Názory k článku Zpovědnice: Adam Covex Přibyl
-
anonymníNa principu se nic nezmenilo. Novejsi zvukovky maji ten prevodik vicbitovej a podporu 20.1 Gorbi Coolsound nebo jak se to nazyva. Dokonce uz se ani nedela zvukovky ze syntakem(jaky bylo moje prekvapeni u livky co se v emulaci ozvalo) ale s nejakym vykradenym DSP chipem. Kde je OPL3, Yamaha,Roland nebo SID? V riti...
-
wondra (neregistrovaný)Two thumbs up, zvlastepak pro posledni cast. Na stary pocitac patri Windows 95, pokud na nem chce clovek rozumne pracovat. Sorry, ale lidi, kteri mi tvrdi, abych na Pentium 120 rval vsi silou OpenOffice jsou magori. Nebo Linux, ale bez GUI, pokud chce, aby pracoval za nej ;-)
-
anonymníPentium 100 (takze dokonce pomalejsi, nez tebou zminene 120) + fluxbox (takze GUI) + vim + TeX jsem uspesne pouzival na vyrobu semestralnich praci, textu, programu a dalsich nesmyslu jeste pred rokem, opustil jsem ho kvuli novemu pujcenemu nb z prace, ktery narozdil od zmineneho p100 ma baterku (a vetsi hdd). Linux neni pomaly, jen nekteri lide potrebuji (nebo si mysli, ze potrebuji) extreme narocne aplikace (gnome, kde, oofice) na reseni ukolu, ktere jsou vyresit se zlomkem vykonu. Oofice na p120 je pouzitelne, pokud ho clovek pouziva tak, ze ho spusti, necha ho z docu udelat nejaky normalni format (mezitim si uvari kafe), pak ho ukonci a pak pracuje s necim normalnim. Chtit po p120 aby provozovalo Oofice a MOzillu je jako chtit po trabantovi, aby odvezl 20 tun sterku ... ale ja vetsinou jezdim bez sterku.
-
anonymníNo, ja potrebuju zvlastepak webovy browser. Existuje nejaky, co by byl na P100 rychlejsi nez Win95+IE? Na Linuxu jsem mival Netscape, a neskutecne to zralo pamet. Nerikej Arachne. Ten jsem pod X nikdy nerozchodil i kdyz jsem kompiloval knihovny jako blazen. BTW Tex se nekdy mozna naucim.
Proc ne WinNT? 3.51 jsou nekompatibilni temer se vsim 32bitovym, takze na praci moc nee, videl jsem na tom bezet v televizi zivotne dulezity 16bitovy program pro praci se zvukovou knihovnou (Mozna 32b, ale bez super vymakanyho grafickyho rozhrani - proto fungoval). Win95 sice obcas spadnou ;-), ale zerou min pameti nez WinNT. Pokud chces, aby se starej pocitac tvaril jako rychlej, dej mu hodne pameti. A nejdou v nich dosovy hry :-P -
bzf (neregistrovaný)Spory jsou zbytečné :)
Je to Corvax - viz:
http://www.bbcenglish.com/tv/main.asp?action=ShowSeries&series=3&genre=1&start=1&end=10
Ano, je to on. Toho si nejde splést.
bzf -
Me taky prijde, ze posledni dobou jsou veci cim dal nenazranejsi. Opravdu by me zajimalo zda to nekomu vadi nebo se to bere jako dany fakt, ze nova verze ma nove vlastnosti a tudis je pomalejsi. To to ti vyvojari nidky nezkusi nebo jak ? Ja sam delam hlavne v embedded svete a tam se clovek chova trochu jinak. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelTato vlastnost novych verzi se uz bohuzel objevuje i v embedded svete, i kdyz samozrejme ne tak moc. Napriklad do zarizeni, kde by bohate stacil nejaky jednoduchy PIC se narvou ekvivalenty i51 atd. (ted mam na mysli zarizeni, jichz se vyrobi par kusu, ne masovou vyrobu). -
Tady bych se ohradil, takové ÁVéRko stojí dnes 80Kč, a dá se do něj s trochou šikany psát v Cé a to hodnotim právě pro těch pár kusů jako lepší variantu, než to pracně asembleřit pro PIC.
