Ve vzdělávacím centru Národní technické knihovny se dva dny před klíčovým hlasováním v Senátu sešli zástupci iniciativy Přichází cenzor, jejíž součástí je i Root.cz a další servery vydavatelství Internet Info. Vysvětlovali, proč je podle nich stávající návrh zákona o hazardu špatný a jaké důsledky by jeho schválení přineslo.
Jako první se slova ujal Ondřej Filip, předseda sdružení CZ.NIC. Prezentoval výsledky bleskového průzkumu, který si iniciativa nechala zpracovat. 27 % respondentů sází přes internet, ale pouze 9 % také přes zahraniční sázkové kanceláře. Osm z deseti respondentů nesouhlasí s cenzurou, polovina nesouhlasí ani s cenzurou zahraničních kanceláří,
říká Filip. 38 % respondentů si myslí, že by náklady blokování měl nést stát, s čímž se v současném návrhu zákona nepočítá.
Nelíbí se nám žádné snahy, které míří k cenzuře internetu. Snažili jsme se komunikovat s poslanci, oslovili jsme všechny, a vysvětlovali jim, proč je něco takového špatně,
pokračuje Filip a dodává, že pro něj bylo schválení zákona v poslanecké sněmovně překvapením. Proto v předchozích dnech následovala ještě intenzivnější kampaň v Senátu a na internetu v podobě iniciativy Přichází cenzor.
Na webových stránkách iniciativy hlasovalo přes 16 tisíc lidí, přičemž 97 % z nich bylo proti zákonu. Filip ale přiznává, že takové hlasování není zrovna reprezentativní. Důležitější je podpora firem z oboru, která ukazuje na sjednocení odvětví. Celkem se připojilo už 165 firem a nedávno se přidal i Svaz průmyslu a dopravy.
Za velice špatné považujeme to, že blokování je možné na základě rozhodnutí úředníků Ministerstva financí, což v Evropě nemá obdoby,
vysvětluje Filip jeden z hlavních problémů. Mohlo by to podle něj představovat prolomení bariéry a blokování by se mohlo šířit i do dalších odvětví – za jeden z příkladů dává kontrolu léčiv. Mohlo by to vyústit v lavinu cenzury, která by ČR přiblížila k zemím východní Evropy.
Zavedení systému blokace by vyšlo na několik miliard
Další velký problém spočívá v technickém řešení. Zákon je nejasný. Říká, že se má blokovat internetová stránka, tedy URL.
Seznam.cz se na to konkrétně dotazoval MF a to potvrdilo, že má skutečně jít o blokaci konkrétních URL, což je složitější a nákladnější řešení než např. blokování domén. Odhady nákladů zatím nejsou přesné. MF předložilo zákon, ale nezpracovalo odhad nákladů pro pro poskytovatele,
říká Filip a zmiňuje, že předběžné odhady různých organizací se pohybují řádově v jednotkách miliard korun.
Výnos MF ze zavedení zákona (zvýšení výběru daní) se přitom odhaduje na jednu miliardu korun. Neočekáváme, že to bude znamenat krach odvětví, ale pro některé menší poskytovatele to skutečně může být likvidační,
říká Filip k nákladům ISP na blokování stránek. Blokování lze navíc relativně snadno obejít, např. prostřednictvím VPN (podobnou funkci přidal i prohlížeč Opera) nebo použitím mobilních aplikací, které zákon nijak neřeší.
V zákoně jsou velké nesrovnalosti
Jako další vystoupil Jiří Peterka, člen rady Českého telekomunikačního úřadu, a upozornil na řadu nesrovnalostí v zákoně. Kdo vlastně má být povinnou osobou? Kdo má mít povinnost zamezit přístupu,
ptá se. Zákon totiž používá termín poskytovatel připojení k internetu, který náš právní řád nezná. Zákon o telekomunikacích rozlišuje poskytovatele připojení (zřizuje přípojku) a poskytovatele přístupu (poskytuje služby). Měl by se snad zákon vztahovat na toho, kdo zřídí připojení k internetu?
ČTÚ přitom eviduje poskytovatele přístupu, ale nikoliv poskytovatele připojení. Dalším problematickým termínem použitým v zákoně je internetová stránka. S konceptem stránek pracuje služba WWW, nikoliv internet jako takový.
Ze zákona také není zřejmé, zda se má zamezit jednomu způsobu přístupu, nebo i dalším – alternativním – přístupům, kterými jsou již zmíněné VPN nebo proxy. Formulace v zákoně jsou zkrátka nepřesné a je otázkou, jak by je vyložil soud.
