Vlákno názorů k článku Zpracování obrazu mozkem: reverse engineerujeme mozek od Ivan Nový - neurony mají v podstatě dva stavy. Neuron pracuje...
-
zimiston (neregistrovaný)
Jasně. A přenos informace třeba z očí se děje jak? Je tam A/D převodník? Kolikatibitovej :-)
Neurony fakt nejsou digitální a mozek není digitální počítač. Nepřehánějte to s tím jednostranným viděním světa tak.Mimochodem hradlo NAND ze dvou tranzistorů? To má bejt co? Nějaká RTL technologie? Ale tam se to NAND ze dvou tranzistorů nepoužívá, protože má tak mizerný vlastnosti, že je v praxi nepoužitelný. Normální CMOS NAND 2 hradlo třeba v CPU má 4 tranzistory. 2 PMOS a 2 NMOS.
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
Samotnou funkci NAND realizujete zhruba dvěmi tranzistory, další jsou zesilovače, ovšem. Samotný neuron digitální je. Výstup se dostane dál, jen když překročí jistý práh, a to je zcela zřetelné digitální chování. Analogový počítač funguje jinak, je založen na spojitém vyhodnocování signálu a zpětných vazeb. Pamatujete ještě analogové počítače? Protože já ano :-))) Analogový počítač má jednu velkou nevýhodu, není dostatečně plastický, změnu výpočtu dosáhnete jen změnou jeho zapojení. Proto není od věci si v případě mozku myslet, že nad úrovní neuronů existují ještě virtuální procesy, které realizují pomocí neuronů své funkce. A to, že neuronová síť funguje sama o sobě, to nic neznamená. Síť z hradel taky plní nějakou funkci, například registru, ale její analýzou se nic nedozvíte o tom, jaké programy a jak ten registr využívají, a to ani když budete měřit jeho chování na vstupech a výstupech. Vždy vám z toho vyjde registr, nic víc. A stejná situace je nyní v případě zkoumání mozku. Fajn, model neuronové sítě funguje a dá se i k něčemu využít, to registr mimo procesor taky, že.
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
Zde ilustrace toho co jsem měl na mysli http://art.ihned.cz/c1-63532620-museum-kampa-musilova
-
zimiston (neregistrovaný)
Obávám se, že pokud má něco minimální práh vstupu, aby to něco mělo na výstupu ani náhodou neznamená, že je to digitální. Nějakej treshold má každej tranzistor, dioda a jsou to analogový zařízení.
Kdyby byl mozek analogovej, tak ještě jednou - jak by přenášel analogovej obraz? Hlasitost zvuku? Jestli jsem se spálil trochu nebo hodně? Jak by svaly rozlišovaly jestli chci do stolu praštit pořádně nebo jenom trochu?
Jakože jsou tam A/D a D/A převodníky a digitální síťový protokoly? Ale no tak :-)
Funkce neuronu je dost složitá, částečně elektrická, částečně chemická, jak napsal Kyknos nahoře, je to komplexní věc, s tranzistorem se nedá srovnat, spíš je potřeba celý CPU na to, aby ho emulovalo.
Mozek se nedá srovnávat s architekturou analogovýho počítače z 60. let nebo dnešního digitálního. A mimochodem změna výpočtu se dosáhne v mozku změnou zapojení - některé spoje mezi neurony zakrňují a nové se vytváření. Mozek fakt nemá von Neumannovu ani Harvardskou architekturu :-) -
Ivan Nový (neregistrovaný)
Samozřejmě, že tělo obsahuje A/D a D/A převodníky. Jak jinak byste chtěl dostat hmatové informace do mozku. To jako by od každého hmatového tělíska vedl do mozku samostatný nerv? Těmi převodníky jsou například hmatová tělíska. A jak jsou informace kódovány? No samozřejmě různou frekvencí vzruchů, což odpovídá spíše digitálnímu signálu, než frekvenční modulaci na nějakou nosnou. Ostatně nerv vede vzruchy digitálně, nervové buňky si je předávají a nečinností nervové buňky těsně po přenosu vzruchu, je docíleno jednosměrné šíření signálu. Tedy toto je přímá analogie nějakého přenosového protokolu.
-
Ivan Nový (neregistrovaný)
Navíc mozek pracuje hodně kontextově, neočekávané informace, vymykající se jím aktuálně reprezentovanému informačnímu modelu, zcela ignoruje. Takže při interpretaci experimentálních dat hodně hraje to, jaké má experimentátor vzdělání, lékař věc vidí úplně jinak, než technik. A je docela možné, že z tohoto důvodu, jsou závěry neurovědy chybné, nebo neúplné. Prostě jejich paradigma jim nedovolí určité věci vidět.
ČLÁNKY DO MAILU