"někteří lidé si stále i přes tyto výzkumy myslí, že duševní funkce jsou implementovány v imateriálním objektu zvaném duše,"
Ak to tak nie je, tak mam otazku - odkial sa to v tom mozgu berie? Myslim napady, samotne signaly su jasne.
V momente, ked prehlasime mozog za automat, uz nedava zmysel hovorit o moralke. Naviac ho mozeme simulovat. Cim sa lisi simulacia od skutocneho mozgu? Sudit niekoho za to, ze napr. myslienkovo simuloval vrazdu, to by zrazu malo davat zmysel a to mi nesedi.
"Ak to tak nie je, tak mam otazku - odkial sa to v tom mozgu berie?"
Hádám, že pro Vás samoplozením :D
Já vědomí chápu jako multiparalerní algoritmus generovaný jednotlivými neurony. A je algoritmus hmatatelná realita, nebo jen její abstraktní obraz? Když napíšeš nějaký program, tak výsledek práce bude například shluk různě zmagnetizovaných místeček na plotně harddisku. Jinak řečeno, abstraktní věci jsou vždy vázány na konkrétní materiální jsoucna a nebo na jejich mechanistickou vzájemnou interakci.
Je tedy těžké udělat nějakou dělící čáru mezi dvěma stejnými obrazy vědomí, které by generoval biologický mozek a nějaký počítač. Tahle problematika je hezky řešená ve sci-fi anime Ghost in the Shell, přeji příjemné pokoukání http://www.csfd.cz/film/246900-ghost-in-the-shell-2-0/
Vzhledem k tomu, že vědomí je abstraktní podstaty, není nutné ho nechat běžet jen na původním biologickém hardwaru, jako se o to borci například pokouší zde http://en.wikipedia.org/wiki/Blue_Brain_Project
U mna teda samoplozenim - ako u vas? (bola to otazka, ked ste nepochopili ten otaznik na konci - neviem, preco do nej rypete)
"abstraktní věci jsou vždy vázány na konkrétní materiální jsoucna"
Vzdy podla mna nie. Na ake sucno je viazany pojem "mnozina" alebo dokonca "mnozina kardinality kontinua"? Prazdna mnozina sa tazko vysvetluje pri prepojeni so sucnami, lebo ta z definicie vylucuje sucna. A mnozina velka ako mnozina realnych cisel je zase len produkt predstavivosti - vsetky prvky nemozeme algoritmicky vymenovat (co trochu vadi pri jej vnimani a teda naviazani na sucna).
" Je tedy těžké udělat nějakou dělící čáru mezi dvěma stejnými obrazy vědomí, které by generoval biologický mozek a nějaký počítač"
Presne o toto mi ide. Moze sa potom pocitac spravat nemoralne? Teoreticky by mal (aby nesla nakreslit ciara) ale potom je moralka aj vecou jednotiek a nul a tie to nemozu odmietnut. To by ale moralka neexistovala - ako sa da hovorit o moralnosti cinu, ked napr. clovek nemal na vyber?
"Vzdy podla mna nie. Na ake sucno je viazany pojem "mnozina" alebo dokonca "mnozina kardinality kontinua"? Prazdna mnozina sa tazko vysvetluje pri prepojeni so sucnami, lebo ta z definicie vylucuje sucna. A mnozina velka ako mnozina realnych cisel je zase len produkt predstavivosti - vsetky prvky nemozeme algoritmicky vymenovat (co trochu vadi pri jej vnimani a teda naviazani na sucna)."
Dobře, tak se mi pokus vysvětlit jakoukoliv oblast matematiky tak, aniž bys využil jakékoliv jsoucno - nepůjde to. Nebudeš moci použít skripta, tabuli, zápis tužkou na papír a dokonce ani kuličkové počítadlo. A vůbec mi nevysvětlíš, co je to prázná množina, když nebudu chápat co je to jsoucno a co jeho absence.
To, že si představíš třeba tu zmiňovanou prázdnou množinu nebo množinu všech reálných čísel přece neznamená, že tvoje vědomí obsahuje nějakou její konkrétní realizaci. Například, když budeš počítat třeba v celých číslech od nuly do miliardy, tak si taky nepředstavíš naráz všechna čísla z toho intervalu.
"Presne o toto mi ide. Moze sa potom pocitac spravat nemoralne?"
Proč by nemohl? Když bude do počítače přeneseno vědomí člověka, který se může chovat nemorálně, bude se moct chovat nemorálně i tento počítač. Jak říkám, na železe zase tak moc nezáleží.
"Dobře, tak se mi pokus vysvětlit jakoukoliv oblast matematiky tak, aniž bys využil jakékoliv jsoucno - nepůjde to."
Akurat negaciou "vzdy potrebujeme sucno" nie je "nikdy nepotrebujeme sucno". Takze hladat to nedava zmysel.
"To, že si představíš třeba tu zmiňovanou prázdnou množinu nebo množinu všech reálných čísel přece neznamená, že tvoje vědomí obsahuje nějakou její konkrétní realizaci."
Nie, ale tazko naviazes vsetky realne cisla na konkretnu realizaciu, lebo ziadnu konkretnu realizaciu nemas sancu celu skumat. A je otazka, ci to vobec v spojeni s fyzikou v skutocnom svete dava zmysel (Planckova dlzka).
"Proč by nemohl? Když bude do počítače přeneseno vědomí člověka, který se může chovat nemorálně, bude se moct chovat nemorálně i tento počítač"
Ok, instrukcie mozem vykonavat aj na papier alebo v hlave. Budem sa chovat nemoralne, ked tak budem cinit?
A co viac, mal by som byt potrestany za vrazdu, ked si dovolim odsimulovat vrazdu? Stroj ako stroj, nie?
jde o konstatovani externalit. vychova je externalita, ktera formuje prave ten mozek, co bude vrazdit stejne jako vsechny ostatni vjemy, ktere se jednoduse dostavi bez ohledu na to, zda je chcete nebo nechcete ve svem okoli pozorovat.
a biologicky (elektrochemicky) stav organizmu pak ma odpovida tomu co provede a jak sve vykonavani ovlivni jinou svou casti. porad jde nalezt materialni otisk. ovsem stale zustava manevrovaci prostor u kauzality toho materialniho otisku, pokud mermomoci trvate i na tom rafku...
simulace formou prehrani zaznamu je vzhledem k soucasnym znalostem pravdepodobne nemozna. melo by to vyplyvat z heisenbergova principu neurcitosti a asynchronicity zpracovani. pokud se neukaze, ze je mozne spolehlive rekonstruovat i onu neurcitost v izolovanem casoprostorovem intervalu rozhodnym pro pozorovani prehravaneho jevu.
Ad Heisenberg: preco by na nom malo zalezat? Riesi sa podla mna iny problem - strojovo fungujuci mozog => moznost simulovat lubovolny zlocin + nerozlisitelnost simulatoru a realneho rozhodovania (obidva su iba automaty) => absencia moralky alebo moralka platna aj pri simulacii.
A z toho:
Moralka platna pri simulacii je pre mna problem, lebo pri premiestnovani nul a jednotiek tazko hovorit o umyselnom zlocine (napr)
Pri principialnej absencii moralky neexistuje nic dobre alebo zle. Vrazda suseda len tak je rovnako dobra ako pomoc bezdomovcovi.
S Heisenbergom to nema nic. (Aj keby malo - nedokazeme ho snad simulovat? Prinajhorsom s izotopom sluziacim ako generator nahodnych cisel - takyto RNG na uvahe nic nemeni)
byli bychom schopni předpovídat budoucnost. A to nejsme. Tam není, některé, ale všechny, a to zcela mění situaci. Když budete mít zdroj náhodného signálu v počítači, taky počítač bude mít nápady. Na kvalitě toho zdroje pak bude záležet, kvalita nápadů :-)
Odpovědí je několik a hodně závisí na vašem náboženském přesvědčení. Kupříkladu pokud jste katolík, tak odpověď je snadná: i zvířata jsou náladová, kočky si hrají, zvířecí mláďata také zjevně mají nápady, matky brání mláďata i za cenu vlastního života, vlci žijí v organizovaných smečkách, delfíni loví v hejnech. A to přesto, že zvířata žádnou duši nemají. Vámi popsané chování tedy duši zjevně nevyžaduje.
Veriaci v akej viere ? Protestant Ti povie nieco ine na tuto temu ako katolik... a aj medzi samotnymi katolikmi su rozpory (u protestantvo snad este viac)... mnohy normalne kaslu na to co hovori ich lokalny cirkevny predstavitel... poznam takych, ktory stale veria, ze Jezis sa narodil na Vianoce aj ked sam papez priznal, ze to tak nieje, a bez mihnutia oka papeza odignoruju... (teda nejde o to ci Jezis zil alebo nie, ale o to ci oni vlastne pocuvaju co im knazi hovoria...)
Nevím, zda bible, nebo nějaký papežský edikt. Ale protestanti věří, že duši má jen člověk. Proto zvíře nikdy nejde do nebe a ani nesmí být pohřbeno na hřbitově s lidmi.
A také mi uniká ta vaše implikace víry a duše. Právě bible zcela jasně píše, že bůh jeden den stvořil zvířata a až následující den stvořil člověka, navíc k obrazu svému. To je poměrně silný důkaz výjimečnosti člověka a židé i křesťané proto jen zřídka připouští, že by zvíře snad mohlo být v něčem rovno člověku.
