tiskem čistí trysky prohnáním určitého množství inkoustu. A jelikož hlava pracuje na tepelném principu, pokud by nebyl inkoust, hlava se může spálit.
A u domácí tiskárny se čistí hlava komplet, nikdo neřeší každou barvu zvlášť.
Laserovky zas po zapnutí pomocí barevných klínů vytisknutých na přenosový pás synchronizují soutisk jednotlivých barev a u domácích firmware opět neřeší situaci, kdy jedna barva chybí - prostě seřve uživatele, ať barvu doplní.
Firemní stroje ( aspoň u Canonu ) naopak dokážou černobíle tisknout, i když ve stroji chybí nejen barevný toner, ale třeba i celý fotoválec ostatních barev.
Mimochodem, k tem vzornikum. Malo lidi si to uvedomuje, ale pokud nejde o simulacni vzornik, jako je treba Pantone CMYK Bridge, tak pro kazdy 'ostry' vzornik (Solids, Metallics, Pastels, Fabric, ap.) musi na jeho vyrobu namichat skutecny pocet barev v nem obsazenych... Treba v Solid Coated je skoro 2000 barev. To trochu vysvetluje tu cenu, i kdyz to delaji na archu a v nejakem vetsim nakladu... Ale pak vsechno sedi. Nektere veci nasimulovat proste nejdou ani na obrazovce, ani ve cmyku (treba zlata Pantonka)...
"Ale laser od canonu je OK (imho laser od canonu je HP a HP zato nedela zadne inkoustove tiskary, ty mu naopak dela canon, vcetne grafickych plotteru )"
Promiňte, ale to jste snad spadl z višně...
HP byl dlouhá léta největší zákazník Canonu pokud se týká mechanik laserových tiskáren. Teď se zahrabal se Samsungem.
Byly doby, kdy jste při servisu laser. tiskárny HP našel uvnitř komponenty s logem Canonu.
Jediný rozdíl byl v tom, že tam, kde Canon třeba udával měsíční zatížitelnost 10000 stran, HP u stejné mechaniky uvádělo bez uzardění stran 100 000.
Naopak inkoustové tiskárny, natožpak plotry HP, nemají s Canonem absolutně nic společného.
Servisuji Canon přes 20 let, tak něco málo o tom za tu dobu vím...
Na tom postupu mi moc nesedí ta základní filosofie, že se vytřídí, co se nepovedlo, a všechno ostatní se zpracuje a po nějaké další redukci i odprezentuje. Vždycky jsem se snažil postupovat spíš opačně, tedy že už v tom prvním výběru si fotka musí něčím zasloužit, aby postoupila dál. Takže ne že bych tu úvodní hromadu zredukoval na dvě třetiny, ale spíš tak na desetinu, občas ještě méně.
Příliš velké sady fotek na výstupu jsou problém i při pohledu z druhé strany. Kdykoli mi někdo ukazuje fotky z nějaké akce nebo dovolené a vidím, že jich je přes stovku, mám chuť ho začít škrtit. Čistě prakticky: když je těch fotek 200 (a zažil (nebo spíš přežil) jsem i 600), tak i kdybych nad každou strávil 10 sekund, dohromady to bude přes půl hodiny. Takže se to nevyhnutelně zvrhne v rychlé procházení (maximální rychlostí, o které předpokládám, že prezentujícího ještě neurazí) a možná tak u desetiny, která mne něčím zaujme, se zastavím trochu déle. Ale jestli se předpokládá, že z těch 200 fotek každého stejně bude zajímat jen těch pět, kde je jeho dítě, tak potom to asi smysl má.
Presne tak. Vyber tej najlepsej fotografie je na tom kto to foti. On musi urobit triedenie a takto my to ukazat. Ak my niekto posle 30 fotiek toho isteho len s ineho uhlu alebo s inym svetlom vlastne tym vravi: "neako som to nafotil, nechce sa my to triedit vyber si sam".