Je pravda, že se to ale oběvuje, znám ze školy maniaky, co měli potřebu cpát do automatu na colu čip s eRtéOSem (realtime operating system) -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelAle potom se musí díky "mocnějšímu" čipu řešit i další věci, jako je větší spotřeba a především velikost čipů - když se to například cpe do různých strojů, kde je málo místa. Už nějakou dobu v embedded systémech nedělám, ale mám dojem, že něco menšího než PIC s osmi nožičkama neznám - dokonce to ani nepotřebovalo přesný krystal, vystačilo si to s jednoduchým oscilátorem udělaným z kondenzátorů.
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelBezva, díky za informace. Jak už jsem říkal, do embedded systémů už nějakou dobu nedělám. Když jsem tam něco páchal, tak byly všechny i51 ekvivalenty (Intel už je v té době několik let nedělal, což nechápu) docela drahý, stejně jako Motoroly HC11 (u těch se mi zase nelíbí instrukční sada, i když jsem bývalý Atarista :-) - padesát jedničku šlo po tréninku díky ortogonální sadě instrukcí programovat z hlavy přímo do strojáku.
Jo, taky ty i51 byly ve své podstatě stejné, lišily se jenom kapacitami pamětí (pokud teda na sobě kromě registrové RAMky něco dalšího měly) a počtem portů. Teď se díky Vám dívám, že se rodina rozšířila jak směrem dolů (jednodušší a levnější čipy), tak i směrem nahoru. -
hwsoft (neregistrovaný)No to se mylis, misto PICa ted davame FreeScale(Motorola), zdravim Dana :), a to jsme uvazovali i o ARMovi. Jde totiz o penize, a ty se v par kouscich nasich testeru, zaplati.
Ale do masovy produkce se strakaj PICy, nebo MSPcka vyuzity na 120%, tam je to znat (kazdej usetrenej cent).
Jinak samozrejmne v embedded mame trosku jiny zdroje, kdo z velkych programatoru vystaci s 32byte RAM a 768 Byte Eprom? A co se s tim da vykouzlit :). -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelV tom s Tebou souhlasím. Pokud máte zakázku na pár čipů vyrobit to a to bez dalších větších omezení tak, aby to fungovalo, je samozřejmě vhodnější to zbastlit třeba i v tom C-čku (existuje i okleštěná verze C++, ale v tomto oboru to nějak nechápu) a zbylý čas věnovat testování. Tady je také dobré, když se používá menší množství typů, programátoři si na ně zvyknou a dokážou využít jejich specifické vlastnosti.
Pokud je však celková cena zařízení dost nízká, tak se tam samozřejmě projeví i ten mikrořadič. To znamená, že například do auta je celkem jedno, co se strčí ;-), ale do (dejme tomu) nějakých ovladačů, hraček, telefonů, ústředen atd. se počítá každý ušetřený byte. -
lokki (neregistrovaný)Pomalost je jedna z dvoch veci, ktore mi vadia na Linuxe, hoci ho prakticky stale pouzivam.
Ti co si ho skusili nainstalovat na nie najnovsi laptop videli ze to cele reaguje dost pomaly. Druha vec je dost chaoticka konfiguracia, cele to posobi dojmom akehosi zlepenca
(v porovnani s FreeBSD, s ktorym som mal tiez moznost pracovat a posobi ucelenejsie).
Ale aj tak je to kvalitny system s ovela vacsimi moznostami ako M$ Win. -
Nevim, jestli to s tou pomalosti je skutecne tak vazne. Mam notebook s Centrinem (takze relativne novy, ale nijak zvlast rychly v porovnani s tim, co jsem mela treba v praci) a kdyz musim prebootovat do Windows (NT?, huh, ani poradne nevim, co tam vlastne zivim), tak rostu, ze je tam vsechno tak PRISERNE pomale (start systemu, start jakehokoliv SW, Firefox, ...). Je ovsem pravda, ze v Linuxu pouzivam fluxbox, prave proto, ze je prijemne rychly, nezdrzuje a neobtezuje vselijakymi zbytecnostmi. Ale i WindowMaker, kteremu dava prednost moje draha polovicka, je mnohem rychlejsi nez Windows.
Na mem (jinem) prastarem pocitaci se plazi jak snek i Windows, i WindowMaker.