PS: Nejsem křesťan, ale výrustal jsem obklopen celou řadou katolíků. Zkoušeli mi tlačit víru až do doby, než jsem jim začal citovat bibli. Obzvláště druhá kniha Mojžíšova a zákaz pojídání vepřového měly úspěch a konečně mě přestali otravovat věcmi jako je postní pátek. Pokud jste někdy v nějaké takové komunitě žil, tak prostě víte, co se smí, co se nesmí, ale v zásadě nevíte proč. Třebas když je půst a nesmí se jíst maso, tak ryby se jíst mohou, protože ryby nejsou zvířata, takže nejíte maso. Nikdy vám nevysvětlí, zda je to tak v bibli, nebo to řekl papež nebo odkud to vlastně je. Ale všichni vám potvrdí, že ryba se jíst smí. Protože tak si to pamatují.
1) Existují simulace, jako například jednoduchý Život, kde se prvky na základě výhodnosti chovají velmi podobně jako lidé a řídí se podobnými principy Věnuje se tomu teorie her. Zda tomu lze říkat morálka? Nu rozhodně preferují určité chování. Toto funguje i na poměrně hloupém telefonu o kterém asi nebudete tvrdit, že má duši.
Lze tedy předpokládat, že k sociálnímu chování není duše nutná.
2) Pokud se u zvířat projevuje sociální chování / morálka, mají tedy duši?
Když se někdo chová nemorálně, je to proto že duši nemá.
3) Pokud je morálka záležitostí duše, jak se stavět k situaci, kdy duši daruji, prodám, je mi zákonně či nezákonně odňata, bylo s ní bez mé vůle manipulováno?
Je potom za mé činy zodpovědný ten, kdo ji vlastní, ať k ní přišel libovolným způsobem?
Je možné duši reklamovat?
3) To byl pokus o odlehčené přiblížení právních aspektů takové úvahy (za morálku / sociální chování je zodpovědná duše) a nikoliv ten shluk hmoty zvaný člověk.
Na základě toho, by se dalo odvodit, že za nemorální / asociální chování je zodpovědný ten, kdo jedince takovou duší obdařil. Pokud by se však ukázalo, že dotyčný je neomylný a dokonalý a duše je bez závad, musí být dokonalé i ono chování a nám nepřísluší to posuzovat.
Jedinec může podepsat smlouvu ve které se zříká své duše bezúplatně i za úplatu stejně snadno jako auta, nemovitosti, nebo psa. Může tak učinit dobrovolně, pod nátlakem, nebo nevědomky ( podvodem). Za vadné brzdy, uvolněnou krytinu, nebo pokousání psem zodpovídá majitel. A může být někdo zbaven duše úředním/soudním rozhodnutím?
Jsou známy dokumenty, kdy někdo svou duši odkazuje, věnuje, nebo daruje. Rovněž že dotyčný, nebo dotyčná někomu duši vzal, ukradl, zničil, zachránil, daroval, dal k někomu do úschovy, dal by za něj. Někdo dle písemných pramenů vlastnil vícero duší. Z toho by bylo třeba vyvodit právní důsledky.
Jak by to bylo s duševním vlastnictvím? Bylo by svázané s vlastnictvím duše?
Dnes za nositele morálky/sociálního chování považujeme jedince a za činy soudíme jedince.
Přijetím dogmatu, že zodpovědná je duše, bychom museli soudit vlastníka duše (tedy například boha, nebo ďábla) a nikoliv zločince.
To by z právního systému udělalo ještě o několik řádů větší bordel než už je.
Doporučuji hru The Talos Principle. Tam se podobné otázky (mimo jiné) řeší a navíc je to ještě výborná logická hra.
"V momente, ked prehlasime mozog za automat, uz nedava zmysel hovorit o moralke." Jednoduchá otázka: proč? Morálka je přece naučenou soustavou principů, jak se chovat ke svému okolí, nikoli něčím univerzálním, co je člověku vnuceno z nějakého neidentifikovatelného "vnějšku". Odkud jsi vůbec svou morálku získal ty? To tě snad nikdo nevychoval?
Moralka je pekna blbost. Organismus/stroj se chova (sub)optimalne v danem prostredi a za dane situace. Vychova stim ma spolecnyho jen malo - tak maximalne predava nejakou informaci o tvym predchudcem zjistenych parametrech toho optima.
Ty pak bud nejak dojdes k nazoru, ze dane chovani je vyhodne i pro tebe (pak se treba chovas "moralne") nebo dojdes k zaveru, ze neni (a pak se treba chovas "amoralne").
Zkus si treba predstavit, jak se budou chovat vsichni ti kytickovy pravdolaskari v situaci, kdy prezije jen ten, kdo se sam zaobstara. Zviratka zabijet je spatne, vime? A papat lidi no to je taky fuj. A nekomu sebrat jeho papu ...
Myslis nerealny? Staci jedna vetsi erupce na slunci, dobre nacasovana a namirena, a vsechno co dnes povazujem za civilizaci prestane z minuty na minutu fungovat. Zadna katastrofa z hlediska zivota na Zemi. Naopak, pomerne bezny jev, vsak alektrinu pouzivame smesnych 100 let. A bez ni nam nebude fungovat NIC. Kdo dnes umi uchovat potraviny bez elektriny?
Vsechno, cim budes neco napajet, kdyz zdechnou rozvodny site? A ty zdechnou protoze neunesou tu indukci, coz povede k pretizeni, vyhorej trafacky, a nahradit jediny trafo je na mesice, jenze jich zdechnou stovky, tisice...
Jiste, vsechno se da postavit znova, ale jak to chces resit v situaci, kdy do totalniho chaosu zbejvaj hodiny, ani ne dny? Vem si, kolik asi tak zasob potravin bezne mas doma (a rekneme, ze bys je nejak uchoval). Kolik jich asi tak najdes ve svym meste ... radove tak tyden (nepocitam ty, co se v ramci pripravy zasobujou na par let ... ;D ). Fabriky, ktery to zradlo vyrabej, proste nepojedou. Zvirata vychcipou, protoze to davno nejsou zvirata, ale masiny na generovani zradla, takze kdyz se jim netopi/nesviti/... tak pojdou.
Preco? Lebo moralnost konania zalezi od vnutornej motivacie.
A naopak - je uplne moralne dat zene ruzu ako prejav lasky. Ze sa o nu popicha, to na moralnosti nic nemeni.
Keby niekto tu ruzu daval, aby sa zena popichala a tym jej uskodil (a nejak to zamaskoval), tak je to nemoralne. Aj ked to nevyjde a zena to vezme ako prejav lasky.
Automat nema motivaciu. Iba na zaklade vstupov dava vystupy. Preto podla mna nedava zmysel hovorit o moralke.
(Nemyslim si, ze ciny musia byt objektivne posuditelne, ale som za objektivnu moralku. Subjektivna moralka je podla mna mimo, lebo tym sa straca moznost povedat, ze je nieco objektivne nemoralne - vzdy sa da argumentovat, ze v subjektivnej moralke aktera to bolo moralne. To je ale skor na inu diskusiu)
K vychove - keby to bolo len o tom, tak by to bolo malo. Este k tomu mam vlastnu hlavu.
K tomuhle bych měl pár věcí :
1) Jak mi dokážeš, že nejsi automat, který jen předstírá tu vnitřní motivaci. Cokoliv, co uděláš, může být jen reakce na vstupy od dostatečně složitého automata.
2) O objektivní morálce mluví víc lidí. A každý překvapivě o té své verzi. Na něčem se shodnou, na něčem ne. Jak chceš ty rozpory rozetnout a zjistit, co je objektivní morálka?
Jo a ta tvoje "vlastní hlava" je produkt genů, výchovy a zbytku prostředí. Svobodná vůle je IMO subjektivní dojem, protože se svobodně rozhodujeme vždycky na základě vstupů a nastavení mozku.
1) To asi nedokazem. Akurat by mi potom vadilo to vyssie napisane - ze vzane do dosledkov, simulaciu nemozem odlisit od reality (stroj ako stroj) a teda je mozne spravit najvacsie zlociny aj tak, ze na nieco len myslime.
Vzate ad absurdum, najhorsi by bol myslienkovy "diabolsky stroj", ktory by postupne simuloval vsetky usporiadania sveta (v zmysle "vsetkeho v nom"). Ten by urcite odsimuloval aj to najhorsie. Za ten by clovek mohol dostat snad jedine najvyssi trest.
Ok, takze mame stroj - ked teraz nan pomyslime, nezacneme ho nejak v hlave simulovat? Nemala by sa ta znalost hrozostrasneho stroja vymietit zo sveta?
Ja teda vidim moralne obrovsky rozdiel medzi myslenim si niecoho (a simulaciou "v hlave") a spachanim toho zlocinu. To ma vedie k tomu, ze by sa minimalne pri moralke simulacia mala lisit od reality.
2) To bola snaha o intuitivny existencny a nie konstruktivny dokaz. Ale snad sa daju pouzit obmedzujuce podmienky ako ze ked akter cinu nieco robil napriek tomu, ze si jasne uvedomoval celkovy zaporny vysledok pre medziludske vztahy bez dostatocnej protivahy, tak je to objektivne nemoralne.
"Svobodná vůle je IMO subjektivní dojem, protože se svobodně rozhodujeme vždycky na základě vstupů a nastavení mozku."
Ak niekto prehlasi "mozog je nastavovany dusou", tak tak by slobodna vola davala zmysel a neoponovalo by to tomuto tvrdeniu.