PS: Podla jednoho prieskumu 20 percent fotiek v telefone nikdo, nikdy nevidel. ani ich majitel
Onehdá jsem ženě pustil asi 25 fotek formou prezentace v televizi, která mezi fotkami přepínala po 5 sekundách. Její první reakce byla: "Proč to jede tak pomalu?!"... Stejně tak jsem odpozoroval, že co bylo předevčírem, to je pro fejsbukové diváky víceméně nezajímavá minulost. No, má to i své výhody, amatér si může zpracovávat co chce, jak chce a kdy chce, s tím, že to ve výsledku stejně nebude skoro nikoho zajímat -- skoro dokonalá tvůrčí svoboda. :-)
Méně ve výsledku určitě znamená více. Ale při výběru do zpracování pouštím spíš více. Samozřejmě si tím přidělávám práci, na druhou stranu se ale při zpracovávání více dozvím o tom, co dělám při focení špatně a do jaké míry se to dá nebo nedá následně napravit.
Dlužno podotknout, že vesměs nefotím sporty apod., takže většinou stačí udělat ten jeden správný snímek. I když bohužel už také podléhám onomu populárnímu cvakismu. Tak jsem si, i pod vlivem těch debat tady, naordinoval, že s sebou ven tahám stativ. Když už se s ním člověk tahá, tak ho pak aspoň jednou použije a je to ku prospěchu věci, fotek je méně a jsou (někdy) lepší.
Fotím do RAW + JPEG, práce s JPEG je jednodušší a po RAW sahám jen když je to nutné. Z mého hlediska by byl ideální stav, kdy bych vzal jen JPEGy přímo z fotoaparátu a nemusel je upravovat vůbec. K tomu mám ovšem zatím hodně daleko. Ale už jenom ten cíl motivuje člověka při focení víc přemýšlet.
Existuje ještě jedna možnost, a to rovnou při focení vytvářet soubory JPG a RAW zároveň. Toto nastavení se hodí ve více případech než jen pro rychlé zobrazení. Nevýhodou je, že stejné fotografie budou vypadat jinak – JPG je nějakým způsobem optimalizován elektronikou fotoaparátu a RAW naopak upravený není vůbec.
V různých zdrojích jsem narazil na tvrzení, že raw formáty v sobě obvykle mají embednutý nějaký náhledový JPEG a že prohlížeče zobrazují právě ten. Nesnažil jsem se prohledávat specifikace nebo zdrojáky, ale moje zkušenosti to spíš potvrzují.
V praxi jsem kombinaci raw + JPEG použil jen jednou, tehdy šlo o soutěž, kde v podmínkách bylo odevzdat JPEG přímo z foťáku bez dalších úprav (nešlo tam o kvalitu fotografie, takže to nebyl takový nesmysl, jak to zní).
Výrazem "prohlížeče" jsem myslel spíš programy typu geeqie. U Darktable se dá čekat, že bude schopen pracovat se skutečnými raw daty (i když třeba kvůli rychlosti ne hned od začátku), ale třeba u geeqie pochybuji, že vůbec má v sobě logiku na to, aby to pro všechny možné formáty raw souborů dokázal.
V praxi to může být problém třeba když chci ze tří "stejných" fotek vybrat tu nejlepší. Drobné rozdíly v expozici nebo vyvážení barev nemá v tu chvíli smysl řešit, ale stává se, že drobné detaily nebo textury v tom náhledu nejsou dost zřetelné na to, aby se to podle něj dalo vybrat.
Ano. Proto si to můžete otevřít v Darktable, který si pamatuje, jak jste měl přiblíženou fotku a na jakou část fotky, na kliknutí kolečkem myši umí 1:1 a 2:1 zobrazení a můžete se šoupat tam a zpátky, než si vyberete tu správnou a buď jí přidáte hodnocení 1-5 nebo naopak ty zbylé označíte Rkem jako reject. Podle obojího se to pak dá hned vyfiltrovat a smazat z disku. Nějak mi není pořád jasné, k čemu je dobré mít druhý nástroj, který vlastně neumí zobrazit to, podle čeho vybíráte, co nechat a co smazat.