Zákon může být v rozporu s ústavním pořádkem
Marek Antoš, ústavní právník a ředitel vydavatelství Internet Info (vydává Root.cz, pozn. red.) vyjádřil své pochyby nad ústavností zákona. Dochází k zásadnímu zásahu do principu svobody internetové komunikace, který dosud byl považován za nepřípustný. Pokud připustíme, aby k zásahu do internetu došlo tady, tak to znamená, že je možné zasahovat i v jiných věcech.
Listina základních práv a svobod zásah do práv umožňuje, ale musí mít zásadní cíl.
Zvýšení příjmů státního rozpočtu to být nemůže,
říká Antoš a přirovnává to k situaci, kdy bychom chtěli zakazovat noviny proto, že píšou, jak optimalizovat základ daně. Stejně tak podle Antoše nepřipadá v úvahu argument ochrany veřejného zdraví, protože blokovat se má pouze hazardní činnost provozovaná bez patřičné licence, nikoliv hazard jako takový. Alternativou blokace stránek je blokace plateb, která se v zahraničí ukazuje jako efektivnější a se kterou zákon také počítá.
I pokud bychom připustili základní princip, že stát má mít možnost blokovat přístup, tak způsob provedení v zákoně je tak špatný, že je dle mého názoru v rozporu s ústavním pořádkem,
říká Antoš. Zákon totiž nespecifikuje, jak má blokace probíhat. A pokud jde o zásah do základních práv, nelze to upravit až později metodickým pokynem, jak má MF v plánu. Když nejsou jasné podmínky, tak hrozí, že poskytovatelé zablokují víc, než je třeba,
obává se také Antoš.
Blokování v Evropě moc nefunguje
Michal Feix, zástupce generálního ředitele Seznam.cz, popsal zkušenosti z dalších evropských zemí, kde se o blokaci stránek pokoušeli. Nejdál to došlo asi v Německu, kde byl schválen zákon požadující blokování po ISP. Nakonec to ale dopadlo tak, že soud rozhodl, že tuto povinnost poskytovatelům nelze uložit. Ve Velké Británii je situace podobná. Platí, že se tam stránky blokují, ale na bázi dobrovolnosti. Není to povinnost,
vysvětluje Feix. Podobné zákony prošly i v Holandsku (blokace plateb) a Bulharsku, ale v praxi se stejně nakonec na něčem zasekly.
Podporovatelé zákona se často odkazují na deklaraci Evropského parlamentu, ve kterém však o blokaci stránek není ani zmínka. Naopak Evropská komise řekla, že je blokace stránek neúčinná a nákladná.
Nějaké dohánění Evropy se tedy v tomto případě nekoná. Pokud to projde, tak to bude spíš unikát než zavedený systém, který už jinde funguje,
říká Feix.
Také se brání tomu, že je Seznam.cz proti zákonu kvůli penězům. Od roku 2012 platné znění zákona o loteriích říká, že české subjekty nesmí brát peníze za propagaci od firem, které nejsou usazeny v ČR a nemají licenci. Seznam.cz v tom nemá žádné peníze, už o ně přišel v roce 2012,
vysvětluje Feix.
Senát bude hlasovat ve středu. Co bude dál?
Ve středu 25. května 2016 bude o návrhu zákona hlasovat Senát. Iniciativa při té příležitosti před Senátem uspořádá velkou informační kampaň, jejíž formu však Filip nechtěl prozradit. Ať se stane cokoliv, tak nechceme iniciativu ukončit. Pokud ke schválení dojde a zákon podepíše prezident, tak určitě chceme dál působit jako hlídač toho, že nedochází ke zneužívání,
říká Filip. A pokud v Senátu zákon neprojde, tak stejně ještě nebude vyhráno. Zákon se vrátí do Poslanecké sněmovny a zástupci iniciativy se budou snažit přesvědčit poslance, aby tentokrát hlasovali proti.
V případě schválení je ve hře také možnost podání ústavní stížnosti. Jedna možnost je přesvědčit potřebný počet senátorů, aby podali návrh na zrušení zákona. Druhá možnost je prostřednictvím ústavní stížnosti, kterou může podat kdokoliv, komu bylo zasaženo do práva,
vysvětluje Antoš. Takovou osobou by mohl být samozřejmě poskytovatel přístupu k internetu, ale možná i uživatel.
ČLÁNKY DO MAILU