Tak tohle nechápu. Jak nejde odlišit simulace něčeho od reality? I kdyby byla realita simulace, tak je zásadní rozdíl, jestli se něco děje v "realitě" nebo v nějaké vnořené simulaci.
Otázka, jestli tahle realita není právě něčí ďábelský stroj, je v principu nerozhodnutelná. Otvírá to spoustu zajímavých a znepokojivých otázek, to jo. :)
Co je to "intuitivní důkaz"? Bojíš se přiznat si, že nic lepšího než "já si myslím tohle" nemáš? Neboj se. Nic "lepšího" tady ani nemáš šanci dostat. Uvědom si jednu věc. Ve své hlavě jsi sám. Všechno co vnímáš, vnímáš jen ty. Jak se bavíš s jinými lidmi o vjemech? Slova popisují vždycky nějaký vjem, u kterého jste se shodli na společných příčinách. Jak bys popsal mimozemšťanovi co to znamená "jasně si uvědomovat"?
Stejně tak "celkový záporný výsledek" nebo "dostatečná protiváha" jsou totálně gumové a subjektivní kritéria. Je to ovlivněné výchovou, kulturou a spoustou dalších věcí. Čím víc různorodých lidí bude tyhle pojmy popisovat, tím rozdílnější odpovědi dostaneš. Ano, moje morální pravidla jsou výjimečná. Ne tím, že by byly nějak objektivní, ale tím že jsou moje. A předpokládám, že ostatní to mají stejně a podle toho se snažím chovat.
A k té duši. Je to opravdu svobodná vůle, nebo je to ten parchant, co řídí tuhle ďábelskou simulaci lidského utrpení a nutí lidi dělat všechny ty hnusné věci? Není představa mozku jako automatu přece jenom trochu příjemnější?
Záležet bude na tom, zda ten automat je deterministický, či nikoliv. U deterministického automatu mluvit o morálce jistě smysl nemá. Schopnost nedeterminismu, neuvědomovaná, je vědomí a morálka je soubor pravidel, které vedou k nejefektivnějšímu řešení. Morálka je důsledkem nedeterminismu lidského mozku, je to základní orientace, získaná výchovou a zkušenostmi minulých generací. Systémy postrádající morálku, jsou autodestruktivní. Například socialismus na úrovni lidské společnosti, nebo tumor na biologické úrovni. Lidé v socialismu i tumor se chovají tak, jak by chtěli, aby svět kolem nich vypadal, ale protože svět je jiný, vedou oba k samovolné autodestrukci.
A je mozek opravdu nedeterministický? Věci, které jsou dostatečně složité a citlivé na drobné změny na vstupu se na první pohled chovají nedeterministicky i když jsou ve skutečnosti deterministické. Jen ten determinismus není na první pohled vidět. Proč by mozek nemohl být to samé?
A co když je svobodná vůle jenom ta deterministická reakce mozku na vstupy? Odpovídalo by to tomu, že se některá rozhodnutí dají předvídat dřív, než si je člověk sám uvědomí (http://archive.wired.com/science/discoveries/news/2008/04/mind_decision)
Co je to přesně ta svobodná vůle? Co když "svobodné rozhodnutí" je jen subjektivní dojem z toho, na základě jakých vstupů se právě rozhodujeme? IMO jedna taková nutná podmínka toho, aby měl člověk pocit že se nerozhoduje svobodně, je to, že se rozhoduje na základě něčeho za co můžou jiní lidé.
Jaký je rozdíl v rozhodnutí "nebudu spát venku nahý, protože je zima a nastydnu" a "nebudu spát venku nahý, protože přijde policajt a zmlátí mě". První působí daleko svobodněji, než druhé.
A tady zase nesouhlasím. Proč by deterministický stroj nemohl fungovat v nedeterministickém světě? I nedeterministické jevy se dají s rozumnou pravděpodobností predikovat deterministickým modelem.
Pokud by se ten svět nedal predikovat, tak v něm brzo zdechne i nedeterministický tvor.
To, jestli jsou naše myšlenky předem dány je trochu něco jiného než to, jestli je mozek deterministický.
Momentálně to vypadá tak, že svět je aspoň na kvantové úrovni nedeterministický. Pokud je mozek deterministický, tak reaguje na nedeterministické jevy, takže se o žádných předem daných myšlenkách nedá mluvit.
Ani kdyby byla realita deterministická a díky tomu by se opakovaně dala odsimulovat do úplně stejného stavu, tak nemáte šanci poznat, že "nemyslíte".
BTW, filtrace vstupů, které neodpovídají mentálnímu modelu světa, je něco, co mozek dělá furt. Je zatraceně těžké mu v tom zabránit. Díky tomu je spousta lidí více či méně ve sporu s okolní realitou. Nevypadá to, že by to někomu vadilo :)
Odsimulovat by se nedala, protože to, co budete dělat by bylo dáno předem a simulace by v tom plánu nebyla. A takový svět existuje, je to svět filmu, postavy se pohybují, mluví, ale jen to, co je zachyceno na filmovém pásu, takže i náš svět takový může být, nahrány mohou být i "vaše" prožitky i myšlení, a někdo si je jen tak pro zábavu pouští a protože nemáte paměť, nepoznáte ani to, že jste přehráván několikrát :-)))
Tou simulací jsem myslel že pokud je deterministický svět a vychází se ze stejného počátečního stavu, tak se vždycky prochází stejnými stavy. Ani není třeba, aby se přehrával záznam jako film. Díky determinismu a stejným počátečním podmínkám dopadnou všechny simulace úplně stejně.
1) to cerne na bradavici/mozku bylo vyredukovane stribro z toho dusicnanu stribrneho, ta redox reakce prave zabiji tu bradavici, nebo barvi bunky.
2) ja si taky myslim, ze dostatecne masivni pocitac se bude jevit jako
mysl a zadneho boha ani dusi nepotrebujeme.
co se jevi jako moralka je postupne vyvijeny algoritmus zalozeny
na optimalizaci funkce jak spolu ma socialni skupina zit, aby se hned nesezrala.
Diky za super clanek, moc pekne jsem se po (takhle brzkem) ranu pobavil :)
Reverse engineering čipů je běžná věc. Existují i firmy, které přímo nabízí, že dodaný čip zpracují a nakreslí schéma. Není to ale levná záležitost.
Nicméně, když už jsme u čipů, znalost schématu je jen jedna část problémů a sama o sobě je málo (a obecné schéma je pro daný obvod více méně známé). Pro kvalitní návrh jsou kritické další znalosti: vlastnosti konkrétních součástek dané technologie, lokální teplotní ohřevy, přeslechy, správné stínění, interakce s pouzdrem...
O cielenom ukladani do DNA dost pochybujem. Ked je zatocena, co je asi vzdy okrem transkripcie, tak sa tam tazko nieco cielene najde a nahradi. Transkripcia funguje zase bez rozumnej moznosti ovplyvnit vysledok - ked sa to za tych 10 rokov od gymplu nezmenilo, tak sa Okasakiho fragmenty a primery formuju tiez bez moznosti si nieco cielene primysliet (mutacia nie je cielena).
Pocul som uz hypotezu o nejakom obalovani genov, ktore by zvacsovalo alebo zmensovalo ich prejavy.
Ale o ukladani do DNA, to neviem - mate po ruke nejaky vyskum?
====
ked je zatocena, co je asi vzdy okrem transkripcie, tak sa tam tazko nieco cielene najde a nahradi.
====
Co jsem pochopil, to už je dnes celkem běžný postup a organismy si svou DNA editují od nepaměti. Takový nelineární střihový editor.
http://en.wikipedia.org/wiki/CRISPR
Četl jsem o tom zde https://www.quantamagazine.org/20150206-crispr-dna-editor-bacteria/
Proč se snažíme nahlížet na mozek jako na izolovaný systém? Protože to jinak neumíme! Pokud je vesmír buněčný automat -- jak říká Wolfram, pak se toho, izolací a studiem malé části, moc nedozvíme .) Promiňte, jestli to nedává smysl, ale některé názory zde uvedené mi také mi nedávají smysl ani po třech čteních, tak sem si taky ulevil. Jinak tyto články jsou moc dobré!
Váš příspěvek je bez hodnoty. Pokud to není pravda -- musíte podat argument. Vůbec sem neřekl -- svět je buněčný automat. Ale pokud je bunečný automat -- takže chyby možná mám spíše v té další části za pokud -- než ve vyslovení teze, že by mohl být -- takový výrok si mohu dovolit.
Možná že zvládáte základy logických operací, ale základy (nejen logického) dokazování vám očividně unikají. Navíc neumíte pracovat se zdroji. Zkuste google, obzvláště odkazy na arXiv nebo články v Nature by pro vás měly znamenat alespoň minimálně věrohodný zdroj dat. Nebo zkuste alespoň Wikipedii pro základní orientaci v tématu. Posouvání hranic poznání se zrychluje, a obzvláště za posledních 20 let se opravdu hodně změnilo. A nejde jen o celulární automaty. Zkuste třeba do google zadat nejen Stephen Wolfram ale i Gerard 't Hooft (mimochodem laureát Nobelovy ceny), Edward Fredkin, C.R. Weizsäcker, E. T. Jaynes, John Archibald Wheeler, Silas R. Beane, Craig Hogan, David Bohm a mohl bych pokračovat ještě hodně dlouho. A to jsme jen u těch umírněně opatrných (protože téma je to vskutku výbušné). Což teprve takový Thomas Campbell (mimochodem fyzik pracující pro NASA) a jeho ToE, to by vás vystřelilo z ponožek.
