O čem přemýšlet při volbě hostingu? Roli hraje i doména

Ceny za registraci a udržování domény i vlastní hosting v posledních letech výrazně poklesly – ve hře jsou jak faktory technologické (klesající cena za výpočetní výkon dle „Mooreova zákona“, virtualizace a na ní navazující automatizace infrastruktury datových center), tak tržní (přiblížení cen tuzemských poskytovatelů k cenám v zahraničí a ekonomické škálování).

Prosté porovnávání cen a technických parametrů ale často opomíná jiné důležité faktory – například otázku pohodlí v podobě částečně či plně automatické instalace nejrozšířenějších CMS, možnost práce s různými verzemi PHP technické podpory a rozhraní pro správu v češtině, propojení více služeb (například doména a hosting), nebo kvalita zabezpečení (služby jako DNSSEC), automatické zálohování nejlépe na jinou lokalitu a možnosti bezproblémového růstu v rámci hostingu nebo přechodu na vyšší kategorie typu managed server.

Vlastnímu výběru hostingu ale obvykle předchází jiné, v dlouhodobém horizontu možná ještě důležitější kroky: typicky nalezení správného doménového jména a výběr systému pro správu obsahu (CMS) nebo e-commerce platformy. Pokud patříte mezi zkušené provozovatele webů, nejspíš v tomto textu převratné objevy nenaleznete, některé postřehy a statistiky pro vás ale snad budou zajímavé.

Hledání domény

Vlastní registrace domény je dnes díky portálům registrátorů jednoduchá a automatizovaná záležitost (pokud vás přesto zajímá plné znění pravidel, naleznete je na stránkách CZ.NIC). Mnohem náročnější bývá nalezení správného názvu domény – krátkého, výstižného, zapamatovatelného, důvěryhodného a pokud možno věcně souvisejícího s jejím obsahem. Jedná-li se o doménu pro firemní web, může být dokonce nalezení vhodného a volného doménového jména tím, co o názvu společnosti nakonec (spolu)rozhodne.

Jisté mantinely pro výběr vhodného názvu nabízí například tato stručná analýza názvů stovky nejhodnotnějších značek z roku 2014, z níž mimo jiné vyplývá, že průměrná délka názvů nejúspěšnějších značek je 7, medián pak 6 znaků. Zajímavé je, že většina názvů nejhodnotnějších značek nesouvisí s vlastními produkty (Apple, Amazon, Oracle, Shell, Visa), jen pětina názvů má přitom konkrétní význam – dokonce jen desetina v angličtině (jsou mezi nimi i všechny výše uvedené příklady) a jen jediná z nejhodnotnějších značek zrozených v posledních 50 letech je pojmenována po svém zakladateli (Dell).

Největším omezením dnes ale bývá dostupnost příslušného doménového jména. I když se může zdát, že najít jednoduchý, krátký a výstižný název domény, který bude zároveň volný, bude v případě národní domény .CZ velmi obtížné, je pravdou spíše opak. Podle údajů CZ.NIC bylo v květnu letošního roku registrováno 1,2 milionu domén s koncovkou .cz. To je jen setina ve srovnání s hlavní mezinárodní komerční doménou a desetina ve srovnání s dalšími populárními doménami.

Obsazené jsou pochopitelně zejména kratší (tří, čtyř písmenné) názvy. Vzhledem k tomu, že nejobsáhlejší české slovníky mají na 250 tisíc hesel a náš jazyk jako takový obsahuje podle odborných odhadů na 300 tisíc slovních kořenů, může být cestou k úspěchu kombinování krátkých slov, předložek se slovem, nebo výběr vhodného názvu z jiného jazyka – vedle angličtiny se nabízí i ty historické jako je latina nebo řečtina (přepsaná do latinky).

Výhody .cz domény

Registrace .cz domény je každopádně pro web určený pro publikum v Česku nejvhodnější. V minulosti to do značné míry souviselo s nastavením vyhledávačů – ať už z hlediska zohledňování národních domén vůči jazyku stránek, nebo názvu domény vůči obsahu. Dnes se jedná spíš o nastavení mysli živých vyhledávačů – návštěvníků stránek a potenciálních zákazníků. Zejména pokud budete s názvem stránek pracovat v médiu, které nenabízí přímý odkaz, je mohem pravděpodobnější že se zákazníkům podaří na vaše stránky dorazit, pokud končí běžnou .cz koncovkou.

Může se zdát jako paradox, že .cz doménu nelze registrovat ve formátu IDN, tedy se zápisem diakritiky. Ve skutečnosti je to ale vlastně rozumné. IDN domény ve vlastním názvu stejně nemají znaky s diakritikou, ale kombinace znaků, které většina prohlížečů správně přeloží na název s háčky a čárkami (v případě češtiny).

Většinou jsou tak domény s diakritikou stejně registrovány spíš jako jištění proti typosquattingu – tedy situaci kdy si někdo cizí zaregistruje doménu s velmi podobným názvem pro spekulativní účely nebo zobrazování reklamy. Typosquatting je fenomén ohrožující zejména nejznámější domény: v průzkumu, který před časem provedla společnost Sophos se ukázalo, že squatteři mají v případě Facebooku, Google a Apple obsazeno více než 80% „překlepových“ domén. V průzkumu se nicméně nepotvrdilo, že by většina z těchto „sousedních“ domén obsahovala malware – drtivá většina prostě zobrazuje reklamu, nabízí napřímo různé IT služby, nebo napojení na vyhledavače (se zobrazováním reklamy).

