Pořád nějak nemůžu pochopit, proč se v titulcích tohohle seriálu objevuje „od 32 k 64 bitům“. Kdyby se to jmenovalo „Jak jsem si instaloval Ubuntu“, tak by mi to dávalo větší smysl. To, co autor popisuje, nemá s přechodem od 32 k 64b distribuci vůbec nic společného, je to pořád jenom „nainstaloval jsem tohle a támhleto“, občas s informací, že to funguje bez problémů. Instalovat 32b distribuci, tak nejspíš napíše to samé, jen vynechá věty typu „nebyl jsem si jistý, jestli můžu zkopírovat svoje konfiguráky ze staré 32b instalace, tak jsem je nezkopíroval“.
Na co šaškovat s VMWare Serverem, když autor mohl ten VMDK image naimportovat do VirtualBoxu?
Mimochodem 64bit systém je právě pro virtualizaci a emulace naprosto skvělá věc, protože pokud člověk potřebuje přidělit virtualizovanému stroji přes 1GB RAM, tak třeba takové WinXP jsou naprosto nepoužitelné.
Já jsem žádné konkrétní měření výkonu nedělal, takže to můžu srovnat jenom od pohledu. Navíc jsem dřív nepoužíval VirtualBox, takže tam vůbec ne. Ve VMware Playeru jsem zvednul u Win XP paměť z 1 na 2 GB, takže se jeví o hodně svižnější. Používám jenom Delphi, kde musím udržovat dvě stávající aplikace. To nepoužívám moc často. Jinak používám jenom Sharp Develop a to je úplně v pohodě. Pokud chceš nějaké podrobnosti, ozvi se na mail
Virtualizované win Xp používám jako vývojovou platformu pro Java ME (Netbeans a emulátor nokie). Ty Netbeans jsou teda ořezaný na minimum, ale rychlost je celkem dobrá. Pro virtuální stroj mám vyhrazeno 1 GB ram a ve win vypnutý swap. Notebook má konfiguraci C2D T5500 (1,66 GHz), 2,5GB RAM. Rozhodně si myslím, že na dnešních strojích se dá celkem úspěšně nahradit dualboot virtualizovanými windows.
Hmm, to je pořád tolik otazníků okolo 64-bitového Linuxu, že se k tomu
píšou takový články? Já používám 64-bitový systém už víc než
5 let a zajímalo by mě jestli i za dalších 5 let budou pořád lidi psát
jak právě přešli na 64 bitů.
Že může být tenhle přechod problémem pro uzavřený MS Windows bych
pochopil. Ostatně i na Linuxu trval přechod nejdéle (často o mnoho let
déle) uzavřeným programům. Pro Linux obecně ale považuju otázku 32 vs.
64 bitů za dávno uzavřenou, nanejvýš bych pochopil článek věnovaný
nějakému speciálnímu (zhusta proprietárnímu) softwaru, kde výrobce zaspal
dobu a pořád nebere 64 bitů jako běžný systém.
Napadá mě třeba Skype, ale i tam vlastně není moc o čem psát. 32bitové
knihovny a vícearchitekturový support od linkeru jsou standardem v každé
běžné distribuci, takže taky není co řešit.