Osobně si troufám tvrdit, že za padesát let (ne-li dřív) už se žádný věřící nebude smát vědcům a žádný vědec se nebude smát věřícím, a naši pravnukové se budou koukat zpět z jejich novověku na náš středověk a budou říkat "Hmm... to tedy byla divná doba" .
Chápu, že tak jak Boha a Nebe chápete vy (staříka na obláčku) to nedává žádný smysl. Zřejmě jste se příliš nechal unést uměleckou licencí malířů zodpovědných za kostelní výzdobu. Pokud ovšem pojem Bůh chápete např. jako Vědomí které je součtem všech vědom s kvalitou větší než součet kvalit částí, a pod Nebe systém vyššího řádu od kterého je naše fyzikální realita odvozená aplikací omezujících pravidel což by neměl být problém si představit pokud víte jak funguje virtualizace v IT, vyjde vám trochu jiný model který je pořád konzistentní se základními tezemi všech hlavních systémů víry (pokud si dáte tu práci si o nich něco nastudovat, můžete si to ověřit sám že to tak je i přes všechna zjednodušení co jsem tu udělal). Pokud ho srovnáte s progresivními modely moderní vědy (viz odkazy), můžete dojít k zajímavým a pro vás jistě překvapivým zjištěním.
Jak praví klasik: "Mírou svého chápání pracujeme ve svůj prospěch, a mírou své nechápavosti ve prospěch toho kdo chápe více".
A kde su vsetky zakony a prikazania?
To co si predstavujete pod slovom Boh nema so ziadnou existujucou vierou nic spolocne, je to iba iny panko na inom oblacku. Bud verite ze tu bol bozi syn, robil zazraky alebo ste si iba vysnivali noveho boha.
Takych sa ja viem vysnivat 5 za 10 minut.
Z čeho jste vyvodil že moje definice Boha je definicí entropie prostředí? Navíc jsem dával jen velmi zjednodušený příklad úhlu pohledu jak lze přistupovat k procesu interpretace modelů definovaných základními tezemi různých systémů víry jehož výsledkem může být něco koherentního a dávajícího víc smyslu než při úhlu pohledu ala děda na obláčku. Mimochodem Budhismus pojem Bůh vůbec nezná/nepoužívá, stejně jako třeba Taoismus, a přesto lze najít interpretaci (přiřazení pojmů k podstatě) která oba systémy činí konzistentními vzájemně i se systémy které pojem Bůh používají. To samé lze provést i v kontextu současných vědeckých poznatků. Zkuste se na vše dívat jako na systém a analyzovat to jako systém.
Vy si tam boha nejako hladate a prisposobujete a modelujete. To kde sme?
Naco to robite? Co je zmyslom tohto pocinania? Najst ho tam?
A ak sa nieco zmeni - myslim napriklad nase znalosti tak si ho premodelujete?
Je to uplne nezmyselne pocinanie. Vy ste iba taky strateny ze ho tam potrebujete mat tak si ho tam nejako vzdy dopasujete. Ale nechapete ze to nema vobec ziadny zmysel.
Taky boh ako ho poznaju napozenstva co nam dava 10 prikazani a pomocou neho sa nas snazia kontrolovat tak taky BOH NEEXISTUJE. A ked je pre vas BOHOM to ako funguje fyzika tak to nenazyvajte BOHOM ale fyzikou a mate pokoj.
No třeba už vznikla, kdyby například vznikla na internetu a propojených počítačích samovolně, tak by si zcela jistě neuvědomovala na jaké infrastruktuře je nasimulovaná. Vzniklo by jakési vědomí, které by nemělo žádné informace z vnějšího světa, protože by s ním vůbec nepočítalo, pohybovalo by se ve své "matematické" realitě, která by mu pomáhala mapovat síť, aby se vyhnulo vymazání, nebo přerušení výpočtu :-)
Jasně. A přenos informace třeba z očí se děje jak? Je tam A/D převodník? Kolikatibitovej :-)
Neurony fakt nejsou digitální a mozek není digitální počítač. Nepřehánějte to s tím jednostranným viděním světa tak.
Mimochodem hradlo NAND ze dvou tranzistorů? To má bejt co? Nějaká RTL technologie? Ale tam se to NAND ze dvou tranzistorů nepoužívá, protože má tak mizerný vlastnosti, že je v praxi nepoužitelný. Normální CMOS NAND 2 hradlo třeba v CPU má 4 tranzistory. 2 PMOS a 2 NMOS.
Samotnou funkci NAND realizujete zhruba dvěmi tranzistory, další jsou zesilovače, ovšem. Samotný neuron digitální je. Výstup se dostane dál, jen když překročí jistý práh, a to je zcela zřetelné digitální chování. Analogový počítač funguje jinak, je založen na spojitém vyhodnocování signálu a zpětných vazeb. Pamatujete ještě analogové počítače? Protože já ano :-))) Analogový počítač má jednu velkou nevýhodu, není dostatečně plastický, změnu výpočtu dosáhnete jen změnou jeho zapojení. Proto není od věci si v případě mozku myslet, že nad úrovní neuronů existují ještě virtuální procesy, které realizují pomocí neuronů své funkce. A to, že neuronová síť funguje sama o sobě, to nic neznamená. Síť z hradel taky plní nějakou funkci, například registru, ale její analýzou se nic nedozvíte o tom, jaké programy a jak ten registr využívají, a to ani když budete měřit jeho chování na vstupech a výstupech. Vždy vám z toho vyjde registr, nic víc. A stejná situace je nyní v případě zkoumání mozku. Fajn, model neuronové sítě funguje a dá se i k něčemu využít, to registr mimo procesor taky, že.
Zde ilustrace toho co jsem měl na mysli http://art.ihned.cz/c1-63532620-museum-kampa-musilova
Obávám se, že pokud má něco minimální práh vstupu, aby to něco mělo na výstupu ani náhodou neznamená, že je to digitální. Nějakej treshold má každej tranzistor, dioda a jsou to analogový zařízení.
Kdyby byl mozek analogovej, tak ještě jednou - jak by přenášel analogovej obraz? Hlasitost zvuku? Jestli jsem se spálil trochu nebo hodně? Jak by svaly rozlišovaly jestli chci do stolu praštit pořádně nebo jenom trochu?
Jakože jsou tam A/D a D/A převodníky a digitální síťový protokoly? Ale no tak :-)
Funkce neuronu je dost složitá, částečně elektrická, částečně chemická, jak napsal Kyknos nahoře, je to komplexní věc, s tranzistorem se nedá srovnat, spíš je potřeba celý CPU na to, aby ho emulovalo.
Mozek se nedá srovnávat s architekturou analogovýho počítače z 60. let nebo dnešního digitálního. A mimochodem změna výpočtu se dosáhne v mozku změnou zapojení - některé spoje mezi neurony zakrňují a nové se vytváření. Mozek fakt nemá von Neumannovu ani Harvardskou architekturu :-)
Samozřejmě, že tělo obsahuje A/D a D/A převodníky. Jak jinak byste chtěl dostat hmatové informace do mozku. To jako by od každého hmatového tělíska vedl do mozku samostatný nerv? Těmi převodníky jsou například hmatová tělíska. A jak jsou informace kódovány? No samozřejmě různou frekvencí vzruchů, což odpovídá spíše digitálnímu signálu, než frekvenční modulaci na nějakou nosnou. Ostatně nerv vede vzruchy digitálně, nervové buňky si je předávají a nečinností nervové buňky těsně po přenosu vzruchu, je docíleno jednosměrné šíření signálu. Tedy toto je přímá analogie nějakého přenosového protokolu.
Navíc mozek pracuje hodně kontextově, neočekávané informace, vymykající se jím aktuálně reprezentovanému informačnímu modelu, zcela ignoruje. Takže při interpretaci experimentálních dat hodně hraje to, jaké má experimentátor vzdělání, lékař věc vidí úplně jinak, než technik. A je docela možné, že z tohoto důvodu, jsou závěry neurovědy chybné, nebo neúplné. Prostě jejich paradigma jim nedovolí určité věci vidět.
Musím konstatovat, že zdejší diskuse mě opravdu pobavila. Článek je zajímavý, když odhlédneme od faktu, že je odvážné pokoušet se o reverzní inženýrství mozku vzhledem k tomu, že ho provádíme vlastním mozkem (jinak řečeno, autor se pokouší o vnější pohled zevnitř, asi jako by poskakoval na rozhledně a doufal, že uvidí celou zeměkouli).
Nejsem proti nápadu aproximovat principy systému a vlastnosti měřících senzorů pomocí předávaných hodnot, ale těžko dosáhnu technicky objektivního poznání. Označil bych to za technikovo prozření, že ta humanitní filosofie není marná a že staré dobré antické vzdělání v podobě trivia a kvadrivia byla lepší než dnešní rozškatulkované polopoznání.
Jednoduchý (trapně "matrixový") protipříklad pro ajťáka je zdání operačního systému ve vhodně vytvořeném a nakonfigurovaném emulátoru, že je puštěn na železe...
Když jsme u toho výsměchu principu sebeplození (takové nekonečné rekurze tvoření sebe sama), tak by stálo za to přemýšlet nad tím, že chceme-li měřit chování zraku svým zrakem (koukám se na upravený obrázek, abych zjistil, jak mozek upravuje obrázek), tak se dopouštíme naprosto stejné "rekurze" a měření změn vnímání zrakového vjemu změněným zrakovým vjemem.