Neni to spis tak, ze jsou pomala ty popularni linuxova GUI, jako je treba KDE, a lidem se starsimi pocitaci nikdo nerekne, ze existuji i efektivnejsi varianty? -
Sid (neregistrovaný)No nieco na tom je
osobne som mal na Pentium 220-128MB Windows 2000+Office 2000 a behalo to fajn , skusil som fedoru + gnome + open office a bola to katastrofa - na kazdu akciu som cakal zufalo - chapem ze tam bolo malo pamate ale Windows s tym fungoval celkom fajn. Teraz s toho spravim asi X klienta a bude klud ;-) -
Boris Dušek (neregistrovaný)Ano, já jsem zlepšení pozoroval, včera jsem to testoval. Používám KDE 3.4.1, Gentoo. Testoval jsem rychlost startu aplikace Quanta (webový editor pro KDE) příkazem
time quantaa snažil jsem se ihned po startu aplikaci co nejrychleji zavřít. Ukázalo se, že čas user (2. v pořadí) je to správné měřítko (protože dává stejné výsledky, i když se mi nepodaří aplikaci _okamžitě_ zavřít). Zde jsou výsledky.
Před prelinkem:
# real user sys
1 0m4.605s 0m1.755s 0m0.237s
2 0m2.907s 0m1.785s 0m0.172s
3 0m2.771s 0m1.770s 0m0.183s
4 0m2.800s 0m1.768s 0m0.185s
5 0m2.835s 0m1.779s 0m0.170s
6 0m2.806s 0m1.767s 0m0.175s
7 0m2.832s 0m1.763s 0m0.189s
8 0m2.774s 0m1.779s 0m0.182s
9 0m2.646s 0m1.763s 0m0.186s
10 0m2.686s 0m1.776s 0m0.171s
Po prelinku:
1 0m2.041s 0m1.114s 0m0.178s
2 0m1.984s 0m1.124s 0m0.186s
3 0m2.087s 0m1.122s 0m0.177s
4 0m1.987s 0m1.126s 0m0.173s
5 0m2.077s 0m1.105s 0m0.193s
6 0m2.060s 0m1.152s 0m0.158s
7 0m2.108s 0m1.125s 0m0.181s
8 0m2.102s 0m1.139s 0m0.190s
9 0m2.011s 0m1.114s 0m0.194s
10 0m1.980s 0m1.139s 0m0.178s
Čili je vidět znatelné zlepšení. Konqueror dával také znatelné zlepšení, ale výsledky jsem neukládal. Kontact jsem neměřil, ale zrychlení jsem opravdu viděl a cítil. Dal jsem si záležet, aby testování proběhlo v identických podmínkách (samozřejmě až na prelink). AMD Athlon XP-M 2400+ (frekvenci jsem po dobu měření fixoval na nejvyšší), 512 MB DDR RAM, UDMA enabled. GUI mi ted po prelinku opravdu připadá i bez měření daleko lépe reagující, prostě je to lepší. -
anonymníHádám že je to jednak sice leností programátorů ale spíš je to přeobjektováním v OOP. Tzn. že OOP neslouží už k tomu aby v tom nebyl bordel ale pro to aby v tom bordel byl. Systémy pro systémy, programátoři řeší dědění místo reálných problémů. pod záminkou systémovosti se vytváří servery a klienti k nějakym naprosto stupidnim účelům vestavěný do aplikace. Těch příkladů je víc ale tohle je spíš ten důvod. Mrkněte se někdo na demodisk QNX;)
-
Culibrk (neregistrovaný)No - plantas tady dve veci dohromady. QNX je hard-realtime OS. "Programovat" pro nej muzes v cem chces, treba v Basicu, assembleru, C nebo C++. Otazka (ne)schopnosti cloveka za to zodpovedneho udelat rozumnou architekturu vyvijeneho softu je ovsem problem jiny a s operacnim systemem az tak nesouvisi. (Ano, QNX ma brutalne rychle reakce na preruseni a prepinani kontextu. Ale to prece neni duvod proc si dovolit zprasit navrh, ze jo.) OOP je kvuli zlepseni rychlosti implementace a udrzovani kodu, coz dava take vetsi moznosti navrh zprasit. Kdyz to nekdo neumi, at jde k soustruhu. Kdo to umi, takove problemy nema. Takze strucne - kdyz je nekdo prase, ani QNX mu nepomuze. :-)
-
xChaos (neregistrovaný)Něco jsem zpropagoval tady:
http://teckacz.cz/index.php?clanekid=234
... ale nebyl bych to já, kdybych k tomu hned nepřipsal vlastní komentáře. -
Xaint (neregistrovaný)Covex... tak davno, z dob Liany a Piskoviste... Jak se ma Covex?
