Java

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy budeme pokračovat v popisu rozhraní JNI. Řekneme si, jakým způsobem mohou nativní (céčkové) funkce pracovat s poli vytvořenými v javovské části aplikace a jaké problémy mohou při práci s poli v nativních funkcích nastat.

V dnešní části seriálu o jazyce Java si řekneme, jaké přednosti ale i zápory může přinést využití rozhraní JNI při optimalizaci javovských aplikací. Díky existenci JNI lze část aplikačního kódu napsat v některém jazyku (C, C++) překládaném do nativního kódu, což však nemusí být ve všech případech výhodné.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si řekneme další podrobnosti o optimalizacích funkce System.arraycopy(). Ukážeme si, jakým způsobem jsou při implementaci této funkce detekována a použita různá rozšíření instrukčních sad – především MMX a SSE2.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si řekneme, jakým způsobem je v Hotspotu implementována velmi důležitá a často využívaná funkce System.arraycopy(). Uvidíme, že konkrétní tvar této funkce se bude lišit v závislosti na zarovnání či na překryvu kopírovaných prvků polí.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java si popíšeme některé další typy optimalizací prováděných automaticky JIT překladači. Zaměříme se jak na známé optimalizační metody typu rozbalení smyček či eliminaci volání metod, tak i na využití již připravených sekvencí instrukcí (intrinsic funkce).

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si nejdříve řekneme, jak vyřešili autoři HotSpotu problematiku tvorby safe-pointů. Posléze se seznámíme s principem generování safe-pointů na platformě x86 a dále se budeme zabývat problematikou synchronizovaných metod a bloků.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy se budeme zabývat problematikou synchronizace a atomicity operací v javovských aplikacích. Mimo jiné si řekneme, jaké problémy může způsobit použití atributů s modifikátorem „volatile“ i způsob využití takzvaných safe-pointů.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy se již podruhé budeme zabývat způsobem optimalizace aplikací naprogramovaných v Javě. Velký vliv na výkonnost aplikací běžících v JVM mají JIT (Just-In-Time) překladače, takže se dnes seznámíme se základy jejich nastavování a sledování.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o virtuálním stroji Javy si ukážeme, jak lze s využitím nástroje Javassist tvořit bajtkód metod obsahujících programové smyčky. Uvidíme, že nejproblematičtějším úkolem je v tomto případě výpočet cílů nepodmíněných i podmíněných skoků.

V dnešní části seriálu o jazyce Java si ukážeme, jak je možné s využitím Javassistu změnit sekvenci instrukcí použitou pro implementaci programových smyček. Tuto znalost využijeme k dalšímu způsobu „oháčkování“ třídy Login tak, aby se bylo možné přihlásit pomocí dvouznakového jména a hesla.

V dnešní části seriálu o jazyce Java i o virtuálním stroji Javy budeme pokračovat v popisu cílené modifikace bajtkódu javovských tříd s využitím nástroje Javassist. Ukážeme si, jak vylepšit demonstrační příklad popsaný minule tak, aby pracoval korektně i za předpokladu, že se změní kód třídy Login.

V dnešní části seriálu o jazyce Java i o virtuálním stroji si řekneme, jak se s využitím nástroje Javassist může cíleně modifikovat bajtkód javovských tříd tak, aby se změnilo chování některých metod. Konkrétně si ukážeme „útok“ na metodu sloužící pro přihlašování, resp. pro ověření uživatele.

V dnešní části seriálu o jazyce Java si ukážeme jeden ze způsobů využití nástroje Javassist. Řekneme si totiž, jak je možné změnit přístupová práva k metodám a atributům libovolné třídy. Jedná se sice o poměrně jednoduchou problematiku, která ale ukazuje sílu a současně i snadnost použití Javassistu.

Nejen webové prohlížeče se modernizují. S inovacemi přichází i kybernetické podsvětí. Nebezpečí může číhat na jakémkoliv webu, přičemž k úspěšnému útoku stačí jeho pouhé načtení. Jak si moderní prohlížeče vedou při blokování přístupu na nebezpečné weby? Nakolik (ne)dovedou vzdorovat tzv. drive-by útoků?

O Javě se říká, že je paměťově příliš náročná. Z části je to pravda, ale často jde jen o nešetrné programy, které nerespektují jak Java alokuje paměť. V článku si ukážeme jak spočítat velikost objektů a polí. To obvykle stačí k tomu, abychom psali aplikace, které si místo gigabajtů vystačí se stovkami megabajtů.

Test-driven development (dále jen TDD) neboli programování řízené testy se používá k ladění jednotlivých modulů aplikací. Pokud si vyhledáme články o TDD, zpravidla nalezneme popis nějaké knihovny JUnit pro Javu nebo PHPunit pro PHP. Přitom je možné začít programovat stylem TDD i bez použití těchto nástrojů.