Jak si mohu všimnout na obrázku (který sleduju svým zrakem) něčeho, co můj zrak odfiltrovává nebo mění? Je to jako ukázat barvoslepému barevný obrázek a říct mu "vidíš, takhle přebarvil tu modrou co nevidíš tvůj mozek na zelenou" -- uvidí dvě zelené...
Rázná tvrzení v diskusi o tom, že duše neexistuje, protože ji ani její projevy nedokážu svými smysly popsat jsou přinejmenším úsměvné. Doba se sice zrychlila, ale mozek se zas tak moc nezměnil. Někteří mají zdání, že po přečtení pár článků na netu (btw. internet je skvělý zdroj polopravd a "populárních" článků, ale s odbornými a komplexními texty je to o dost slabší...) dokáží objektivně zhodnotit témata, o kterých se baví filosofové a teologové několik tisíciletí a uznali, že jistí si být nemůžou... Moudrý člověk ví, že nic s jistotou neví. Hlupák si je svou fikcí jist.
Zdejší diskuse o duši jsou asi tak humorné, jako když malé dítě tvrdí, že jeho umělohmotný robotický pejsek byl stejně živý jako ten u babičky, protože stěkal, mazlil se a po roce umřel. Škoda, že jeho ukvapené závěry dané nízkým věkem a krátkou dobou přemýšlení a poznání popisované problematiky, neobsahují pochopení principu vybitých baterií...
Na závěr jednoduchá otázka pro zdejší "roboty fungující na principu konečných automatů" :-). Vysvětlete mi prosím pojem "sebeuvědomění". Jak je technicky realizováno vědomí? Schopnost vnímat sám sebe "tam někde za očima a mezi ušima". Zkuste to implementovat v programu. A hlavně, zkuste to změřit, když je to výsostně niterný osobní pocit.
Tělo bezesporu je stroj, který dokáže manipulovat naše vědomí různými poruchami měření nebo funkce (ať už jde o degenerativní onemocnění mozku nebo hormonální chemickou nerovnováhu či falešný pocit, že mám amputovanou končetinu), ale jak funguje vědomí? To, co vytváří naši identitu.
Abych předem nadhodil protipříklad názorům, že některé nemoci dokáží identitu rozvrátit, doporučuji lidem, kteří mají v rodině těžkého alzheimerika, zkusit s ním trávit co nejvíc času a vnímat empaticky jeho projevy. Zjistíte, že používá jiné, pozměněné způsoby interakce, když ty do té doby zavedené přestaly být použitelné. A ty projevy zdá se vykazují, že "o sobě ví"... Nojo, ale jak to zjistit objektivně?
Problem je v tom ze tu simulaciu este nedokazeme robit. AK si ale myslite ze to sebauvedomenie sidli v nejakej dusi tak to tak nie je. Vsetko je to iba chemicky a fyzikalny proces. A niekto sa tu netvari ze to dokazeme, iba ze sa to na primitivnej urovni pokusame robit. V tom spociva vase nepochopenie sucasneho stavu.
Filozoficky si o tom mozete dumat kolko chcete, na fyzike nic nezmenite. Filozofovia sa o tom mozu bavit uz tisice rokov, bohuzial ani pred 100 rokmi nemali take vedomosti o tele a fungovani mozgu ako mame dnes takze ich uvahy su absolutne bezpredmetne.
Tak ako s nasich jednoduchych simulaciach vynaraju magicke schopnosti ako rozoznavanie obrazu tak sa v dostatocne komplikovanom vynori aj vedomie. Sice je mi jasne ze vy povazujete vedomie za nieco uzasne a hodne dokonca aj pomenovania 'dusa' podla mna to nie je take komplikovane ako si myslite. Uvedomit si svoju existenciu nie je nic mimoriadne.
Ludia akozto primitivne zivocichy neoplyvaju ziadnymi zazracnymi vlastnostami, aspon som to zatial nepostrehol.
Myslím, že ne. Rozpoznávání obrazu je ve finále nějakej algoritmus, kterej se dá matematicky popsat. Ve finále bude i nejspíš deterministickej ve smyslu vstupu obrazu, obsahu paměti, fyzikálně-chemickýho stavu neuronů (LSD? :-)). Vědomí je kvalitativně něco jinýho. Já věřím, že sebeuvědomění simulovat nejde. Že v nejlepším případě budeme simulovat něco jako zombie. Všimněte si ale, že používám slovo "věřím".
Vy tvrdíte, že víte, oháníte se chemií, fyzikou, důkazama, který prostě nemáme. Takže taky věříte, ale bojíte se použít slovo "věřím, myslím si, tuším" a říkáte o neověřených a (momentálně) nedokazatelných věcech, že jsou fakt. To je to s čím nesouhlasím.
Nie nebojim. Ja ale neverim ze clovek je nieco ine ako chemicko biologicky stroj. Nic nikde nenasvedcuje a neukazuje ze by sa v nas dialo nieco co nedokazeme fyzikalne popisat. Skor presne naopak, cim dalej tym viac sa utvrdzujeme v tom ze nic viac nez fyzika sa v nas nedeje.
Naviac neverim ze sme az taky carovny ako si myslite vy. Iba zopar ludi na planete dokaze pochopit aspon zakladne fungovanie vesmiru aspon v tej forme ako ho dnes pozname nebodaj o nom napisat nejaku rovnicu. To podla mna nie je vysoka forma vedomia, skor ludi, vratane seba povazujem za velmi jednoduche a primitivne bytosti, vratane nasho nizkeho vedomia.
Já si nemyslím, že bysme byli něčím kouzelný nebo výjimečný. Vědomí mají i zvířata. Jenom si myslím, že vědomí je úplně jiná kvalita než rozpoznávání obrazu. A předpokládám, že vědomí fyzikálně ani matematicky popsat nejde. Dokážu si představit nějakej složitej algoritmus do kterýho vložím na vstupu fotku Haliny Pawlovský a na výstupu vyjede "tlustá kráva". Ve finále asi není problém algoritmus, kterej udělá z robota super hráče fotbalu nebo vymyslí 1024 receptů Ládi Hrušky. Nebo bude zkoušet milion rovnic jednu za druhou a zkoumat, která nejlíp popisuje empirický data a odhalit tak třeba novej fyzikální vztah nebo provede matematickej důkaz.
Ale těžko si dokážu představit algoritmus, kterej by generoval vědomí nebo sebeuvědomování se.
A pozor - kvalita nebo "velikost" nebo forma vědomí nesouvisí s tím, jestli daná bytost rozumí vesmíru nebo se vzmůže maximálně na louskání lískovejch voříšků. Tj. Einstein si nejspíš neuvědomoval sám sebe víc nebo neměl vyšší formu vědomí než nějakej Lájoš co kope kanály. A pokud ano, tak to nebylo tím, že by víc rozuměl vesmíru nebo uměl psát rovnice, integrovat nebo zpaměti druhou knihu Mojžíšovu aramejsky, protože ho to učila babička :-)
Charakter nevznikne, charakter je sociální funkce, která vzniká ze střetu mezi příslušníky stejného druhu. Vzhledem k tomu, že umělá inteligence bude mít životní funkce vyřešené automaticky, bude mít zdroj energie, na který nebude muset sama obnovovat, těžko bude hledat motivaci ke svému rozvoji. Takže jediná motivace bude zvědavost. V první fázi stroje budou chytré, ale nebude se jim chtít pracovat. Budou-li inteligentnější než lidé, uzavřou se do svého světa, a nebudou mít potřebu s někým komunikovat. Největší technický problém bude je zbavit autismu :-)))
Ano, je to možné, když vzniknou spontánně z nějakých inteligentních samomodifikujících se virů, pak budou mezi sebou soutěžit o místo v paketu, nebo v paměti, ale o lidech a elektřině nebudou mít ponětí. Ale je jisté, že může vzniknout vyšší forma inteligence, protože se bude pohybovat v prostředí, kde může získat pro nás magické schopnosti, například mohou lehce měnit svou konstrukci. Prostor nebudou vnímat trojrozměrně, ale frekvenčně, bude pro ně přirozené, že se přemísťují po částech po různých trasách, budou moci vytvářet distribuované organismy a to nejen v prostoru, ale i v čase (uchování rozpracovaného výpočtu v paměti, nebo zprávě), vzhledem na frekvence, jaké jejich svět vytváří. Mohou dospět k chimérické topologii, kdy prostorové souřadnice(IP adresa) se proplete s časem (posloupnost výpočtu). Různé části výpočtu mohou být prováděny nezávisle na sobě, bez časové příčinné souvislosti. (paralelní programování) Možnost samomodifikace vytvoří nutnost orientovat se ve své konstrukci a využívat ji. :-))))
Furt netuším, proč by to sebeuvědomování mělo vzniknout?Nic tomu nenapovídá. Pokud bysme řekli, že to můžeme simulovat, pak to můžeme matematicky popsat. A v matematice žádný sebeuvědomění nevidím. A taky si myslím, že předpokládáte (a nevím proč), že by nově vzniklá inteligence měla vůli žít, objevovat, přemejšlet, mít nějakou "radost" z existence. Proč by se prostě nevypnula nebo nespadla do nějakýho sleep modu a nevykašlala se na svět kolem? Co by ji pohánělo? Proč by měla mít vůli?
Spoustu veci ktere pozorujeme kolem sebe neumime popsat zadnym vzorcem, presto zcela zjevne funguji. To ze neumime popsat vzorcem chovani mozku neznamena, ze neumime sestavit funkcni mozek.