Ano, delaji to tak temer vsechny proglizece obrazku, ze pouziji embeded nahled z rawu - pozna se to tak, ze fotka ma mensi rozliseni nez ma samotny RAW - byla doba, kdy tomu tak nebylo, ale u 30mpx a vyse uz se setri mistem. - aspon u D810, GFX 50r/100s tumu tak je, D200 mela rozliseni pro raw a nahledovy obrazek stejne
Je to tak, RAW ma v sobe nahledovy jpeg, ma mensi rozliseni nez RAW a ztratovost neco kolem 70-80%
dany obrazek jde treba vytahnout, umi to napr. servant salamander, ale v linuxu pro nefy napr. nefextract , tyhle nahledy pouziva treba i prohlizec geequie - beztak je umi vytahnout i imagemagic - nezkousel jsme
Sam mam dobre znlosti Nikoniho NEF a nove s FUJI rawem - osotni to maji stejne.
Dale rekce na rekci, ne kdyz dam RAW+JPEG tak aspon nikon a fuji (GFX) ulozi nastaveni i do RAWu - nic jineho to totiz neni - raw data jsou stejne a pak tam da nastaveni fotaku, nekdy tam nahraje i krivky, casto tam ma i barevny profil - to uz se lisi dle znacky a modelu - nekdy spoleha vylozene na raw prevodnik a ma tam jen nastaveni + ten nahledovy obrazek.
RAW obsahuje vždy JPEG náhled, a sice obvykle několik velikostí miniatur. Foťák opravdu nevyvolává fotografie, vždy když si je prohlížíte :)
Nicméně i ta největší miniatura je stále miniatura a uložena s vyšší kompresí než varianta RAW+JPEG. Jsou pak některé vtipné SW jako třeba GPhotos, které tvrdí, že podporují RAW, a potom jenom z toho RAWu vytáhnout tu miniaturu ;-)
Dvě technická doplnění:
Existuje ještě jedna možnost, a to rovnou při focení vytvářet soubory JPG a RAW zároveň. Toto nastavení se hodí ve více případech než jen pro rychlé zobrazení. Nevýhodou je, že stejné fotografie budou vypadat jinak – JPG je nějakým způsobem optimalizován elektronikou fotoaparátu a RAW naopak upravený není vůbec.
Jak už tu v diskusi padlo, RAWy v sobě typicky obsahují náhledový JPEG, který se dá použít pro to rychlé zobrazení. Plus obsahují infomace o nastavení postprocesu ve fotoaparátu, takže pokud ten RAW vyvoláte SW od výrobce fotoaparátu, tak dostanete v počítači přesně stejný JPEG, jako když necháte uložit RAW+JPEG.
Jinak myslím, že to byla nějaká verze Lightroomu, kde když člověk přišel poprvé na fotku, tak se ukázal obrázek z toho JPEGu a po chvilce se změnil na obrázek vyvolaný tím Lightroomem, který byl o trošku jiný, protože je to jiný algoritmus.
Ad ostření
Existuje technika zvaná "focus trap": Nastavíte si ostření ne na namáčknutí spouště, ale na extra tlačítko. Nastavíte si, aby se závěrka spustila jen když je zaostřeno. Zaostříte předem na místo, ve kterém chcete objekt vyfotit. Když dojde k akci, zmáčknete s malým předstihem spoušť a fotoaparát ji spustí tehdy, až bude objekt na mistě kam je zaostřeno.
Musíte samozřejmě dopředu vědět, kde se bude focený objekt vyskytovat v pozici vhodné pro focení. (Což by člověk například u TeamGymu u těch přeskoků mohl vědět.) Docela to eliminuje pomalější autofocus - stačí, když dokáže rychle vyhodnotit to zaostření. Teď už se tolik nepoužívá, protože se AF dost zlepšilo, ale hodit se to může.