Registraci domén s podobným názvem byste ale měli zvážit i u webů s národní doménou .cz – a to hned z několika důvodů. Prvním může být kombinace slov, nebo například doména obsahující název firmy i právní formu (lesni-pila.cz, podnik-as.cz, firma-sro.cz). V takovém případě je rozumné, opět kvůli uživatelům, zaregistrovat si jak doménu ve variantě s pomlčkou, tak bez pomlčky. V případě, že už jednu z těchto variant někdo registrovanou má, může být rozumnější přemýšlet o jiném názvu. Dále jsou nasnadě již zmíněné případy překlepů, nebo přeslechů. Vždy nicméně mějte na paměti, že pravděpodobnost překlepu stoupá a procento ochoty zadat název domény přímo do prohlížeče klesá úměrně délce názvu domény.

Který CMS?

Na první pohled by se mohlo zdát, že současnému internetu vládnou CMS systémy WordPress, Joomla a Drupal. Jak ale ukazují například statistiky sbírané a zveřejňované portálem W3techs, opak je pravdou. Většina webů (více než 58 %) nemá žádný (nebo žádný známý) CMS systém. Pochopitelně že zcela jiný obraz by nastal, pokud by byla jako váha vzata v úvahu například návštěvnost příslušných stránek.

V samotném světě CMS jasně vládne ten nejpřístupnější a nejjednodušší – Wordpress. Různé průzkumy z nedávné doby mu mezi CMS přiznávají podíl 55–60 %. Druhá Joomla, označovaná obvykle za „střední cestu“ má typicky podíl kolem 7 % a třetí Drupal, zaměřený zejména na zkušenější vývojáře a pro tvorbu náročnějších projektů (co do funkčnosti i předpokládané návštěvnosti) se pohybuje kolem 5 %. Na všech platformách přitom lze nalézt významné portály – na Wordpressu například běží PlayStation Blog, blog CNN nebo New York Observer, na Joomle portál Harvardovy univerzity a konečně na Drupalu některé velké komunitní portály.

Radit, zda se rozhodnout mezi Wordpressem, Joomlou či Drupalem (nebo některým z dalších CMS) je asi stejná diskuse, jako porovnávání Windows, MacOS a Linuxu. Každý CMS má své slabé a silné stránky – ať už jde o uživatelskou přívětivost, dostupnost a výběr grafických šablon, četnost útoků a odhalených bezpečnostních děr, nebo dostupnost a cenu odborníků kteří jej „umí“. Jedná se o téma, které by vydalo na samostatný článek či seriál. Jednoduchý srovnávací přehled nabízí například tato infografika.

Moderní hostingové služby obvykle nabízejí nejen základní podporu pro všechny tři nejběžnější CMS platformy, ale i jejich předinstalaci a možnost jednoduše a rychle nasazovat například grafické šablony – tím lze ušetřit hodně času, nervů a v konečném důsledku i peněz. Kapitolu, která by vydala na samostatný článek, tvoří e-commerce platformy pro budování online obchodů – v oblasti open source je to třebas OsCommerce. Pro některé projekty může být cenná i podpora balíčků jako je phpBB pro snadnou tvorbu a správu diskusních fór – zejména pokud nehodláte veškerý diskusní obsah tvořený vašimi návštěvníky svěřit panu Zuckerbergovi.

Bezpečnost a spolehlivost: až na prvním místě

Problémem s bezpečností je, že skutečné následky jejího nedostatečného ošetření znáte, až když je pozdě. Neměli byste se ptát o kolik víc má smysl platit za hosting nabízející například vysokou dostupnost a standard TIER III a zálohování do druhého geograficky odděleného datového centra. Procentuální rozdíl dostupnosti mezi TIER I 99,67 % a III 99,98 % je pouze 0,31 %, ve skutečnosti se ale jedná o zcela odlišně stavěná datová centra. V ročním vyjádření pak onen rozdíl znamená víc než 26 hodin navíc, po které datové centrum „smí“ být nedostupné.

Jeden web nestačí

Většina poskytovatelů hostingu nabízí velmi výhodné balíčky pro hostování několika webů. Rozdíly jsou tak malé, že se ve většině případů vyplatí zvolit vyšší variantu. Můžete tak například nasadit více testovacích verzí, nebo zkoušet rozsáhlejší úpravy „bokem“ a nikoliv na naostro běžícím webu.

O co byste se (mimo jiné) měli zajímat:

• Zabezpečení webů HTTPS s automatickou správou certifikátů a zabezpečení domény DNSSEC
• Podpora rychlejšího načítání na mobilních zařízeních – SPDY, http/2
• Podpora více verzí PHP, například 5.6 / 5.5 / 5.4 a nové 7.0
• Automatická instalace nejrozšířenějších CMS (a případně vybraných e-commerce) platforem
• Vysoká dostupnost, pravidelné (např. denní) nebo průběžné zálohování či replikace
• Nepřetržitá a reálně dostupná technická podpora, ideálně i telefonní a v češtině

Důležité je také ověřit různá omezení týkající se například prostoru pro obsah webu, velikost jeho databáze nebo FTP serveru a také další limity, týkající se například počtu přístupů, nebo objemů přenesených dat. A plánujete-li projekt, který má potenciál rychle či skokově růst, je dobré být u poskytovatele hostingu, který vám i v takovém případě dokáže nabídnout přechod na odpovídající službu. Přejít jinam pochopitelně jde, bývá to ale o něco náročnější