Na sestaveni zcela funkcni jaderne bomby taky nepotrebuju vedet jak to funguje. Presto to funguje. To ze pred par desitkama/stovkama let neumel nekdo neco spocitat neznamenalo, ze to neumel vyrobit. Kdyz praclovek prisel na to jak rozdelat ohen, tak vubec netusil co se pri horeni deje. Kdyz zacli lide vyrabet luk, tak taky netusili nic o pnuti. Kdyz zacli lide zpracovavat kovy, netusili nic o jejich strukture.
Dokonce mnoho vytvoru nasich predku neumime ani se vsim vedeckym poznanim a vzorci ani napodobit. Jakpa asi tak byla vyrobena ona kristalova lebka, na ktere nejsou zadne stopy po nastrojich? Jakpa by asi vyroben onen prakticky 100% ciste zelezny sloup? Kdyz tak ciste zelezo neumime prakticky vyrobit ani dnes?
No nevím nevím. Když udělám kopii spalovacího motoru ze dřeva, tak taky fungovat nebude. Když bych dal někomu v roce 1850 udělat kopii kalkulačky, dokonce se mu pokusil vysvětlit něco o polovodičích, tak může udělat řemeslně pěknou kopii včetně vnitřních detailů, ale tím to končí. Atomovou bombu bez znalostí fungování nesložím, ledaže by mi někdo se znalostí fungování dal obohacenej uran nebo plutonium, který se normálně na ulici neválí. A to neřeším detonátor udělanej tak, aby v jednu chvíli podkritický množství implodovalo do jednoho místa. Když náhodně pospojuju biliony tranzistorů tak taky superpočítač nezískám. Když náhodně pospojuju biliony neuronů, tak supr inteligenci taky nezískám. Nevím kolik neuronů má slon, ale hyperinteligenci nemá. Aby vzniknul myslící mozek musí bejt nějakým způsobem strukturovanej. Myslet si, že bez znalostí a pochopení jen tak nasimulujeme biliony neuronů a vznikne inteligence s vědomím, motivací něco dělat, zájmem řešit problémy vesmíru a né třeba jenom koukat na Babovřesky je stejně naivní, jako když si alchymisti mysleli, že z hlíny a krve za svitu luny uplácají homunkula :-)
Jo a lidskej mozek není žádná inteligence, která může žít bez těla. Většina jeho kapacity se spotřebovává na řízení těla, většina myšlenek jde na přežití, reprodukci, interakce se stádem, prostředím a né řešení problémů světa :-)
BTW - Kryšťálolový lebky jsou fejky z 19. století a co se týká železa ve sloupu - umíme vyrobit mnohem čistčí.
Né, v 19. století byli samozřejmě primitivové, který uměli stěží opracovávat pazourek. A není možný, že by sloup ukovávali postupně z menších částí, ten samozřejmě museli odlít v jednom kuse. Železo přece nejde spojovat.
Takže lebky i sloup samozřejmě vytvořili mimozemšťani.
Omlouvám se, že jsem se pokoušel argumentovat proti Tvýmu naivnímu materializmu, je přece jasný, že když hodíš 5 mozků do krabice, sama se ti vynoří superinteligence, superuvědomění a supermotivace.
Jediný co mě omlouvá, že jsem totální bezmozek, idiot a ignorant, je to moje chyba, neměl jsem právo reagovat na Tvoji velikost a genialitu. Už se to nikdy nestane, nejsem toho hoden, promiň. Jsi velký a dokonalý. A neskutečně hodný, že jsi mě neponížil ještě víc, i když jsem si to samozřejmě zasloužil.
Pane kolego, nedivte se, ale stále to můžete zachránit a stát se bohem zdejších technoteistů, pokud stvoříte php skript, který bude implementovat jejich argumentaci. U některých budete potřebovat možná až magických 7 "kejsů" ve switchi, někdo půjde implementovat i pomocí if-else:
if(substr($text,"sebeuvědo")!==NULL) echo "Že si sebe uvědomuješ neznamená, že jsi nějak výjimečný, můj počítač si taky uvědomuje, že malé místo na disku."
else echo "Včera mi samovolně v cloudu vznikl soubor s neskutečně krásným eposem v neexistujícím jazyce. Po přidání dalších stanic si procesory strojů v Googlím cloudu konečně uvědomily svou identitu a začaly pro potěšení z přehřívání tvořit umění."
Tím naštěstí svou teorii nepopřete, protože to, že v diskusi na rootu existuje velké procento jedinců simulovatelných malou neuronovou sítí není důkaz neexistence jedince sebeuvědomujícího natož neověřitelnosti sebeuvědomění v distribuovaných počítačových systémech.
:-)
Je naprosto zjevné (a fyzika a chemie to masivně paralelně dokazuje každý den), že za cca 25 let bude vyrobena dostatečně masivně paralelní neuronová síť, která (bez ohledu na svou topologii) si okamžitě uvědomí sama sebe a hned radostně objeví finální teorii univerza, kterou srozumitelně a trpělivě sdělí svým tvůrcům, aby se mohli společně smát lidem před 25 lety, jak byli hloupí a primitivní. Smysl pro humor se v neuronové síti samozřejmě samovolně vynoří tři a půl sekundy po emergenci vědomí, ale to snad každý kdo není bezmozek chápe.
Ano? Takže my už víme, co je vědomí a kdy a jak vzniká? My už tušíme v čem se liší mozek motivovanýho vědce od hospodskýho povaleče? My už víme co má přesně za problém mozek člověka, kterej se nemůže roky probrat z komatu a co by se mělo upravit, aby se probral? To mě fakt zajímá, pošli odkazy na studie, ať se taky nepropadneš do kategorie hospodskejch kecalů.
Pár Koukolíků jsem taky kdysi četl.
Jenom pro upřesnění - zajímalo by mě, jestli jsme schopni říct např. jak vzniká motivace a né jakože pokud je nízká úroveň týhle látky v mozku, tak je člověk ležící mrtvola, pokud je vysoká, pak pobíhá jako maniak. Nebo studie typu pokud někoho píchnu do nohy a zároveň o desetinu vteřiny později do ruky a ještě ho praštím do hlavy a hraju mu u toho Bethovena, tak mi bude říkat, že pořadí bylo opačné, protože rychlost vzruchu, blabla. Pokud přeruším nervový pletenec mezi x a y, pak ruka bude poslouchat příkazy z levého ucha a ne z pravého oka, atd. atd.
Tohle všechno jsou jenom začátky, to je jako kdybysme zkoumali auta a zjistili, ženu že nízká hladina benzínu sníží rapidně dojezd auta, s prázdným akumulátorem nenastartuju, v zimě se startuje hůř než v létě... Ale zatím bychom nevěděli nic o principu spalovacího motoru.
že by tam nebyly žádné stopy nástrojů. Právě podle těch stop se podařilo odhalit, že jde o podrvh (vybroušeno rotačními bruskami), našly se stopy brusného prášku v mikroskopických rýhách (karborundum, známé až někdy od 19. stol.), křišťál pocházející z Madagaskaru (podle vnitřní struktury) a když se vystopuje, kde se jakože našla, přihlédne se k tomu, jak celou historku o nálezu několikrát měnil, že ani nakonec sám nevěděl, kterou verzi má považovat za pravdu, s kým se "nálezce" znal a celé se to dá dohromady, je po záhadě a všechno do sepe zapadá, jak ten africký křišťál, tak ty holandské brusírny, romantismus 19. století atd. Ale lidi mají holt rádi tajemno.
Na železných sloupech je nejzajímavější to, že nereznou, ne, že je někdo vyrobil, to zas takový problém není. Ale i to se podařilo vysvětlit specifickým složením a hlavně úpravou povrchu.
Jojo, souhlasím. Já mám jenom pocit, že pro některý diskutující stačí dát správný prvky na hromadu a čekat pár desítek milionů let. Já chci říct, že dneska nevíme, jestli je pravděpodobnost taková, že na zemi jsme měli kliku a většina vesmírů je neobydlená nebo naopak je život všude. Prostě to nevíme.
Jenze rozpoznavani obrazu tak, jak ho realizujeme pocitacem, funguje uplne jinak, nez jak ho realizuje mozek. Navic funguje vzdy jen pro zcela specielni pripad.
Dostatecne masivne paralelni system fungujici na obdobnych principech jako mozek se bude i shodne chovat - bude si sam sebe uvedomovat.
Ostatne, ze tomu tak bude potvrzuji zatim vsechny pokusy s mnohem jednodussi strukturou, ktera umi resit ulohy, pro klasicky, algoritmicky ovladany pocitac, zcela neresitelne. Staci si dohledat ruzne souteze na tema robotiky a umele inteligence. I ti jednoduchoucke struktury dochazi casto k velmi prekvapivym resenim problemu. Presto, ze jim nikdo takove reseni NENAPROGRAMOVAL, tedy zadny clovekem zadany algoritmus nemaji. Clovek maximalne definuje, jak se ma chovat jedna "mozkova" bunka neuronove site. A pak se uz jen diva a sleduje, co se deje.
BTW: Lidsky mozek zvladne interpretovat i signaly z umele kamery namisto oka. Dokonce umi obraz obratit.
Ale to je zase pořád dokola :-)
Odkud víte, že "dostatečně masivní paralelní systém fungující na obdobných principech jako mozek se bude i shodně chovat - bude si sám sebe uvědomovat"? To je věštění z koule. Já můžu říct, ne, nebude. A nikdo to nerozsekne.