5. 1. 2023, 11:21 editováno autorem komentáře
Nejen Nikony, ale Canon, Sony, i ten Pentax: https://www.pentaxforums.com/forums/53-pentax-dslr-camera-articles/51036-how-use-trap-focus-catch-focus.html
(Další značky asi taky, ale byl jsem už líný googlit)
Já našel ohledně Sony tohle: https://www.sonyalphaforum.com/topic/10596-catch-in-focus-trap-focus/
Ale nemám Sony, abych to prakticky ověřil.
A7RII mě s manuálním objektivem zprudí, že mi autofokus nepustí, protože nemám objektiv hodný autofokusu. A jediný moderní objektiv mám doma...
Btw, DMF režim takhle rozhodně nefunguje. DMF funguje tak, že si namáčknete a držíte spoušť, tím se provede autofokus, ale nadále můžete jemně doostřovat ostřicím kroužkem na objektivu a domáčknutím spouště to udělá fotku. Hned, bez nějakého čekání.
ono ani nevadí, když to ten foťák neumí, stačí mít vysoké fps a začít snímat těsně před tím, že se sportovce na daném místě objeví. Pak je to o cvilku odhadnout ten správný moment, odměnou jsou ostré snímky.
Pokud je k dispozici nějaká vodorovná tyč, dá se použít k přesnému zaostření na místo a pak jen čekat.
Dnes už u nových foťáků funguje dobře i focus tracking, ale zrovna u gymnastiky, kdy se mění výrazně pozice objektu to může dělat neplechu, při běhu, skoku, lyžích to ale funguje výborně.
https://photographylife.com/back-button-focus
https://fstoppers.com/originals/back-button-focus-what-it-and-why-you-should-be-using-it-203806
5. 1. 2023, 16:34 editováno autorem komentáře
Ano je tam AF-L a AF-C, nekdy jen jedna, nekdy oba - ale ja to nepouzivam, nebot to umi sama spoust ;-)) - preostrim si v 1 poloze spouste, necham zasotreno na one bod, kde pak predmet bude a pak domacnu do 2 polohy.
Dalsi moznost je si tam manualne predostrit, to ze muze hodit i stativ, ale ne nutne, zalezi jakou hloubku ostrosti clovek ma - ja jsme extremista, mam rad male hloubky ostrosti.
Dalsi moznost je predostrit a hodit seriove snimani a neco bude ostre.
Nejmodernejsi motoda, kterou umi v tehle rychlosti jen mirorrlesy je nechat trasovat objekt, fotoskoda testovali treba nove fujifilmy H2* - oba jak skladany snimac a male rozliseni, tak ten 42mpx - a nechali automatiku ostrit na jedouci motorky na zavodech a dali sekvnecni snimani - vse hezky ostre
Zracadlovky to umi domnele taky ;-) aspon ty vyssi modely, ale funguje to jinak, bud ostri prio kazdem sklopeni zrcadka, coz ne vzdy stihne, musi mit dost svetla a kontrastu, nebo to odhaduje z pohybu a nejhorsi metoda, zacne ostrit chipem - na coz vubec neni delany - zrcadlovky maji ostrici chip prave odrazeny zrcatkem a pri skolepni zrcadka uz ostrit neumi - i kdyz D810 umela nastavit, ze bude ostrit kontrastne chipem, ale nemel tam fazove ostreni - zato mel clovek zivy nahled na fotaku - video ani jinak ostrit logicky neumelo - zivy nhaled umel ale i sklapet zrcatko a ostrit tak, to jsem pouzival pod vodou.
Moderni bez.zrc. jsou v tomhle proste jine a nove genrace z roku 2022 udelaly extremni posun v algoritmech, rikaji tomu AI - ale jsou to jen algoritmy a kazdy novy FW to casto jeste vylepsi a zrychli - kouknete na YT, kde toci videa z zivych nahledu, jak rychle to ostri a trasuje a ze je pak temer vse ostre
Měl bych dotaz, rád bych prošel poměrně velký backlog neroztříděných starých fotek, kvůli přehlednosti na různých OS a jednoduššímu hledání bych rád využíval systém podsložek (rok, akce, fotky) a hledám nějaký rozumný prohlížeč fotek(na windows nebo linux je jedno) který by mi umožnil jednoduše přesouvat fotky z jedné složky neroztříděných do x podsložek jiných, ideálně s možností vytvářet i nové složky.