Jeste zije??? Neslysel jsem o nem uz radu let... ani nevim jak se to ma s kuchynskym robotem znacky Varvara, co porad odmlouva... skutecne je to dost let.
Jixipen se ma good, posledni dobou:-) oslavila 30, pardon, 10 narozeniny...
Jsem rad, ze jsem o tobe slysel, ikdyz to byl rozhovor o Linouchu a ne o tobe, krome kratickeho povidani ;-)
Mej se pekne :-)
Xaint -
Stranka je výborně sestavena, díky. Hrozne dlouho zde neco takoveho chybelo.
Proc se vsak v zahlavi schovava "GNU" ? Temer neni videt. Na strance se mluvi o "operačním systému Linux". System se přece jmenuje GNU/Linux!!
Povazuji to za naprosto fatální chybu. Dochazi zde k tristnimu mateni pojmů. Pokud někoho odkážu na tuto stránku, tak si zadělám na spoustu zbytečných otázek od zmateného uživatele. Opravdu je potřeba chybně používat název a dělat z potenciálních uživatelů ignoranty ?
Na stránce je např. věta: "Linux je založen na myšlence svobodného softwaru a je součástí projektu GNU." Linux neni součást projektu GNU.
"Linux je moderní operační systém (OS), jehož ovládání je stejně přívětivé jako u jiných systémů". Linux není operační systém. Ovládá se grafické prostředí a programy. S Linuxovým jádrem se většina uživatelů nesetká ani ho nevidí.
Náměty pro autora:
- nenašel jsem zde vysvětlení pojmů distribuce, GNU a GNU Projekt
- důraznější vysvětlení, že hlavní předností systému je svoboda pro uživatele, která se nedá koupit.
- hlavní nadpis by měl být GNU/Linux a ne (jen) Linux
- nahradit chybně uvedené výskyty spojení 'Linux ve smyslu OS' nazvem 'GNU/Linux'
- možnost přispět dobrovolně finančně na rozvoj těchto stránek. Rád přispěji.
Jeste jednou diky za jinak perfektní stránky. -
Boris Dušek (neregistrovaný)Já si naopak myslím, že právě zavádění těchto přesných pojmů by uživatele, kteří ještě s Linuxem nezačali, mátlo daleko více. Stejně tak, jako na úvodní stránku www.getfirefox.com nepatří to, že je Firefox založen na gecku apod., tak na stránku pro uživatele o přechodu na Linux nepatří technické detaily.
-
anicka (neregistrovaný)aha... a proto
#links -dump http://www.kernel.org | grep -i gnu | wc -l
1
a to jeste kvuli zmince o gcc ;o) -
Teto problematiky jsem si vedom, ovsem faktem je ze v beznem svete je proste znam "Linux" nikoli GNU/Linux, at se tato formulace sebespatnejsi a RMS se stavi treba na hlavu. Linux sice neni primo vyvijen jako GNU, ale je soucasti GNU ve smyslu "GNU ho pouziva". Tohle je tez slovickareni, ktere cilovou skupinu webu nezajima. To ze je GNU v hlavicce potlaceno presne odpovida vnimani tohoto stavu lidmi. (Nemelo by se spravne psat GNU/Fedora, nebo Fedora GNU/Linux?)
- Vysvetleni distribuce je v prvnim odstavci stranky "Kde ziskat".
- GNU je odkazan v citovane casti a musi se vysvetlit sam. Na tyto "proc linux" se takto intelektualne komplikovana cast ve ktere nemame jasno ani my, vubec nehodi.
- Definice OS je vec o ktere se vehementne hada kdekdo a vskutku bych je nerad rozebiral i zde (kdo ma touhu muze se zapojit na cdr serveru).
- Moznost prispet by byla fajn, ale naklady jsou zatim nulove a bohuzel u nas chybi jakakoli rozumna bankovni moznost prispevku, takze zatim nechame veci bezet jak jsou.
Diky za uznani i nabidku. -
Na strance je přímo uvedeno "Linux je součástí projektu GNU". To není pravda, ta konkretni formulace je zavadejici.