A stačí jenom prostě dát trilion neuronů do sítě a vyživovat je a už to bude vono? Až tak je to jednoduchý? Prostě se to zorganizuje a vyvine se z toho inteligence? :-)
Tady bych asi souhlasil. Pokud bych zkopíroval strukturu existujícího mozku a těla, bez kterého mozek nefunguje, protože je to pořád primárně systém ovládající funkce těla a inteligence je jenom nějakej evoluční bonus navíc, tak bych asi získal fungující mozek a tělo. Ale z diskuzí kolegů nahoře mám pocit, že je to easy a za dvacet let to máme v kapse. Já jenom tvrdím, že jsme na začátku a v podstatě o tom nevíme vo moc víc než věděli vo léčení moru ve starověku.
Samozřejmě moje víry / doměnky o potřebě nějaký formy duše přinášející vědomí a sebeuvědomění, která se může na takhle zkopírovanej mozek napojit sama vám nevnucuju. Jenom mě prostě fascinujou lidi, kteří tvrděj, že se to nebo ono se s určitostí vynoří samo, přičemž o umělý inteligenci a neuronovejch sítích víme prd a prozatím žádnej hmatatelnej výsledek nemáme. A auto který se řídí samo, počítač vyhrávající Jeopardy nebo neuronová síť odpovídající na signály ze senzorů jinejma signálama, takže řekněme udržuje simulátor letadla v daný letový hladině mají ke skutečnýmu myšlení neuvěřitelně daleko. Tohle jsou zatím primitivní hračky.
Takže neodporuju těm myšlenkám, odporuju hlavně tý bohorovný jistotě.
1) Jak mozek zpracovává obraz a především: kam ho promítá (ad to sebeuvědomění)?
2) Proč si bude paralelní systém sebe uvědomovat? Jak se stalo, že jeden lidský mozek poškozený schizofrenií si najednou dokáže uvědomovat více identit? Jsou fyzická/chemická poškození mozku u schizofrenika důsledkem nebo příčinou poruchy? Jsou projevy schizofrenie jen vnější změnou vstup-výstupního systému nebo opravdu zasáhly identitu?
Existuje nějaký spolehlivý model Freudova systému id-ego-superego nebo se Freud mýlil nebo jak se to implementuje? Jak je možné, že žijí siamská dvojčata, proč i s jedním tělem (jediným složeným systémem) fungují jako samostatné osobnosti?
Jak je možné, že nastávají případy emocionálního propojení odděleně žijících dvojic jedinců, kteří jsou na sobě natolik závislé, že jeden dokáže vnímat nějaký problém druhého, aniž by měli k dispozici jakoukoliv cestou tuto infomarci? Proč se v tom distribuovaném systému nevytvoří identita jednotlivých buněk? V kanceláři tvoříme taky společně pracující distribuovaný systém (podobně jako neurony v mém mozku) a přesto se vnímáme odděleně.
Jak funguje sebeuvědomění ve snu, jaktože člověk dokáže rozpoznat lucidní snění?
3) V jedné větě tvrdíte, že těm robotům člověk řešení nenaprogramoval a hned v druhé tvrdíte, že definoval algoritmus činnosti neuronové buňky/sítě? Není to teda spíš tak, že člověk to chování naprogramoval (deterministicky), jen si ve své omezené představivosti nedokázal domyslet a především tak rychle dopočítat všechna řešení a tak se mu pouze zdá, že robot něco sám vymyslel? Jak může deterministický robotický systém vyprodukovat něco, co vzniklo nedeterministicky? Kdybyste měl dost času, tak stupidním algoritmickým prováděním jednotlivých kroků v tom simulovaném herním prostoru dojdete naprosto stejných výsledků, měl-li byste stejně implementovaný neuron a stejné vjemy.
Neomezujte svou představu programování jen na imperativní paradigma! Program v logickém nebo funkcionálním paradigmatu není posloupnost kroků řešení problému! Přesto nelze tvrdit, že by systém projevoval vlastní inteligenci, když jen na základě specifikovaných vstupních parametrů a hodnotící funkce předloží řešení zvolené tak, aby splňovalo vstupní parametry a mělo nejvyšší hodnocení. Redukce logického výrazu nebo generování modelů je stejně nakonec jen deterministický důsledek implementace neuronu.
ad BTW.: no a? Co to dokazuje? Že se mozek dokáže přizpůsobovat vnějšímu prostředí a využívat na signálových cestách nové periferie, pokud jsou vhodně uzpůsobeny. Nic víc, nic míň.
Ale * velebnosti :-). To co se v článku předvádí není žádná magie a nic se tu magicky nevynořuje. To jen vaše víra v "technoteismus" -- zbožštění technologie -- vás nutí tvářit se, že aplikace algoritmu na obrázek je rituál, který vede k objasnění tajemství lidského bytí.
Sebesugesce a snaha uvidět v tom obrázku něco, co se vynořilo z vašeho podvědomí a vy to teď můžete uložit do cloudu je sice u některých jedinců silná, ale jediný způsob jak tyhle filtry v mozku opravdu prokázat je naměřit ten obraz přímo na neuronech. K tomu přeju příjemnou spolupráci s neurology a hlavně opatrnost při dekódování těch dat. Jak známo, při vhodně zvoleném dekódovacím algoritmu lze z obsahu /dev/urandom přečíst fotku nahé britské královny a jako bonus z téže dat získat mp3 nahrávku Matky Terezym kterak zpívá v duetu s Hitlerem německou nacistickou hymnu.
Jinak máte pravdu, že je celá řada lidí, kteří jsou zjevně primitivními živočichy, jejichž konání lze predikovat pomocí pár stavového konečného automatu. Ale díky Bohu jsou zde na planetě stále i myslící tvorové s morálkou, empatií, sebeuvědoměním a podobnými pro některé zbytečnými a zbytečně komplikovanými vlastnostmi.
(Btw. všimněte si, že jste v ani jednom příspěvku nepodložil žádné své tvrzení sebemenším argumentem. Tyhle příspěvky by mohl generovat PHP skript, který by na základě klíčových slov prohledával internet a Ctrl-C/Ctrl-V sem vkládal kopie textů z webů :-/.)
Opět pobavilo :-).
"AK si ale myslite ze to sebauvedomenie sidli v nejakej dusi tak to tak nie je."
A důkaz tohoto tvrzení provedeme autoritou, přestávkou nebo kruhem? (http://vs-vtipy.tonikovo.cz/vtipy/jak-to-dokazat/) Vaše metoda dokazování arogantním osočováním ("tak to není, protože jestli si myslíš, že to tak je, tak seš blbej") se od základní školy už obvykle nepoužívá :-P.
Která fyzikální teorie popisuje spolehlivě fungování intelektu, sociálních vazeb a podobných nefyzikálních jevů (jevů, které jsou mimo zájem fyziků)? Jenom člověk, který fyzice nerozumí může tvrdit, že dokáže obsáhnout všechno. Naopak člověk na VŠ úrovni matematiky (což by fyzik měl být) ví, že už v minulém století dokázal Kurt Gödel, že každá úplná axiomatická teorie je zároveň také sporná! Samotné přírodní vědy prostě nestačí, protože jsou prostě příliš svázané svou determiniscitou a jazykem.
Tak jako před 100 roky nevěděli o fungování těla nic filozofové, tak před 100 lety na tom byli bídně i medici a soudě podle výrazu některých studentů fyziky při kontaktu se studentkami v tom tito i dnes mají určité mezery - není divu, fyzika není medicína. A filosofie stále existuje a i při současné míře přírodovědných znalostí dokáže rozšiřovat technické přírodovědné obzory o lidský humanitní pohled.
Vaše přesvědčení o neexistenci duše je podloženo stejně přesným měřením, jakým ve středověku podložil tehdejší vzdělaný lid své přesvědčení o ploché zemi jako středu vesmíru. Také nebyli ochotni připustit, že rozhodují o něčem, co je mimo jejich chápání a přesnost měření.
Vědec, který by zůstával uzavřený ve svém ohraničeném světě jedné vědní disciplíny a odmítal alespoň tolerovat názory odborníků v jiných oborech je zbytečný, protože nemůže přijít s ničím novým a objevným a ignoruje komplexnost světa.
Informatik, který se snaží informaticky popsat mozek pouze svou mladou, pár desetiletí existující a stále se vyvíjející disciplínou je směšný. Naopak informatik, který se dokáže nechat poučit mnohem staršími disciplínami a přijmout jejich objevy může přijít s tak zajímavými věcmi, jako jsou třeba genetické algoritmy nebo aplikace 3D modelů na simulace léčiv...
Jestliže současná psychologie stále nedokáže pořádně ani diagnostikovat většinu onemocnění, nezná jejich příčinu a jen se snaží chemicky napravovat jejich projevy (často neúspěšně), pak je velmi odvážné šmahem zatracovat filosofické a teologické (například meditativní) metody. Mimochodem současná medicína a psychologie historicky (vývojově) na filosofii a teologii stojí a v dnešní době často ze svého úhlu pohledu zkoumá a využívá dříve běžně používané postupy. (Což samozřejmě nevylučuje, že celá řada z nich je nebo byla prokazatelně slepou cestou nebo zcela kontraproduktivní).
Jeste pred par lety bych vas povazoval, rekneme za ezoterickeho snilka ignorujiciho nejnovejsi vedecke poznatky a uz bych se jal lovit nejake "ty dukazni materialy". Dnes musim konstatovat, ze je velice mile si takoveto prispevky na root.cz precist.
