Připojení k Internetu

Článků o tom, jak instalovat bluetooth pod Linuxem, už pár vyšlo, ale žádný nebyl zaměřen na úplné začátečníky, ke kterým se stále řadím i já. Podívejme se tedy dnes na takový návod pro USB MSI Bluetooth adapter MS 6967 a SonyEricsson t68i s distribucí Mandrake 9.1.

Nevyžádané pošty přibývá a přibývá a objevují se dokonce nové formy této obtížné nekomunikace. Spam proniká i do přenosných zařízení a zákonodárci se zatím nedokázali rozhoupat k razantnímu činu. Lze říci, že spamu je v poslední době tolik, že jej uživatelé IT řadí mezi největší technologické hrozby dneška. A řešení je stále v nedohlednu.

Minulý čtvrtek firmy Microsoft a AOL Time Warner podepsaly rozsáhlou dohodu, jejíž součástí je kromě finančního vyrovnání a stažení antimonopolní žaloby také zásadní podpora prohlížeče Internet Explorer ze strany AOL. Co to znamená pro ledendární prohlížeč Netscape, který dnes patří právě mediálnímu gigantu AOL Time Warner? Určitě nic dobrého; jeho význam pro AOL je v tuto chvíli nulový.

Poslední dobou je v domácnostech čím dál více počítačů. Většinou už jsou připojeny do domácí sítě. Dnes je internet čím dál tím běžnější součástí domácnosti, ale co udělat, když ho chceme rozvést do celé sítě? Nejjednoduší je řešení s vyhrazeným počítačem zvaným router, přes který je připojena celá domácí síť. V článku si ukážeme, jak na to.

Rychlejší Internet postavený na technologii xDSL se pomalu roztáčí i v naší kotlině. V článku si popíšeme, jak rychle a bezpečně připojit lokální síť (LAN) k rychlému Internetu pomocí linuxového firewallu a dojde i na scriptík pro automatické přihlášení na dashboardu.

Tak jsme se dočkali. Telecom po mnoha obstrukcích a kličkách konečně spustil ADSL. Zatímco v článcích a diskusích na českých serverech čteme ponejvíce dohady o tom, jaké bude, a nářky na to, že ho nikdo ještě v reálu neviděl, my ADSL máme a přinášíme první zkušenosti jak s jeho instalací, tak s provozem na Linuxu. Jaký tedy je toužebně očekávaný vysokorychlostní přístup k Internetu?

Pravděpodobně znáte Slunečnici - český archiv freeware a shareware, která je naším sesterským serverem. Protože windowsová Slunečnice je poměrně úspěšná a systém je připraven i pro jiné platformy, nabízí se možnost udělat i její linuxovou část. A kde jinde než na ROOTovi zjistit zájem uživatelů? Co si o tomto nápadu myslíte vy?

Mnozí čtenáři již zaregistrovali, že české mikroplatební systémy pozastavují díky zákonu o platebním styku č. 124/2002 Sb. svoji činnost a proto končí i možnost přispívat mikroplatbami k našim článkům. Zde je shrnutí situace pro ty, kteří s ní ještě nejsou seznámeni.

Máte pomalou (sdílenou) nebo snad počítanou linku? A chcete ze svého připojení získat maximum? Zde je jedna z cest vedoucích k vytouženému cíli. Čekáte-li snad po přečtení úvodních slov crackerskou příručku, kterak obelstít traffic-shaper, počítadlo přenosů vašeho ISP, nebo snad dokonce algoritmus geniální komprese, budete zřejmě zklamáni. Hodlám popisovat pouze reálné a legální postupy.

UPDATE 5.12.2002. Magazín Silicon označuje rok 2002 za rok SPAMu. Nabízí i konkrétní čísla, která nám umožňují utvořit si obrázek o situaci. Prý každý čtrnáctý e-mail, který končí ve schránkách britských uživatelů, je SPAM. Budeme se v budoucnu probírat hromadou "hnoje", abychom našli skutečnou poštu? Zahltí spam i mobily? Dá se vůbec spamu bránit?

Minule jsme si představili DOM. Naznačili jsme si obsáhlost DOMu a z ní vyplývající možnosti pro tvorbu informačních systémů. Sám DOM však představuje jen základní konceptuální model. Pro pohodlnější práci s ním, zejména na klientské straně, vznikají další zajímavé standardy.

V současné době zažíváme potěšující rozmach internetových technologií. Ty se dostávají i do oblastí, kde by je dřív nikdo nečekal. V následujícím textu si představíme technologie, které v budoucích letech změní tvář nejen Internetu, ale i firemních informačních systémů.

Ještě krátce před prázdninami síť CZFree.NET prakticky neexistovala a nebylo o ní vidu ani slechu. Dnes po desítkách routerů na půdách pražských střech proudí data jejích uživatelů jako po jakékoliv jiné metropolitní síti. Od komerčních sítí se liší pouze tím, že připojení do ní je zdarma a síť je stavěna a rozšiřována uživateli samotnými.