V beznem svete lidi v drtive vetsine neznaji ani GNU ani Linux. A hakeri delaji viry :)
Fedora - GNU/Linuxová distribuce ?
Slovickareni to je pro lidi, kterym je uplne jedno co pouzivaji, a kteri pri prvni prilezitosti odejdou jinam, cracknou si widle atp.. Opravdu je ten web cilen na takoveho lidi ? Pak budu radeji dale odkazovat nove zajemce na http://www.gnu.org/
V jedne diskusi mi slecna, ktera na webu casto pise clanky a prispevky o "Linuxu" napsala:
"Spousta lidí používá Linux proto, že je svobodný. Já používám Linux proto, že se narozdíl od Windows používat dá a kdyby svobodný nebyl, budu ochotná za něj zaplatit. (Ostatně, teď používám na desktopu OS X, který svobodný není a nijak mě to netrápí.)"
=> Evidentně si plete svobodu s cenou. Nechape, ze si svobodu nelze koupit!
JInde pise: "Qt je dostupné buď pod GPL nebo pod komerční licencí."
=> Ze i GPL je komercni licence netusi ani zdaleka. Ona ma prece MacOS. Priste si mozna nainstaluje Longhorn.
A tak uz me ani neprekvapuje, ze mluvi zasadne o "Linuxu"...
Tak takhle radeji ne. -
platYpus (neregistrovaný)Já bych se slečny zastal :-)
[1] Názor, že používá Linux pro jeho "použitelnost" je podle mne ten správný, který by se měl v první řadě propagovat. Na druhém místě pak můžete dodat, že tohoto kýženého (a stále se zlepšujícího stavu) je dosahováno díky určitým "ideálům" (nebo chcete-li myšlenkám) jako je přístupnost zdrojového kódu, snaha o dodržování standardů ...
[2] Na tom, že někdo používá kromě Linuxu i jiný OS (Mac, Win ...) nevidím nic špatného (přirozené je, že pro daný účel použiji ten nejvhodnější). To, že je Linux bezva operační systém (a jako že je :-) ještě neznamená, že ho budu mít úplně na všech kompech, ani to neimplikuje že bych se měl pokusit s ním "zamořit" planetu ...
[3] GNU/Linux vs. Linux je nesmysl. To bych mohl sejným způsobem napadnout většinu distribucí, s tím že řada dalších komponent je z úplně jiných zdrojů. Tady je protipříklad:
Linux -> špatně (podle Vás tam chybí "GNU")
GNU/Linux -> špatně (spousta věcí pochází z BSD)
GNU/BSD/Linux -> zase špatně (přijde DJB a bude tvrdit, že v názvu není nic o QMAILU, přijde prof. Knuth a bude se rozčilovat že tam není nic o TeXu ... :-)
Nic proti RMS (velice si ho vážím), ale tohle jsou fakt keczy. -
Navrhnete jinou, lepsi, stejne kratkou, bude tam do par minut.:)
Mimochodem co je Longhort a co jsou Widle? Neni to nahodou Microsoft(R) Windows(R) Code Name Longhorn a treba Microsoft(R) Windows(R) XP? Vetsina lidi tez proste nema tyhle zrudy ale "XPecka".
Dalsi problem, ktery v souvislosti s politicky korektnim GNU/Linux je potreba resit je - je tucnak "tux" logem GNU/Linux? Obavam se ze nikoli. Pro potreby GNU/Linuxu by se zrejme musela vytvorit dvouhlava san z tuxnaka krizeneho s buvolem. To ze ma obecny Linux (ac je to logo jen kernelu) dobre zavedeny "sign" tucnaka, mu vyrazne pomaha.
Problem "svobody a zdarma" si kazdy musi vyresit sam - od toho tu je web http://www.gnu.cz/, nikoli http://proc.linux.cz/.
Myslim ze oba, a zde spis naprosta vetsina, vime, jak to se vsemi temito vecmi je. Tyto debaty ale svobodny system GNU/Linux mezi lidi zatim viditelne rozsirit nedokazali, takze pokud mame zajem aby se rozsiril, musime to zkusit srozumitelneji. -
"a je součástí projektu GNU" možná z věty vypustit. Bude to jeste kratsi a lepe to zapadne to celkoveho kontextu stranky, ze je "Linux moderní operační systém". Odkaz ze "svobodného softwaru" bych nasmeroval na http://www.gnu.org/philosophy/free-sw.cs.html (protoze, zde je vysvetleni uvedeno i s odkazy na další návazné stránky) misto na www.gnu.cz.