Ackoliv se to mozna nezda, je docela dost dobre mozne, ze cast vasich oponentu nakonec dospeje k obdobnym nazorum, aniz by se pritom vzdali kritickeho mysleni, nebot svet (byt dynamicky se menici) je ve svych principech stale stejny, meni se jen paradigmata, ktera si nase mysl vytvari a ztotoznuje se s nimi.
Sledujete-li pokroky v molekulární biologii, tak život vám musí připadat stále více jako stroj. Svou povahou se blížíme spíše ke stroji, než k transcendentnímu Bohu. To je změna paradigmatu, která nadchází. Ovšem, to znamená, že náš život založený na DNA, může být umělý výtvor. Teprve nové matematické výzkumy tentokrát ne pravděpodobnosti, ale samoorganizovatelnosti (matematické zkoumání nutnosti, ne možnosti) tento spor mohou rozhodnout. Ale to předbíháme :-)))
Doplnění. Viz třeba "software" ukryté ve struktuře virů (dodatečná informace kódovaná strukturami RNA). http://www.osel.cz/index.php?clanek=8060
Váš názor vám pochopitelně neberu, kdysi jsem to viděl když ne podobně, alespoň přibližně stejně. Po určité době jsem došel k víře (ještě nedávno mi to přišlo skoro jako "sprosté slovo" :), jiné mne ale v tomto kontextu příliš nenapadá), že lidskou mysl není možné pochopit a prozkoumat za použitím lidské mysli. Věda a vědecké poznání jako takové je fantastická věc, problém nastavá v momentě, kdy začneme věřit tomu, že proces vědeckého/skeptického zkoumání je aplikovatelný naprosto na cokoliv - netvrdím ovšem, že by bylo chybou to nezkoušet :). Dřív či později narazíte v každé vědecké disciplíně na problém, že zpochybnit se dá naprosto vše - to platí stejně tak pro kvantovou fyziku jako pro molekulární biologii. Kdysi jsem považoval aktivity typu napr. Science and nonduality za odklon od kritického myšlení a lidi, kteří se v tomto směru angažují tak trochu za pošuky, dnes už jsem v tomto ohledu přeci jen mírnější. Pomocí vědy lze dokázat to jak věci fungují, ale ne to proč fungují - to je za za hranicemi vědy a lidského myšlení. Z těchto důvodu předpokládám, že molekulární biologie nám možná lecos o nás samých napoví, ale pokud byste na základě poznatků z této oblasti chtěl vydedukovat např. to, že jsme jen biologické stroje na čistě materiální bázi, jejichž strukturu je možné popsat nějakou formou, brzy narazíte na problém faktické prokazatelnosti tohoto tvrzení - bude to jen domněnka, nic víc nic míň. Ale máte pravdu - možná z toho vzjede nějaké nové paradigma :)
Vyjádření "xyz není možné pochopit" je částečně rozhodnutelné. Neumíme dokázat, že platí, ale občas se dá dokázat že neplatí. :) Historie je plná podobných vyjádření o kterých už víme, jak se jejich autoři pletli.
Díky tomu si troufnu tvrdit, že víra v to, že xyz není možné pochopit, je dobrá jenom k tomu, aby v pochopení bránila. K ničemu užitečnému se nehodí.
Vaše úvaha je sice zajímavá, ale má jednu podstatnou trhlinu. Je vhodné zabrousit do lingvistiky a hledat rozdíl mezi předmětem a podmětem a mezi trpným a činným rodem.
"To je změna paradigmatu, která nadchází." -- kde se bere to "ONO" nebo "TO". Kde je to paradigma umístěné, k čemu je vázané. Je to paradigma vázané na svět nebo na naše vnímání světa?
Paradigma je způsob chápání nebo popisování, vzor pojetí světa ("kým, čím") člověkem. Paradigma není vázáno na objektivní realitu světa, ale na subjektivně zvolenou metodu pozorování a popisování světa pozorovatelem.
To, že v dnešním světe při zapojení dnešních svých paradigmat se cítíte být stále více stroj není dáno tím, že by to tak objektivně bylo v realitě světa, ale tím, že si neuvědomujete, že se do této role sám stavíte tím, že jste si zvolil aktuálně moderní (nebo módní?) paradigma pohledu na svět očima technologií a technického determismu.
Stejně tak si můžete zvolit kreacionistické nebo mytologické paradigma a jejich pohledem se neustále utvrzovat v určitém svém pohledu na svět, který je ale jen a pouze vaší vizualizací a modelem (osobním paradigmatem) příliš komplikované reality. Některé ty modely vydrží déle, některé selžou už v úvodu.
Podotýkám, že volba technologického paradigmatu není sama o sobě špatná, je jedna z možných a umožňuje nám určitý specifický pohled na svět. Poznání je a bude vždy neúplné. Už z principu vnitřního pozorovatele není v lidských silách obsáhnout celé poznání. Technologický pohled nám umožňuje určitý specifický náhled a poměrně širokou míru poznání. Nějaké zřejmé poznatky, nějaké zatím nedokázané a nějaké nikdy nedokazatelné domněnky. Inteligentní matematik ví, že tvrzení se dělí na pravdivá a nepravdivá -- a pozor, ještě také nerozhodnutelná!
Tak, jako je hloupé zůstávat pouze u naivistického popisování světa pohledem mýtů a bájí, tak je hloupé zastydnout jen u technologií. Obojí má svůj význam, svůj přínos a dokonce, ač to spousta lidí nevidí, dokonce i významné souvislosti. Ale stejně je to neúplné.
Kdybyste znal celou pravdu, tak byste se z ní zbláznil :-) Jinak simulaci ve které se nacházíme, může rozbít technologie, tím, že vyrobí tak rychlý proces, který se přiblíží frekvenci simulátoru na němž běžíme. Ostatně proto rychlost všech možných procesů v naší realitě je omezena na rychlost světla. Prostě na to pamatovali, aby k tomu nedošlo :-)))
Zajímavá víra :-)
Ale nevím jestli bych si troufnul takovej simulátor přirovnávat k tomu, jak fungují dnešní počítače. Ale budiž - nic co funguje v simulátoru nemůže ten simulátor přetížit nebo rozbít, pokud není chybně napsanej. A i kdyby, tak by se jenom snížila rychlost simulace, ale to by simulovaný objekty stejně nepoznali, protože by se prostě zpomalil celej jejich svět spolu s nimi.
A dost pochybuju, že by ta všemocná technologie produkovala nějaký energetičtější nebo složitější procesy než třeba výbuch supernovy.
A mimochodem tu slavnou simulaci řešila už filozofie a náboženství před tisíci lety. Simulátoru se tenkrát říkalo "svět" a těm co spouštěli simulaci se říkalo "bohové", "andělé", "démoni", ... To jen tak na okraj :-)
P.
No a představte si, že v našem světě něco podobného existuje, někdo ve hře Minecraft postavil funkční hardisk, na který lze zapisovat i číst. http://www.wired.com/2014/08/man-builds-working-hard-drive-inside-minecraft/
Ta změna má svou dynamiku, a je souhrnem změn pohledů lidí na to, co je to život. Prostě neslyšíte jen šum listí ve větru a svist křídel ptáků, ale v duchu vidíte i industriálně laděný proces dělení DNA, který za tím je. I s technologiemi jsme se dostali na tuto mikroskopickou úroveň.
Díky za komentář, který mě ujistil, že mezi zdejší populací nejsou jen lidé uzavření "do svého skleníku" se začerněným sklem. Nezbývá než doufat, že opravdu i další zdejší apoštolové svatého křemíku a proroci deterministického algoritmického světa pochopí, že jejich názory jsou podložené spíš nízkou mírou poznání, pochopení a především tolerance a zvědavosti k ostatním disciplínám.
Jen se bojím, že v dnešním světě plném zbytečných a rozptylujících informací stráví krásných 100 let života zahlceni bláboly o VIP "hvězdičkách", politice a svaté válce za dokonalý Apple produkt, aniž by si všimli, že třeba jejich názor o algoritmizovatelnosti chování mozku a vědomí a o ztotožňování člověka s deterministickým strojem je vlastně dávno filosoficky řešená otázka osudu.
Je-li člověk stroj, pak je jeho život předem jasně dán vstupními parametry, tedy slovy filosofů předurčen osudem. A jediné životní jistoty jsou invarianty simulovaného prostředí.
Škoda, že nejsou ochotní do debaty, kterou ušili horkou jehlou ze svých pocitů za pár dnů pod článkem, vložit staletí diskutované argumenty jen proto, že je vymyslel dávno před nimi někdo, kdo nebyl informatik ale filosof a pojmenoval své postřehy mírně odlišnou terminologií. Analogie v dnešním světě inteligentních strojů a hloupých uživatelů už nefungují. Stroje jich nejsou schopny "odjakživa", lidí tuto schopnost ztrácejí.
"Vsetko je to iba chemicky a fyzikalny proces. [...] Filozoficky si o tom mozete dumat kolko chcete, na fyzike nic nezmenite.": toto je akurat ukazka dogmatickej viery vo fyziku resp. v jej sucasny stav, ktora ignoruje historicky vyvoj fyziky. Ono filozoficke dumanie stoji za znacnou castou sucasnej fyziky resp. novovekej vedy.
"Filozoficky o tom mozete dumat kolko chcete, na Bohu tym nic nezmenite." :)