Zpovědnice: Adam Covex Přibyl

Ahoj, na začátku se hodí uvést něco o sobě. Ne všichni o tobě už něco slyšeli, tak ať vědí, s kým mají tu čest.

Psát tu CV asi nemá smysl ani to není účelné, na webu je o mně skoro všechno. Stručně – jsem absovent ČVUT FEL se sklony k používání otevřeného software pracující jako návrhář integrovaných obvodů, původem a stále ještě často z Liberce. Od nepaměti si/mi říkají Covex.

Proč zrovna Covex? Není to nějaka postavička z televize?

Covex je postava čaroděje ze seriálu Angličtina pro nejmenší. Tuto postavičku jsem si nevybral sám, ale přisoudilo mi ji mé okolí. Proč, pochopí spíš ti, kdo seriál znají (tuším, že u nás běží i právě teď).

Na jakých projektech jsi už pracoval?

Zatím jsem přiliš mlád, abych nějaké projekty opustil. Protože psaní v C(++) není moje silná stránka, přeci jen jsem víc na assembler, dělám především do prezentací (mám rád grafiku), dokumentace, stránek, překladů a rozdávam rady, kde můžu.

Konkrétně se stále věnuji IceWM, podílel jsem se na založení a rozjezdu CZilly, dnes už jsem tam spíš jako kibic, ale občas ještě neco spáchám, udržuji si vlastní linuxovou distribuci (uVex), překládal jsem XCDRoast (dnes dost mrtvý, přišli lepší :) (Já ho pořád používám! –Johanka), a ještě překládám Pivot. Jsem už snad dostatečně vycvičený v reportování chyb, takže kde to jde, snažím se něco smysluplného vylepšit.

Sem tam napíšu něco v Perlu, protože ten mi přijde pro mé potřeby dostatečně efektivní a přitom pochopitelný (RRStats). Co zjistím ohledně Linuxu a HW a mohlo by se hodit ostatním, dávám na web (blog apod), protože lidé stále řeší velmi podobné problémy a každá dobře podaná a vyhledatelná informace je v dneším balastu k nezaplacení. Zbytek volného času mi sežere CZFree.Net, kde se starám o blaho Dejvic v Praze.

Proč jsi vlastně začal dělat proc.linux.cz? Kde se vzal vůbec ten nápad?

Podnět vznikl na letošním LinuxExpu, kde Martin Hassman (též CZilla), zmínil, že Linuxu chybí něco jako firefox.czilla­.cz. Protože jsem již delší dobu sdílel podobný názor, řekl jsem si, že to tedy asi nepřipadá jen mně a nikdo jiný to neudělá. Prostě Linuxu u nás chybí propagace pro běžné uživatele.

Čím se liší od jiných podobných projektů?

O moc podobných projektech u nás nevím. Existují různé portály, některé z nich jsou však zatíženy komercí (nic proti), jiné se snaží být zdrojem všemožných článků a rad, což je fajn, ale neposkytují základní propagační část v přijatelné a líbivé formě.

Kdo další na něm ještě děla? Nebo je to sólový projekt?

Je a není. Stránky jsem sice vytvořil já, korekturu, připomínky i některé myšlenky ovšem přinesli jiní lidé – většinou z CZilly. Zázemí poskytl CZLUG, nebo tedy aspoň lidé z něj, stejně tak jako doménu. Takže ač by se to mohlo jevit jako sólový projekt, pomáhá s ním víc lidí.

Pro koho je web určen?

Nakousnul jsem to už dříve. Je určen čistě pro propagaci Linuxu na domácích počítačích. Firemní zákazníci se o sebe postarají penězi, domácí počítače mají ale jiná měřítka než výkon Apache. Běžné uživatele je potřeba upozornit, že existují alternativy pro jeji práci zcela dostačující, které nevytvářejí závislost na výhradním dodavateli a monokulturu zralou pro šíření např. virů. Navíc jsou prostě zdarma – tzn. nemusí se upirátit. (Tím zdravím BSA a doufám, že se jim povede přesvědčit co nejvíce uživatelů, že software se nemá krást. :) Není to potřeba, je i zadarmo.)

Co web konkrétně obsahuje?

Web je tvořen zatím jen několika stránkami. Na nich by měly být srozumitelně prezentovány výhody použití Linuxu na domácím počítači, a to pokud možno takové, které skutečně zajímají tuto kategorii uživatelů. Dál tam je stručně popsáno několik vhodných distribucí. K tomu, aby si případný zájemce mohl vyzkoušet Linux, jsou ideální live CD, takže nechybí několik live CD a popis způsobu, jakým se takové live CD stáhne, vypálí a použije.

Která cílová skupina uživatelů je zatím nedostatečně informována o možnostech a kvalitách Linuxu?

Občas mám pochybnosti, zda je Linux dokonale zralý pro Frantu uživatele. Zvláště u nás ale existuje silná „kutilská třída“, především mladších lidí, kteří odrůstají hrám a chtějí přijít na to, jak TO (počítač, software) funguje. Přesně pro ně je Linux dnes už naprosto zralý, protože nejsou tolik zatíženi zvyky odjinud, už je nebaví restartovat neustále PC, aby to či ono fungovalo, jak má, a chtějí od systému víc než jen psaní ve „wordu“. Mezi tuto stupinu je potřeba vnést informaci, že tento svět má alternativy. Oni mohou přinést Linuxu další rozšíření. Staré psy novým kouskům … že.

Co podle Tebe Linuxu v tuto chvíli chybí?

Linuxu pro prosazení na domácích počítačích něco přebývá – rozmanitost. Správným směrem pro začínající uživatele se myslím vydává Slax (KDE centrický live) a snad i Ubuntu (Gnome centrický). Jednotnost ovládání a přehledné prostředí je k prosazení potřeba. Rozmanitost světa Linuxu, a otevřených aplikací vůbec, lidé objeví později, nemůžeme je na ně ale vysypat najednou. Chybí mu tedy jednoduchá desktopově orientovaná distribuce.

To je z globálního pohledu. Pak jsou tady samozřejmě některé nedostatky na aplikační úrovni – GUI pro balíčkovací systém yum je jeden z aplikačních trnů v patě, to už je ale předmětem diskusí jinde.

V čem nad ním konkurenční systémy (zejména MS Windows) zatím vítězí?

Problém, který tu v oblasti desktopu prostě je, je rychlost GUI. GUI Linuxu běhá bezvadně na nových počítačích a velkých rozlišeních, případně u speciálně kompilovaných distribucí. Univerzální distribuce ale vykazují zvlášte na starších počítačích nenažranost a chca nechca odezvy a celkový pocit z GUI jsou, ve srovnání s lehkostí např. MS Windows 98/2000/XP, pomalost a těžkopádnost. To je přesně to, co každý uživatel desktopu pozná na první pohled – jak rychle se nastartuje Firefox, je pro Frantu zásadní, ne jestli má pod kapotou Unix.

Jisté naděje vkládám v tomto směru v novou akcelerační architekturu X Window a nové technologie jako Cairo a SVG, v podstatě jsem ale neviděl novější techologii, která by skutečně byla rychlejší. Značná část váhy je také na knihovnách KDE a Gnome – obojí se zlepšuje, ale myslím, že je kam sáhnout dál. Firefox v tomto směru evidentně zasáhl do černého, a ač s některými kroky Mozilla Foundation ne zcela souhlasím, je to myslím velmi dobrý příklad pro otevřený software. Koneckonců i na základě tohoto příkladu vznikl proc.linux.cz.

Děkuji za rozhovor.