-
Ahoj Anicko,
programatori si mohou nechat zaplatit za kod napsany pod GPL. To je naprosto v poradku. GNU GPL to umoznuje. To ze je software svobodny, neznamena, ze je zadarmo resp. pokud za takovy software zaplatim tak je porad stejne svobodny. Ta svoboda je dana licenci, ne cenou.
Ty o techto vecech hodne pises. Mozna by bylo fajn, kdyby sis o tom neco precetla a ujasnila si to, at nepises nesmysly. Ja fakt nevim, nechci se te doknout, ale tvuj pristup je ignorantsky az arogantni, a jeste se s nim chlubis.
> vazim si tvych nazoru, ac s nimi nesouhlasim
a s cim konkretne nesouhlasis ? Existuji skutecnosti a fakta, jestli s nimi souhlasis/beres/chces brat na vedomi je irelevantni.
> spis otazka viry nez rozumu
je to o tom, ze si pletes zakladni pojmy
> diskuse nema smysl
Podle me naopak smysl ma.
Zkus se trochu zacist do stranek http://www.gnu.org/ . Urcite Ti to rozsiri obzory a obohati Te to. A taky bude mnohem vetsi radost cist tvoje zpravicky a clanky. -
Problem je v odezvach GUI - ten je do jiste miry dan akceleraci. Co se deje pri startu aplikaci jen tusim a necham se rad poucit - ja vidim zasadni problem v natahovani prilis velkeho mnozstvi baslastu z disku, ktery tedy tim padem je uzkym hrdlem startu aplikace. Taktez caste pouziti ruznych bashovych "startup" sktripu muze vest ke zpomaleni.
-
anonymníZe by dnesni funici helikoptery - GPU opomeli 2D akceleraci? Na to bych tak nesazel. Mam moznost porovnani vykonu ATI Rage Pro na widlich s akceleraci, v linuxu-xka a kde nebo gnome a na MacOS. A vyhrava MacOS kterej ani v defaultu nepouziva 2D akceleraci adapteru a presto ma briskni reakce. Nejhorsi linux neb jednak chybi akcelerace a jednak kde a gnome jsou desny molochy. Pouzitelnej je jenom nake WM,blackbox este tak icewm. Widle jsou na tom prumerne a pomerne rychle zobrazuji ruzny bitmapy.
-
Funici helikoptery je pomerne vystizne.:)
Co se tyce Mac, mel jsem pocit ze akceleraci pouziva: http://www.apple.com/macosx/features/quartzextreme/
Nebo to je defaultne vypnute a musi se to zapnout? -
beginner (neregistrovaný)DD, webstranek, ktere se venuji linuxovym zacatecnikum na desktopu je myslim dostatek. Provedou je gr.instalaci, ukazi jim jake aplikace nahradi m$ word/excel, jak si poslechnout audio cd, jak na icq, ...
Velmi mi schazi v cestine web pro zacinajici linuxove spravce, tzn. provedu instalaci v text.rezimu, neinstaluji X-ka, potrebuji zridit nejake uzivatele, rozbehnout treba sambu, ftp-ko, sshd, instalace dalsiho sw ze zdrojaku, zabezpeceni serveru,... to vse max. s mc, zadne X-servery, okenni manazery a klikaci nastroje. -
anonymníTak puvodne jsem to nechtel komentovat. Administrator za prve asi ma umet hledat informace za druhe pocitacova anglictina povinnosti. Tomu se nevyhne ani admin MS Win. Samba by example, ProFTPD Howto, ssh je dost jednoduchy a vetsina dister uz ma predgenerovany certifikaty a konfigurak jde snadno pochopit, sw ze zdrojaku-staci si precist installation, zabezpeceni serveru-rozhodne nejde zmacknou tlacitko zabezpecit
Za rucicku je treba tahat bezny usery kteri chteji jen psat,mailovat,cucet na web ale ne admina. Pro ty cesky stranky vitam a je to cinnost velmi zasluzna. Ale admin si to ma vsechno nastudovat v anglictine a ke kazdymu nastroji zvlast.
ČLÁNKY DO MAILU