Nic moc jiného než zobrazit, smazat a přesunout fotku do konkrétní složky na ideálně co nejmíň kliků nepotřebuji.
Existuje něco takového nebo mám prostě smůlu?
Předem díky za případné tipy...
Nějakou dobu fotím. Bohužel jsem si kdysi zkusil Lightroom a holt jsem u něj zůstal. Můj workflow (svatby, koncerty, obecně cokoliv, kdy nafotím víc než 20fotek):
1. load všeho do LR
2. pustim si Library a hvězdičkuju: 2hvezdy, když je fotka OK, 3 - když vím, že ji budu určitě dělat. Projedu tak rychle všechny fotky. Hint: s CapsLockem stačí mít prsty na 1-2-3 klávesách. 1=odpad, 2=uvidíme, 3=určitě. Na nic jiného neklikám, nejezdím myší, jen mačkám 1,2,3
3. Po prvním průchodu mám vybráno X fotek s 2 resp.3 hvězdičkama. Udělám druhý průchod a ty, které mají 2h buď vyberu a dám jím 3h nebo zahodim na 1h.
4. po druhém průchodu mám set 3h fotek, které dál upravuji.
5. když fotky udělám, předám, tak vše, co NEMÁ 3h mažu nenávratně (no mercy!)
Takhle jsem schopen "relativně" rychle projít sadu tisíců fotek (svatba okolo 2000 fotek, sport totéž), když každé fotce dám průměrně 1 sekundu, tak dva průchody stihnu pod hodinu.
Jo a add ostření na jiné tlačítko:
Nevím, ale od Canon 40d jsem nenarazil na to, že bych něco podobného potřeboval. Nevím, jako kombinaci tělo-sklo máte, ale rychlost ostření mého současného komba je obvykle větší než ostření mého oka. Jediné, co používám je vlastně opak - když fotím ptáky v korunách stromů, tak (aby mi při ostření na ptáka nepřeostřoval foťák na větve) při zaostření zmáčknu * , kterou mám nastavenou jako AF stop. Takhle mi foťák
1. nepřeostří
2. nechá běžet IS
Moje kombo: Canon 1DX mk II plus nějaké ty L skla
Budu taky za nepopularniho, vyzkousel jsem vse a pro me potreby lightroom workflow je nejrychlejsi. 2-8x do mesice importuji 600-8000 fotografii, u importu posilam automaticky original fotky s puvodnimi nazvy do archivu, pak se poloautomaticky aplikuji ruzne metadata (gps, akce, lidi,…), sype se to automaticky do adresaru, pak se automaticky dela korekce objektivu, vyvazeni barev a pak nastupuje manualni Xkovani fotek ktere jsou z jakehokoliv pro dalsi zpracovani nezajimave. Po zpracovani se generuji exporty a upravene fotky se snapshoty jdou do archivu (deduplikace, takze me nezajima ze puvodni raw ma jine jmeno nez “upraveny” raw (pouzivam sidecar xmp pro upravy takze do rawu nesaham)). Zadny rychlejsi softver nez lightroom jsem pro me workflow nenasel. Misto nejakeho netflixu si platim proste lightroom. Nekdo holky, nekdo chlast, nekdo fet, nekdo lightroom.
Kysely hrozny… Canon 1DX mk II ma 7 rokov, L-kove skla nie su nutne rychle (f/4 a viac). To ze si niekto na pracu, ale kludne aj pre zabavu, zaobstara kvalitnejsie telo a skla neznamena nutne, ze jeho pracovne postupy nie su pouzitelne aj s horsou technickou vybavou. A (polo)profi telo a objektivy na zrkadlovku z druhej ruky sa teraz daju kupit za super ceny.
