Velmi mi to připomíná ovládací program k jednomu syntezátoru. V podstatě šlo o plochu, kam bylo možné umísťovat různé obrázky (generátory průběhů, filtry, kruhové modulátory, atd...) a propojovat je barevnými čarami. Pro jednoduchou věc velmi intuitivní a přehledné. Pro komplikovanější - použití prakticky nemožné. Člověk musel přemýšlet nad důmyslným rozmístěním jednotlivých obrázků, aby se v tom vůbec vyznal, až se nakonec v té změti drátů ztratil a byl konec. A to už vůbec nemluvím o tom, když by bylo zapotřebí někde provést nějakou triviální úpravu - něco odebrat nebo přidat.
Ostatně podobně těžkopádně by mohl vypadat i návrh s hradlovým polem - také je jednodušší použít VHDL, než si skládat tisíce klopných obvodů ručně pomocí myši. Sice by to bylo velmi intuitivní a člověk se nemusí učit VHDL, ale pro praktickou práci je to dosti nešikovné.
A pokud jde o ten výzkum - někde jsem četl, jak se v jakési letecké společnosti podivili, když po výměně HW a SW za nový rapidně poklesla efektivita práce. Původní systém pocházel někdy ze 70. let a tomu také odpovídalo ovládání - klasické "zelené" terminály, každá operace měla číselný kód, který se musel zadat ve stylu dávky s potřebnými parametry. Každodenním používáním se desítky těch kódů operátorky naučily nazpaměť a většina operací tak pro ně znamenala napsat jednořádkovou dávku. Nový systém byl postaven na o dvacet let modernějším železe a moderním SW samozřejmě založeném na GUI :-)