Názor k článku Základní základy editoru Vim od Biktop - Ano, je důležité se dostat z jednoho místa...

Ano, je důležité se dostat z jednoho místa na druhé, ale podstatné je za jakou cenu. K tomu, abych zkopíroval soubor, nepotřebuji, aby při tom lítaly ze strany na stranu namalované kousíčky papíru a z repráčků se linuly nějaké zvuky. A nepotřebuji k tomu myš, abych vzal "jako" soubor a hodil ho "jako" někam jinam. I když je to velmi jednoduché a názorné. Stejně tak nepotřebuji kvůli tomu, abych se dostal z domova do práce, speciální silnici, družicový naváděcí systém a auto plné počítače jen proto, že nejsem schopen se naučit šlapat na tři pedály, točit volantem, měnit kvalty a znát dopravní předpisy - kteréžto věci mi umožní jezdit s mým autem nejen z domu do práce, ale prakticky kdekoli, a navíc podstatně rychleji a efektivněji, přičemž všechny ty zbytečnosti (speciální silnice, družicový naváděcí systém a auto plné počítače) k tomu vůbec nepotřebuji. Je otázkou, co je pak větší krám. Tedy pro mne to otázkou není.

Grafický nástroj... Vzpomínám si, jak jeden známý v 90. letech cosi měnil u uživatelů jedné sítě se stovkami uživatelů s NT serverem. Nejefektivnější v tom prostředí bylo vzít makrokameru a "nafilmovat si" operaci změny pro jednoho uživatele a kliknutí na tlačítko další. Samozřejmě se to občas trošku zaseklo a bylo nutné to hlídat, aby to dělalo, co mělo. Jiná možnost nebyla - leda jen ručně klikat každého uživatele zvlášť. To mi jako úspora času zrovna nepřipadá... Jednodušší by pro mě bylo celou změnu provést nad nějakým textovým souborem pomocí jednoduchého skriptu a awku nebo třeba zrovna v něčem, jako je vim. Výhoda GUI většinou je u jednoduchých problémů, u těch se klasický unixový přístup skutečně může zdát poněkud těžkopádný. Ale jakmile dojde na opravdové problémy, stává se to pro GUI často problémem neřešitelným, zatímco "textové" řešení se projeví jako velmi elegantní a flexibilní. Spíše bych řekl, že s GUI ten čas ušetříte hlavně v počátcích, kdy se nemusíte nic učit, vše je intuitivní, zatímco kolega se učí příkazy a jména proměnných. Ale jakmile se to naučí, bude to on, kdo nakonec ušetří víc času a bude to mít lépe pod palcem.

"Prostě upřednostňuji obsah nad formou" - no přesně. Tak co Vám vadí na vimu? :-) "Obsah" je skvělý, "forma" se Vám zdá nepříjemná :-) Textový editor není cíl, je to pouze prostředek. My ale jdeme za nějakým cílem. Ovšem použitý prostředek významně ovlivňuje, jak dobře se nám za tím cílem půjde. Bude-li to intuitivní koloběžka, nebo méně intuitivní automobil... Na nákup se asi rychleji dostanu prvním prostředkem, ale budu-li chtít jezdit z Prahy do Brna, tak se asi vyplatí věnovat nějaký ten čas udělání si řidičáku. A jakmile poznám výhody auta, budou mi samozřejmě lidé, kteří používají koloběžky a zatracují auto, protože je méně intuitivní než koloběžka, připadat směšní.

Jenže ta intuitivita má prostě své meze. Jednoduché věci se dají udělat intuitivně, ty náročnější už ne. Zkrátka protože jsou náročnější, tedy nejsou intuitivní :-) Ony ty věci klidně mohou zůstat intuitivní, ale za předpokladu, že budete mít nějaký netriviální, na první pohled ne tak moc intuitivní "background", který umožní, aby v jeho rámci i složitější věci mohly být intuitivní. Př.: obsah (povrch) čtverce, obdélníku, kvádru, krychle - to jsou celkem intuitivní věci. U kruhu, elipsy, koule už je to intuitivní mnohem méně a u trojosého elipsoidu nebo dvojdílného rotačního hyperboloidu? V porovnání s tím čtvercem, obdélníkem, atd. vůbec! Ale pokud máte background zvaný integrální počet, který sám o sobě není na první pohled zrovna intuitivní a je třeba se ho nejdřív naučit, tak se pro vás stanou intuitivními všechny z těch uvedených problémů. A tak je to i s vimem, (La)TeXem apod. LaTeX je bezva věc, ale jakmile člověk potřebuje něco, s čím LaTeX tak nějak nepočítá, a může to být na první pohled i prkotina, tak se sakra zapotí. To je daň za to, že se toho na začátku stačilo naučit méně. Word nechávám stranou zcela - také jsem viděl 400 stránkovou knihu vysázenou ve Wordu, ovšem považuji to spíše za kuriozitu, srovnatelnou s tím příkladem s Win NT nebo s jízdou na koloběžce do Brna. Jde to, ale jsou i pohodlnější způsoby.

Tady prostě platí něco jako "těžce na cvičišti, lehko na bojišti". Vim a vůbec celý Unix byl vymyšlen pro lidi, u kterých se předpokládá, že budou počítač využívat profesionálně. Proto je to celé koncipováno jako závodní dráha a v garáži jsou připravené závodní speciály (abych použil přirovnání, jako Luke výše). Na co ještě mít tam babety? Nepředpokládalo se, že tam budou oplendovat nějací amatéři :-) A profík samozřejmě tím speciálem může jen sjet pro nákup, když je potřeba, v tomhle případě to ani není žádný výkon, ale jen to není tak intuitivní, jako ta babeta, no, to se nedá nic dělat. Když se to někomu nelíbí, tak ať neleze na závodní dráhu... :-)