Názory k článku Zpovědnice: Lukáš Tinkl
-
Petr Jakubec (neregistrovaný)
No, nic proti ostatnim, ale pro opravdu pohodlnou praci, bez zbytecne iritace, je pro mne neprijatelne, abych si napriklad zmineny DCOP delal sam :)
Jedine co bych videl jako hrozbu je prilisna integrace vseho mozneho do sebe. To my mne mohlo odradit...(uz jsem to jednou zazil u jednoho systemu, instalace bez kontroly, vnucovane programy, neprehlednost, neprimocarost, vlastni "standardy" - pozor na to! To je cesta do kremikoveho nebe! :-)
Vadi mi napriklad zpusob baleni KDE, pokud chci napriklad nejakou konkretni aplikaci naistaluje se mi s ni jeste buhvi co jeste...
Jinak ale jsem zatim spokojen, travim v nem dobre 70% casu. (zbytek je shell :)
PJ. -
L.Lunak (neregistrovaný)
> Vadi mi napriklad zpusob baleni KDE, pokud chci napriklad nejakou konkretni aplikaci naistaluje se mi s ni jeste buhvi co jeste...
Jinak ale jsem zatim spokojen, travim v nem dobre 70% casu. (zbytek je shell :)
KDE projekt jako takovy poskytuje pouze zdrojove kody KDE, tj. to co je na ftp v adresari src/ (viz. take http://kde.org/download/packagepolicy.php). BInarni balicky jsou poskytovane samotnymi distribucemi, prip. dobrovolniky. Jinymi slovy, stezujte si u nich. Rozsekat kazdy z tech zdrojovych baliku na nekolik binarnich neni tak velky problem (kdyz se podivate treba na baliky pro SuSE, tak napr. kdegraphics je rozdeleno na 7 balicku, at si clovek nemusi treba kvuli kdvi instalovat cely TeX). Vzpominam, ze dokonce kdysi strasne davno balicky pro RedHat byly dokonce vazne jeden balik pro kazdou aplikaci.
Jinak s tim kremikovym nebem bych to nevidel tak cerne. At si ho zatim uzivaji vsechny ty kalkulacky ;). -
Ondra 'Kepi' Kudlík (neregistrovaný)
Já bých si jen dovolil trochu oponovat. Je pravda, že když máte silný stroj, je s KDE o moc lepší práce, ale donedávna jsem využíval KDE i na svém Celeron 400 a 64MB RAM a kromě o něco delších čekacích lhůt na spouštění programů jsem neměl žádné problémy...
Samozřejmě fluxbox mi jel také daleko rychleji ;-) -
kavol (neregistrovaný)
kde pořád lidi berou pocit, že rychlý procesor je spása všeho?
P-III @ 700 MHz nutnost pro KDE? zatím nejlepší vtip, co jsem dneska četl ... nevím, co je míněno slovy "slušně rychle", nicméně na svém P-III @ 557 MHz nemám důvod si na KDE 3.1 stěžovat a neměl jsem ho ani se starým Celeronem @ 500 MHz s KDE 3, které bylo imho "rozežranější" ... -
Keddie (neregistrovaný)
Nevim proste pro mne je kde moc monstrozni a cele neohrabane.. sice jsem jeste velka lama, ale mam radsi kdyz si vsechno konfiguruju a upravuju podle sebe... kdyz si neco nekdo naklikam jako v jednem nejmenovanem OS co se potom dozvim o systemu o vecech jak fungujou a tak.. :))) proste rad se ve vsem poradne hrabu.. :))
Kremikove nebe navstivime stejen jednou vsichni... :)))
Kam by prece prisli vsechny kalkulacky...