Canon 1DX II je sice z roku 2016, Pentax K-r z roku 2010. Canon stál cca 135 tisíc Kč, Pentax stál cca 12 tisíc Kč. L-ková skla, i když jsou jen f/4 (Cuba++ nepíše, jestli má/nemá f/2.8), jsou řádově kvalitnější, u kdyby jen kvůli USM ostření (Svatopluk má afaik klasické motorkové). Brutálně se liší i dosahovaná fps i časy závěrky atd.
Prostě je zde srovnáváno Porsche 911 z roku 2016 s Dacií z roku 2010.
A nemá smysl argumentovat tím, že L-ková skla a ff tělo lze dnes koupit z druhé ruky levněji. To pro 1DX II neplatí, neplatí, neplatí. To je hi-end profi tělo.
Hola,
jen abych to upřesnil - od doby Canon 40d (furt ho mám) jsem neměl problémy s rychlostí ostření. Měl jsem i Canon 10d a tam jaksi problémy byly, ale od 40d výše pohoda. Shodneme se snad, že 40d není dnes nějak drahý kus, že?
Běžně dnes fotím 1DX mk II, ale pochopitelně jen proto, že jsem lenoch - skoro stejné foto bych udělal se starou 40d - jen bych se holt musel víc soustředit a být lépe připraven.
Jo a skla - všechny z druhé ruky, na nové jsem peníze neměl.
Sigma: 12-24 f/4.5-5.6
Canon:
17-35mm f/2.8 L
28mm f/1.8 USM
50mm f/1.4 USM, 50mm f/1.8 STM
70-200mm f/2.8 L IS
Měl bych prosbu na spokojené uživatele Darktable od verze 3 výš na základní nastavení programu.
Chci po převodu z RAW kromě nějaké korekce expozice 16 bitový výstup pro další méně destruktivní editaci.
Používám verzi 2 a tam převod odpovídá jakž takž tomu, co jsem fotil a zhruba tomu, co je v současně uloženém JPG.
Od verze 3 i při deaktivaci filmic modulu a aplikace základní křivky tak jako dřív, je výstup absolutně plochý, ze zrzky je hnědovláska atp.
Jako dostat se z toho něco dá, ale nemít ten JPG, abych věděl čemu se mám přiblížit, tak nevím nevím.
Přijde mi, že v těch nových verzích si tu fotku vlastně při převodu znovu vymýšlíte, což zrovna u portrétů není ideální.
V předchozích diskuzích tu někdo zmiňoval, že je třeba něco nastavit, ale nikde nemohu najít podrobnosti.
Zato je na netu několik fór, kde uživatelé "soutěží", kdo s novou verzí udělá nejpodobnější převod jako dělá aparát...
Budu vděčný za jakékoli info.
On to pradoxne porad umi jako stary darkltable, muze byt i zapnuty filmic, ale znova se zapne zakladni krivka/base-curve - kde si zvolis fotak - a tam je takovy zadrhel, on da "zachovani barev" na JAS - tim vse sk* - zaklad tedy je tam vse vypnout, misto jas zadna, nebo v anglicke none - a je to jak ve verzi 2 ;-) . s monzosti to kombinovat
Jeste tam to toho keca ta nova expozice, paradoxne to pak ale funguje jak v kombinaci, tak tu novou muzes vypnout, stejne tak pak filmuc muzes a nemusis pouzit
Ja na to mam preset a vzdy si zvolim, zda chci stare workflow, nebo nove ;-) - pak v nahledech vse oznacis a kliknes si na svuj preset.
Mam takove zakladni mini presety, jde totiz zvolit i vice presetu - pokud se tam nekrizi fce-pluginy, tak na rty jiz nastavene NESAHA - takze mam dokonce i ruzne expozice jako presety s nazvy cislo a EV do + i - a uz v nahledu vidim co mam zesvetlit, ja rad mirne umele podexponovavam, takovy zvyk z D200 - z GFX sice vytahnu vse i ze svetel, ale z podexponovaneho tohoho vzdy vytahne vice - kdyz si rikam ze rawy mam jen jako zachranu, tak to exponuji presne a fuji umi nastavit krivku a upravu jpegu, ze jej jeste dosvetli, dokontrastni, pritepli a doostri ;-) (nikon umel nahrat custom krivku, ale obecne jpegy umi dobre jen fuji, takze jsme se na to u nikonu vykaslal a vse tahal pres darktable)
Ale i to nove funguje dobre, ale zase je tam treba neco vypnout, ze ma neco ignorovat a pak to jede skvele.
