Zero Ballistics je šikovným skloubením klasických stříleček z pohledu první osoby a simulátorů tanků. Nejedná se však ani o dokonalé a naprosto reálné zpracování strojů z druhé světové války, ani o futuristické ztvárnění pseudotanků. Hra si zachovává hratelnost a dynamiku z FPS akcí a přitom spolu namísto žoldáků či vojáků měří síly vojenská technika. Čeká nás tedy příjemná změna. Místo krve bude téct palivo, místo končetin budou odletovat součástky. Rodič jásá, ekolog pláče a veverka utíká s oříškem do bunkru. Do boje je ještě pár minut čas, ukažme si tedy blíže, s čím máme tu čest.
Titul Zero Ballistics je zamýšlen pouze jako multiplayerová záležitost. Nehledejme tedy žádný, natož propracovaný, příběh ani kampaň. V hlavní nabídce nás bude nejspíš zajímat nastavení a poté to, zda zakládáme novou hru nebo se k nějaké stávající připojujeme. Nejprve se podívejme na nastavení, které čítá pět záložek. Jsou jimi game, video, audio, graphics a keys. V game si lze změnit jméno a přizpůsobit myš. Video a audio je, myslím, poměrně jasné, ovlivníme zde stejnojmenné aspekty. V graphics upravujeme detaily hry, nejvíce poté jednotlivé části přírody. A konečně keys slouží k úpravě ovládacích prvků. Víme vše a nezbývá než se dostavit na bitevní plochu. Budeme-li se chtít připojit k již existující hře, použijeme nabídku join, v opačném případě host. Zakládáme-li hru, je třeba zodpovědět pár otázek. O jaký typ hry máme zájem, počet hráčů, časový limit a samotnou mapu. Z toho nám plyne pár otázek, a také si na ně odpovíme.
Jednou takovou otázkou může být záležitost módů. Hra nabízí krom dnes základních typů jako deathmatch a teamdeathmatch také originálnější beaconstrike. Pojďme dál. Hra se odehrává v prostředí krásné a krásně zpracované alpské přírody. S postupem doby by měly přibývat další a další mapy. Na rozdíl od klasických pancéřovaných kolosů s mnohočlennou osádkou zde si postačíme sami. Každý tank se stává individualitou díky kombinaci vybavení. Zbraňové systémy se člení na hlavní a vedlejší. U obou je široká škála arzenálu. Navíc je možnost podmiňovat území a vlákat tak třeba protivníky do léčky. Aby to nebylo tak stereotypní, za každé zabití nebo asistenci získáváme body. Ty lze vyměnit za vylepšení našeho tanku v jedné ze tří oblastí – zbraně, brnění nebo rychlost. S vývojem vašeho tanku se přirozeně mění také jeho vizáž. To může fungovat jako varovný signál před zbrklým útokem na mnohem lépe vybavený stroj.
Zpracování hry Zero Ballistics je skutečně povedené. Venkovní prostory přírody, kde se střety odehrávají, jsou velmi pěkně detailně zpracovány. Ani tanky nejsou odfláknutým zbožím. Jejich místy úsměvná akrobacie vůbec nevadí. Proti hudební složce nemám výhrady. Jak autoři uvádějí – ‚Sound of Music‘ meets ‚Terminator‘, což se mi líbí. Čeká nás rázná a k dané situaci naprosto vhodná hudba. Ovládání je prosté a rychle si na něj zvykneme. Hratelnost je možná až nebezpečně návyková.
Sečteno a podtrženo je Zero Ballistics dobře odvedenou prací, se kterou bude mnoho hráčů s největší pravděpodobností spokojeno. Vzít dobré stránky simulátorů a FPS akcí se nezdá být špatný nápad. Nemáte-li tedy zrovna co dělat, nezahálejte a stáhněte si Zero Ballistics. Bitevní pole opět ožijí a budou se po nich pohánět opancéřovaná monstra s nabitými děly. Příjemnou zábavu.
Instalace hry je jednoduchá – stačí na Download stránce hry zvolit nějaký server, odkud si stáhneme archiv pro Linux. Ten stačí rozbalit a hru spustit skriptem start_client.sh.
ČLÁNKY DO MAILU