Clojure

Už jsme se setkali s jazyky odvozenými od Clojure či Common LISPU. Ovšem prozatím jsme si nepopsali relativně nový jazyk Janet, jenž je naprogramovaný v céčku a který lze použít jako interpret vložený do aplikací.

Zaměříme se na popis práce s nekonečnými sekvencemi s využitím generátorů a funkcí poskytovaných knihovnou funcy. Nekonečné sekvence jsou zajímavé například proto, že se u nich stírá rozdíl mezi daty a dynamickým kódem.

Knihovna funcy, s níž jsme se začali seznamovat minule, nabízí možnost zpracování sekvencí, ať již sekvencí konečných či nekonečných. Dnes se seznámíme s nejužitečnějšími funkcemi určenými pro zpracování sekvencí.

Ve čtvrtém článku o podpoře funkcionálního programování v jazyku Python se zaměříme na popis knihovny nazvané funcy, která do Pythonu přináší další užitečné funkcionální techniky, mezi než patří currying funkcí a taktéž kompozice funkcí.

Některé vlastnosti Clojure inspirovaly i vývojáře používající jiné jazyky. Týká se to zejména oblasti persistentních datových struktur. Ty byly několikrát reimplementovány, v Pythonu například v projektu pyrsistent.

Ve druhé části miniseriálu o Common Lispu se seznámíme se základními stavebními prvky tohoto jazyka. Mezi tyto prvky patří především atomy, uspořádané páry, z nich odvozené seznamy, anonymní funkce i pojmenované funkce.

Ve čtvrtek 28. dubna od 19 hodin proběhne setkání Prague Lambda Meetup. Po dvou letech se tak opět setkají naživo příznivci nových programovacích technik a jazyků. Dominik Moštěk představí ve své přednášce funkcionální programování v jazyce Java a…

Ve čtvrtek 21. dubna v 18 hodin se setkají clojuristi a clojuristky v pražské restauraci Na Urale. V restauraci čepuje Plzeňský Prazdroj, mají domácí limonády a dělají skvělé burgery, ale i tradičnější jídla. Pokud chcete přijet autem, v oblasti…

Na úvodní článek o knihovně Carmine, která umožňuje používat Redis v aplikacích naprogramovaných v Clojure, dnes navážeme. Ukážeme si mj. i komunikaci založenou na strategii publish-subscribe a taktéž použití front zpráv (queues).

Seznámíme se s využitím systému Redis v aplikacích naprogramovaných v Clojure. Použijeme přitom knihovnu Carmine. Kombinace Clojure a Redis nám umožní jednoduše zpracovávat strukturovaná data.

V dnešním článku se seznámíme se zajímavou programovací technikou, která je nazývána point-free style popř. v některých programovacích jazycích tacit programming.

V novém miniseriálu si popíšeme nástroje, které dokážou vytvářet různé typy grafů a diagramů přímo ze zdrojových kódů vybraného programovacího jazyka. To tedy znamená, že konkrétní jazyk bude využit namísto specializovaného DSL.

Ve druhém článku o formátu EDN si ukážeme vybrané příklady použití tohoto datového formátu v jazyce Go, některé specifické vlastnosti práce s EDN v Pythonu a taktéž se budeme zabývat problematikou tvorby vlastních štítků (tags).

V dnešním článku se seznámíme se základními vlastnostmi datového formátu pojmenovaného EDN, což je zkratka celého názvu Extensible Data Notation. Jedná se o formát určený pro reprezentaci a přenosy strukturovaných dat.

V prakticky jakémkoli programu psaném v Clojure nalezneme mnoho míst, ve kterých se používají mapy. Tato nejužitečnější datová struktura existuje ve třech základních podobách, ovšem existuje i forma prioritní mapy.

V dnešním článku si ukážeme způsob integrace programovacího jazyka Hy, což je homoikonický jazyk odvozený od Lispu/Clojure a běžící ve virtuálním stroji Pythonu, s Jupyter Notebookem. Integraci zajišťuje kernel Calysto Hy.

Za jeden z přelomových jazyků v oblasti IT je považován Interlisp. Jedná se o dialekt jazyka Lisp, v němž se objevilo několik nových technologií, které byly navrženy tak, aby usnadnily dialog člověka s počítačem.

Dnes se zaměříme na některá další makra ze standardní knihovny: cond->, cond->> a case. Poté si ukážeme velmi užitečné makro cond-table určené pro zápis rozhodovacích tabulek.

Článek se věnuje popisu řídicích struktur v jazyku Clojure. Zatímco ve většině běžných jazyků existuje jen omezené množství takových struktur (podmínky, rozvětvení, cykly), v Clojure najdeme makrosystém.

Ve třetím článku o kombinaci Clojure a platformy Apache Kafka se zaměříme na popis skutečného streamingu využívajícího funkcionální vlastnosti jazyka Clojure. Ukážeme si konstrukci složitější „kolony“, rozdělení streamů do více kolon atd.

Existuje přibližně 50 použitelných implementací jazyka Scheme, ovšem jen zhruba patnáct implementací je skutečně vhodných pro produkční nasazení. Mezi nejkvalitnější implementace Scheme patří projekt nazvaný Gambit.

Ve druhém článku o kombinaci jazyka Clojure a platformy Apache Kafka si ukážeme serializaci a deserializaci zpráv (serdes) a pak se zaměříme na popis skutečného streamingu využívajícího vlastnosti jazyka Clojure.

S nástrojem Apache Kafka jsme se již na stránkách Rootu ve stručnosti seznámili. Dnes si ukážeme, jak lze s Kafkou komunikovat z programovacího jazyka Clojure s využitím knihovny Jackdaw.

Jazyk Clojure existuje ve třech oficiálně podporovaných variantách. Jednak pro JVM, dále pak o variantu pro CLR a nakonec existuje ClojureScript. Ovšem žádná z těchto variant se nehodí pro psaní utilit pro příkazový řádek.

Jazyk Clojure je, podobně jako většina LISPovských jazyků, vybaven interaktivní smyčkou REPL. Existuje i interaktivní prostředí Gorilla s GUI, podporou grafů atd. Ovšem mnohem zajímavější je kombinace Clojure s Jupyter Notebookem.

Dnes si popíšeme knihovnu libmill. Jedná se o čistě céčkovou knihovnu (použitelnou i v C++), která do tohoto programovacího jazyka přináší technologie známé z jazyka Go – především korutiny a kanály určené pro komunikaci mezi nimi.

Další zdařilá implementace programovacího jazyka Scheme je představována projektem nazvaným Chicken Scheme. Podobně jako u mnoha dalších moderních reinkarnací Scheme se nejedná o pouhý interpret, ale i o překladač.

Ve druhém článku o Robot Framework si ukážeme další možnosti, které lze využít při psaní testovacích scénářů. Zmíníme se mj. i o použití Robot Frameworku při tvorbě BDD testů, pro něž se běžně používá jazyk Gherkin.

Dnes se seznámíme se základními vlastnostmi jazyka pojmenovaného Joker, který používá stejný zápis programů, jako populární Clojure. Na rozdíl od Clojure je však Joker naprogramován v Go a jeho interpret startuje prakticky okamžitě.

Ve třetím článku o jazyce Racket si popíšeme některé důležité základní knihovny, které poskytují mnoho užitečných funkcí – od zpracování seznamů přes práci s vektory a hešovacími mapami až po zpracování obecných proudů (streams).