V minulém dílu jsme si počítače propojili, ale zjistili jsme, že připojení sítě k Internetu nefunguje. Dnes tento problém vyřešíme pomocí proxy a maškarády. Pak si zprovozníme některé zajímavé služby jako třeba NFS a rsync. Nakonec vyzkoušíme vzdálené spouštění grafických aplikací.

Po vydání minulého dílu s popisem nastavení vytáčení běžného modemu jsem dostal spoustu dotazů, zda nelze stejně jednoduše nastavit i GPRS spojení s mobilními telefony. Vězte tedy, že lze.

V dnešním dílu se podíváme na způsob, jak správně nastavit v grafickém režimu připojení k síti Internet prostřednictvím modemu.

Mnoho z nás se stále ještě připojuje na Internet vytáčenou linkou. Dnes se dozvíme více o PPP připojení programem pppd. Názorně si předvedeme jeho běžnou konfiguraci a podíváme se na programy, které umožňují zlepšit práci na vytáčené lince.

Praha 4.6.2002 - ROOT.cz je prvním technicky zaměřeným serverem, který na svých stránkách zobrazuje výhradně komerční reklamu.

Budou si studenti platit svůj vlastní portál? Je projekt INDOŠ zadarmo nebo "skoro zadarmo"? Rozhodují o vybavení škol kompetentní odborníci nebo úředníci nemající o IT ani ponětí? A co na to všechno říkají samotní studenti? Dáváme jim prostor.

Zdá se, že osud serveru Netem leží na srdci opravdu překvapivému množství lidí. Mám z toho velikou radost. Dokonce to vypadá, že pokud jde o poukázání oněch 840Kč na účet NICu, mohlo by tam také skončit několik tisíc korun. Původně jsem již nechtěl o celé věci dále psát a hodlal jsem nechat vše vyřešit v diskusích pod původním článkem. Na základě vašich dopisů, které mnohdy obsahovaly důležité informace, jsem se rozhodl sepsat je do krátké aktualitky.

Krátká zprávička o konci Netem.cz se ukázala býti, ač to nerad přiznávám, poněkud nepřesnou. Přišlo mi několik opravných mailů, z nichž některé přinášely opravdu podnětné informace. Pro zajištění přesné reprodukce jejich obsahu jsem si je dovolil zde použít. Doufám, že to pomůže vyjasnit veškeré nepřesnosti.

Minulý týden přizval TheRegister své čtenáře ke zvláštní soutěži. Podmínkou účasti bylo "objevení" nejlepší neexistující Usenetové zprávy. Nejlepší z nich, tedy objevitel toho opravdu nejlepšího neexistujícího, mohl získat originální trenýrky od Barryho a Davida z Google.com. Problém nastal, když byli vybráni, namísto jednoho nejlepšího, lidé čtyři.

Pravděpodobně jste již zaznamenali nový fulltextový vyhledávač, který spustilo Centrum.cz. O tom, co umí, jak funguje a jaké má cíle, jsem si povídal s Ingrid Fikr (ze společnosti NetCentrum, provozovatele portálu Centrum.cz), kterou doplňoval Martin Mareš (známý vývojář kernelu a jeden z autorů Webfastu).

Pokud jste sledovali vývoj kolem W3C konsorcia, nemohli jste přehlédnout menší šrumec kolem plánů W3C do budoucna, které se týkají licencování software a věcí okolo.

Mnoho lidí začínajících s Linuxem se jistě setkalo s problémem, jak takový počítač připojit na internet. Problém připojení Linuxu na internet bývá pro začátečníka často problémem nepřekonatelným a nezřídka bývá i důvodem pro přechod k Micr0$0ftu. Rozhodl jsem se proto těmto lidem trochu pomoci právě tímto článkem.

Ve včerejším článku o službě Starspeeder a jejím rozběhání pod Linuxem padla zmínka o síti veřejných proxy serverů IRcache. Dnes si o tomto projektu povíme víc.

Jednou z možností připojení k Internetu je využití družicového systému Starspeeder. Z dnešního článku se dozvíte, co to vlastně Starspeeder je, jak funguje a hlavně co obnáší jeho rozběhání pod Linuxem.

Jaké jsou zkušenosti z provozu mikroplatebního systému I like Q po necelém půlroce provozu? Jaké je zázemí a kolik lidí se na vývoji podílí? Jaká je budoucnost? Ptáme se šéfa vývojářů Jana Pálky.

V praxi to vypadá jednoduše. Napíšete zprávu, zvolíte adresu, a odešlete ji. Nic není snazšího. Co se však skrývá pod kabátem vašeho maileru? Jak se vaše zpráva dostane až k příjemci? Tím vším se zabývá tento článek.

O SourceForge už musel slyšet snad každý. Poskytuje vývojářům OpenSource projektů většinu (ne-li všechny) důležitých služeb potřebných při distribuovaném vývoji. Jeho popularita neustále roste, další a další projekty mění adresu domovské stránky na sourceforge.net. Pokud sami uvažujete o přechodu na SourceForge a chcete vědět, co vás čeká, čtěte dál.