Jak funguje nove workflow - jeste to doladim - ale bud ma clovek neco ala ve videu LOG a na to aplikuje svoji LUTku - nebo ma vse a vypne zase at ta krivka nesaha a nezachovava jasy a kde co, pak zacne fungovat jako klasicka filmova krivka co nesaha na barvy a zbytek se pak ladi pres expozici, svetla-stiny, barevnou teplotu.
A posledni je pridat base-curve a vypnout tam vse na NONE - viz zacatek
ja pak casto pouzivam i LAB krivku (i kdyz ta jde nahradit prave filmicem) a zmenu barev v tom jako ze grafu - kde pro jednotlive barvy menis jasy/ saturaci a zmenu barvy - pak tam ma jeste zony - ale to je fekto to same co krivka a filmic - zony jsou pozustatky z lightzone - kde si clovek naseka jake sasy jsou v ktere zone a pak s tim hybe - rikam je to to same jako krivka, jen krajinkarum se stim dela lepe - tak to tam zustalo.
takze je stale mozno pouzit misto te nove fce s filmicem i stare krivky a koukni na aktulani pouzite pluginy, tam najdes i ten co to s filmicem ovlivnuje - ale porad je mozno kombinovat stare workflow s novym jen pres plugin zakladni krivku / base curve ;-)
Divim se, ze na to lidi jeste neprisli, btw. na YT existuje video od tvurcu darktable, kde vyvsteluje proc mate ugly flat color a jak to vypnout v novem workflow, kdyz nemate svoje LUTky - ja to delam porad kombinaci, ale pokud se mi podari z SW vytahnout FUJI lutky - no na to mam ted capture one (je pro fuji free zakladni, ja si ji za 200e koupil - byla kace na stalou licenci 23 + vsechny patche, nemam pronajem)
Díky moc za radu.
Opravdu hlavním viníkem bylo to "Preserve colors".
Ta položka ve verzi 2 nebyla.
Vůbec nechápu, proč tam defaultně nechávají hodnotu "Luminance"
Když k tomu zapnu i "filmic" s mírně sníženou opacity a malinko zvýším saturaci, tak dojem ze snímku skoro přesně odpovídá JPG z aparátu a tomu co při focení vidím na displeji.
Na prohlížení používám Geeqie, ale strašně mně chybí možnost kontinuálního procházení adresářů, jako to měla kdysi Picassa.. Když totiž hledám něco v bordelu starých fotek, je to naprosto nezbytné...Jinak se mi Geeqie zdá skvělý, rychlý, a umožňuje třídit fotky, snadno kopírovat, přesouvat, hodnotit,psát poznámky, a nepotřebuje žádnou "databázi", vše ukůádá do fotek, takže je to přenosné...
Je tam ten pan view, ale je to nějaké těžkopádné...
Jak jste to vyřešili?
Nakonec jsem se uchýlil na to prohlížení s podadresáři k DigiKamu, ale není to vůbec ideální...
Umí to Xnview scrollovací prohlížení obsahu podadresářů?
6. 1. 2023, 11:43 editováno autorem komentáře
No za mě bych shrnul celý seriál tak, že patří do kategorie "Tudy ne, přátelé!".
Podle toho co pán fotí, a jak, by snad úplně stačilo to co amatérsky dělám já - tedy nafotit si jpegy, z foťáku je naimportovat (přetáhnout) třeba do prastaré Picasy, pak jednu po druhé procházet fotky, přeskakovat nepovedené a ty povedené rovnou upravit - vyrovnat horizont, udělat ořez a vyrovnat kontrast. Toť vše. Upravenou fotku hned vyexportovat do jiného adresáře anebo si ji označit hvězdičkou pro pozdější hromadný export. 10 až 20 sekund na upravovaný snímek.