Co bysme bez toho Red dwarfa delali... :) -
ziza (neregistrovaný)
Coz takhle trosku nadhledu? Ja pouzivam 99.8% casu FVWM a preci by me nenapadlo premlouvat moji holku, aby ho pouzivala. Chapejte, ze jsou lide a situace, kde neco jako KDE opravdu stoji na tom spravnem miste. Takze zbylich 0.2% casu stravim instalaci a kofiguraci KDE 3.1 ;o) pro mou slecnu ... a videli byste jak se ji libi! Nebo napriklad ve vetsich firmach, kde bez desktopove a aplikacni stejnosti, vznika velky chaos. Verte, ze to tak je, delam v jedne takove. Proto si myslim, ze KDE a KOffice jsou velice potrebne a platne nastroje ... stejne jako FVWM ;)
-
jb (neregistrovaný)
> DCOP je rychlejší, menší co do velikosti knihovny, je nezávislý na KDE a hlavně velice snadný pro programátora
Pokud to dobre chapu, tak DCOP je zavisly na QT, je tedy nepouzitelny pro komercni vyvojare, v podstate tedy neni pouzitelny mimo operacni system KDE a neni mozne mit container spusteny na jinem stroji, nezli vlozenou aplikaci? Je to opravdu tak? Zda se mi, ze je to zcela jasne horsi technologie, nez CORBA/Bonobo. -
L.Lunak (neregistrovaný)
> tak DCOP je zavisly na QT, je tedy nepouzitelny pro komercni vyvojare
?? To zni jako kdyby Qt byl nejaky smejd nebo co. DCOP s Qt je samozrejme normalne pouzitelny i pro komercni vyvojare (tedy pokud by nahodou netrvali na tom, ze oni zaplaceno dostat musi, ale oni nikomu nedaji ani halir). A je i zakladni implementace DCOP nepouzivajici Qt.
> v podstate tedy neni pouzitelny mimo operacni system KDE a neni mozne mit container spusteny na jinem stroji, nezli vlozenou aplikaci? Zda se mi, ze je to zcela jasne horsi technologie, nez CORBA/Bonobo.
Hmm, 'operacni system KDE' :). Ale jinak je mozne mit i DCOP mezi vice pocitaci, a DCOP je zalozeny na "standardnim" ICE protokolu (uvozovky proto, ze je to sice dodavane normalne s X11R6, ale vlastne to skoro nikdo nepouziva) a existuje i libdcopc (tj. C bindings, bez potreby Qt).
Co se tyka technologie, tak DCOP neni pouzivany primarne na vkladani komponent do sebe. Zakladni myslenkou DCOP je komunikace mezi aplikacemi, neboli je to vlastne ekvivalent CORBA . Komponentovy system pro KDE je KParts/XParts. KParts je uplne vedle DCOP, XParts jsou mozna postavene nad DCOP, ale nejsem si vazne ted jisty. Co se tyka porovnavani, ja osobne si myslim, ze jedno z nejlepsich rozhodnuti KDE Teamu bylo vyhozeni CORBA z KDE.
Mimochodem, je ted novy projekt D-BUS (kde jsou AFAIK hlavne vyvojari GNOME), ktery vytvari "novy lepsi DCOP" (abych tak rekl). -
jb (neregistrovaný)
Ten "operacni system KDE" jsem tam dal schvalne. Stejne tak rikam Emacsu, OpenOfficum, Mozille, Jave operacni systemy ;) (i kdyz Mozilla ted zacina vypadat slibne :).
U D-BUSu jsem pochopil, ze by to mel byt standard pro oba desktopy, mozna i OpenOffice, Mozillu, atd. To je super - konecne nekdo mysli na cely Linux a ne pouze na jeden svuj oblibeny projektik :). Myslite, ze je dobrej napad, aby byla dalsi vec zavisla na X11? Napriklad kdyby byl clipboard pres CORBU, tak by bylo o pekne mnostvi problemu min (kopirovani mezi terminalovyma, framebufferovyma, X11 aplikacema, kompilovany Vim s xlibs, ...).
QT asi neni smejd. Jen mi neni jasny, jestli vsichni chcete, aby Linux skoncil jako naprosto nepouzitelna vec pro komercni vyvojare - jediny OS, kde musi vyvojari platit za obycejny toolkit. Jeste, ze alespon Gnome vyvojari nejaky ten cas vyvoji LGPL toolkitu venovali. Mozna diky tomu Linux za par let nepadne na hubu :)).
ČLÁNKY DO MAILU