Mrdlat se s tímhle obsahem s rawama, když výsledek přinejlepším někdo pošle na fejs, nebo do webové galerie, je podle mě naprosto zbytečná práce.
Jako nic proti, celé to je napsané čtivě, obdivuju hrdinství jít s kůží na trh, na druhou stranu mě trochu zaráží, že se na takovém levelu chce vůbec podělit. Na třetí stranu, proč ne, z diskuze jsem se ledasco nového dozvěděl. Takže výsledné vyznění článku je pozitivní i z hlediska informací.
pokud děláte s fotkou jakoukoliv úpravu, tak v rozumném nástroji není pro dosažení stejného výsledku práce s rawem pracnější než s jpg a na těch 10-20s na snímek se dostane bez problémů taky. Samozřejmě je možné si s tím pohrát víc a dostat výsledek lepší nebo toho víc zachránit, ale to je možnost, ne povinnost.
Taky tak, není čas a ani moc chuť... Vše (JPEG z foťáku + RAW) nacpu do digiKamu, prohlížím a mažu jen JPEGy, zlehka oštítkuju, doplním GPS, chybí-li.
Když mne něco zaujme, tak edituju RAW v darktable a export zpět do JPEGu. Pokud mám jen JPEG (mobil), tak jej většinou z lenosti edituju též v darktable.
Občas pustím skript, který smaže RAWy, k nimž chybí JPEG (protože jsem jej smazal), a jiný skript, který vyexportuje zmenšené JPEGy s vyšší kompresí do cloudu, který se synchronizuje famílii do telefonů/počítačů. Na mobilu používáme "galerii", která umí hledat dle štítků a geolokace.
Z pohledu "focení" je pro mne mnohem důležitější foto archiv - počítám, že autor článku něco napíše i k tomuto tématu.
Přijde mi, že většina lidí u LR tak docela nechápe, k čemu vlastně je - že to není prostý RAW editor (v tom by se našla i lepší řešení), ale primárně to je nástroj k zásadnímu urychlení celého workflow - dobré prostředí pro třídění a výběr, popis klíčových slov (a perfektní funkce pro katalog). Následně rychlá RAW editace s dotaženým verzováním a metadaty - člověk JPG na nic nepotřebuje, jede si nad primárním RAW s bezztrátovými úpravami, případně je rozdělí do více větví (virtual copy, která ale nemá žádný soubor, jsou to jen data o úpravě v databázi). K tomu i integrované další funkce jak přímo (panorama, HDR merge a tak), tak nepřímo formou volání jiného programu, kdy se upravená fotka transparentně vrátí do LR atd.
Pak přirozeně exporty, tisk atd.
Prostě komplexní prostředí postavené nad metadaty... Tohle vymyslel Apple s Aperture, ale Adobe to dotáhlo do dokonalosti (a navíc se po čase Apple na tohle vykašlal) a upřímně jsem přesvědčen, že reálná konkurence pro Adobe LR ve smyslu toho komplexního workflow neexistuje vůbec. Jsou jasně lepší programy v některé konkrétní úloze, třeba AI algoritmy posledních DXO nemají chybu, ale pořád neexistuje srovnatelný celek.
Lidé platí celkem ochotně předplatné za LR (mimochodem v ceně je i kompletní Photoshop) právě z toho důvodu, že je problém najít něco porovnatelné.
Sám jsem v jisté době věnoval zvažování Adobe alternativ docela dost snahy (včetně různých opensource), ale plnohodnotná z hlediska workflow prostě není. Asi by se dalo poskládat něco "snesitelného", ale člověk si nerad zvyká na pokles :-( Pro Linux uživatele je tohle jistě nepříjemné, když Adobe podporu Linuxu nemá, ale je nesmysl si něco nalhávat...